Perverz

Takhle nějak si to představuji, kdybych se prodíral katakombami, těsnými uličkami, s partou lidí a nemohl najít cestu ven, pomalu vám začne jebat, emoční výbuchy, hnus, strach, schiza, halucinace,.. tady je ta atmosféra cítit. Připočtěte si trochu mysteria, vydařené lekačky, horor, který se opět odlišuje, ač nese mnoho tradičních prvků. To FFko je dost vychytané, hlavně když se prodírají, vylezou ven, udýchaní a čumí po sobě, ty výjevy stojí za to (je to snímáno kamerou na čelovce), kamera ale není roztřepaná, občas ano.., ale filmaři si dali záležet ať je něco vidět. Vyvstávají otázky typu-proč najednou tohle, a kam ten najednou zmizel apod-nic až tak rušivého ovšem. Mě se to líbilo moc. Vlastně hodně moc. Vysávali jsme se s filmem navzájem, chvíli on mě, pak já ho. A ta hudba....

Častokrát se po ránu probouzím, v příkopě, v cizím domě, v cizím městě a říkám si ou fak!, už zase? Takže asi vím co podplukovník Cage zažíval. On se vrací na stejný den pořád dokola, zase, hodně hodně hodněkrát, a už ho to přestává bavit, né však mě, mě to bavilo, naprosto vychytralá sci-fi záležitost, jedna z nej roku. Žádné politikaření, jak by se nabízelo, když jde o téma válka. Trikaři tomu nasadili korunku, Emily Blunt naprosto úžasná, nechybí ani špetka humoru, mimikové jsou perfektní. Nemám co vytknout, film snad nemúže nikoho nudit. Častokrát se po ránu probouzím, v příkopě, v cizím domě, v cizím městě a říkám si ou fak!, už zase?.. Kurva, to už se vracím zase v čase na začátek komentu.

Že už jsme to někde viděli? Partička lidí, musí dělat úkoly aby přežili, nebo filmy s podobným námětem. Ano, viděli. A určitě s lepšími herci. Úkoly jsou ty nejprimitivnější které vás napadnou, někoho bodnout, dát mu elektrický šok, ále, jděte se bodout vy, tohle není spoiler, a i tvůrci ať se jdou bodnout, běžte se kurva všichni bodout! Klidně vám můžu vyzradit celý film, stejně tam nic není. Účastnici měli občas těžší rozhodování, jestli zbičovat tamtoho maníka, nebo bodnout tamtu ženskou.. Já mám rozhodování jednoduché, jedna hvězda za ten konec.

Nevím proč, asi podle plakátu, jsem čekal pomalý klidný pěkný film, s hloubkou, na melancholický nedělní podvečer. Z tohohle výčtu sedí jen pomalý, pro někoho možná i s hloubkou. Brit Marling je nádherná žena a hrát umí. Není to ani silné drama, sci-fi pramálo, asi tak jako marmelády v koblihu. Není to ono, je to plytké a až příliš strohé. Minulo mě to a navíc autoři vykutili konec, který nemá význam, působí jakože k zamyšlení ale nedává smysl, a celý film jen srazil ještě níž. A to tenhle komentář píše člověk, který poklidné snímky s pohledy do duše má rád.

Jimmy Carr je znám tím, že hodně komunikuje s publikem, a většinou je vždy dost setře, pokud na něho něco zkoušejí, jeho kadence rychlých a vypointovaných stěrů nezná hranic. Jimmy nevypráví historky, jen valí jeden vtip za druhým. Jimmy je pán humoru. Sexistická, černá, zvrácená, funny party, které nejde dát jinak než za 5. Jimmy přesahuje meze, jde za hranice, a jeho nejostřejší vtipy často dělí publikum, kdy někteří se až pozastavují nad tím jestli je tohle ještě v mezích kdy se máme smát, to on má rád, a já to kurevsky zbožňuju. Kdo nezná JImmyho, má hrubé mezery v kategorii černého humoru.

Americký populismus na max, Robocop je troska, s kterou si jeho "stvořitelé" dělají co chtějí, můžou si ho vypnout když chtějí, můžou mu potlačit city, a udělat z něj jen robota, já chtěl RoboCopa hrdinu a ne hlavu s plícema v roboobleku, kterej stojí za hovno, a ublíží mu i pár kulek. Má super motorku, ale jezdí na ní rychlostí 50 km/h a jednou s ní vyskočí, no super, ach. Za co ty prachy na film utratili? To uspořádali mejdan a ráno v kocovině vyblili na papír tohle? Neskutečně moc amerikazování, plno žvástů, Joel Kinnaman je jako RoboCop hrozný, prachy v hajzlu, zmršený potenciál, který ani nenabídne akci, nekecám, a nemůžu najít nic co bych na filmu vyzdvihl. Přemýšlím, přemýšlím, né, fakt nic. Vzali to do pracek nesprávní lidé. Takhle zprznit klasiku, to je celkem dost perverze i na mě.

Abych se přiznal, ze začátku mě to chytlo hned. Těžká psychoza, rozumějte ono filmů s takovouhle tématikou, která vám vytvoří mozkové holotropy moc není, nebo jsem jich asik moc neviděl. Je zde pár komentů, které až moc nastiňují děj, a zkazí zážitek, ještě že jsem je před zhlédnutím nečet. Film vás pomaličku dostává, momenty které vás protrkají, takový pocit-ou fak!,toje husté, -a hned vás zajímá, co to? Zvláštní pomatenost, koukáte sami na sebe, prostor se znásobuje, vše je všude, co se děje, kdo je kdo? Je to mrazivé, jak z toho ven? A kurva už se nám to zamotalo až moc. Jak to všechno skončí? Takhle jsem na to koukal já. Měl jsem tezi jak to skončí, nechtěl jsem ať se stane skutečností, ale fakt to tak skončilo-na chuja-a zkazilo celkový dojem, škoda. Nízké hodnocení dávají místní i proto že se v tom ztratili.

Sám sebe se občas ptám, co mě na těhle filmech zajímá, proč mě baví, co z nich mám. A pořád to nevím. Takovou atmosféru jen tak jinde neuvidíte, okouzlující Anna Karina, Godardova režie a celá tahle nová francouzská vlna je to co od filmu očekávám. Svůj styl, postavy v situacích každodenního života, hodně keců, a dělat si to po svojem. A taky jsem musel vidět běh Louvrem. Film má pár scén, které prostě ve filmografii už mají své místo. A to Godardovi už nikdo neveme.

Od režisérky, která natočí něco tak úžasného jako je Lost in Translation, je velké očekávání, a byl jsem zvědav s čím na mě vyhukne. Že Somewhere natočila Sofia poznáte. Tenhle typ filmů můžu, a je velmi čitelné co nám režisérka chtěla filmem povědět. Jenže zřejmě jsem čekal malinko více, ta atmosféra nejde příliš do hloubky, herci hrají obstojně, dlouhé záběry, některé trvají i několik minut.., hlavní postava co téměř nemluví, a jakási jednoduchost-mám na mysli téměř nulový děj, to vše nahrává tomu aby podkreslilo o čem film je, ale není to výrazné a na mě to působilo plytkým dojmem. I přes to se ale paní Coppolová trefila, a já jsem divák, který si tenhle film umí užít.

Před dávnými časy, časy mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí.. co to? Néé, kurva, už zase plácám chujárny, no, kdysi když ještě běžela v Tv Xena, a kolotoč s Poulíčkem, jsem hodně koukal na shaolinské filmy, a tímhle jsem si to připomněl, není to shaolinské ale vzpomínky se vybavily, a nějaké to Japonsko si zase dám. Nebýt Lady SnowBlood, nebylo by Kill Bill. Ten odkaz je tam znát. Film nijak nevyčnívá nad klasikami tohohle žánru, ale pár dobrých sekaček tam je, a stříkající krve požehnaně. Nevidím v tom nic převratného, a beru to spíše jako povinnost Tarantinových fandů.