Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Romantický
  • Akční

Recenze (246)

plakát

American Honey (2016) 

Naturel hlavních postav je tak vzdálen od mého,že to snad ani více nejde. Přesto jsem téměř tři hodiny sledoval jejich zdánlivý American Dream a nechápal. A nechápu vlastně ani teď, jak jsem to mohl dokoukat.

plakát

Beznadějný trouba (2011) 

Sešla se spousta známých tváří a ti nám rozehrají rozvláčný příběh na variaci Forresta Gumpa...

plakát

Kdyby byly ryby (2014) (TV film) 

Anarchistická "dada pohádka", kde se děje vše, co v žádné jiné. Je jasné, že spousta fórků je již za čarou a spousta jich není ani vtipná a je vám trapně za tvůrce, ale při spoustě volovin cuká koutek a na mysl se vytane myšlenka - oni to tam oprvadu dali.... Udělat si srandu z pohádek na Vánoce si zaslouží pochvalu, i když provedení mohlo být určitě lepší. Kdyby tvůrci dokázali lépe sebe sama (a své nápady) ukočírovat, tak by vznikl naprostý KULT, takto jen nebetyčný úlet., ale i to není málo....

plakát

Princezna a písař (2014) (TV film) 

Útěk ze zámku (i špičkování) písaře a princezny ve stylu Assassin´s Creed mě bavil. Horší to už je s logikou příběhu. Ono když budeme důslední, tak logika hapruje i v mnohých klasických pohádkách, ty ohlodal zub času a nostalgie je prevít, tak je jim ledacos odpuštěno, a tak věřím, že po letech bude dnešní generace tuto pohádku považovat za tu povedenější.... Žánr pohádky se vyvíjí směrem k akčnosti a větší dávce humoru a staromilci mohou chtít sebevětší klasiku a větší pohádkovost, ale ta se již nevrátí. Děti a doba se mění a pohádka by měla být primárně točena pro ně tak, aby je bavila, to že se líbí i dospělým je již příjemný bonus...

plakát

Láska na vlásku (2014) 

Během první hodiny jsem měl dojem, že i sledování mistrovství světa v plazení hlemýžďů na 3 kilometry by bylo napínavější,akčnější a méně nudné než tato pohádka. Jediné co mohu pochválit jsou lokace pohádky, bohužel mínusem je i podivný dabing a pří závěřečném rozuzlení mě napadlo, že to bude snad první pohádka, kde se bude moci realizovat bigamie genderově vyvážená...

plakát

Jízda (1994) 

Film na který nedám dopustit. Co na něm miluji? Jízda alternuje každodenní stereotyp. Dny se střídají v takovém tempu, že se ani nenadějete a už je víkend, na který se sice těšíte, ale i ty se podobají jako vejce vejci a vy jste životem unavení a nevíte, bude-li ve vašem životě ještě moment, ke kterému budete moci vzhlížet jako ztracená loď na rozbouřeném moři k pobřežnímu majáku. Právě zde jako pomyslný maják vystupuje na světlo Jízda. Ten moment rozhodnutí zastavit všechno předurčené a vydat se na trip, ve kterém nevíte, co bude zítra, je motor, který může vést ke změně... Nejsilnější momenty filmu: paradoxně obyčejné věci, které v hektické době nemáme šanci vnímat. Posádka sedí v autě projíždí krajinou, vesnicemi a pohledem s auta vidíme situace a lidi, kterým vstoupíme na chvíli do života, abychom viděli jako diváci zvenčí ten jejich každodenní stereotyp o kterém jsem zkraje psal. Druhá pro mě kouzelná chvíle nastává, kdy posádka zastaví u lánu s posečeným obílím. Sláma je slisovaná v balících a na ně se posádka položí a rozjímá o životě, pozoruje nebe, na kterém se v rychlém sledu vytváří různorodé obláčky. Jsou to obyčejné bezstarostné chvíle, které u mně vyluzují pocit krátkodobého štěstí... Jediným mínusem filmu je tragický konec, který všechno pozitivní negativizuje... Umírám - síla mě opouští, odpouštím - co bych měl, v zápětí tělo opustím - obrátí se v prach...

plakát

Sněženky a machři po 25 letech (2008) 

Hlavní hrdinové, životem zklamáni kolem sebe rozsévají smutek, letargii a depresi. Lze se jim divit? Ne. Na bezstarostné mládí si můžou jen zavzpomínat, nyní je dostihly rodinné či existenční problémy ... Troufám si tvrdit, že postavy byli dobře napsané ( bohémovi Cabadajovi, zbyla jen dcera, televizní bavič Mácha, kterého tato práce nebaví, cynický zkrachovalý kninkupec Mácha ) ovšem scénář jim do úst vkládá místo nových replik pouze ty, které již jednou byli vtipné a pokračování jen devalvují. Na druhou stranu je logické, že se nesourodá skupinka lidí, kteří si již jsou téměř cizí, konverzuje na téma co bylo, co spolu prožili, ale musí to být s mírou, postupně jak se všichni opět lépe poznají, už staré repliky nemají místo, jen otravují a mají být nahrazeny něčím originálním na co se bude moci po čas zavzpomínat. Jako teeneger jsem v prním díle obdivoval postavu studenta Převratila a vzájemná, lehce naznačená náklonnost k učitelce Hance. Ve dvojce po 25 letech jsem tak silný moment bohužel nenašel. Na rozdíl od asi většiny jsem v pokračování nechtěl vidět třeskutou komedii, ale životní osudy hlavních postav, což se do jisté míry i povedlo... V mládí člověk vidí věci zjednodušeně, neláme si s ničím hlavu. Stačí kamarádi, pití a holky a vše je v pohodě. Jak člověk stárne opouští ho optimismus a elán, mě osobně to za chvíli čeká také, ale možná si to již jen namlouvám... Můžeme to mít za zlé Máchovi, Cabadajovi a Převrátilovi?

plakát

Křídla Vánoc (2013) 

Bohužel soundrack výrazně převyšuje (nejen titulní Cesta) celý film. Karin Babinská po originálně pojatých Pusinkách přešla na obchoďákový výprodej lidských duší... Karin ještě jednu Pusinku bych si dal...

plakát

Nadějný rok (2011) 

Oceňuji velmi námět. Blázni, co se oddají svému koníčku navzdory svému okolí, které v nich vidí pouze blázny (vím o čem mluvím, sám totiž sbírám pivní etikety - naštěstí manželka, je již na mé straně:-) ) ...

plakát

Cherry (2010) 

Zavřel jsem oči a najednou jsem nastupoval na vysokou školu, zde jsem se potuloval, až jsem skončil na kurzu malování vedle krásné "milfky", ocitl jsem se u ní doma, kde jsem spatříl její neméně krásnou dceru. Já chci tu starší, ta mladší chce mě a ta starší si se mnou jenom hraje... Otevírám oči, uff, no nebyl to krásný sen.... Pokud chcete tento sen vidět, Cherry je ta pravá volba.

Reklama

Reklama