eFOXsize

Nebude náhoda, že zpracování od Alfreda Vohrera nejsou to pravé ořechové. On prostě neumí ve filmu vynahradit L. Barkera a čarovného ducha Pokladu a Vinnetou... Všechny zpracování od něho mi přijdou nedostatečně promyšlené, odfláknuté za vidinou peněz. ádoby romantická zápletka Nšo-či mě přinutila se spíše zamračit a ignorovat, Old Firehand mě také nenadchnul. Skutečně je zde cítit jakási tendece amerického westernu, ale dámy a pánové - mně se to sem nehodí. Za mě nejhorší Mayovka.

Kvalitativně patří k těm lepším zpracováním, k Pokladu a předchozím Vinnetou. Navíc si dodnes pamatuji šok ze smrti mého indiánského hrdiny a první hlubokomyslné pochopení významu přátelství. L. Barker skvělý jako vždy. Opět pohodová nálada, až na smrt náčelníka tedy - oceňuji, že i on musel jednou skončit :-) Za Mayovku 5*. Za mě dokonce i snad 4* :-)

Trochu sympatičtější S.granger, přesto jeho výkon slabší. P. Brice naopak méně sympatický, výkon slabší. T.Hill stejně sympatický, ale on se sem prostě tak nějak nehodil, snad nepříliš dobře zvládnutá role. Celkově to působí jako "Mayovky frčí, pojďme taky jednu zkusit". Nepříliš promyšlené. Za mě 1,5*, zaokouhlím na horu za, ačkoliv nepovedeného, ale oblíbeného Terence Hilla a nepřehnanou délku :-)

Zpracování předlohy poněkud diskutabilní. Nejsem velhý fanda S.Grangera v Mayovkách a jinde jsem je asi nesledovala. P. Bricea mohli vynechat, jeho "štěk" byl celkem narušující, vzbuzující otázky. Oceňuji T.Hilla, jehož výkon byl překvapivě vážný a docela tam i seděl. Pro mě 2,5*, tentokrát zaokrouhlík ale dolů...

No ano, něco tomu chybí... Lex Barker, řekla bych. S. Granger hold nemá to kouzlo a nedokáže jej nahradit stejně dobře. Bohužel je to skutečně znát, zejména na té magické pohodě a zaujetí, co vás očarují u Vinnetou a Pokladu. I tak je to koukatelný film, vůči ostatním Mayovkám pro mě 2,5*, zaokrouhlím nahoru, snad za to, že je zde S.Granger z Mayovek nejlepší.

Stejně jako u Pokladu a Vinnetou - stejná nostalgie, stejná pohoda a překvapivě (na změnu režiséra) i podobné zpracování. Zde musím ještě přidat, že zápletka udržela mou pozornost celistvou. Za mě i v obecném měřítku (tj. nejen Mayovek) 3,5, zaukrouhlím nahoru už jen za Lexe Barkera :-)

Asi jako každý - nostalgie. I nu, jak jsem psala u Pokladu na stříbrném jezeře, neholduji Mayovkám, každopádně takovéhle zpracování (zřejmě i s tou nostalgií), mi navozuje pohodovou náladu, vždy oceňuji lokalitu natáčení a hercům lze také uvěřit jejich friendzone :) Když to zhodnotím ve vážnějším stylu - pohodlný, mírně zidealizovaný pohled na indiáany a bělochy a jejich vztahy/nevztahy, mírně hrdinské v takovém milém necukajícím stylu a nakonec -> 1963? Parádní (někdy těžko uvěřit jak P. Brice skončil). 4* za nostalgii a klidnou atmosféru, obecněji 3*.

Nejsem milovník Vinnetou, nejspíš proto, že to neustále běželo u nás doma a já jako dítě chtěla sledovat modernejší věci, každopdáně, má to své kouzlo (skor jako klidná, rodinná atmosféra). Z natočených zpracování Mayovek se mi toto líbí nejvíc, v závěru za tím první Vinnetou a Rudý gentleman. Myslím, že se mi, snad z čisté melancholie, líbí i ta podivná barevnost snímků. Ačkoliv se mi zdá, že co se týče předloh je to opět zpopularizované k divákově zájmu. Pět* jen díky topce, co se Mayovek týče. "Celožánrově" na 3*.

Ač jsem snímek neviděla deset let, ty pocity ale asi nezapomenu. No, ano, zdá se mi to jako nadnesený, skoro parodický náhled do života bohémských drogových kluků. Ta nadnesenost, ty parodické prvky snad proto, aby z toho člověk nebyl otřesenější. Protože já jim to věřila, hlavně v teens věku. Věřila jsem tomu jejich smýšlení, jejich rozhodování a tomu, že je to všechno dané jejich volbou života.Trapné dialogy? Oh, ano, ano jsou tam - nicméně, přijde mi, že k těm postavám, jejich situacím a životům prostě patří. Mohlo to celé být o dost lepší. Ale je to český film, to není tak hrozné na tak surové téma.Jedna hvězda za moje pocity, další za jejich odvahu. Rozhodně jsem si jako teen odnesla jednu věc z toho filmu - nikdy nechci být jako oni - to't hvězdou poslední. :-)

Surrealismus je lepší na malířském plátně než filmovém, i tak ale Adaluský pes navozuje co má - surové, hluboké pocity. O tom to celé je a funguje to vskutku skvěle. Nic jiného než sled výrazných scén působících na vaše nitro nečekejte. Snad by se to hodilo jako předkrm hororového/psychologického filmu (ideálně mě napadá Psycho od Hitchcocka). Délkou je to též ideální (btw/ delší už by to bylo nesnesitelné). Práce S. Dalího je geniálně zvrácená a šílená, ostatně, jako sám umělec.