JASON_X

Na jedné straně slibný rozjezd se sirotčincem a nočním maloměstským prdelákovem Raccoon City, zabydleným podivnými existencemi a zmutovanými degeneráty, ale především úleva, že v tomhle Resident Evilu už konečně nebude oxidovat šeredný tranďák Miloš Jovović. Na druhou stranu se ale děj postupně zvrhne v poněkud chaotickou interiérovou naháněčku a střílečku, ze které mě nejvíc bavily ohavné mutace několika nešťastníků, ale jinak nic moc, zkrátka průměrné béčko nehodné zapamatování.

Filmu se rozhodně nedá objektivně upřít autenticita a syrovost, bez ohledu na to, jestli divák sympatizuje s politickými názory členů jakéhosi levičáckého "Svazu dělnické mládeže". Ale sledovat několik fiktivních postav, kterak se hodinu a půl krčí schovány v lese nebo pod útesy, přičemž občas okolo proběhnou nějací jiní ječící lidé a v pozadí bouchají petardy, mě opravdu nebavilo.

Náhodou jakž takž snesitelné, trochu jsem se tohohle pokračování předem děsil, ale vcelku zbytečně, brácha Wachowski sice přišel o koule, ale naštěstí ne úplně o tvůrčí invenci. Když už měla Matrix trilogie vůbec nějak pokračovat (mch. za mě mohla/měla skončit prvním dílem), tohle není úplně špatný způsob. Jede se ve starých dobrých osvědčených jedničkových kolejích, i když (a to je ovšem podstatná výtka) filosofující scífko bylo transformováno do přitroublé lovestory. Návod na spokojené použití: nepřemýšlejte příliš do hloubky nad hovadinami, o kterých se tam většinou telenovelicky žblebtá (hlavně Neovy repliky jsou místy mozkorvoucí), zkuste se povznést nad momenty, které už hraničí s parodií až s trapností, ale naopak si užívejte, že je na světě další starý dobrý Matrix v pěkném vizuálním hávu a nabušený všemi těmi starými dobrými "matrixovskými" triky, které máme rádi. Dějová kostra je více méně obšlehnutá z jedničky, ale něco je i trochu jinak. V první (i druhé) řadě Neo z vysoka dlabe na nějakou záchranu světa, ale vrací se do Matrixu procvičit si kung-fu s agenty a programy proto, aby zachránil svou femme fatale, stárnoucí Trinity, která má hazbenda, děcka a o něco větší zadek. Jak romantické. Poznáme několik starých, staronových i úplně nových postav, které mi ale většinou k srdci nijak zvlášť nepřirostly (největším hereckým zklamáním je nevýrazný Morpheus 2 a divná androgynní Bugs). A Christina Ricci, na kterou jsem se zvědavě těšil, se jenom mihla na pár vteřin. A o čtvrté hvězdě mě nepřesvědčila ani haluzní scéna s lidskými bombami ve finální bitvě ca sedmi statečných proti všem, pojaté ve stylu zombie apokalypsy.

No páni, naštěstí jsem si o filmu předem nezjišťoval vůbec žádné podrobnosti, a tak byl můj zážitek z něj o to intenzivnější. Po Honnoldově Free Solo je Leclercův Alpinist další strhující reportáží o extrémním sólovém alpinismu, při které se mi chvílemi svíraly kulky a zavrtával jsem se hloub a hloub do nitra mého pelechu. Reportáží existenciálně silnou a s (pro mě) nečekaným závěrem. (SPOILER)

Bizarní divnofilm o podivínství, šílenství, psychických anomáliích, metafyzičnu a superschopnostech, zabalený do lákavého obalu rádoby kúlového kyberpunkového comicsu, ale v jádru nezajímavý a nudný. Hlavně proto, že nezajímavá a nudná byla jeho hlavní postava, dívčina s prdelním účesem a neurčitým fejsem v rozpětí 20 až 40 let, která mě vůbec nebavila a tudíž mě nebavily ani její monology, dialogy, nebo roztříštěné osobnosti, a bylo mi celou dobu úplně fuk, co se s ní i okolo ní děje a jak celý ten galimatyáš nakonec dopadne. Na druhou stranu forma filmu je vizuálně dost pohledná, a taky se v něm objeví dvě hezké holky (Eliza v kostýmku a nahatá Ashlynn, která trpí zajímavou fóbií z oblečení), no a v bezvýznamné pidiroli se pro zajímavost mihne ještě i Rádž z Big Bang Theory.

(Jen tak na okraj - nejedná se samozřejmě o století devatenácté, jak se chybně píše v anotaci, ale dvacáté.) Ačkoliv tu má tahle fajnová oddechová psychokrimi tak nízké hodnocení, já si ji kupodivu skvěle užil. Kupodivu proto, že její vizuál je televizní, její ruční kamera mizerná a Eliza, herečka to sotva průměrná, se na svou roli typově příliš nehodí. Ale na druhou stranu má takovou okatou a roztomilou tvářičku, ráda chodí bez podprsenky, a navíc chovám sympatie k podivínům, mimoňům a jiným nestádním jedincům, a přesně taková její postava nervově labilní a halucinující policajtky je. Bavila mě i temná a neveselá atmosféra, některé emočně vypjaté scény (nemocnice, kostel), a nadmíru mě potěšil i pesimistický závěr. Klasickou stabilní kameru a víc prachů na casting, režii a výpravu, a mohla by to být pětihvězdová záležitost.

Ta slabá třetí hvězda je spíš jenom za žánr, protože tahle nenáročná blbůstka mě příliš nenadchla. Potenciál filmu byl sice více než slušný (mimozemsky mutující zákazníci řádí v obchoďáku), ale bohužel scénárista asi neoplýval přílišnou tvůrčí fantazií. Z téhle zápletky se totiž dalo vytřískat mnohem víc humoru i nechutností. Ale scénář je hodně slabý a dialogy i hlášky jsou většinou spíš mdlé a rozpačité, nežli vtipné. Z herců mě bavil snad jen tlustý černý manažer a sympatická katalánská Ivana. Největším kladem filmu jsou tak myslím jen masky vředovitých hnusáků, a ještě mrzutý medvěd-plyšák Dennis, připomínající mi depresivního robota Marvina ze Stopařova průvodce.

Zábavná záležitost. Většinu času jsem se chechtal, neb stupidita děje, dialogů i amatérština "hereckých výkonů" jsou přímo smrtící. Film obsahuje minimálně pět kurevsky velkých WTF momentů (většinou souvisejících s "logikou" v jednání postav), jedno klišé se vrší na druhé, obsah rozhovorů vám nemilosrdně požírá mozkové buňky (scénáristu tipuju na prodělanou frontální lobotomii) a po celou dobu ještě trnete, že potácející se a dýchavičný Dolfi dostane každou chvíli infarkt. K dobru lze filmu přičíst snad jen to, že "bojové scény" (eufemismus pro hloupé a choreograficky mizerné rvačky) jsou natáčeny beze střihu a zrychlení, takže sice vypadají hrozně, ale působí aspoň jakž takž realisticky. Za telenovelický epilog s tlustou mexickou rodinou a Adkinsovou Aljaškou jsou i ty moje dvě hvězdy až příliš milosrdné.

Pro oživení paměti jsem ještě předem znovu zkouknul britskou verzi z roku 2009. A tohle je úplně jiný film, a nejenom scénáristicky. Věrnost literární předloze posuzovat nemůžu, neb ji neznám, ale tipnul bych si, že starší verze je knížce/knížkám bližší (druhá povídka). Ale tahle nová americká variace jede i v úplně jiném stylu, trochu odlehčeném, více televizním, přípomínalo mi to celou dobu nějaké ty softhorrorové TV seriály typu Příběhy ze záhrobí apod. Ale jelikož mám právě takovéhle odlehčené softhorrorové televizní filmy v oblibě, bavily mě Knihy krve 2020 stejně, jako temnější a "serióznější" Kniha krve 2009. Nejvíc mě samozřejmě zaujal milý postarší pár pana kutila a oduševnělé paní zahradnice, kteří rádi pronajímali ve svém vymazleném domečku pokojíčky, moc miloučké.

Ale jistě, ponížená a znásilněná Matka Země a nasraní duchové Indiánů a wendigo podobný blá blá blá otřepaný řečičky... Ale to nic nemění na tom, že tohle je  jeden z nejlepších horrorů, jakej jsem za posledních pár měsíců viděl. Celým filmem se nese těžkomyslnost, ponurost, neveselost, počasí je nevlídný a pochmurný, všechny postavy se tváří děsně nešťastně a depresivně a vyprázdněně a nesou si s sebou nejrůznější traumata, nebo mají nějaký děsivý tajemství... Dokonce i děti, který mě v horrorech skoro vždycky hrozně štvou, protože už to pak s nima nejsou žádný pořádný horrory, jsou tu nezdravě vyhlížející, bledý, vyhublý, s hlubokejma očima... Takže z horrorovýho hlediska je všechno naprosto perfektně stylový. A když k tomu připočtu i pečlivou pomalou kameru, prostředí mýho oblíbenýho americkýho severozápadu, vyzrálou Keri Russell, no a když pominu/prominu nechtěně komický a retardovaný Keriin závěrečný duel s wendigem, je moje hodnocení snad naprosto jasný.