foils

foils

okres Praha
obyčejnej jadernej fyzik :)

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 27.11.2019  11:32
    Curiosa (2019)
    ****

    Nikoliv bezchybný film, hlavně rozjezd trochu pomalejší a ne zas tak originální, ale počínaje Pierrovým prvním návratem do Paříže se věci (a těla) dají do pohybu. Curiosa je podobně jako třeba Dánská dívka exkurzí do počátků 20. století ukazující - v tomto případě docela zábavným způsobem - že dnešní podoba společnosti nevznikla ze dne na den.

    • 16.8.2018  00:22

    [Spoiler] Nutno uznat, že motiv ženy (nota bene těhotné) která se dozví, že jiná čeká dítě s jejím mužem, a snaží se to za každou cenu manželovi a rodině utajit má slušný potenciál, jak komediální, tak dramatický. Vejdělek bohužel tuto myšlenku nedokázal rozvinout jinak, než ji obalit pár sitcomově rádobyvtipnými dialogy a rádobygagy. Zajímavý film, který o stejném tématu mohl vzniknout, si tak divák může maximálně představovat...

    • 19.2.2018  19:32
    Borg/McEnroe (2017)
    ****

    Borg s McEnroem formálně připomenou nedávný film o Niki Laudovi Rivalové s tím rozdílem, že Janusu Metzovi a spol. se některým problémům Howardova počinu podařilo vyhnout. Hodně zdařilý je vizuál - estetika přelomu 70. a 80. let dnes celkem frčí a Borg/McEnroe toho v nemalé míře využívá. Mizanscéna vyvolává dojem skutečného světa, nepůsobí jen jako kulisa. I když se snímek neubránil určité videoklipové efektnosti, docela se mu to povedlo vybalancovat určitou uměřeností a střídmostí. Leckteré výjevy jsou jen naznačeny a tím věrněji zobrazují krátký ale intenzivní zážitek či vzpomínku. Podobnou kvalitu má i filmové ztvárnění tenisových duelů. I přes uvedené přednosti je potřeba přiznat, že Borg/McEnroe nedisponuje příliš silným scénářem. Aspoň však většina dialogů nezní tak idiotsky jako v Rivalech a oba protagonisté se snaží i trochu hláškovat. 75%

    • 28.1.2018  15:00

    Ač by se podle synopse mohlo zdát, že půjde o americký nezávislý počin, Tři billboardy ve skutečnosti představují major produkt, takže se připravte na pár scén, jejichž funkcí je především snaha vás dojmout a třeba i vydojit nějakou tu slzu. Three Billboards Outside Ebbing, Missouri rozhodně nejsou nudným filmem - párkrát se rozhodně zasmějete - a zčásti se mu i daří nepodléhat některým klišé, jak žánrovým, tak - řekněme - společenským. Vyprávění má spád, i když pár scén mělo zůstat ve střižně. S čím však mám problém, je celkové poselství a vyznění filmu. Snímek začíná jako lehká exploatace (např. dost pochybuju, že takto brutální případ by v reálném světě skutečně vyšetřovalo osazenstvo místní policejní stanice) neschopnosti policistů, jimž se hlavní hrdinka rozhodne postavit. Vehemence odvetných akcí z jedné i druhé strany roste a s ní i brutalita. Za tu není nikdo ve filmu hnán k zodpovědnosti, místo toho jsou násilníci trestáni zatčením kamarádky a popáleninami. Příběh nás postupně vede k poznání, že neschopní policajti nakonec nejsou o nic horší než ti, kteří se snaží pomstít oběť. Jinými slovy, tvůrci věří, že zobrazení průvodních jevů dnešní doby (všeobecně rozšířená neschopnost, nevzdělanost, nedostatek motivace udělat dobře svou práci) může mít větší sílu než do filmu zakomponovat aspoň jednu postavu, která dělá, co by měla (lepiče billboardů nepočítám). Autoři by na to možná namítli, že jejich cílem bylo odradit lidi, které nějaká tragédie v rodině potkala, od podobně zoufalých činů, jakých se dopouští Mildred Haynes, obávám se však, že se najdou tací, pro které film bude v tomto směru spíš inspirací.

    • 28.1.2018  11:19

    Jednoznačně nejlepší film, který Woody Allen v této dekádě natočil. Nikoliv dokonalý: Jim Belushi trochu moc tlačí na pilu, na druhou stranu jeho výkon dodává filmu určitou živost. Jak už se v posledních letech stalo u Woodyho pravidlem, příběh je opět trochu recyklovaný - tentokrát jde o variaci na autorův přelomový snímek Match Point, smíchanou s trochou legendárního Absolventa nebo prvky antických tragédií. Kdo hledá, ve filmu sice najde nemalé množství kompozičně motivovaných prvků, celkově však dílko smysl dává a pro mě osobně - jakkoliv nejsem fanouškem historických dramat - má velký bonus v podobě zobrazení někdejší slávy Coney Islandu (až poletíte do New Yorku, vřele doporučuju podívat se, jak to na tamní pláži vypadá teď).

    • 24.9.2017  16:32

    Při sledování Váženého občana se mi vybavili Sedláčkovi Muži v říji. Argentinsko-španělský film je o něco vtipnější a o něco víc přiznává DIY estetiku než Sedláčkova expedice na jižní Moravu, ale taky je o hodně ukecanější a rozvláčnější, než by mu slušelo.

    • 1.9.2017  21:56
    Oklamaný (2017)

    Coppolová předvedla v The Beguiled docela nevšední motivaci pro klasickou jednotu místa, času a děje - interakce se světem za plotem je z principu nežádoucí, protože by vše nenávratně zničila. Zajímavá je možnost interpretace v kontextu současných utečeneckých krizí. Též možnost dvojího čtení - zda osazenstvo školy mělo modrý hadr vyvěsit už na začátku, nebo zda si naopak za vývoj událostí mohlo spíš skrze vlastní intriky, přetvářku apod. *** 1/2

    • 16.8.2016  19:54
    Julieta (2016)
    ***

    Bezprostředně po projekci jsem měl dojem, že mám za sebou nejslabšího Almodóvara, kterého jsem dosud viděl. Nebylo by to ale úplně spravedlivé, od tvůrce s takto bohatou filmografií přece jen nejde čekat, že všechna díla budou mít stejnou sílu jako třeba Mluv s ní. Julieta určitě není špatným filmem, spíš průměrným a snadno zapomenutelným. Navíc jsem měl pocit, že tragicko-romantická poloha režisérovi úplně nesedla, myslím, že třeba Medem by ze stejného scénáře dokázal vykouzlit o dost zajímavější film.

    • 15.6.2016  00:10
    Komuna (2016)
    ***

    Ze slibného, byť nikterak originálního tématu se toho dalo vykřesat mnohem víc, nebýt odflákle působícího scénáře s nesmyslnými dialogy, motivacemi postav atd. Významově přitom obsah snímku není nezajímavý - jedno z možných čtení je, jak může člověk propuštěním uzdy svým vášním poměrně snadno zničit buď sám sebe (viz matka), nebo své blízké (viz otec a dcera). Herci i kameraman se snaží, seč můžou, takže je docela často na co koukat. Jen člověk nesmí vnímat, o čem a hlavně jak spolu postavy rozpravují.

    • 10.4.2016  10:37
    Videodrom (1983)
    ***

    Bohužel jsem nejdřív viděl eXistenZ, a až potom tento film, což mělo nevýhodu, že přede mnou vyvstaly nedostatky obou filmů najednou. Bavil jsem se dobře a kvůli specifické atmosféře i vizuálu bych se rozhodně zdráhal kterýkoliv z těchto dvou filmů označit jako hloupý. Spíš by se dalo říct, že jejich ideová podstata je několikanásobně méně objevná než Cronenbergův filmový styl a vychází z názorů zdaleka ne tak výstředních jako některé jiné prvky jejich scénářů. Zatímco poselství eXistenZ by se při značném zjednodušení dalo vystihnout slovy "pokud budete pořád jen pařit hry, tak z toho zmagoříte", Videodrome by šlo podobně shrnout "když budete furt čumět do bedny, tak z toho za chvíli zblbnete". To jsou jistě myšlenky, se kterými většina lidí bude souhlasit, na druhou bych od tvůrce Cronenbergova talentu čekal i trochu hlubší vhled do problematiky, která je navíc dost blízká jeho profesi a osobní zkušenosti. Zároveň je to i jeden z důvodů, proč eXistenZ ve srovnání s tematicky příbuzným Matrixem prakticky zapadla. Myšlenky v pozadí nejsou jedinou složkou, která se v obou filmech téměř opakuje, jistou podobnost vykazují např. i některé rekvizity. Přes všechny výhrady oba filmy určitě stojí za zhlédnutí, oproti eXistenZ, jež je že scenáristického hlediska spíš takovou hříčkou, je Videodrome tradičnější, dává více prostoru soukromé linii, jež byla v eXistenZ naopak hodně upozaděna.

    • 20.3.2016  17:36
    Polednice (2016)
    **

    Bezpochyby šikovná partička Chlupáček & spol. je zpátky se svou interpretací K. J. Erbena, přenesenou do moderní doby. Po incestploataci a výborné komedii (již distributor jako komedii nepropagoval, a proto na ni bohužel nikdo z mainstreamových diváků nepřišel) pánové zase trochu změnili žánr. Tentokrán na mě ale výsledek přes určité kvality působí spíš jako školní cvičení, mixující Davida Lynche s Je třeba zabít Sekala. Lynchovské repliky mi vadily už v Bez doteku; zatímco Lynch má na ně aspoň patent, tady mi snaha, aby charaktery promlouvaly co možná nejzáhadněji, připadá trochu moc chtěná. Erbenova báseň nemá ani padesát veršů, zatímco film Jiřího Sádka trvá 90 minut. Tvůrci se tedy rozhodli českou literární klasiku doplnit klasikou filmovou - českou vesnicí s nanicovatými obyvateli. Ti jsou sice celkem dobře zahraní (souhlasím s Oktavianem, že Jiří Štrébl byl vynikající), z hlediska funkčního ale působí hlavně jako vějička na odvedení pozornosti od vztahu hlavních postav. Jinak možná docela signifikantní jsou odchylky děje od předlohy (dcera místo syna, manžel je mrtev). Pokud bych měl film brát jako kritiku soumraku tradiční rodiny ve jménu přílišné emancipace, nemůžu se ubránit dojmu, že zvolené zasazení příběhu někam do bezejmenného Zapadákova (to, co neoformalisti nazývají referenční význam) její pádnosti úplně nepomáhá.

    • 20.3.2016  13:52

    Možná největší drama, jaké Wim Wenders natočil :) Není sporu o tom, že vykonstruovanost, stejně jako určitá literárnost, ze scénáře přímo čiší. Na druhou stranu jako akademicky chladná meditace nad některými paradoxy života film docela funguje. Oceňuju i to, že se žádná z přítomných hereckých hvězd nesnaží na sebe strhnout pozornost.

    • 20.3.2016  12:36

    Iñárritu potvrzuje, že talent pořád ještě má. A nejen to, dokonce je stále schopen přicházet s inovativní filmařinou. S Lubezkim vlastně definují nový filmový styl, v němž je snad každý záběr výrazně digitálně upraven, přestože se jedná o mainstreamové, v podstatě realisticky pojaté drama. Onanistickou manýru z Birdmana tedy vystřídaly hrátky s obrazem, z každé scény jsou znát stovky a tisíce hodin práce v postprodukci. Co je to ale všechno platné, když obsah filmu je pouhá sračkoidní nápodoba Herzogova Aguire, plná těch nejotřepanějších scenáristických klišé. Předvídatelnost děje a osudů jednotlivých postav je pak dokonána obsazením Leonarda DiCaprio do hlavní role. Velká část scén tak ani nemůže působit tak, jak by měla, protože je každému jasné, že hlavní hrdina prostě nemůže krátce po začátku filmu zemřít. Režisér se zkrátka opět zcela podbízí publiku, a zatímco do Birdmana "propašoval" alespoň jednu fantazijní pasáž, ve které digitální kouzla posloužila tématu a příběhu, sledovat Revenant znamená už jen dvě a půl hodiny litovat proměněného potenciálu, jak pěkný film mohl vzniknout, kdyby tvůrci neuvažovali způsobem "čím netradičnější zpracování, tím triviálnější musíme mít obsah".

    • 4.3.2016  01:27
    Ave, Caesar! (2016)
    ***

    Znáte to. Líbí se vám tvorba nějakého umělce. Chcete se o něm dozvědět víc a potom zjistíte, že jeho názory na život, vztahy, politiku i budoucnost jsou skoro totožné s vašimi. Bratři Coenové pro mě představují trochu jiný případ. Jejich filmy mě většinou baví, a to včetně (pro někoho) relativně slabších kousků jako třeba Inside Llewyn Davis, na druhou stranu jejich názory na svět se s mými myslím dost silně míjejí. A nemluvím jen o The Big Lebowski, kde si dělají srandu z nejlepší kapely všech dob a místo ní pouštějí v soundtracku trapného Dylana (sorry, ale někdo jim to prostě musel vmést :-) ). V Hail, Caesar! ovšem jako by se pokoušeli svůj názor co nejlépe skrýt. Z filmu tak není na první pohled jasné, jestli hollywoodskou mašinérii nenávidí, nebo milují (pravděpodobně obojí). Ještě větší práci, jak umožnit dvojí čtení, si ale bratři dali s politickým poselstvím jejich nejnovějšího dílka. Výsměch pambíčkářům v úvodu snímku je nepřehlednutelný, závěr lze pak na druhou stranu chápat jakožto potvrzení či oslavu tradiční americké religiozity. Komunistům se film vysmívá či je karikuje, zároveň však připomíná jejich perzekuci ze strany hollywoodského establishmentu. Nejdále v tomto smyslu zajde scéna "přeběhlictví" k Rusům - lze ji brát buď jako zesměšnění a neumětelství, nebo na druhé straně jako vyjádření respektu k lidem, kteří vidí i jiné hodnoty než $$$. Nabízela by se tedy varianta, že "Cézar" představuje manifest proti jakékoli ideologii, ale proti té zase hovoří to, že šéf komunistů raději před utonutím zachrání psa (symbolizujícího marxismus) než sto tisíc dolarů. Ať už je to jakkoliv, Coeni se teď nejspíš baví tím, jak před volbami nakrmili vlka i kozu. A i když mě to na jejich posledním filmu zas tolik nebere, oceňuju jiné jeho kvality jako třeba casting, vtipnost parodií na některé profláklé hollywoodské žánry nebo třeba ne úplně běžný způsob narace. Jinak doporučuju též komentář MessiáŠe.

    • 26.2.2016  06:04
    Frank (2014)
    ***

    Kreativita versus obyčejnost, obyčejnost versus podivnost, podivnost versus genialita, genialita versus šílenství, šílenství versus internet, internet versus celebrity, celebrity versus průměrnost... Témat a nápadů je ve Frankovi víc než dost, bohužel se mu úplně nedaří jít o moc dál, než je prostě jen vedle sebe vyskládat. Za zmínku stojí třeba to, že vypravěč Jon se chová jako ještě větší magor než titulní postava (rozfofruje zděděné úspory, chce měnit hudební směřování kapely den před důležitým koncertem, chystá se odehrát koncert před stovkami diváků, aniž by měl co hrát) nebo že nejjednoznačnějším projevem mentální zaostalosti jedné z postav je negramotnost stran sociálních sítí. Celkový dojem "jj, nebylo to špatný" podporují i nevýznamové složky filmu - hudba i vizuál jsou docela povedené, na druhou stranu by k tématu sedl i větší odvaz (napadá mě třeba srovnání s Krajinou přílivu).

    • 25.2.2016  11:25

    Pokus o sequel Učené pře po dvaceti letech, v aktuálně módním žánru "trampský film" (proslaveném snímkem Proti přírodě)? Komedie to moc není, spíš taková částečně experimentální meditace. Jednu hvězdu dávám stále krásné a nestárnoucí Emmanuelle Devos.

    • 22.2.2016  08:31
    Švec (2014)
    ***

    První cca polovina filmu je plná výtečných gagů (podařený casting, spousta herců hraje Sandlera, jak hraje je), autoři scénáře se s tím však odmítli spokojit a pokusili se nad nimi vybudovat nějaký příběh, jenž však bohužel a) nedává skoro vůbec smysl, b) přetéká americkými sentimentálními klišé. Do hlubin průměru tuto jinak příjemnou komedii bezpečně posílá závěr, který pouze triumfálně odhalí, co už dávno víte, aniž by tomu všemu dal nějaký hlubší smysl. Poznámka k žánrovému zařazení snímku: Určitě bych nemluvil o komedii / dramatu / fantasy, nebo dokonce jako Wikipedia o magic realism comedy-drama. Mnohem spíš jde o krimikomedii s pohádkovými prvky.

    • 21.2.2016  20:48
    Elena Undone (2010)
    **

    Manželství a církev = úhlavní nepřátelé leseb. Nic proti lesbickým mokrým snům, tenhle se ale bere příšerně vážně, a přitom je dost příšerný sám - ať už podle scenáristických, estetických (novácky televizní vizuál), nebo i erotických kritérií.

    • 20.2.2016  09:56

    Další film s fantastickým, ale taky dost zavádějícím trailerem. Celkem jednoduchý příběh není vyloženě nanicovatý, přesto jsem čekal trochu víc (a zjevně jsem nebyl jediný). Na druhou stranu několik parádních scén a exteriéry nedalekého Bakersfieldu, jenž prý opravdu je zkaženým městem (a taky největším producentem ropy v USA), způsobily, že času stráveného s tímto dílkem nelituju.

    • 18.2.2016  08:33
    Slídil (2014)
    ***

    Variace na Taxi Drivera je zřejmá, celkově mi film ale připomíná jiný snímek ze stejného roku. Nejen tematicky, ale i kvalitativně - oba filmy obsahují jednu nebo dvě naprosto perfektní scény, ve výsledku přesto zanechají jen lehce nadprůměrný dojem (snad je to i vinou určité přehnanosti dovedené ad absurdum). Coby vedlejší témata "Network 2" nakousne kromě rasizmu i potenciální nebezpečnost internetu v rukou polovzdělaných individuí, jež si sice dokáží osvojit know-how, elementární slušnost už ale nikoliv. To je relativně svěží myšlenka, škoda jen, že ji tvůrci zpracovali tak didakticky naivně.

    • 15.2.2016  13:32
    V ložnici (2001)
    **

    Po pravdě mě znechutil už úvod s mořskými potvorami, přesto jsem snímku dal druhou šanci a díky tomu získal možnost docenit na americkou kinematografii nezvykle psychologický počin o tom, jak je těžké vyrovnat se s nespravedlností, smůlou, zlobou a podobnými, Hollywoodem nepříliš oblíbenými tématy. Velkým plusem filmu je také casting, jenž podtrhuje uvěřitelnost postav včetně jejich slabostí. V závěru nás však přece jen nemine připomínka, že sledujeme americký film - skoro by se dalo říct, že to co tvůrci většinu velkorysé stopáže budovali, na konci zase efektně rozbijí. Nepůsobí to sice vyloženě neuvěřitelně nebo hloupě, pořád je to ale přílišné tlačení na pilu.

    • 13.2.2016  19:09
    Nell (1994)
    ***

    Midcultově klišoidní příběh, ve kterém padne spousta dramaticky znějících otázek, jež se nakonec magicky vyřeší samy, stojí hlavně na hereckých výkonech Liama Neesona a Jodie Foster, jejíž obdivovatelé si přijdou na své. Na druhou stranu už jsem viděl i nudnější a hloupější filmy.

    • 13.2.2016  18:43

    Dlouho jsem se tomuto počinu vyhýbal, protože jsem nevěřil, že by v Hollywoodu bylo možné japonský příběh o boji s konvencemi a předsudky (ze kterého jsem nota bene stejně nebyl zrovna na větvi) smysluplně převést do amerických reálií. Výsledek však ku podivu není tak trapný, jak by se dalo čekat. Docela příjemná romantická komedie o jedné krizi středního věku, v níž sice ne všechno dává úplně smysl (viz třeba postavy Stanleyho Tucciho či J. Lo.), ale jako celek jakž takž drží pohromadě a určitě neurazí. Což je celkem úspěch, zvlášť když vezmu v potaz, že scénář je téměř totožný s originálem.

    • 11.2.2016  04:42
    Anomalisa (2015)
    ***

    Nadšené ohlasy jsem se snažil brát s rezervou, a přesto jsem byl na animovaného Kaufmana celkem natěšený. Výsledkem je lehké zklamání nad poměrně banálním příběhem milostného trojúhelníku coby průvodního jevu hledání štěstí, naplnění, prostě něčeho, co by za něco stálo, na pozadí krize středního věku. Zápletku už minimálně tucetkrát zfilmovanou Woody Allenem samozřejmě úspěšně ozvláštňuje animace (viz úvod snímku, kdy stokrát viděná cesta z letiště do hotelu najednou působí skoro až napínavě), většinou však nedokáže zaujmout natolik, aby to dalo zapomenout na průměrnost scénáře. Čestnou výjimkou budiž snová sekvence - škoda, že se víc nerozvinula. Samozřejmě to, jak protagonistovi splývají hlasy a snad i podoby všech lidí, či některé další metafory a vtípky (manželka glosující synovo chování stále stejnou hláškou) jsou povedené nápady, ale přece jen jsem čekal od všeho trochu víc.

    • 10.2.2016  22:17

    Asi nejnázornější vodítko k pochopení (případně docenění) filmografie Baze Luhrmanna. Nesmyslný a záměrně přehnaný děj evidentně není míněn vážně (byť někteří diváci ho tak chápat budou), na druhou stranu se ale nedá mluvit ani o čisté parodii tanečních melodramat. Tvůrci si prostě dílem posmívačně, dílem láskyplně či nostalgicky (tato dvojakost je přímo zosobněna v postavě Scottova otce Douga; ale i ostatní postavy jsou vykresleny podobně dvojznačně - nejsou tím, čím se zpočátku jeví, nevíme, zda nám jich má být líto nebo se jim máme smát, zda je milovat, nebo je nenávidět) rochní v estetice pokleslých žánrů a vytvářejí tak vlastní, docela svébytnou poetiku.

    • 10.2.2016  19:29
    Milovaná (2010)
    **

    Úspěch těchto evropských rádoby sociálních dramat je mi záhadou. Nechybí jim atmosférický vizuál ani relativně zajímavé charaktery; hlavní devizou Till det som är vackert je pochopitelně charizmatická Alicia Vikander, film však postrádá totéž, co vedlejší postavy opakovaně predhazují jeho hlavní hrdince: Jakýkoliv kontakt s realitou.

    • 10.2.2016  09:48
    Carol (2015)
    ***

    Zde poměrně často prezentovaný názor, jak je Carol formálně bezvadná, úplně nesdílím. Film ve mně spíš vyvolává dojem, že kdykoliv tvůrci nevěděli co dál, tak rozehráli další téma. Témat mnoho, ale nejsou rozpracována příliš do hloubky, takže divák ztrácí s postavami kontakt (a obávám se, že totéž se přihodilo i Cate Blanchett, neustále se usmívající jak Mona Lisa). Zpestření typu úvodního flashforwardu pak působí trochu samoúčelně. Vysloveně vedle jsem nebyl ani z vizuálu. Je hezké, že se točilo na 16mm film, jenže ve výsledku to příliš není poznat - jednak dnešní materiál skoro netrpí zrnitostí ani jinými podobnými vadami, jednak se velká část filmu odehrává v potemnělých prostorách, tudíž je většina záběrů lehce podexponovaných a film šumí zhruba stejně jako digitál. Největší devizou Carol tak zůstávají dokonalé postavy obou hlavních hereček - jež si můžete užít v jediné erotické scéně.

    • 10.2.2016  08:40

    Na to, jak nevalná pověst tomuto dílku předcházela, to nakonec nebylo tak zlé. Taková oddechovka s řadou komických prvků - co na tom, že některé tvůrci nejspíš mysleli vážně (vnučka vytvoří pomocí nejnovější aplikace video přerodu housenky v motýla a zakončí ho stylově oldschoolovým, v ruce drženým titulkem).

    • 10.2.2016  05:54
    eXistenZ (1999)
    ***

    Celou dobu mi nebylo jasné, zda sleduju béčkové sci-fi, nebo nijak extra povedenou parodii béčkových sci-fi. Až na úplném konci se ukázalo, že a) bylo správně. Přes veškeré nedostatky, které zde už vyjmenovali jiní, takže je nemusím opakovat, mě s tímto celkem právem zapomenutým dílkem mistra Cronenberga leccos smiřuje. Předně je potřeba si uvědomit, že ve stejném roce vznikl (povedenější, ale taky dražší) Matrix. Jednu z hlavních rolí zde hrají biologické "pody" (něco na způsob iPodu kříženého s herní konzolí a Upírem z Feratu). A pak je tu samozřejmě neotřelý casting. Kdyby se Cronenbergovi podařilo vytvořit intenzivnější atmosféru, odpustil bych mu i nepříliš propracovaný příběh.

    • 23.1.2016  08:59

    Když film o Mandelovi, tak ragbyovej! Po přečtení "oficiálního textu distributora" mi bylo jasné, že půjde o naprosto WTF záležitost, a snímek samotný tento dojem na 100 % potvrdil. Něco jako Abraham Lincoln - lovec upírů s tím rozdílem, že Invicta snad jeho autoři mysleli vážně. PS: Serióznější pokus o zfilmování stejného tématu v této sérii.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8