AnVu

AnVu

Anh Vu Le Quy

okres Cheb

3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 6.10.2015  18:57

    No jo, zase to vypadalo na tuctovou romantickou slaďárnu. Stojí mi to za to kvůli tomu mrznout? Už jsem tam čekal variaci na náhodné setkání, které přeroste v lásku, pak se něco pokazí. Ne však na dlouho, protože všechno se magicky vyřeší a žijou spolu šťastně až do smrti, všechno je sladké bla bla bla...Jak jsem se mýlil. Ona by to byla typická slaďárna. Nebýt závěru. Ten jaksi dokázal film pozvednout na úplně jinou úroveň. Žádné zvraty, žádná zázračná řešení na poslední chvíli. Skončilo to přesně tak, jak by mělo - vzájemným sbohem. Právě toto loučení dokázalo všechna ta malá rozverná dobrodružství přetavit v něco cennějšího, něco opatrovaného. Protože to už nebudou obyčejné příhody. Budou jedinou, a velmi slabou útěchou, která jim zůstane. Kolik už bylo na plátně takových loučení? Spousta vášnivých vyznání za doprovodu srdcervoucí hudby (a nejlíp i deště). Slabota...Nic to se mnou neudělá. Mnohem víc mě však zasáhne tiché sbohem dvou milenců, kteří si svých nemnoho posledních slov musí říct na veřejnosti. Slov skrytých za vrstvou oficialit, protože je to vše, co v tu chvíli mají. A u pocitů, které nejdou takto zamaskovat, se uchýlí k pouhým pohledům s nadějí, že je ten druhý pochopí. A on je pochopí. Pochopí je i divák, když Joe velmi neochotně a pomalu odchází z prázdného sálu. Že to vše nebude nikdy nic víc, než pouhé prázdniny v Římě....

    • 8.1.2015  03:28
    Zmizelá (2014)
    *****

    "Labilní rovnovážná poloha - po vychýlení tělesa vzniká výchylka, která se zvětšuje a těleso se samo do rovnovážné polohy nevrátí" (Encyklopedie fyziky). Rovnováha, která se zdá být neudržitelná a přece existuje. Je to jako snažit se vycentrovat špičku tyče posouváním několika závažíček na jeho asymetrických ramenech. Kousíček tlaku zde...trochu ubrat tady...o ždibec posunout tam. Umět nastavit vlivy tak, pracovaly proti sobě a zároveň pospolu. Tato rovnováha je zároveň perfektní pastí. Vmanipulovala jsem tě do role, která pokud skončí, skončí i tvůj život. Máš tam média, která vědí, co lidé chtějí a udělají vše pro to, aby jim to daly. --Chcete vidět dylický vztah? Samozřejmě, vše je perfektní a na pár věcí se jaksi nestalo. Máte "pocit", že něco je špatně? Ano, máte naprostou pravdu! Pokud se podíváte na věc z těchto pohledů, tak je to najednou jasnější, než den!--. V této zemi se hraje na emoce a city drahý...ty mají zvláštní vlastnost zaslepovat rozum a vynášet velmi rychlé soudy. A já vím, jak je v lidech probudit...

    • 23.11.2014  23:35

    Jednou pojedu do Irska naučit se, co je to pořádný sarkasmus a černý humor. Protože jak říká Boyle: "Why should I appologize? Insults are part of my culture!"

    • 8.11.2014  13:27
    Interstellar (2014)
    *****

    Konečně jsem se dočkal sci-fi snímku, který by dokázal obstát v konkurenci svých literárních protějšků. Ty totiž ve filmovém světě dosud nenašly důstojného soupeře. V komentářích se dočítám, jak moc se Nolan porovnává s Kubrickem. Podle mého, by se však mělo s porovnáváním zajít až samotnému Clarkovi. Nolan zde odvedl prvotřídní scénáristickou práci ve spojení toho nejlepšího ze sérií "Vesmírná Odysea" a "Prvorození". Konkrétně strhující skok člověka, jakož to vesmírem téměř nepolíbeného tvora, do vesmírného dobrodružství přesahující jeho chápání. Do dobrodružství, jehož úspěch nezávisí až tak na technice (která je pro onu cestu naprosto nedostačující) jako spíše na samotné podstatě lidství a jejích limitách. Záchrana lidské rasy zde rezonuje stejně silně, jako ve Clarkově "Sluneční bouři", tedy silněji, než v kterémkoliv jiném díle na podobné téma. Stejně jako tam, se i v Interstellaru lidstvo s hrdým výkřikem posledního vzdoru postaví své hrozící záhubě. V tu chvíli si můžu se spokojeným úšklebkem říct: "Humanity, f*ck yeah!".

    • 3.11.2014  10:17

    Je ráno. Vidíme postupně místa, která prošli a vybavují se nám rozhovory, které vedli a příhody, které zažili. Teď jsou ta místa ale úplně obyčejná, nevýrazná, jakoby se tam nic nestalo, jakoby to vše byl jen krásný sen. Myšlenky, které probrali, myšlenky o vztrahu, to byly pravdy, které nejsou příjemné o kterých se snažíme nepřemýšlet. Kdy ale být upřímný a otevřený, než v těch několika chvílích dělících je před rozloučením?

    • 10.5.2014  10:33
    Muž z oceli (2013)
    ***

    Příběh, jak se u Supermana tradičně dá očekávat, je slabomyslný. Snad jen charactery vlastního a nevlastního otce tomu zvedali úroveň... Když zkrátka člověk nechá mužného Clarka Kenta zničit svůj "Think Engine" co nosí v hlavě, tak se na to dívat dá...

    • 10.5.2014  09:18

    Velmi originální formou natočený film, který dokázal uchovat dost comicsových prvků své předlohy. Ukazuje, že i spravedlnost může mít, a často i mívá, svou "hříšnou" stránku. Mix absurdity a surovosti tomu navíc dodává svou osobitou surrealistickou atmosféru.

    • 11.4.2014  00:56
    Hon (2012)
    *****

    Dokonale "vtahující" atmosféra umožňující člověku ponořit se hluboko do filmu. Dokázal ve mě probudit takový vztek a bezmoc, jako žádný jiný. A probudit ve mě emoce, to už je výkon...

    • 6.4.2014  22:18

    Nevěřil jsem ani jednomu dialogu...

    • 23.3.2014  09:50

    Motiv červené barvy - rajčatová bitva, nenávist, krev, skrývačka za tomtatovou omáčkou. Motiv zvuku zahradních rozstřikovačů - symbolizuje zlou předtuchu (postříkaný pokoj, závěrečný zločin) Čitelný konec bez pointy.

    • 16.2.2014  00:27
    Cedulky (2008)
    ****

    novoten: "500 dní s cedulkou...". - Ze vzdálené kanclářské budovy je to opravdu celá Zoe... Tom Hardy: "Roztomilé, ale možná až moc jednoduché. Něco ve stylu "jak by vypadalo seznámení dvou duší optikou pětiletého dítěte". Nic proti upřímným emocím, ale z té cukrové vaty okolo se mi cukají koutky..." - Pravdu díš...

    • 15.2.2014  00:05

    Starověká mytologie byla, je a bude téměř nevyčerpatelnou studnicí námětů. Stačí si vybrat několik z početné řady mýtických jmen a trošku si pohrát s jejich osudy (hlavně ne příliš složitě, divák má přece rád přímočarý děj...). A Voilá! Epic blockbuster je na světě. Pokud mi bude scénarista tvrdit, že nad vymýšlením děje strávil víc jak den, tak ho proklaju tím jeho "Kopím Triumvirátu"...

    • 4.2.2014  23:48
    Pelíšky (1999)
    *****

    Absurdně komické osudy obyčejných rodin, ze kterých dýchá nostalgie...

    • 2.2.2014  23:18
    Valkýra (2008)
    *****

    Před zhlédnutím jsem od Valkýry očekával propletený děj, složité pletichaření a dlouhé filosofování nad ideály. Prostě části, kde by si nervy mohly na chvíli odpočinout. Má očekávání se nevyplnila. Celou dobu jsem byl našponovaný a Stauffenbergovi tiše fandil, i když byl konec předem jasný. Děj byl rychlý, čistý a časově "efektivní" - přesně tak, jak byl atentát plánovaný. Přestože se tam moc nenamluvilo (vojenskou hantýrku nepočítám), byly charaktery postav úžasně zobrazené. Film měl blízko k dokumentu. Byl ale osobnější a vzhledem k hlavním aktérům atentátu mi přijde víc "fér", když je událost zobrazena takto, než v chladém dokumentu, který si musí držet trochu odstup.

    • 28.1.2014  20:44
    Arthur (2011)
    ***

    Ohňostroj povedených sarkastických vtípků a narážek od infantilně naivního chůviččina mazánka. Když se nehledí na plot, tak je to slušná komedie.

    • 27.1.2014  23:12
    Iron Man 3 (2013)
    ****

    Tak tohle bylo slušné. Tempo trojky je oproti předešlým dílům poněkud volnější a děj je rovněž vstřízlivější - Strak už není ten všemocný dokonalý boss v až směšně odolném obleku. Ukazuje se, že je zranitelnější, než si jeho obří ego připouští. A to jak psychicky, tak (bez svého superbrnění) fyzicky. Konečně tedy vidím RDJ hrát "naživo"- není už v polovině filmu zavřený v plechovce s tím, že mu jde vidět jenom obličej. Film vyzrál i v ohledu realističnosti obleků. Stark sice spustil jejich téměř sériovou výrobu, avšak s nezničitelností si s těmi v jedničce a dvojce nezadají. Každou chvíli se rozpadají a nedejbože i vybíjejí. Už tu proto nejsou vůbec žádné scény a la "jak-Rambo-tam-vletím-a-všechno-roztřískám", což sice neuspokojilo mé destruktivní já, ale celku to hodně pomohlo. (to, že náloketníky uletí 1300km radši nechám bez poznámky...). Závěrečná bitva mi poněkud připomínala souboj IronManů s upíry z Twilight. Zvláštní...

    • 20.1.2014  13:32

    Velmi netradiční snímek se záměrem udělat ze skutečních nahrávek tísňových hovorů takřka umělecké dílo. Záběry záblesků bouřek z oběžné dráhy Země velmi trefně připomínaly osamocené "záblesky" volání o pomoc. Jakoby bliknutím na sebe upozornily a říkaly "Tady jsem, pomozte mi!". Možná to nebylo ani úmyslem, ale tento snímek je zároveň skvělou ochutnávkou seveřanské mentality - tamním lidem mráz snad zchladil i emoce. Kapitánovi se potápí loď a z intonace by si člověk řekl, že podává rutinní hlášení. Střílí na mě ve škole? No stress...

    • 20.1.2014  13:28
    Mimzy (2007)
    ***

    Jako fajnšmekr science-fiction jsem si prošel mnoha více, či méně známými spisovateli tohoto žánru. Mezi ty méně známé patřil i Henry Kuttner a jeho povídky zamýšlející se většinou budoucností a vývojem lidstva. A můžete hádat, která mě zaujala nejvíce. Ano, je to ta, která posloužila jako námět tomuto filmu. V originále je název poněkud delší ale pravda, stejně nic neříkající - "Mimsy Were the Borogoves". Jelikož literární předloha má pouze pár desítek stránek, byl jsem zvědavý, jak si s tím scénaristi popasují pro vytvoření celovečerního filmu. A stalo se přesně to, čeho jsem se bál. Z celé povídky vytáhli pouze kostru (ne-li její část) a obalili klasickým filmovým klišé typu: "Děti vs. arogantní dospělí". Přidali tam vznešený cíl a tajnou službu, aby to všechno mělo ještě větší grády. Sci-fi klasiky a rodinný film jsou prostě věci, které nikdy k sobě nepůjdou