spotczek

spotczek

okres Liberec

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 2.9.2018  07:41
    Paterson (2016)
    ****

    Poezie všedního dne. Kouzlo obyčejného člověka, stabilita jeho světa vyplývající z pravidelného rytmu opakování. Člověk má při sledování něčeho tak běžně neběžného skvělý pocit bezpečí, že ještě existují ostrůvky stálosti a solidnosti. Připomnělo mi to Obyčejného člověka Karla Čapka (což byl sice nádražák, nikoliv řidič autobusu, ale tou jistou mnohovrstevností charakteru jsou oba zdánlivě jenom obyčejní). Paterson byl v armádě (foto na nočním stolku-Jarmus hodne pracuje s realitou-hlavni protagonista Adam Driver-i to jméno!-byl též), proto dokáže spacifikovat člověka s pistolí. (A je vlastně fajn, že ani rádoby pistole, která střílí jen pěnové náboje, ani ten zamilovaný sebedestruktivista nakonec nejsou nebezpeční.) Paterson je taky poeta, který netouží po slávě. Píše své básně ve volných chvílích do tajného zápisníku a nechává do nich nahlédnout jen svou milovanou ženu. (Snad proto mu ten zápisník vlastní pes zuřivě rozškubá, jakmile dostane příležitost.) Myslím, že nám Jarmus připomíná nejen originalitu “obyčejného” člověka, ale vlastně nás všech-všichni umíme být něčím zvláštní. Proč by jinak Paterson potkával tolik dvojčat a dokonce tolik básníků?! Poezie je všude kolem, jen ji chtít spatřit...

    • 12.8.2018  20:15

    Určitě je důležitý točit o podobných událostech a připomínat, co všechno se dělo. Ale přiznám se, že mi chyběl třetí rozměr. Skutečně je to film o útěku. Ale to je všechno. Kdyby těsně před závěrečnými titulky nebyly prozrazeny osudy jednotlivých protagonistů, skoro by se zdálo, že si někdo tuhle šílenou historii vymyslel. Chápu, že se nejspíš autoři chtěli soustředit především na sebezáchovný hrdinský kousek, ale díky tomu bohužel vypadá film dost ploše. Klidně bych se nechala poučit, jak argentinská diktatura vypadala.

    • 12.8.2018  19:41
    Bílá paní (1965)
    *****

    Že bylo Pražské jaro svobodomyslné, to člověk ví, ale že mělo až sarkastickou a drzou podobu jako tento film, to se pak člověk ani nediví, že přijely tanky.

    • 20.7.2018  12:31

    Na první pohled se tvůrci zaměřili pouze na téma potratů, ale vzhledem k detailnímu popisu reakce rodiny, trestního řízení i událostí předcházejícících zatčení si myslím, že téma je ještě širší. Jde o vývoj morálky, o osobní přístup k hodnocení celospolečenských problémů, které je značně ovlivněné vlastní subjektivní zkušeností. Zajímavý je i rozdíl mezi dřívější přísností hodnocení provinění a dnešní téměř benevolencí, která orgánům čin. v tr. řízení nedodává takové vážnosti, jakou dříve mívaly. Asi bych se přimlouvala za něco mezi. Humanismus je pěkná věc, ale pokud se přehání, může destruovat stejně jako despocie. A ohledně činu Very je pěkné, že to Mike Leigh nechává na nás. Je vinna či nikoliv? Respektive on to právě tím širokým záběrem posouvá jinam - není náhodou ona vina částečně i na lehkomyslném přístupu mladých lidí, na systému a všech, kteří zavírají oči před nepříjemnou realitou, a tak veškerou odpovědnost házejí na ty nejslabší, není hrůza, když se obchoduje se smrtí tam, kde chybí osvícenější a nezištná pomoc? A jak by to bylo dnes, nebýt nejrůznějších způsobů antikoncepce? Jsme si jistí, že my už si to vyřešili a můžeme ohrnovat nos nad Verami z "třetího světa"?!

    • 17.7.2018  22:42
    Učitelka (2016)
    ****

    Jo, jí podobné známe všichni. A nedělejte se, taky jsme jí lezli či stále lezeme do zadnice (pokud tedy sami nejsme její kopií). Protože švestičky ze zahrádky přece nejsou úplatek, no ne?! Hřebejk s Jarchovským to sice dovedli kapku do extrému, ale bravurně tak shrnuli vše, co k podobnému "řádění" vede. Vždyť už jen ty silnice tady u nás, bez švestiček by přece ani nebyly, tak co si furt stěžujete na kvalitu... A u diplomových nebo bakalářských prací, vždyť už by pak nebylo ani koho jmenovat na ty strašně náročné ministerské posty... Naštěstí (???) to lidi stejně tak nějak poznaj, jestli člověk studoval fér nebo s jistou "výpomocí". Blbost titulama prostě neschováš.

    • 2.4.2018  21:19

    Proniknout do mysli nemocného člověka je dost dobře nemožné. Obzvlášť snažíte-li se o to reálným popisem a přistupujete-li k věci maximálně racionálně. (Podle mě například popsal zrůdnost a obskurnost druhé světové války až Grass ve svém Plechovém bubínku, protože se o cokoli racionálního ani nesnažil.) Filmaři tohoto filmu se pokoušeli využít veškeré umění svého řemesla. Výborné je třeba černobílé provedení připomínající úspěšnou éru 60.let. Ale už jen ona snaha o dokumentární přesnost musí zákonitě zklamat, když nejspíš málokdo má stejnou zkušenost s vnímáním reality a světa kolem jako hlavní hrdinka. Dále pak člověk velmi složitě udržuje odstup od postavy, která je na plátně neustále a způsobila tak dobře známý násilný zločin. Hlavním tématem by vlastně měla být otázka morálky, posuzování a trestání zločinů v pominutí smyslů a přístup společnosti k odlišným lidem (psychicky a sexuálně) a k řešení psychických poruch. To se sice ve snímku nepřímo řeší také, ale při veškeré snaze o co nejobjektivnější pojetí nakonec převládá voyerské zaměření na detail a tristní soukromí vražednice, případně i lidí kolem ní.

    • 12.2.2018  23:30
    Vesnice (2004)
    ****

    Příběh byl asi od půlky předvídatelný. V podstatě škoda i té vysvětlující fotografie, než hlavní hrdinka přeleze zeď do "normálního" světa. Zajímavější je však kritický rozměr. Troufám si odhadnout, že ten přilákal ke spolupráci známé herecké osobnosti jako Sigourney Weaverová, Joaquin Phoenix a další. Alespoň se mi zdá dost nepravděpodobné, že by nepřímá kritika sektářství či úzce profilovaných komunit byla čistě nahodilou a naprosto předem nezamýšlenou. Mně se ona nenápadnost a mnohovrstevnost této hlavní myšlenky moc líbila. Teprve těsně ke konci, když je jasné, že si otec vybral k cestě do města sice silnou, ale naprosto slepou dceru (takže nevidí auto, jeho zvuk si nedokáže vysvětlit, nevidí ani moderní oblečení hlídače), si člověk pokládá mnoho nepříjemných otázek. Je vesnice skutečně tak skvělým místem, když se všichni neustále bojí "těch, o kterých se nemluví", existují "špatné" barvy a pro lék se pořádá záchranná mise jak za svatým grálem se značně nejistým úspěchem? Jak moc může být bezpečný prostor, jehož hranice je zakázáno překročit? V lidských rukách se nebezpečným stává kde co - i láska zabíjí (viz postava Brodyho)! A především rada starších odešla z města, protože se její členové nedokázali smířit s násilím, jehož se stali obětí (ať už přímou či nepřímou). Pro svůj rádoby nenásilný, vesnický svět však museli vytvořit nepřekročitelnou hranici strachu, jenž nakonec všechno ovládá. Místo pokoje a klidu se tak oni sami stávají vykonavateli násilí. (Proč mi to tak připomíná budování komunismu?) Shyamalan sice nenechává všechno dojít tak daleko, jako to známe z podobných alegorických příběhů, kde se nám vysněné ráje mění před očima v peklo na zemi (např. Pán Much), nicméně lze tušit, jak obrovský konflikt všechny čeká, až se jejich děti dozví, do jakého klamu je jejich rodiče vmanipulovali. A my sami - chtěli bychom v takové vesnici žít?! Neuzavíráme se do podobných ghet sami a dobrovolně, když běžné obavy "řešíme" fobiemi a ještě větším strachem? Není náhodou lepší čelit realitě s plným vědomím všech negativ, ale i pozitiv?!

    • 12.2.2018  12:20
    Slídil (2014)
    ***

    Vlastně je to hrozně ošklivý film. Gyllenhaal (v pohublé tváři mu ještě více vystoupily oční bulvy) hraje nesmírně sugestivně zloděje a manipulátora, který cituje příručky, jak být úspěšným, a všichni mu to baští. Jeho jednání a cíle jsou tak přímočaře jednoduché, až z toho mrazí. Nerozeznává hranice mezi zákonností a nezákonností, morálností a amorálností a v podstatě touží jen po vlastním úspěchu. Sám nevraždí, ale vše, co kamerou zachycuje, ho zanechává ledově klidným. Prostě klasický případ úspěšného psychopata. Sice je to tedy zachyceno bravurně, nicméně není to něco, na co bych se chtěla dívat dvakrát. Obávám se, že se s podobnými lidmi můžeme potkat častěji, než bychom rádi. A od takových rychle pryč! To mi tam jako hlavní sdělení nejspíš chybělo. Bohužel tito lidé (a příkladů například z naší politiky bychom napočítali požehnaně) působí na ostatní jako magnety, jako krysař se svou svůdnou píšťalou...

    • 10.2.2018  00:42
    Kdo je kdo v mykologii (studentský film) (2016)
    *****

    Mám pocit, že co je české, není pro Čechy dost dobré. Nebo je maloměšťácky zarazily titulky, protože čtou pomalu či co? Nebo zase potřebují vzít za ručičku a polopaticky vysvětlit, že mykologie je věda o houbách...? Přitom tenhle film je vyloženě lahůdka. Opravdu vizuální rozkoš! V patnácti minutách nejde vystavět román, přesto si myslím, že linie krátkého příběhu je dostatečně zřejmá. A snový podklad umožňuje rozehrát vícevýznamovou hru. Proč mluvit o jednom nočním dobrodružství obyčejně a fádně s doslovným naturalismem a nechutným voyerstvím? Vždyť už jen to téma plísní je patřičně neotřelé, pro mnohé módně úchylně přitažlivé. Velkou roli zde hrají detaily, proto tolik působí pracně nasnímaný růst skutečných plísní (Petrem Janem Juračkou), žádné animace! Myslím, že je skutečné umění zachytit poetiku ve všudypřítomnosti a zprostředkovávat ji všem.

    • 9.2.2018  23:39
    1890 (TV seriál) (2017)
    ***

    Trochu učesat a půjde to. Lidi mají rádi, když se dá něco trochu zařadit, a tady jako by ani tvůrci netušili, jestli víc tvoří komedii nebo drama. Výprava, kostýmy, kulisy, příroda a hlavně autentická hudba (ne nějaké nepovedené remaky ze známějších zahraničních předobrazů) - to všechno je super. Ale chybí tomu jednotící linka. Schválně se tu v každém díle odvíjí zvlášť příběh obyčejných policajtů s lidmi z vesnice a zvlášť linka zámecká. Snad že jedna má být víc komická a druhá napínavá?!? No nevím. A pak je tu ta zapeklitost jazyková. Přiznám se, že mně se to strašně líbí, slyšet češtinu a slovenštinu (ta je moc sexy!) najednou. Ale vysvětleno tu vůbec není, jak je možné, že Čech dělá šéfa místním a stále mluví česky, a už vůbec se nikdo nepozastavuje nad češtinou nemanželského syna šlechtice, který tam přece musí žít celý život. Alespoň já myslím, že tenkrát lidi nemigrovali tolik jako dneska. Rozhodně mám pocit, že Koleníkovi Marton sedí mnohem líp než prvorepublikový Valenta a pro mě za to může právě řeč. S češtinou nejspíš vnitřně bojoval (ne-li tedy s tím připitomělým charakterem), kdežto slovenčinu má naozaj zvodnú :-)

    • 9.2.2018  23:05
    The Words (2012)
    ***

    Tři příběhy, které mají mít hodně společného. Ústřední, nejpodstatnější a nejdůležitější je především tvůrčí práce a její dopady. Na jedné straně touha po popularitě, touha být slyšet, ryzí potřeba ztvárněním přijít všemu na kloub a také terapeutická schopnost tvorby. A na straně druhé nedostatečnost prosté snahy o velké dílo bez prožitku utrpení z osobní zkušenosti a nenaplněnost, pokud ani v běžném životě není člověk šťastný. Tato teorie zní skvěle, ale platí i v rámci tohoto konkrétního filmu. A nejsem si úplně jistá, jestli je takové téma pro běžného diváka zajímavé. Nejspíš proto ho autoři přioděli do hávu plytké romanťárny. A aby vše vypadalo umělečtěji, rozdělili vše na tři díly, které lehce propojili. Spojení mezi mladým autorem, který vydává za svůj příběh jiného muže, je zřejmé. To, že o nich dvou píše třetí muž, již tak patrné není. Rozhodně je značně nejisté, zda si to tento třetí všechno jen vymyslel, nebo zda se to ve skutečnosti všechno stalo právě jemu. A zde je onen problém. Plochost, jednostrannost příběhu, který příliš nepoutá k obrazovce, má kompenzovat rádoby složitost vyprávění, která je ve skutečnosti pouhou hrou s divákem. Člověk je sice odměněn onou úvahou o tvorbě, nicméně na celý film mi to nepřijde dost. Funkční je to možná jako trénink pro samotné tvůrce, do jaké míry se ovlivňují realita a fikce. Ale proč by to mělo zajímat konzumenty výsledku? Máme se ptát, zda se náhodou podobně "neprovinili" sami autoři snímku? Máme se pozastavovat nad jejich metodou, přístupem k látce? Nebo se snad jen pokoušeli stát bohatými a slavnými?!

    • 28.1.2018  22:47
    Komorná (2016)
    *****

    Nádherný erotický film s duší. Přitom bych až doteď neřekla, že něco takového vůbec může existovat. Předlohu sice neznám, ale řekla bych, že tato filmová podoba jí pomohla. Co se v literární verzi mohlo zdát laciné, to tady díky exotickému prostředí nabývá na působivosti a uvěřitelnosti. Hlavně kamera, lokace, celé to vizuálno stmeluje na první pohled zašmodrchaný (nakonec však skvěle promyšlený) děj o zlodějském komplotu do apoteózy upřímného, milostného citu. Na každém divákovi je, jak moc se nechá touhle svůdnou pohádkou omámit. Proto je mi líto těch, kteří tu ve svých postřezích rozebírají jen lesby nebo asijský původ, protože jim nejspíš kvůli zamindrákovanosti uniká pravá podstata prchavých kouzel krás života. Mladí i živí jsme jen chvíli, ale pozná-li se to na vlastní kůži, chutná to navždy!

    • 19.1.2018  16:35

    Opět lidé hodnotí protagonistu a ne film?! Uznávám, že Klusákovo tětí do živého umí pít krev. Přesto oceňuji velmi smutnou sondu do života "normální rodiny", kde nejproblematičtější nebude zrůdná ideologie neonacismu - vícekrát bylo patrné, že pro Dalibora je to spíš náplň jinak prázdného života, která má prvopočátek v ne zrovna řádných rodinných poměrech (což je samo o sobě dost tristní, protože nedostatek pevných bodů a ukotvenosti bude problém řady dnešních mladých mužů, a nejen u nás) - nejproblematičtější mi připadá konzervativismus a tradicionalismus, strach udělat cokoliv jinak a nově, který se projevuje xenofobií u řady lidí v těchto společenských sférách (tamti rádoby slušnější to jen nevykřikují nahlas a rozhodně se tím nechlubí). Vůbec nejzápornější postava mi tak přišel otčím - chvíli jsem ho podezřívala, že ve chvíli, kdy Daliborkovi cpal do hlavy, ať někde nějakýmu černýmu jednu utne, že se ho vlastně snaží zbavit. Pěkně richelieusky dostat z baráku. Dalibor se tak ve své zatvrzelosti a ochotě přít se o svůj názor i za cenu zpochybňování nezpochybnitelného, i za cenu zpochybňování sebe sama, zdá vlastně lepším než na první pohled vypadá. Pro něj je patrně největší revoltou právě jeho ideologie, nicméně má strach vytáhnout paty z domu. Skutečného setkání neonacistů se obává, protože by byl se svou vizáží snadným terčem protistrany. Na setkání "se svými" mluví o tom, co ho naplňuje, ale nikdo ho neposlouchá, protože pro ostatní je to spíš víc póza, znak dnešní všudypřítomné dekadentní módy, nikoliv životní styl. Vlastně mám pocit, a proto je to tak smutné sledovat, že tu svou "víru" považuje Dalibor za jedinou věc, která ho činí zajímavým. Přitom když nic jiného, tak alespoň konzistence v zastávání svého se u něj jeví pozitivní. Těžko říct, zda by pomohlo, kdyby podobní lidé dostali příležitost naplnit svůj život něčím víc než jen stereotypní prací, snad by se neupínali k hloupé nenávisti, která zastupuje onen chybějící smysl a cíl. Paradoxně lidský život ctí. Bohužel stejně slepě jako demagogický řád, z nějž si berou jen to pozitivní a ostatní přehlížejí. Což víme, jak dopadlo. Ona křehká hranice mezi tím, co je a není v pořádku, je nejspíš tím, co Klusáka tak zajímá. Rozčiluje ho neschopnost rozlišovat tyto nuance. Já si bohužel myslím, že to není chyba Dalibora a jemu podobných. Existují teorie o tom, že se vlastně rodíme se sklonem k tradici a konformitě, nebo naopak k liberalismu a extravaganci. V každém z nás se to trochu pře a něco převáží. Průšvih podle mě nastává až ve chvíli, když nás skrz to někdo začne politicky manipulovat. Jak moc je v tomto směru Dalibor manipulovatelný, jsme se ale nedozvěděli.

    • 28.12.2017  14:01

    Tedy vůbec nechápu to nízké hodnocení (nyní 69%). Zaprvé skvělá (nikoliv laciná) parodie Dannyho parťáků, zadruhé promakaná ještě důvtipněji než vážněji myšlená předloha, zatřetí plastické postavy s promyšlenými charaktery, které mají své opodstatnění (Craigovi věřím agenta 007 i olysalého vesnického recidivistu) a začtvrté bych neřekla, že se i v komedii dají najít prvky málem sociálního dramatu. Tatuma nemusim, ale tady je jeho pokulhávání a slizkost vlastně součástí hry, a Driver je pro mě zjevením, které dovedně sekunduje jak okolním (uvěřitelně zahraným) blbečkům, tak inteligentnímu závěru ryze hravé, povedené komedie. Prostě další dokonalý zločin!

    • 28.12.2017  13:38

    Zmražený kravský exkrement je přece zmrzka, gril jedinečná koruna a najít se musí tvoje "moje máma"! Pro děti roztomilý příběh o tom, jak se z otravného outsidera stát hrdinným zachráncem světa i rodiny.

    • 28.12.2017  12:53
    Frank (2014)
    ***

    Mám problém s herci, kteří povětšinou účinkují v mainstreamových filmech, vydělávajících miliony, a tady se vydávají za umělce z okraje hudební scény. Možná právě jejich přítomnost hází celé vyznění někam do prostředí frašky, které je jinak pro jistou myšlenkovou vážnost nepříhodné. Člověk si říká, do jaké míry si z toho sami dělají legraci. Jinak v podstatě provedení nepokulhává. Fassbender, Gyllenhaalová i Gleeson hrají dobře. Jen se sem prostě moc nehodí. Čekala bych neznámé herce, či rovnou neherce, abych dokázala prožít ten přerod z kapely totálně neznámé, ale úžasné (pro mě teda ta hudba byla naprosto příšerná-fakt mě nikdo nepřesvědčí, že si z toho nedělali bžundu), v bandu médiema profláklou, kterou to ale taky niterně rozloží a morálně sežere. Víc než o křehkosti magických géniů je totiž tenhle snímek pro mě o neuvěřitelné síle sociálních médií, povrchní popularitě a senzacechtivosti a o nutnosti kriticky posuzovat, zda je vzývaný guru víc magor nebo fenomén. Troufám si tvrdit, že tenhle film jen trochu zveličil to, co se v podstatě děje v každé kapele, která za něco stojí.

    • 22.7.2017  00:58

    Přestože se jedná o volný mix různých příběhů spojených jedním místem - magickým Římem, já tam vidím ještě pojítko v hlavním tématu - popularitě. Hned prvním důkazem je množství známých osobností světové kinematografie, které si v tomto filmu zahrají, nebo se v něm alespoň mihnou. Allen sice často spolupracuje s velmi populárními osobnostmi, ale v tomto filmu mi to přišlo málem jako celé filmové portfolio (kdo měl čas udělat si dovolenou v Římě, toho dostal na plátno). V příběhu o operním pěvci, který dokáže zpívat jen ve sprše, jde o to, že v podstatě každý máme něco, co by si zasloužilo pozornost ostatních, nicméně svou výstředností se masové pozornosti - popularitě - vzpouzí. A Allen připomíná, že to nevypovídá nic o našich skutečně významných osobnostních kvalitách. Ve své postavě také nakousává (po svém, ironicky i sebekriticky) problematiku těch, kteří se na popularitě ostatních přiživují či ji přímo vytvářejí. Benigni zase komicky (jak jinak :-) ) zhmotnil to, co s Allenem jistě znají na vlastní kůži, tedy že veřejnost zajímají jejich názory ne pro váhu jejich smýšlení, ale prostě jen proto, že coby populární osobnosti spoluvytvářejí aktuální módu a trendy. A jak je to zcestné dopracovávají ještě další dvě povídky. V příběhu s Baldwinem se architekt vrací ke své římské eskapádě s povrchní hvězdičkou, která mu kdysi učarovala díky své schopnosti krátkodobě a lehkovážně upoutat, ale nejspíš ho dost ranila, když se vydává na stejná místa i po tolika letech a nejraději by změnil běh událostí. O poznání odlehčenější notu má příběh mladého manželského páru, na nějž erotická síla Říma dolehne nejpádněji. Mladý muž díky prostitutce Cruzové pochopí, že ve světě byznysu se díky své povaze těžko stane populárním, prozře a kariérismus a pokrytectví vymění za domov a rodinu; jeho žena zvažuje, zda manžela podvést s populárním hercem a litovat, nebo ho nepodvést a litovat, aby nám nakonec bylo jasné, že prostě potřebuje svého Hrdinu. Vše končí happy endem, protože zkušenost hříšného velkoměsta je oba vede zpět domů, na rodnou hroudu a k sobě navzájem. Zkrátka nevidím v tomto filmu nedostatky, které zmiňuje většina zdejších komentářů, naopak mě okouzluje ona lehkost, s jakou Allen opět i v tomto odlehčeném počinu hovoří o vážných věcech, a jak jim dokáže dát hřejivě přívětivou, roztomile hravou tvář.

    • 9.7.2017  22:02
    Příchozí (2016)
    ***

    Tedy, jestli jsem to pochopila správně, tak Louise získala zbraň v podobě jazyka, kterým se předpovídá budoucnost, a díky němu sbratřila svět, který se původně chtěl kvůli "dárcům zbraně-jazyka" povraždit, ale stačilo, že si pokecali. Nechci znít náročně, ale tohle je volovina jako kráva. Navíc příliš poutavě natočené mi to nepřišlo (že zrovna nejproblematičtější bylo chování Rusů a Číňanů!?!). Přilepený na obrazovce jsme z toho nebyli. Souhlasím s tím, že bychom byli jinde, kdyby národy vzájemně spolupracovaly, ale společný jazyk a předpovídání budoucnosti k tomu určitě nestačí. Historie se stále opakuje (v podstatě je to jakési věštění), stejně nefunguje, protože jsme bohužel nepoučitelní. Vývoj je záležitost spíš mimoběžná, mimo naši kontrolu. Určitě to nezachrání jedna americká multilingvistka nebo hodní dědečci-hříbečci mimozemšťani. Strašná spousta věcí je tu postavená na vodě - tedy vlastně levituje ve vzduchu - ocenit můžu jen vizuální stránku filmu, jeho poněkud snovou atmosféru a snahu vrátit jazyku jeho sílu tvůrce. Ovšem nikoliv tvůrce vědy, národa nebo všehomíra, ale základu kultury!

    • 6.7.2017  15:15

    Kniha života je pro mě kreslená verze našeho Rozumu a Citu v mexických kostýmech s lebkami a v americkém rytmu. Pro děti to ujde. Rodičům se ten guláš asi líbit nemusí, ale já příběhu o věčném rivalství mezi hrubou sílou a osobním kouzlem podléhám - od čeho by jinak ty pohádky byly?!

    • 6.7.2017  15:01
    Belle (2013)
    ****

    Jde v podstatě o obyčejnou romanťárnu, šmrncnutou historickými skutečnostmi (nutnost vyšší aristokracie uzavírat sňatky se sobě rovnými, finančně co nejlukrativnější + obchodování s otroky) a velmi významně podkreslenou otázkami o zákonnosti otroctví (jde hlavně o případ lodi Zong), které se však chopila černošská režisérka s týmem, který film posunul na vyšší level. Scénář je velmi vkusně napsaný, nezapomíná divákům připomínat důležité okolnosti, ale zároveň nezatěžuje přílišnou filozofičností či komplikacemi v ději. Na všechny se tady moc pěkně kouká a pokud nebudu omílat chválu na mnohokrát oceňované hvězdy Toma Wilkinsona či Emily Watsonovou, myslím, že Gugu Mbatha-Raw či Sam Reid vypadají moc sympaticky i normálně, v reálu. Skutečně se mi tento počin jeví víc jako historicko-společenský vzkaz, než jako povrchní melodramatická zábava, přestože Dido ve svém 18. století mohla být sotva stejná jako Gugu. Onen obraz, jenž se měl údajně stát prvotní inspirací: https://en.wikipedia.org/wiki/Dido_Elizabeth_Belle, je sice pokrokový tím, že obě dívky mají na obraze téměř stejnou pozici, jakoby se procházely spolu, přesto musí být Dido poněkud v pozadí a v ruce nemůže mít knihu, nýbrž košík s ovocem, jak se na člověka tmavé pleti slušelo a patřilo. Za jistý úspěch se snad dá považovat to, že poslední známý potomek Dido zemřel až v roce 1975 v Jihoafrické republice a dnes můžeme o vzdělané, tmavé schovance uvažovat jako o jednom z dost pádných důvodů, proč se rasová segregace začala stávat nevkusnou a nehumánní.

    • 17.6.2017  23:09

    Film volně přechází z duchařské povídky v detektivku, aby skončil sociální a politickou kritikou. Nicméně tahle žánrová pestrost spíš odpovídá příběhové linii, než že by rušila. Taková hra s divákovým očekáváním mi přijde ještě přijatelná.

    • 17.6.2017  22:24

    Překombinované!

    • 29.5.2017  12:16

    Zpravidla bývám zklamaná, snaží-li se filmaři převést literaturu na filmové plátno, protože každé médium vyžaduje svoje. Ale zde šlo především o život básníka, jehož dílo tu dotváří jeho obraz. V případě Leopardiho čistého, křehkého, vytříbeného ducha ošklivého, nemocného hrbáče, který (snad kvůli despotickému otci a svým nemocem) nevěřil ve štěstí a dobro. Jako u většiny poezie, ani tento film není akční, napínavý a dějový, není pro každého. Ale ta poezie v něm je, nejspíš i díky výbornému Eliovi Germanovi.

    • 29.5.2017  11:56
    Lore (2012)
    *****

    Hodně drsná verze dospívání během konce druhé světové války, během nemilosrdné doby, která kradla dětství, rodiče a iluze. Bohužel se na to zapomíná a dnes si mnoho lidí zase koleduje o poučnou lekci, která zanechává jizvy na duši a znepřáteluje rodiny. Být naivní a tupě následovat něčí propagandistické lži lze odpustit dětem, ale dospělé to může stát jejich život, stejně jako i jejich blízké. Když teď slyším některé lidi uvažovat nad nevinou Kájínka, jen protože nedokážou pochopit maskovací manévry našeho vlasti?zrádného prezidenta, kolik z nich by pro něj vraždilo, třeba na obranu Benešových dekretů, jako kdysi hitlerjugend a všechny ty jednotky SS a SA pro Hitlera? Jaktože je tak jednoduché nás zmagořit, když vystřízlivění tolik bolí!? Rozhodně mnohem víc, než prvotní snaha udělat si svůj vlastní názor a jen neposlouchat krysařovu píšťalu. Při sledování tohohle filmu mě napadlo, jak tragikomické je to, že si nacisti vybrali za oběť Židy, kteří měli podle Bible navždy trpět za ukřižování Ježíše, ale v podstatě si tím na sebe přivolali stejný osud. Doby se sice mění, takže pochybuji, že ještě za tisíc let budeme Němce nenávidět za nacistické "konečné řešení", ale vsadím se, že se vždycky najde někdo, kdo si alespoň rýpne do bolavé rány. Tenhle film prostě připomíná, že provinit se můžeme VŠICHNI!

    • 21.5.2017  11:21
    Ali (2001)
    ***

    Ali vůbec není špatný film, ale pro mě začíná a končí s výborným výkonem Willa Smitha. Mám pocit, že o Muhammadovi Alim moc nebyl, spíše se jím inspiroval. Hlavně šlo o jeho politický rozměr, což je jen malý kousek jeho významu. A v podstatě se autoři vyhýbali jeho kontroverzím - tak nějak brousili hrany. A pak je u mě machr každý, kdo Jona Voighta pozná i bez nápovědy :-)

    • 14.5.2017  15:23

    Allenův styl mám ráda, takže snadno odpouštím, že Vicky Cristina Barcelona je vlastně o ničem. Navíc na Bardema, Johanssonovou, Hallovou, Cruzovou a hlavně Barcelonu se vážně dobře kouká, takže neva, že by tohle měla být spíš povídka než celý film. Nechybí Allenovo všudypřítomné poselství: Život je krásný, i když se takový na první pohled přes všechny (většinou malicherné) problémy nezdá.

    • 14.5.2017  15:02

    Král ze Soho na mě působil jako kritický film, který se ale zároveň snažil takovým nebýt. Což je dost rušivý rozpor.

    • 25.4.2017  07:51

    Tři hvězdy za způsob podání, ale obsah je spíš slabý. Doufám, že alespoň záměr byl přesně opačný. Nicméně výsledek na mě působí jako adorace násilí. Emily Blunt tam funguje jen jako fackovací panák. Ono to asi ve světě machů ani jinak nejde, ale to neznamená, že by po shlédnutí kdejaký Pepíček měl zavrhnout Supermana, protože zatouží být mnohem cool Sicariem. Skutečná kritika by měla obsahovat i druhou stranu a ta tady nemá šanci být slyšet. V množství uřezaných hlav jaksi zaniká podstata. Nespočívá totiž ve skutečnosti, že z drog pochází bohatství i těch rádoby "dobrých" (i Amerika si utrhne kousek "svého" a za tu cenu se musí pohybovat v šedé zóně), ale právě v jistém životním stylu - pokud vyrůstáte v prostředí plném násilí a teroru, nedokážete si představit, že by se váš život obešel i bez něj. Snad by vám to i chybělo! A to je skutečný problém - vědět, že je něco špatně, ale nemoct si pomoct!

    • 25.4.2017  07:34

    Katastrofa! Aspoň že natočené je to dobře a Goodmen je fakt Herec. Spoiler: Hlavní hrdinka má vážně blbej den. Nejdřív ji unese psychopatický úchyl a v ten samý den Zemi napadnou mimozemšťani. Ale ji to nepoloží, naopak se konečně stane hrdinkou, která jde zachraňovat svět!

    • 17.4.2017  13:02

    Shodli jsme se doma na tom, že španělská kinematografie je jiná než naše. Odlišná kultura hraje velkou roli. Tenhle film má díky tomu svá silná i velmi slabá místa (např. se tu Zimbardův luciferův efekt úplně převrací - dozorce se pod tlakem okolností "dobrovolně" stává vězněm). O psychologii ale myslím vůbec nešlo. Jižanská horkokrevnost a temperament přetvořily dobrou myšlenku o tenké hranici mezi slušností a krutostí až do extrému - tedy že v extrémním případě člověk zapomene, kým je a příliš snadno změní svou roli, resp. že je stále někde kolem vás někdo, kdo vás bude pokoušet a svádět ke špatnosti. (Mimochodem jednoho takového Jidáše si zde zahrál bratr známějšího Bardema!) A skoro bych řekla, že nejpodstatnější sdělení možná ani nebylo tvůrci předem zamýšleno: zapomenou-li slušní lidé, že kriminálníci mají stále jistou důstojnost, pak i oni pozbydou tu svou vlastní!

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace