Vitason

Vykonstruovaná a účelová rychlovka, která dokazuje, že vydělávat se dá opravdu na všem. Ale věřím tomu, že v den, kdy si princ William s Kate řekli své ,,ano", tento skvost běžel na televizních obrazovkách v různých zemích po celém světě. Dvě hvězdičky dávám za solidní herce a fakt, že jsem to čekal mnohem horší a to i přesto, že se jedná o prachobyčejný a zřejmě ničím nepodložený bulvár. Film brzy ztratí hodnotu.

I vetřelec může být sexy... Ben Kingsley, Michael Madsen, Forest Whitaker, Alfred Molina a překrásná Natasha Henstridge, která je navíc většinu filmu nahá (zalez pubertální já). To je na béčkový sci-fi film opravdu neuvěřitelné obsazení. Společně se slušnými triky je právě tento herecký ansámbl nejsilnější zbraní filmu. Tedy alespoň na papíře to tak vypadá, protože třeba mistra Bena role asi příliš nebavila a Madsen tomu taky příliš nedává, naproti tomu Whitaker je ve své roli senzibila velice přesný. Za zmínku stojí námět o mutantce, na kterou přišlo jaro. Jenže to zároveň podráží snímku nohy, protože vraždícího monstra, které vypadá tak, jak vypadá, se nelze bát a člověk krásné Natashe i trochu fandí. A horor, který stojí jen na nechutných tricích, kdy se něco (resp. někdo porcuje), bez atmosféry nemůže nikdy pořádně fungovat. Přesto velice solidní tři hvězdy. Mezi filmy o pronásledování vraždícího vetřelce v lidské podobě stále vede Tajemné zlo.

,,Jeho dcera chce podepsat reverz a vzít ho z nemocnice. To je pro pacienta hrozně riskantní. Máme ho pustit?" - ,,Nechte je jít, než ho tady zabijeme." Totální odcizení, kritika lidské společnosti, ironický nadhled to vše je v Nemocnici v takové míře, že i doktor House by zlomil svoji hůl a odešel do televizního důchodu. Silnou stránkou filmu je podivná atmosféra přeplněné nemocnice, kde se občas odehrávají komické situace, občas mrazivé a mrazivě komické. Tato atmosféra obrovského pulzujícího úlu plného pacientů a doktorů je opravdu tou nejlepší složkou filmu a dokáže držet napětí i divákovu pozornost po celou dobu navzdory tomu, že film prakticky nemá příběh. Zároveň je snímek plný výborných dialogů, ale občas mi bylo až otravné, jak se některé postavy svěřovaly a co všechno byly ochotné o sobě prozradit úplně cizím lidem. Jediný mínus pak tvoří špatný střih a nic moc kamera. Za všechno mluví dlouhá podhledová jízda, která sleduje dvě jdoucí postavy, jež mají po celou dobu ,,uříznutou" hlavu na úrovni očí. To je opravdu špatné. I přesto se jedná o opravdu zajímavý a neotřelý snímek.

Za 8 minut s Michelle Monaghan bych se taky nechal vyhodit do vzduchu... Na hromnice o den více meets Deja vu. Zdrojový kód je velice příjemné sci-fi, které si drží neskutečný drajv po celou dobu a to i přesto, že se odehrává na výrazně omezeném prostoru a ve stále se opakující stejné časové sekvenci. Film dostal do vínku šikovného režiséra, na kterého si teď dám pozor, krále sympaťáků Gyllenhaala, kterému role neskutečně sedí a překrásnou Michelle Monaghan, moji platonickou lásku, na kterou bych se mohl dívat celý den a neomrzelo by to. Samostatnou pochvalu zaslouží scénář a i to, kdo je oním teroristou.

Snímek dvou rozličných polovin, kdy se mi více líbila ta první, uvolněnější, kdy se seznamuje s prostředím cirkusu. Druhá vážnější polovina na mě působila již trochu utahaným dojmem, ale vše zachránila grandiózním finále. Nikdy bych nečekal, že toto napíšu, takže pozor je to tady: Robert "Jsem bledý outsider, miláček všech dívek" Pattinson mi tady nijak nevadil, role mu seděla a navíc se s ní dobře popasoval. Uf. Reese Witherspoon je jistota, ale tím, kdo si krade film pro sebe je úžasný Christoph Waltz, který tak po nevýrazném záporákovi v Zeleném sršni konečně dostal další zajímavou roli a jeho věčně opilý principál dává skoro zapomenout i na plukovníka Hanze Landu. Scéna, kdy si jde rozzuřený Waltz vyřídit účty se slonicí, která mu chvíli před tím vzala dráhu, patří k těm nejhnusnějším scénám, které jsem za poslední dobu viděl. Kromě dobrých herců disponuje Voda pro slony pěknou atmosférou (v první polovině mi připomínala Velkou rybu), zajímavou hudbou a skvělým vizuálem. Z Francise Lawrence nám roste obrovská naděje.

Na televizní poměry velice solidní. Se vším, co k televizním projektům patří, včetně častých přechodů přes zatmívačky, do kterých se snadno stříhají reklamy. To časté srovnávání s Čelistmi je docela na místě, protože oba filmy o vraždících mořských potvůrkách jsou totiž natočené podle předloh stejného autora a Peter Benchley se evidentně nesnažil vytvořit příběhu o vraždících kalamárech alespoň trochu odlišnou dějovou kostru, takže i tady máme slizkého byrokrata, který se do poslední chvíle snaží všechno udržet pod pokličkou (jak jinak než v zájmu města), nadšeného biologa a posledního spravedlého, který se musí se zvířetem utkat. Tímto hlavním hrdinou je las vegaský všeználek Wiliam L. Petersen, který zde odvádí solidní výkon. To všechno se dá prominout, ale hlavní problém je jinde. Jde o to, že Krakatice v podstatě není horor. Jednak je to dáno dlouho stopáží, ale hlavně je to tím, že o drajvu Čelistí si může nechat jenom zdát. Celé to působí jako konverzační drama o lidech z malého městečka, na jehož pozadí sem tam stáhnou obří chapadla nějakého nešťastníka pod mořskou hladinu. Ve výsledku se tak jen kecá a kecá, dost často o ničem a tyto ukecané scény jsou často propojovány záběry, jak se něco plazí po mořském dně. To hrůzu opravdu nenahání. Ve výsledku musím za slušné herce, povedené triky a především z nostalgie udělit tři hvězdy.

Kéž by záchodky v mé oblíbené hospůdce taky byly strojem času. Vrátil bych se zpět a varoval bych se, abych se nedíval na tenhle film. Jenže tím by vlastně vznikl paradox a celý vesmír by přestal existovat, protože by na čsfd nebyly mé dvě hvězdičky.

,,Celý film v polocelku je vlastně takový polofilm," říkal náš pan profesor a něco na tom je. Snaha vyprávět příběh v užších záběrech je sice chvályhodná, ale nic se zase nemá přehánět. Jinak je Ples upírů celkem nešťastný mix komedie a hororu, kdy ani jedna složka nefunguje, tak jak by měla a snímek tak pouze působí jako lekce z přehrávání. Pochválit mohu pouze hudbu, překrásnou Sharon Tate (Hrozná škoda, že jí potkal tak příšerný osud) a zvláštní atmosféru, která se vine celým filmem. Ale ve výsledku musím dát palec dolů.

Obnovování poštovního úřadu? Kde jsem to jen viděl? Hrál v tom Costner. Už vím, Vodní svět... Z Pratchettovských adaptací jsem neviděl Otce prasátek takže mám srovnání pouze s Barvou kouzel, před kterou zatím poslední adaptace děl božského Terryho vítězí o celý parník. Největší podíl na tom má fakt, že Zaslaná pošta disponuje na rozdíl od ostatních ,,Pratchettovek" uceleným příběhem, který se neštěpí do nepřeberného množství vedlejších dějových linií. Člověk se tak lépe spřátelí s typově dobře obsazenými a ještě lépe zahranými postavami. Jediná věc, která mi vrtá hlavou je ten rozdíl ve výpravě, kdy Barva kouzel působí skoro jako vysokorozpočtové fantasy, oproti tomu Zaslaná pošta vyvolává dojem, že byla celá natočená v nějaké staré továrně, ale to jí nemůže ubrat nic na tom, že se jedná o mnohem zábavnější a lepší film. Jde se na Otce prasátek...

Jako rodilý ňjů jorčan kvituji využití města.