atmen

atmen

okres Znojmo

7 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 22.12.2014  20:29
    Jízda (1994)
    *****

    Film na který nedám dopustit. Co na něm miluji? Jízda alternuje každodenní stereotyp. Dny se střídají v takovém tempu, že se ani nenadějete a už je víkend, na který se sice těšíte, ale i ty se podobají jako vejce vejci a vy jste životem unavení a nevíte, bude-li ve vašem životě ještě moment, ke kterému budete moci vzhlížet jako ztracená loď na rozbouřeném moři k pobřežnímu majáku. Právě zde jako pomyslný maják vystupuje na světlo Jízda. Ten moment rozhodnutí zastavit všechno předurčené a vydat se na trip, ve kterém nevíte, co bude zítra, je motor, který může vést ke změně... Nejsilnější momenty filmu: paradoxně obyčejné věci, které v hektické době nemáme šanci vnímat. Posádka sedí v autě projíždí krajinou, vesnicemi a pohledem s auta vidíme situace a lidi, kterým vstoupíme na chvíli do života, abychom viděli jako diváci zvenčí ten jejich každodenní stereotyp o kterém jsem zkraje psal. Druhá pro mě kouzelná chvíle nastává, kdy posádka zastaví u lánu s posečeným obílím. Sláma je slisovaná v balících a na ně se posádka položí a rozjímá o životě, pozoruje nebe, na kterém se v rychlém sledu vytváří různorodé obláčky. Jsou to obyčejné bezstarostné chvíle, které u mně vyluzují pocit krátkodobého štěstí... Jediným mínusem filmu je tragický konec, který všechno pozitivní negativizuje... Umírám - síla mě opouští, odpouštím - co bych měl, v zápětí tělo opustím - obrátí se v prach...

    • 17.6.2014  16:43
    Cherry (2010)
    *****

    Zavřel jsem oči a najednou jsem nastupoval na vysokou školu, zde jsem se potuloval, až jsem skončil na kurzu malování vedle krásné "milfky", ocitl jsem se u ní doma, kde jsem spatříl její neméně krásnou dceru. Já chci tu starší, ta mladší chce mě a ta starší si se mnou jenom hraje... Otevírám oči, uff, no nebyl to krásný sen.... Pokud chcete tento sen vidět, Cherry je ta pravá volba.

    • 2.1.2013  16:38

    Jeden z filmů, který ve mně zarezonoval na hodně dlouho. Myšlenky hlavního hrdiny budou stále aktualnější, neboť jeho touha po splynutí s přírodou je v přímém kontrastu s dnešní konzumní dobou. Je otázkou, zda většina z nás by se dokázala zbavit toho, co nás obklopuje. Nadáváme na dnešní upěchanou dobu, idealizujeme si minulost, ale většina z nás je spokojená a jediné odstřihnutí od moderních výdobytků jsme si schopni odříci ledatak na týdenní dovolené na chatě. Ano jsme tím nahnáni do kleští systému, ale nedovedu si představit, kdyby se všichni najednou chtěli chovat jako Christopher McCandless. Tímto ho neodsuzuji, naopak, společnost potřebuje ukázat alternativní způsob života a uvědomit si, že nejsme jediní páni světa, tím je stále matka Země...

    • 18.6.2012  15:26

    Někdy přemýšlím, proč se mi líbí stále stejně vystavěný příběh. Outsider, který je umělecky nadaný, neví, co si počít se životem, nemá pořádné přátele, usiluje o holku, která je mimo jeho ligu. Proč mě tenhle námět zaujme i po stodesátýprvní? Snad je to tím, že pokud je nějaké filmové klišé, které bych chtěl prožít, tak je to právě tohle... It's Kind of a Funny Story + The Art of Getting By = Emma Roberts = wow ...

    • 13.9.2011  20:22

    Jasně že je vše zidealizováno, ale vem to čert. Nacházím se v takovém rozpoležení, že sympatizuji s téměř celou hlavní osádkou psychiatrické léčebny ( no E. Roberts o prsa vede). Myslím, že takové pocity (sebevražedné) mají občas téměř všichni. Život kolem nás se žene neuvěřitelně živelně kupředu, co bylo včera už není, a v tu chvíli cítíte, že vy se v něm plácáte bez špetky naděje, aby jste se v něm vyznali. V tento moment se vytanou různé myšlenky, ale je jasné, že nás nemůžou, tak snadno potopit. Život je dar, jehož by jsme se neměli bez rozmyslu zbavovat. Vždy je pro co žít...

    • 10.5.2011  11:51

    Přiznám se, že nevím, zda jsem byl unešen z filmu nebo z představy, že by mě nějaká žena (podobná M. Jovovich) nenápadně balila a já vůl si toho všiml samozřejmě až za straaašně dlouhou dobu....ach to by bylo krásnééééé...

    • 31.10.2010  11:12

    Jeskyně, v které byla nalezena mrtvola se ve skutečnosti nachází v Mikulově a jmenuje se Turold. Jeden z nejoblíbenějších filmů z mládí na který se rád podivám i dnes. A již klasický povzdech. Proč se takové filmy už dnes netočí :-)

    • 26.10.2010  18:19

    Není potřeba nic psát, stačilo si přečíst obsah filmu a bylo jasné, že se mi tento film bude líbit..

    • 9.7.2010  21:27
    Přátelé (TV seriál) (1994)
    *****

    Seriál mého dospívání, kdy jsem ještě chodil do školy. Seriál, který jsme s přítelkyní jako první celý shlédli v našem novém bytě na pc, neboť jsme neměli tv. Seriál, který jsem si nenechal ujít v tv při jeho xté repríze a konečně seriál na který nedám dopustit a i teď ho opětovně hltám i když ho znám nazpaměť a bude tomu mavždy. Proč ho tak miluji? Přátelé jsou sice sitcomem, ale předkládají nám život. Postavy během těch 10 let dospívají a stejně tak i jejich diváci. Nejdříve bylo jejich mottem užívat si života. Postupně si nacházeli životní partnery, postupovali i v kariérním životě, plánovali svatby, rozvody, děti, nové bydlení... Není tohle všechno to, co potkává i nás v našem běžném životě? Je. A podle mě je právě toto důvod, proč se Přátelé stali fenoménem. A právem.

    • 10.4.2010  00:27

    Nemá cenu vypisovat děj filmů. V napsaném obsahu je vyrčeno všechno důležité... Pro někoho může být nudné sledovat motorku, jak projíždí zapadlýma silnicema na kanadském venkově a sem tam potká někoho, s kým prohodí pár vět. Já naopak toto kvituji. I beze slov se dájí vyjádřit duševní pochody, beznaděj a nespravedlnost osudu. A tak když Joshua Jackson koukal na život okolo sebe, ten smutek se přenášel i na mě. Přesto mám jednu výtku. Přítelkyně tvrdí, jak moc Bena miluje a že nemá žádné pochyby o jejich lásce, přitom po celou dobu neuroní jedinou slzu a chová se tak chladně pragmaticky... P.S. Líbilo by se mi, kdyby fotky, které Ben fotil na své cestě, prostupovaly závěrečnýma titulkama...

    • 12.3.2010  16:20
    Přednosta (2003)
    *****

    Liliput - milovník vlaků, ukecený prodavač kávy a labilní umělkyně. Co tyto nesourodé postavy spojuje? SAMOTA. Vstupují si do života a jeden druhého ovlivňují daleko větší mírou než velkou...Nezapomenutelné scény: Vycházky po kolejích a čekání na vlaky...

    • 18.2.2010  07:41

    Mám rád tyhle tzv. filmy ze života, které vypráví příběh, který pokud máte štěstí, můžete vidět ve svém okolí. Kirsten Stewart mě svojí rolí zasáhla, člověk by až uvěřil, že tu nemoc nehrála... I po týdnu nemůžu dostat z hlavy, což se u moc filmů nestává...

    • 15.2.2010  10:28

    ...konec je krásně poetický, kamera zabírá mohutný strom ze spletitou strukturou větví pomalu stoupá vzhůru a nad korunou jde vidět cesta to vše za doprovodu lyrické hudby... Vždy když toto vidím napadá mě toto vysvětlení: Život nám připadá složitý, vyznat se v něm vyžaduje moudroust a určitý nadhled, a s přibývajícím věkem, až jej získate a budete vědět, jaká asi měla být vaše cesta, jste již v cílové rovince a vyhlížíte - její konec...

    • 18.11.2009  16:38

    Je krásné vidět příběh, který je tak skličující, neboť ho každý důvěrně zná ze svého života. Nenaplněná láska - to je oč tu běží. Vztah do kterého jdou oba ze stejnou vervou, je většinou ten pravý, ale co ten, ve kterém to naplno cítí pouze jeden? To pak vidíte vše růžově, krásné společné chvíle si opakujete donekonečna, drobné disharmonie s klidem přecházíte, ale až ten pohár přeteče, najednou je konec a vy nechápete proč. Přichází čas sundat pomyslné brýle a vše rozvážne zrekapitulovat... Režisér Marc Webb tak činí náramně a já film zařazuji těsně za můj nejzamilovanější - Před úsvitem.

    • 27.8.2009  16:49

    Je zajímavé, že u některých filmů hledáte každou drobnost, kvůli které ve vašich očích snímek klesá níž a níž, zatímco u vyvolených ledacos přehlídnete, aby jste jímy byly unešeni... Ukrást auto, vydat se na cestu po státech a přitom vést telefonní rozhovory s majitelkou auta. Zároveň si uvědomovat, že čím dále od domova, tím více se těšit na její tajemný hlas a zjišťovat, že tyto chvíle jsou tím nejlepším na tomto výletě...

    • 19.6.2009  23:24

    Před úsvitem je mým top filmem (příběhem), proto v roce, kdy šlo pokračování do kin, tak jsem tak dlouho glorifikoval původní snímek, až jsem přesvědčil tedější ( současnou a doufám i budoucí ) přítelkyni na návštěvu premiéry snímku. Plní očekávání jsme vyrazili do "okresního" města Znojma s dostatečným předstihem, aby na nás zbyly vstupenky. Více jak hodinu před promítáním jsme je zakoupily. Netrpělivě jsme vyčkávali, až se otevřou dveře sálu. Nebyli jsme samy. Půl hodiny před projekcí se dveře otevírájí. K našemu překvapení vcházime k sedačkám osamoceni, ostatní zůstávají v přísálí. Sedáme si do poslední řady úplně do středu, budeme mít krásný výhled. Začínají běžet reklamy, trailery a čekáme na naše sousedy. Jejda, světla zhasínají, dveře se zavírají. Před soumrakem začíná toužebně očekávaný film Před soumrakem. V sále pro cca 150 lidí sedíme samy. Jak romantické, promítá se jenom pro nás. Od té doby jsme navštívili spoustu snímků, na většinu si stěží vzpomínáme, ale Před soumrakem si budeme pamatovat do smrti. BYLA TO VYJÍMEČNÁ CHVÍLE S VYJÍMEČNÝM FILMEM....

    • 8.5.2009  17:08

    Film o naslouchání, o tom, že každý by chtěl v životě víc než má. O touze změnit sebe sama, o tom, že může být vždy hůře, o tom, že ne všechno, co nás obklopuje je špatné...

    • 3.1.2009  23:24

    V žánru romantickýcho komedií ze školního prostředí ( a nejen odtud ) jasná špička. Tvůrci totiž vsadili na lehce parodický tón. To lze vysledovat především ve vedlejších postavách ( např. ředitelka, černošský učitel, otec ), ale koneckonců, už začáteční procházka po škole a typizace jednotlivých studentů na ní je sebeshazující. Tento trend lze vysledovat i v samotném příběhu ( muzikálové číslo ), který ač plný klišé ( vsadil bych se, že to byl záměr), je díky těmto ingrediencím stravitelný. Další velkým plusem bylo angažování J. Stiles a H. Ledger do hlavních rolí. Není sporu, že právě oni jsou tím magnetem, který zaručí této komedii, její znovuuvedení v tv., určitě to nebude jen jednou. .... Já se ale zlobit nebudu...

    • 1.1.2009  17:50

    Jsou filmy, které jsou zde nadhodnocené a pak samozřejmě ty, u kterých je tomu naopak.. Nejkrásnější hádanka je druhým případem. Velkou zásluhu na tom má osoba režiséra Z. Trošky. Ten je zde brán takřka za filmového zločince. Právem? Nikoliv. Je-li někdo, kdo dokáže natočit klasickou pohádku, u které se baví i dospělí, pak je to on. Nejkrásnější hádanka není vyjímkou. Dokáže zaujmout svým příběhem( je dobře, že není přímočarý), ve kterém je jasně ukázano, kde je dobro a kde zlo. Připočteme-li sympatického hlavního hrdiny v podání J. Dolanského, koketně flirtující princeznu V. Kubařové, zlověstného loupežníka M. Táborského, tak je nad slunce jasné, že se nudit nebudete...Jelikož je zde pohádka hrubě podceňena, a vidím-li známku u Mrazíka (můj bože), tak já musím dát pět hvězdiček. A dokud snímek nedosáhne na zasloužených 70%, tak se svým hodnocením nehnu. :-)

    • 29.12.2008  23:06
    Cashback (2006)
    *****

    Lidé se dělí na skřivany a sovy. Já patřím k těm druhým. Není tedy divné, že mám v zaměstnání v oblibě noční směny. V noci vás napadají jiné myšlenky než přes den. Díváte se s okna, vidíte jak postupně zhasínají světla v domácnostech, nakonec zůstanou osvícené jen ulice. Všude je tma a takové ticho. Máte pocit, že krom vás se vše okolo zastavilo. Právě začínáte rozjímat a přehráváte si svůj denní příběh (film). Nebyla ta kráska z ulice mojí tajnou školní láskou? Ten chlápek, co do mě strčil, odkud já ho jen znám?... Znova a znova se vracíte a všímáte si i obyčejných věcí... Usmála se na mě ta prodavčka, jen proto, že jí do toho její šéf nutí... Procházíte kolem stojících siluet a objevujete krásu a jedinečnost okamžiků...V tom zazvoní telefón, jste vydrženi a vráceni do reality... Iluze končí, váš příběh se opět rozjíždí, znovu prožijete jeden den, a budete se těšít na večer, neboť pouze tehdy máte tu moc - zastavit čas...

    • 18.8.2008  20:58

    Mým oblíbeným hudebním stylem je rock, a proto tenhle film nemůže ode mě dostat jiné hodnocení než plné. Už když jsem čirou náhodou najel na tento profil a pročítal jsem komentáře(zvláště ten od Kleopatry), tak mě film zaujal natolik, že jsem si řekl "člověče tohle musíš vidět". A 17.8.2008 jsem se dočkal. Po celou dobu jsem se blaženě uculoval a prožíval útrapy imaginární kapely Strange Fruit. Fandil jim v zaplivaných klubech, kde hráli, jakoby poprvé drželi nástroje v ruce. A propos, členové kapely byli vybráni naprosto dokonale a člověk jim věřil, že bigbít je ta mocná čarodějka, která je drží při životě... Finální scéna na fesťáku - písnička The Flame Still Burns - ach - i teď , kdy píši tyto řádky mě mrazí...A to jsem si ji na youtube pustil už čtyřikrát . Bude na vás působit stejně. Vyzkoušejte... http://www.youtube.com/watch?v=b2SJbhVbPsA Zkrátka filmová Bible pro všechny rockery... Plamen hoří dál... v mém případě určitě... Rock´n ´roll FOREVER...

    • 16.8.2008  23:08
    Území bílých králů (TV seriál) (1991)
    *****

    Takhle si představuji ideální seriál pro děti. Zajímavý námět, který dokáže zaujmout i stařší publikum. Napětí, přátelství, dobro které nakonec zvítězí nad zlem. Společně s Bylo nás pět vrchol porevoluční seriálové tvorby pro děti.

    • 16.8.2008  14:01
    Dlouhá míle (TV seriál) (1989)
    *****

    Je to už dlouho co jsem viděl osudy atleta Ondřeje Veseckého, ale vzpomínám, že mě seriál bavil. Dokázal přiblížit prostředí atletiky a jen škoda, že v současné době vznikají české seriály na bázi vztahů, kde prostředí ve kterém se odehrává děj je jen kulisami. Bohužel takto dopadla i hokejová Poslední sezóna... Mám takový sen. Chci aby někdo natočil seriál o životě amatérských fotbalistů z vesnice, myslím, že by téma mohlo zaujmout...

    • 13.8.2008  23:13

    Hodnotit něco, co nás rozděluje na dva „nesmiřitelné národy“ je ošemetné. Pro jedny je Troška ten co je umí pobavit, pro druhé je synonymem pro nevkus. Speciálně pro sérii Slunce,seno ... se zařadím do prvé kategorie. Proč? Cílem bylo pobavit. A to se v tomto a v druhém díle povedlo. Každý tvůrce by byl rád, kdyby jeho repliky zlidověly. Nebudu je zde vypisovat, ale ruku na srdce, kdo by nějakou neznal a sem tam nepoužil… Jelikož, jsem z venkova, tak si troufám tvrdit, že v každé vesnici se najdou svérázné postavy (města bych ovšem nevyjímal). A tak Troška nemusel sáhodlouze vymýšlet charaktery a dialogy, ukázal nás takové, jací jsme. Nebo byli? To že se to tzv. intelektuálům nelíbí a opovrhují tím, se proto dá pochopit… možná opovrhují i námy…

    • 13.8.2008  23:12
    Flákači (1995)
    *****

    Přemýšlel jsem, proč nekriticky obdivuji a zbožňuji filmy od Kevina Smitha. S jeho filmovýma postavami nemám nic společného. Nemám rád Stars Wars, trávu nehulím, chodím řádně do práce, kterou mám rád, v životě mám rád určitý stereotyp. Dá se říci, že jsem protipólem každé jeho postavy. A možná právě proto v podvědomí obdivuji tuhle celoživotní anarchii… a tak naši dva hrdinové, poté, co se s nimy jejich přítelkyně rozejdou, mohou celý den proflákat v obchodním domě, kde se potkávají s prapodivnou směsicí podobných „individuí“ a řeší zdánlivě neřešící…

    • 13.8.2008  23:11

    Mám pro tento film slabost, mám k němu určité pouto, chci si ho přivlastnit, říci já jsem objevil jeho dokonalost. Vím, že to není pravda, ale přesto… Pamatuji si jako dnes, když běžel poprvé v TV. Nic jsem o něm nevěděl, dávali ho hluboko po půlnoci, končil tuším kolem 02:15. Říkal jsem si, kouknu na začátek a půjdu spát, vždyť ráno v půl čtvrté vstávám. Ale nešlo to. Film mě pohltil. Když jsem usínal, nemyslel jsem nato, že za hodinu půjdu do práce, ale na „moje hrdiny“…. P.S.: Scéna, kdy se naše dvojice loučí a jsou nám zpětně ukázána místa, kde se tvořil vztah těch dvou, nyní již opuštěná , je pro mě nejromantičtější, těžko to může něco překonat. A snad ani nechci…Jakoby režisér tím chtěl říci, viděli jste něco úžasného, neopakovatelného a teď je vše všední, obyčejné, sice život půjde dál, ale tomu co se odehrávalo se nemůže nic vyrovnat…kdo viděl snad mě pochopí…

    • 11.9.2006  01:12

    Souhlasím s názorem uživatele moviesfan. Lehce naivní snímek s nesmrtelnýma písničkama si nenechám v telce nikdy ujít a vždy mě pobaví. Rozhodně nebudu hodniti odpadem jenom proto, že jej režíroval Soukup a znějí zde písničky M. Davida. Ty naopak dokáží děj posunout a do filmu náramně pasují a navíc co písnička to hit. Marně pátrám v paměti, který porevoluční snímek to dokázal...

    • 10.9.2006  02:03

    Dokáži si představit, že takhle nějak může dopadnout školní lyžařský výcvik. Oceňuji, že zdejším teenegerům nejde všem o to jedno, jak se snaží ukázat dnešní podobné filmy. Máme zde samozřejmě třídního frajera, kterému se ostatní chtějí přiblížt a vzhlíží k němu, přemýšlivého melancholika, nekňubu, kteří se dokáží pobavit i u něčeho jiného než alkoholu (s ním je ale zábava zaručena i zde) např. společenská hra na literární páry (dialog z Oněgina je působivý i dnes). Dalším rozdílem je, že v dnešní době se jde na vše přímo. Není jiná cesta - buď a nebo. Příkladem by mohla být náklonost mladé učitelky a Převrátila. I když se mezi nima ve filmu nic citového nestane. Dá se vycítit vzájemná náklonost. Být to natočeno nyní, tutově by po pár panácích tequily skončili v posteli....Motto filmu - "Čeho se na nás dopustili druzí, s tím se nějak smíříme, horší je to s tím, čeho jsme se dopustili na sobě" je i mým mottem...

    • 27.12.2014  19:54
    Kdyby byly ryby (TV film) (2014)
    ****

    Anarchistická "dada pohádka", kde se děje vše, co v žádné jiné. Je jasné, že spousta fórků je již za čarou a spousta jich není ani vtipná a je vám trapně za tvůrce, ale při spoustě volovin cuká koutek a na mysl se vytane myšlenka - oni to tam oprvadu dali.... Udělat si srandu z pohádek na Vánoce si zaslouží pochvalu, i když provedení mohlo být určitě lepší. Kdyby tvůrci dokázali lépe sebe sama (a své nápady) ukočírovat, tak by vznikl naprostý KULT, takto jen nebetyčný úlet., ale i to není málo....

    • 8.5.2014  23:46

    Je rok 1976, právě končí nutné zlo všech studentů - škola. Mazáci si shánějí pálky, budou je potřebovat. Tuto noc je vše povoleno, tak to alespoň vnímají, neboť v jejich rukou budou "dospívat" bažanti. Mimo to, je potřeba sehnat co nejvíce pití, trávy, sbalit nějaký holky, mít tu nejlepší káru a uspořádat mejdan, na který budeme do konce života vzpomínat. Protože jak jen je možné, že my stárneme a středoškolačky jsou pořád stejný....

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace