Kmotr76

Kmotr76

Česko

19 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 11 16 21
    • 27.3.2020  23:00

    In dubio pro reo. Síla v jednoduchosti. Poselství je tak krystalicky jasné a působivé, že musím odpustit i jistou naivitu, učebnicovitost a předvídatelnost. Kdyby bylo na světě víc lidí jako Davis, žilo by se nám líp. A mimochodem, jsem jediný, komu tu Henry Fonda připadal jako klon Jana Třísky?

    • 19.3.2020  02:22

    Bezskrupulózní western. Chybí mu pompéznost a epičnost Leoneho majstrštyků, což z něj dělá ještě autentičtější zážitek. Výstřely tu padají ledabyle, jakoby mimochodem (včetně toho závěrečného). Od hudebního doprovodu Boba Dylana jsem měl větší očekávání, naopak mě mile překvapila jeho nikoli bezvýznamná role, týpek jak z jiného světa, němý svědek všech těch bizarních hrůz.

    • 17.3.2020  01:55

    Přímočarý dokument, který jde na jistotu. Hlavní poselství o spravedlivějším světě, kterému Ferencz obětoval celý život, se vám ale zaryje pod kůži. A záběry malého energického Žida kterak žaluje psychopaty z Einsatzgruppen (co se jim tehdy muselo honit hlavou?) jen tak nezapomenu. Smekám.

    • 16.3.2020  18:04
    UčíTelka (TV pořad) (2020)
    ****

    V časech krize se ukáže potřebnost kvalitní veřejnoprávní televize. Důkazem je i tento pořad, ač nejsem cílovka.

    • 3.3.2020  01:17
    Cokoliv (2003)
    **

    Na takovou zápletku to bylo přespříliš dlouhé. Ústřední pár mi navíc přišel krajně nesympatický, Ricci ani Biggsovi role newyorských intelektuálů nesedla, působí spíš jak puberťáci ze střední.

    • 3.3.2020  01:09
    Samotáři (2000)
    ***

    Dvacet let po premiéře je to už vlastně takové retro, nicméně docela fajn. Scénář trošku drhne, vztahy mezi postavami a jejich vývoj je možná až moc ztřeštěný (a občas jsem si v hlavě musel kreslit mapu, kdo s kým jak proč...), a konec vyznívá do ztracena. Body plus (kromě pár výborných scén, o kterých si můžete přečíst v každém druhém komentáři) za soundtrack a hlavně za hezké vyobrazení devadesátkové Prahy. Marně si snažím vybavit film, kde by byla takto využita její podmanivá krása, která spolu s odsouzením našeho národa Vesnou tvoří více než kulisy tragikomickým scénám. V souvislosti s tím nemůžu nezmínit ani scénu s Japonci, ta je pro dnešní Prahu snad ještě aktuálnější. Mezi davy turistů si tu člověk opravdu připadá trochu sám...

    • 28.1.2020  23:38

    Navzdory spektakulární a dramatické volbě nového papeže se druhá půlka zvrhla v poněkud přehnanou františkánskou frašku. S příchodem Malkoviche to snad bude lepší.

    • 15.12.2019  16:19
    Manhattan (1979)
    ****

    Sedmý zhlédnutý film, sedmá čtyřhvězda pro Woodyho Allena. Jeho filmy mi celkem splývají, jsou všechny dobré, tím to ale tak končí. Pokud bych však některému z jeho filmů měl dát plný počet, byl by to Manhattan. Už jen pro závěrečnou scénu, která z "allenovské" šedi tak trochu vystupuje.

    • 17.10.2019  01:46

    Nebýt dramatického závěru, potvrdil by se mi stereotyp, že Němci nemají smysl pro humor. Divadelní předloha je znát, styl humoru by na jevišti fungoval líp. První půlku na mě totiž nefungoval vůbec - dlouhé rozebírání (ne)vhodnosti jména Adolf pro novorozence bylo únavné a vtipy hrozně umělé. Naštěstí u toho tvůrci nezůstanou - jak začíná situace eskalovat a členové rodiny na sebe začnou vytahovat kdejakou špínu to je konečně zajímavé a dokonce místy opravdu witzig a humorvoll. Pocit povrchnosti ve mně ale zůstal i po melancholickém konci - i kvůli schematickým a až moc stereotypním postavám ("pseudointelektuální" profesor literatury, vyčerpaná manželka, hloupý zbohatlík, zženštilý muzikant...) a taky nepříjemné ideologické rovině filmu - ne že bych měl něco proti kritice Trumpa nebo AfD (spíš naopak!), ale takhle explicitní "agitka" neuměle našroubovaná do komedie na mě působí spíš trapně a nepříjemně. PS: Aniž bych o tom dopředu věděl, šlo o úvodní film festivalu Das FilmFest, po kterém následoval štědrý bufet. Večeře a víno v rámci lístku do kina přišla pro chudého studenta vhod, přidávám hvězdičku. Z vod průměrnosti to filmu bohužel nepomohlo.

    • 10.10.2019  12:49
    Premiér (TV seriál) (2019)
    odpad!

    Sledovat v přímém přenosu rozklad osobnosti jednoho ego-maniaka se záporným hereckým talentem, z čehož se ve výsledku stává vůbec to nejhorší, co kdy lidstvo na poli televizní "zábavy" vyplodilo, je svým způsobem fascinující. Bohatý materiál pro psychiatra a masochistického fanouška bizáru, kterých je tato databáze očividně plná. What a time to be alive! PS: Pro nezaujaté hodnocení prosté kavárenské lúzy doporučuji navštívit jediný objektivní server http://csfdjs.cz/.

    • 3.10.2019  00:09
    Parazit (2019)
    **

    Už dlouho jsem neviděl film, který by mi tak neseděl, přestože formálně a objektivně jde o velmi kvalitní dílo. V první řadě mi přišel hrozně dlouhý (nejen subjektivně). Asi jsem se nenaladil na absurdní vlnu, mně to ale přišlo akorát pitomé (jihokorejský humor asi nepobírám), plné nesympatických postav a jednoho (často předvídatelného) deus ex machina momentu za druhým, a především zdlouhavé. Nic proti sociální kritice, tady mi přišla tak očividně a uměle našroubovaná... a vlastně směšná - vzhledem k tomu, že ústřední "parazitující" rodina působí dojmem vychcaných pitomců, nijak líto mi jich nebylo. Nehledě na to, že závěr trval tak hodinu a půl, jako by si scénárista nemohl rozmyslet jak film zakončit a pro jistotu použil všechny varianty. Ve výsledku je to podivný mix, který mi dohromady nedával smysl, a s každým dalším překombinovaným zvratem to bylo jenom horší.

    • 1.10.2019  00:00
    Mladý papež (TV seriál) (2016)
    *****

    Nevšední zážitek. Pius XIII. je fascinující postava, nesnesitelná i neodolatelná zároveň, a zahalená rouškou tajemství. Nelze však mluvit o one-man show: kardinálové Voiello a Guttieréz mu charismatem šlapou na paty. Potenciál církevního prostředí využit na maximum se všemi jeho rozpory a s velkým citem - Sorrentinův opulentní styl může působit samoúčelně, ale na katolické prostředí jako by byl stvořen. Možná jsem ke konci čekal více zvratů a část prvotního nadšení vyprchalo, Sorrentino zato nabídl nespočet silných scén, které mě zasáhly jako máloco. Nikdy bych si nemyslel, že budu věřit na zázraky. Po zhlédnutí (nebo spíš prožití) Mladého papeže si to i dovedu představit.

    • 15.9.2019  01:04

    Zeď je asi nejvelkolepější terapie, která kdy vznikla. Mínusem filmu je pro mě možná přílišná doslovnost a závěr, kdy dílu jako by docházel dech.

    • 14.9.2019  22:49

    V kině jsem seděl vedle postarší paní, která ucukla a zakryla si oči už u první lehce naturální scény - setnutí hlavy huse. Bude to ještě sranda, říkal jsem si, když jsem si představil všechny šílenosti, co mají nastat. Zvěsti o odcházení z kina a znalost předlohy mě nenechaly chladným u další scény, kdy jsem se v očekávání jedné obzvlášť pikantní nechutnosti asi pět minut ošíval. A když nastala (nenápadně, vlastně symbolicky, nic explicitního), pocítil jsem úlevu, ale i jisté zklamání. To se opakovalo vlastně pořád až do konce filmu. Byl jsem připraven trpět spolu s hlavním hrdinou, a nakonec jsem trpěl hlavně kvůli téměř tříhodinové délce. Nejsem fanoušek krutých scén, u adaptace knihy, která je na nekonečném martyriu postavená, to je ale docela problém. Film tak nakonec nemá kromě krásné černobílé kamery nic moc nabídnout. Je to sled na sebe příliš nenavazujících scén, povídek, které dohromady tvoří nepříliš přesvědčivý obraz válečné východní Evropy. Chcete-li plnotučnou východoevropskou hrůzu, pusťte si Volyň. Chladné Nabarvené ptáče mě (s čestnou výjimkou klíčové epizody s Lechem Dyblikem, střílení do židů utíkajících z transportu a samotného konce s melancholickou písní - Hurshat ha eucalyptus) nakonec zasáhlo o dost míň, než bych si přál.

    • 14.9.2019  22:06
    Roky a roky (TV seriál) (2019)
    **

    Skvělý, slibný nápad, bohužel v béčkovém provedení. Nesympatické "toporné" postavy (které musí v rámci jedné rodiny zastupovat snad všechny menšiny), zabředání do rodinných konfliktů na úkor vykreslování temné budoucnosti a vlastně i nepropracovanost a divná umělost dystopického světa - kvůli tomu všemu pro měl byl seriál čím dál tím nesnesitelnější. Těžko uvěřitelný konec už byl jen posledním hřebíkem do rakve. Už po x-té mě mrzí, že počin nezůstal u své minimaličnosti a rozkročil se do příliš mnoha směrů.

    • 4.8.2019  23:18

    Bohužel, jak seriál postupuje, stává se čím dál tím méně pravděpodobnější. Což je u díla, které se snaží předpovědět temnou budoucnost, trochu na škodu.

    • 25.2.2019  23:38
    MOST! (TV seriál) (2019)
    *****

    Seriál mnoha poloh, všechny přitom perfektně fungují jako jeden celek. Černohumorná komedie i drama s reáliemi drsného severu. Táhnou to skvěle napsané a především zahrané postavy (trio Hoffman-Isteník-Drozda bych mohl sledovat donekonečna) i dynamický příběh. "Třeskuté" momenty jsem si úžíval stejně jako ty vážné a poslední díl mě utvrdil v tom, že Most není "sranda" na jedno použití.

    • 25.2.2019  23:21
    MOST! - Epizoda 8 (E08) (epizoda) (2019)
    *****

    Rozpačitý sedmý díl mi najednou dává smysl jako nutná předehra k velkolepému finále. Proč velkolepému? Na první pohled totiž může působit nenápadně, žádnou taškařici nečekejte. Natožpak happy-end. Připravte se na nával emocí. Smutku, trapnosti, osamění. Co seriál zatím naznačoval tady naplno vybublá na povrch. Most se ponoří do mlhy. Smekám, že se tvůrcům podařilo tuhle proměnu ze sitcomu, který si dělá srandu ze všeho a ze všech, úplně přirozeně provést, a přitom humor úplně neupozadit (i když spíš než vtipné jsou absurdní situace a průpovídky až děsivě uvěřitelné). Síla. Posledních deset minut je plných trapnosti a zoufalství, přesto je konec dojemný se špetkou naděje do budoucna. PS: A ne, pokračování si pro jistotu nepřeju.

    • 10.2.2019  01:22

    Temný případ jsem si roky představoval coby über-seriál. Když jsem se, se slušným zpožděním rozhodl věnovat mu svůj drahocenný čas, moje očekávání byla obrovská. A bohužel se tak úplně nenaplnila (pozor, konstatování v první větě rozporovat nemůžu, na to jsem seriálu viděl moc málo). První tři díly jsem byl nadšen. Country, burani, mysteriózno, náboženský fanatismus, kreolové, bažiny... zemitá atmosféra Louisiany se vším všudy. Pátrání okolo znepokojivého případu se rozjíždí. Duo Harrelson-McConaughey bezchybné. Existenciální (až nihilistické) proslovy druhého z nich potěší, a do jižanské reality zapadají jako nic. Komentáře ze "současnosti" to taky ozvláštňují. Jo, přesně tohle jsem si představoval. ***** Pak přišel čtvrtý díl, a celé to šlo lehce do háje. Změna to asi byla pozvolná. Více než případu se seriál najednou věnuje omáčce okolo, rozpadá se na několik nesourodých částí. Zejména manželským vztahům, do kterých tvůrci na můj vkus až moc zabředli. Martyho patálie pro mě byly občas až utrpení sledovat. I spor mezi detektivy se vyhrotil trochu uměle. "Sweet home" Louisiana taky jako by napůl vypadla ze scénáře. Reunion v sedmém díle to už zachránit nedokázal. Cohle z výslechu (troska, alkoholik) najednou neladí s Cohlem opět-detektivem, spojují je snad jen dlouhé vlasy. Podobných věcí, které neladily, by se našlo víc. Možná jsem hnidopich, mě ale každá taková prostě zklamala a výsledný dojem je takový polovičatý. O kýčovitém konci nemluvě. ***** Temný případ mi tedy tak trochu potvrdil mojí averzi vůči seriálům obecně; vše se zbytečně natahuje a z podružností se dělají vedlejší linie. Nepropracovanost samotného případu pak zamrzí, času na něj bylo dost.

    • 4.2.2019  21:13
    Brexit (TV film) (2019)
    *****

    Autentická, mrazivá, ale i zábavná výpověď o jedné politické tragédii, ale i o tom, jak funguje dnešní svět politických kampaní. Bavilo mě, že sleduji reálná mně dosud neznámá jména (a ta známá v čele s Johnsonem a Faragem taky potěšila), která hrála během kampaně klíčovou roli. Měl jsem tendenci fandit (iracionálně) brexiteerům, ačkoliv to byla očividně banda cyniků, i to tak nějak ilustruje situaci. A nebo to bylo jenom osobností Cumberbatche. Jenom škoda, že ke konci autenticitu lehce zabíjí až příliš návodný rozhovor mezi Cumberbatchem a jeho hlavním oponentem v hospodě, která jako by měla napovědět zmateným divákům.

    • 4.2.2019  21:06

    Slibný atmosférický louisianský začátek se bohužel začíná rozpadat do příliš mnoha linií a nesourodých témat. Pardon, ale Martyho osobní problémy mě moc nezajímají (přinejmenším je na můj vkus rozpitvávají až moc). Závěrečná akční epizoda s gangem mi taky neseděla. Kéž by se tvůrci drželi víc případu a temného černočerného Jihu.

    • 31.12.2018  00:45
    Roma (2018)
    *****

    Uhrančivý film. Každá scéna je nový úchvatný obraz (i když prostředí nemůže být odlišnější, občas jsem v tom nemohl nevidět Gravitaci, pár vesmírných motivů (dítě ve skafandru) jako by tam dal Cuarón naschvál). Vizuálem to ale nekončí. Pár obrazů z hlavy ještě dlouho nedostanu, Roma mě ale dostal hlavně po emocionální stránce. U dvou scén jsem regulérně slzel, a přitom je to takový nenápadný film. Možná právě proto...

    • 3.12.2018  14:00

    Na filmu se podepsal fakt, že Soozandech už přes dvacet let nežije v Íránu. Je to tedy příliš vyhrocené. Sled toho nejhoršího, co se v Íránu děje. O spoustě děsivých věcí jsem neměl představu a jsem rád, že jsem se o nich dozvěděl, na můj vkus se tu ale tlačí moc na pilu, většina postav jsou hrozné svině a ještě jsou jejich osudy křečovitě pospojované souhrou mnoha náhod. Ostatní (více) íránské filmy (Taxi Teherán, Klient) jsou také kritické, ale zároveň civilní a přirozené. To mi u Teheránských tabu chybělo.

    • 3.12.2018  13:52
    Toman (2018)
    ***

    Osud Zdeňka Tomana je fascinující (a před zhlédnutím filmu jsem o něm nic nevěděl), díky Ondřeji Trojanovi i dobře technicky zpracovaný. Chybí mu ale jiskra, dobová atmosféra, větší uvěřitelnost a autentičnost. Dialogy bohužel šustí papírem, čemuž nepomáhá fakt, že je deklamují až příliš profláklí herci (Ale Kubera jako Beneš pobavil, škoda, že neměl ani jednu repliku). Nakonec pak mnoho scén působí nechtěně komicky a kulisovitě. No a mohlo to taky být tak o půl hodiny kratší.

    • 13.11.2018  00:23

    Pobavil jsem se, ale nevím, jestli je úplně v pohodě, že ze všech sovětských zločinců tu vlastně dělají celkem sympaťáky. Dějiny Sovětského svazu jsem vždycky bral jako něco šedivého, nudného, nepředstavitelně děsivého. A najednou je z toho barvitá groteska. A mimochodem, jsem jediný, komu tady Buscemi připadal jako kříženec Michala Horáčka a Putina?

    • 13.9.2018  16:15
    Místo (1961)
    *****

    Prostý, a přitom tak silný film. Zatímco Černý Petr mi přišel takový (po česku) třeskutější a vlastně nikam moc nespěje, Místo je o poznání vážnější. Dospívání hlavních hrdinů je sice plné úsměvných detailů (např. nejistota z první návštěvy kavárny), celkově ale působí docela tísnivě. Už jenom to prostředí odlidštěné kancelářské mašinérie.

    • 11.9.2018  00:19

    Skoro až dokumentární film z dob, kdy byl svět "ještě v pořádku". Ano, je to dlooouhé (mám dojem, že tak třetina lidí během promítání odešla nebo usnula), ale ne samoúčelně. Přepálenou stopáž naopak v tomto případě kvituji - dokonale ilustruje pomalé tempo života na vsi a některé scény ve vás zanechají silný dojem (osudnou výrobu dřeváku z březového polena za společné modlitby zdrávasu pořád dokola po několik minut fakt asi nikdy nezapomenu). A taky máte hodně času na přemýšlení - o hodnotách, přístupu k životu, krutosti i záviděníhodné prostotě života řídícího se střídáním ročních období. Sledujete epizody jak z jiného světa, a přitom přemýšlíte o tom dnešním.

    • 25.8.2018  01:29
    Léto (2018)
    *****

    Sledovat zákulisí ruského undergroundu bylo fascinující, Kino jsem jednu dobu poslouchal, a díky Létu nyní jejich tvorba dostává úplně jiný rozměr. Na druhou stranu, její předchozí znalost způsobila, že jsem celý film čekal na nějaký hit, který poznám, a dočkal jsem se až u závěrečných titulků. To je ale jen drobnost. Hudba i zpracování je totiž opravdu bezchybné a vytváří jedinečnou atmosféru. Na jedné straně až dokumentární pohled na poměry v Sovětském svazu 80. let a ilegální bytovou kulturu, v kontrastu s geniálními snovými adaptacemi západních mega-hitů na straně druhé. Jediné, co bych vytkl je až příliš rozvolněný a neuspořádaný scénář. V jednotlivých scénách jsem si opravdu liboval, ale v druhé půlce jsem s každou další sekvencí očekával nějaký zvrat, který tomu všemu dá jakýsi rámec. A pak to skončilo tak trochu do ztracena. Na druhou stranu je Serebrennikův přístup osvěžující a co film pomíjí, výmluvně řeknou čtyři strohé letopočty, z čehož jde fakt úzkost (po lidech nakonec zbudou jen čísla, jak jednou náhodně prohlásil kamarád).

    • 29.4.2018  01:13

    Tak já nevím. Marvelovek jsem viděl pomálu a většinou se mi moc nelíbily (snad s výjimkou Deadpoola a Ant-mana), takže Infinity Wars dopadly zhruba podle očekávání. Jediné velké pozitivum je fajn záporák, který si vlastně počínal na základě ušlechtilých cílů (v kontrastu s chaotickým jednáním "těch dobrých"). Nicméně... nechat zabít půlku vesmíru, a udělat to bez jakýchkoliv výraznějších emocí, to je fakt majstrštyk. Co s tím? Odlehčil bych to (Proč musela být hudba neustále tak hrozně těžkopádně vážná? - nějaká popová odrhovačka po vzoru Strážců galaxie by tomu myslím prospěla. A proč byly všechny pokusy o humor tak jalové?) Ze scénáře bych vymazal klišé typu "zemřu, abych zachránil vesmír navzdory hysterický reakci okolí", co se v IW opakovalo snad pětkrát. A nakonec vyškrtal bych půlku postav (nebo je nechal zabít hned na začátku? haha...). Pak by to mohlo být dobré. Nebo aspoň lepší._____(PS... Ale asi to dělají dobře, soudě podle hodnocení a očekávaných tržeb. Takže abych nepůsobil až moc jedovatě a povýšeně: Všechna čest!)

    • 28.4.2018  19:03
    Kouř (1990)
    ****

    Konečně už vím, že Kouř není jen Arnoštek, ve spletitých a temných chodbách obludného továrenského komplexu se toho skrývá mnohem víc. Metafora tehdy čerstvě padlého režimu je víc než jasná (místy mi film připomněl Orwella nebo Kafku)., ke konci možná až zbytečně polopatická. Kouř tak nakonec opravdu lépe než jako celek funguje jako sled více (či méně) zábavných scén, scének a muzikálních čísel. Hodně mě bavilo například chytlavé "Berem kramle" nebo druhá scéna z diskotéky (sledování příšerného klipu z aerobiku mi v paměti zůstane hodně dlouho). A konec konců se nemusíme omezovat jen na totalitu. Ovzduší je dnes sice lepší, přesto se v Kouři se může lehce najít i "dnešní" člověk. Přinejmenším při scéně na diskotéce jsem se v Mirkovi dost našel.

<< předchozí 1 2 3 4 6 11 16 21