Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (299)

plakát

Cherry (2021) 

Kdyby by někdo řekl, že uvidím film Zacka Snydera s jednodenní mezerou po něm film bratří Russoových a ten od Snydera mi bude připadat jako chytřejší, soudržnější a méně přeplácaný, tak bych mu fakt nevěřil. Ale stalo se. P.S.: Nevěřil bych, že ze mě dneska ještě někdo bude zkoušet tahat emoce tak, že do dramatické scény narve operní hudbu. To je fakt síla.

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Snyder fully overboard. To je zároveň jeho největší pozitivum a zároveň jeho největší slabina. Paradoxní dílo, ve kterém se střetává Snyderova fetišizace materiálů a jejich deformací a destrukcí, a to nejen v tom, že po sobě superbytosti házejí auta a prorážejí baráky, ale i třeba kapky vody tříštící se ve zpomalovačce na tváři Aquamana. Zároveň i fetišizace emocionálně vrcholných momentů (a občas i těch méně vrcholných). Snyderovo zaměření se na scénu, či její krátký segment, který pečlivě vypiplá, přičemž to občas vypadá, že nedokáže udržet myšlenku více než po dvě scény. Zároveň zjevná ambice vyprávět epické, velké příběhy osvětlující historii světa a vesmíru, které mají své kořeny v milióny let vzdálené minulosti (např. celá motivace Steppenwolfa) a které mají svůj oblouk přes celých pět filmů (v plánu měl Snyder Justice League 2 a 3 a až na koci trojky měl Darkseid konečně dostat do huby), což je také důvod představování postav, které v tomto snímku vlastně nemají vůbec smysl (podobně jako v BvS). Zaměření na moment je také nejspíš důvod velké množství dekorativních prvků stylu, což někdy narušuje tok vyprávění (zpomalování obrazu až do takřka úplného zastavení, kdy se obraz podobá políčku z komiksu) a někdy trochu logiku světa (proč má sejf pro extrémně nebezpečnou zbraň ornamentální díry ve střeše? a to tam ty amazonky takhle stojí s napřaženými zbraněmi celé dny a noci?). Oproti kinoverzi se moc nezměnila jednoduchá základní kostra příběhu, je však obalena velkým množství vedlejších linií o minulosti a potenciální budoucnosti postav (které jako takové nemají moc přínos pro quest zabránit záporákovi ve zničení planety) a pozadí fikčního světa. Film podivný i ve své rytmizaci, kdy se expozice jednotlivých prvků vyprávění vkládá i do relativně pozdních částí vyprávění. Alespoň se mi tak zdá, na hlubší analýzu tohoto přepáleného (stopáží, počtem postav, trikově excesivních scén, zpomalovaček a vůbec vším) kolosu fakt nemám teď nervy ani čas - ale třeba jednou v návalu geekovství budu.

plakát

Kickboxer: Odplata (2017) 

Ze začátku dost hrozné, hlavní hrdina má z nějakého důvodu prorocké schopnosti (díky ůvodnímu snu odhalí někdy kolem půlky nebezpečí) a akční scény trpí nevhodnými zpomalovačkami (vrcholem je dost strašná rvačka ve vězení na jeden záběr, který se dost špatně sleduje). Během finále, ale dojde k překvapivému obratu. Hafþór Júlíus Björnsson je impozantní záporák, zaklapnou do sebe některé motivy, zpomalovačky začnou náhle přícházet tak, aby dávaly smysl (například hrdina začne mít navrch a chce zasadit konečnou ránu, zpomalovačka přijde během úderu a při záběru na reakci hrdiny, když zjistí, že úder neměl žádný účinek). Celý souboj je také docela slušně vystavěný (v předchozím díle trpělo finále tím, že hlavní hrdina celou dobu dostává na držku, ale pak dostane nějaký podnět a zloducha lehce vyřídí, to se tady nestane a celou dobu je to hezky jako na houpačce). Bylo by asi spravedlivější dát dvě, ale ten závěrečný souboj jsem si tak užil, že zvednu na tři. Plus slepý trenér Van Damme hlásající moudra jako šaolinský mistr, to je prostě cute.

plakát

Za čárou (2021) 

Námět jako z devadesátých let z druhořadé vandammovky. Dnes je to v podstatě neomluvitelný blábol, jehož pokusy hrát na (pseudo)filosofické struny ho strhávají ještě níž. On tam někde asi je slušný akčňák, ale to by chtělo ten film ještě tak dvakrát přepsat a vyladit. Tohle působí naprosto nedodělaně. V čemž ten film připomíná řadu dalších filmů od Netflixu.

plakát

Experiment Belko (2016) 

Vlastně si ani nedokážu představit, že by takový výchozí nápad šel zpracovat zbaběleji, což je velmi překvapivé, vzhledem k tomu, že za tím stojí James Gunn. Nějaká krev se sice najde, na to však nenarážím. Narážím na to, že žádný z hrdinů není postaven před žádnou těžkou volbu. Zabíjejí pouze a jen v sebeobraně (v excesivní, ale přeci jen v sebeobraně) nebo jde o nehodu a v případě hlavního hrdiny se snaží ostatní za všech okolností chránit. Postavy, které zabíjejí, jsou buď od začátku odporné, nebo je to jen projev jejich od počátku budovaného chladného pragmatismu (takže také odporné), nebo jsou to jen nějací no-names. Vlastně většina postav jsou jen no-names, co nic nedělají, nebo mají jména ale, kromě jedné jednorázové funkce pro ně tvůrci nic nevymysleli (v klíčovém momentu zhasnout světla, v klíčovém momentu zemřít hrdinovi v náručí, …). Je to pořád docela zábava, protože je to správně svižné a dynamické, ve správných momentech napínavé a s velmi dobře vystavěným tajemným úvodem, ale je to zklamání. Nečekal bych, že James Gunn bude ten, co si bere takové servítky.

plakát

Vyšinutý (2020) 

Byť plakát tvrdí, že by se to mohlo stát každému, a začátek filmu se to snaží potvrzovat zařazením reálných záběrů z ulic, tak tohle se může stát jen v žánrovkách. Dost stylizovaný lehce potrhlý thriller, kde Russell nehraje normální postavu, ale hororové monstrum jako je Michael z Halloweenu nebo Jason z Pátků třináctých, přesunuje se překvapivě rychle z místa na místo, do auta se dostane aniž by to někdo poznal, dokáže nenápadně zmizet z místa a rozchodí skoro jakékoli zranění. A s tím koresponduje i extravagantní herecký výkon, kdy se Russell zuřivě ksichtí a vrčí.Také syžetově to připomíná spíše vyvražďovačku (slasher), kdy záporák obchází a vraždí různé postavy. To bylo na tom překvapení, protože jsem čekal, že to bude více při zemi. Zábavně ujetá jednohubka, která díky příjemně krátké stopáži neomrzela. Na hraně mezi třemi a čtyřmi.

plakát

Halloween (1978) 

Co mi na Carpenterově Halloweenu přijde zajímavé se můžete dozvědět v tomto videu.

plakát

Kruh (2002) 

O tom proč mám tak rád Kruh jsem natočil video tady.

plakát

S čerty nejsou žerty (1984) 

Na S čerty nejsou žerty v kontextu dalších pohádek, které vznikly za normalizace jsem dělal analýzu a můžete ji nalézt tady.

plakát

Noví mutanti (2020) 

V zásadě jsem si to užil, je to opět nový způsob jak uchopit superhrdinský film a jak ho zkombinovat s jinými žánry. Jen škoda, že ten film nevyšel už před lety, kdy měl původně vyjít, protože Logan by bylo lepším rozloučením s X-menovským universem 20th Century Fox. Po dlouhé době více zde.