Syndrom

A na konci se dva drsňáci ve volejbalovejch hadrech ohlídnou, zastrčí si kvéry za trencle a vyjdou z kavárny. A svět nerdů začal. Mafie ve hrách, Strážci v komiksech, Pulp Fiction ve filmech. Zázraky našeho mládí.

Kromě toho, že je to špičkovej film, mi až po druhý projekci došlo, jak je to vtipný.  farmář: Našli jsme samuraje; říká, že jich musíme dát dohromady nejméně 7, ale ty jsi starče tvrdil, že nejméně musí být 4. stařec: Hmm, 7 samurajů. Počítal jsem, že nejméně jich musí být 10, ale kdybych vám to řekl, přivedli byste jich 15. farmář: Starče. Až sem ti samurajové přijdou, naše dcery z nich budou paf a..a pak je všechno v pytli. Stařec poprvé otevře oči, podívá se na farmáře a řekne: Jdou na nás banditi. Ty blbče! Ufiknou ti kebuli. Tak se tady nestarej o nějaký techtle mechtle.

Povinnost do kina. Burácení talíře, hudby, řhání koní a všechny ty bizár audiovizuální detaily je třeba vidět a slyšet v maximální kvalitě. Neřek bych, že za Peela to tady odrežíroval kameraman, poděvadž už v Uteč bylo znát, že má režisér silnou vizuální naraci. Kameraman to jen víc nahulil a zvětšil - místo drobnokresby ksichtů, scifi spektákl. Má to ten Interstellar efekt, že tam fakt ste, ne že se díváte na sestříhaný divadlo nebo malování v pohybu. Vono je samozřejmě hodně jiný, když se díváte na fotky i blbejch Tater, oproti tomu když stojíte na špičce Kriváně a čumíte na polskou hranici v nedohlednu. Nebo když si u umyvadla umýváte obličej vodou, zvednete hlavu a v odrazu zrcadla je klaun. Lynch byl v tomhle hodně napřed a jsem rád, že s tim minimem novejch srágor co vidim, můžu pro sebe zaznamenat nějakej progres ve filmový řeči. Jedna hvězda dolů protože na to jak je to dlouhý to moc skáče mezi nápadama, místo abysme se k nim normálně dopracovali (zase televize) a má to moc ujetej, nedůvěryhodnej konec (zase King). Shyamalan i Spielberg použiti dobře.