MickeyStuma

Velmi působivé emocionální dílo o podstatě života a jeho přehodnocení. Už na začátku se dozvíme, že někdo zemře, ale to nám muže být vcelku jedno. Ten někdo má setsakramentský problém. Najednou ho všechno přestane bavit. Kdo by to neznal. Kdo by nikdy v životě neměl chuť se vším praštit a začít jinak. Hrdina tohoto příběhu hodí svůj život na jinou kolej a jeho žena společně s dcerou se jeho novým stylem žití nestačí divit. On je spokojený a užívá si to, ale ostatní jakoby náhle byli nějak divný. Neodvratný konec se blíží, ale kdo zůstane na tom nejlépe? Nádherné vyprávění podpořené výbornou kamerou a úchvatnou hudbou. Velmi ceněné dílo nejen kvůli své myšlence a její podstatě. Tohle se prostě musí vidět.

Luc Besson se scenáristicky pustil do dalšího ryze akčního žánru, kde je hlavní postavou žena. A režisér Olivier Megaton mající zrovna za sebou ´Kurýra 3´ jakoby se nadobro vzhlédl v takovýchto divočinách a nehodlal už točit nic jiného. Celé je to pojato v Hong Kongském stylu, tedy se všemi typickými klyšé, drsné akce a zpomalených záběrů. Že by se vzhlédl v někom, jako je John Woo? Ono tu i dojde na city, ale ne tak, jak je v Hollywoodu zvykem. Další akční zábava, která svým stylem rozhodně není pro každého.  Megaton a Besson si tímto otevřeli dveře pro další dvě pokračování úspěšného snímku ´96 hodin´.

Ryze televizní westernový snímek tak jak má být. Jednoduchý příběh s kapkou dobrodružství, romantiky a klasického boje se zlem. Účast někoho jako je Kevin Sorbo v takovémto žánru je sice fakt nezvyklý, ale ve své podstatě ucelený. Vážnou roli kazatele na cestě za odplatou po brutální vraždě ženy a dcerky zvládl velice dobře. Jedná se sice o šablonovité rodokapsové dějství, ale svou nenáročností pohladí hlavně divačky, které si oblíbili třeba seriál ´Doktorka Quinnová´. Pánové lačnící po drsnosti a tvrdých akcí nechť se obrátí jinam.

Vyprávění babičky vlastního zážitku své vnučce výtvarně komponované krom hereckého projevu také obrazem i zvukem (typické praskání) v podobě předválečných snímků. Dokonce i některé přímé záběry z jednoho takového filmu byli použity. Nápad to nebyl špatný a snaha navodit prvorepublikovou atmosféru je znatelná. Děj je sice podivný, ale budiž.

Příběh, kde se všichni chovají podivně a tak vůbec nějak nerealisticky. Scénárista Ivo Pelant snad nechodí mezi lidi, jinak se to snad nedá ani vysvětlit. Nebo lidi opravdu tak zdegenerovali? Bakaláři měli být příběhy ze života, což o tomhle by se dalo silně pochybovat.

Povídka v typické televizní inscenaci měla být asi crazy, ale nějak se to zvrhlo v křečovitou podivnost plného klyšé. Pokud by se příběh skutečně takhle stal, lidé by museli být daleko větší cvoci než si myslíme. Takové ztvárnění se hodí pouze na divadelní prkna.

Snímek přináší již mnohokrát použitou dějovou šablonu a tak nějak velmi připomíná hlavně tvorbu Stevena Spielberga. Nebo jsem jediný, kdo vidí v první polovině přímou souvislost se superhrdiny a v polovině druhé například s E.T. mimozemšťanem či Setkáním třetího druhu? Nejdříve to vypadá, že se jedná jen o obyčejného chlapce s nadpřirozenými vlastnostmi a zpočátku nelze vydedukovat, jestli ho ti v autě unášejí nebo zachraňují, ale když se náhle ukáže, že ho chce vláda za pomocí různých bezpečnostních složek chytit, dostává se vše pomalu do zcela jiných souvislostí a rázem přijde odhalení, co je ten chlapec opravdu vlastně zač. Hlavní dějová linka je tak v podstatě road movie, kdy se divák postupně vše patřičně dozvídá. O velké drama nebo mohutný tlak na city se ale nejedná. Vše plyne volně a to za použití k tomuto žánru velice povedené hudby. Jedná se tedy o nádherné alternativní sci-fi kombinované s příběhem rodičů mající srdce k chlapci s touhou mu pomoci za každou cenu. Geniální filmový příběh pro milovníky sci-fi.

Postapokalyptických snímků není nikdy dost a tak tu máme další. Stephen King, podle kterého to bylo natočeno, se tentokrát zaměřil na současné zvyklosti lidí. Když se sami porozhlídneme, uvidíme, jak spousta z nás telefonuje nebo poslouchá MP3. A v tom je jádro pudla. Ze sluchátek se ozve nějaký tón, po kterém okamžitě všichni začnou šílet. Prostě se najednou změní v něco jako zombie a začne masakr. Takový začátek příběhu má v daném žánru docela drive, ale to je na celém filmu asi tak všechno. Klasicky následuje cesta lidí kterých se to nedotklo odněkud někam a děj sleduje jejich počínání. Jenomže ono se po celou dobu nijak zvlášť nic dramatického neděje. Jen ponuré tlachání o tom co, kde a jak a to je v podstatě všechno. Speciální efekty tu vytvořené jsou při jejich dnešní vysoké laťce naprosto katastrofální. Jakoby to dělali lidi od Asylumu či co. Děj jako takový už jednodušší snad být ani nemohl. Tradice nepovedených Kingových zfilmovaných příběhů tedy i nadále pokračuje.

Byť je snímek natočený na počátku 90. let, atmosférou a filmovými postupy ještě plně spadá do předchozího desetiletí. Literární vyprávění příběhu tomu dává trochu neobvyklý pohled, ale své kouzlo to také má. Holmesovská dějová šablona s poklidným vývojem událostí až do dramatického finále nenechá na pochybách. Zkrátka stará dobrá hororová škola. Příběhy H.P. Lovecrafta dokáží uchvátit a tak není náhodou, že mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno. I na tomto snímku si tvůrci dali velice záležet. Speciálních efektů tu sice není moc, ale když už, tak jsou po technické stránce vytvořeny precizně. A to ještě bez počítačů. Na takový strašidelný film bez lekaček a gore aniž by byl nezajímavý už dnes asi zavadit snad ani nelze.

Brilantní rozjímání o tom, co to znamená být člověkem. Ohromující vizuální dílo poukazující na podivnosti lidského bytí očima neznalého cizince, v tomto případě mimozemské bytosti v ženském těle a to s tváří nádherné Scarlett Johansson, která nesdílí hodnoty lidstva. Odlišnosti kultur a vzájemné neporozumění je hnacím motorem daného konceptu. Takový pohled na svět, jaký sami moc dobře známe a připadá zcela obyčejný, nám z jinak nabízeného pohledu náhle přijde zvláštní a v mnoha případech dosti podivný. Děj je neobvykle prosťoučký. Hlavní hrdinka příběhu přichází z jiné planety a je vcelku jedno odkuď. Toulá se světem a svádí pozemské muže. Nic víc se tu dohromady neděje. Máme ale možnost se jejím pohledem podívat na naší civilizaci. Co si máme myslet? Jaké jsou naše automatické soudy na dané události? Vyberu si případ, ve kterém se objevuje Kryštof Hádek. Naše hlavní hrdinka se ho pokouší svést, když se opodál stane něco podivného. Mořský proud začne unášet psa a žena od jedné mladé rodiny se za ním vrhá. Za ženou se vzápětí vrhá i muž a na pláži zůstane jen plačící malé dítě. Všichni tři se utopí. Pro nás tragédie, neboť se kvůli psovi utopili mladí rodiče, ale právě z pohledu naší hrdinky vzniká nemálo otázek. Jaký to má smysl obětovat svůj vlastní život kvůli někomu jinému? Proč je život zvířete něco víc než život člověka? Hodnotou je láska a péče o druhé, ale je to ten jediný správný přístup? A takových příkladů je tu daleko víc. Psychologicko-filozofický vizuální snímek, který se pro pochopení musí pojmout zcela odlišným způsobem, jinak zůstane nepochopen.