Šandík

Šandík

Martin Šanda

okres Praha
historik umění a věčný student

homepage

Skype: sandikq

51 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 19 27 36
    • 1.8.2018  12:20

    Obrazově skvěle působící dokument je žel natočen dosti tendenčně až manipulativně. Je samozřejmě pravda, že plošné bombardování bylo z vojenského hlediska poměrně neúčinné, nemluvě o tom že tohle bezprecedentní ničení postihlo miliony nevinných lidí, zničilo nesmírný počet cenných historických staveb i výtvarných děl a opravdu tu není složité mluvit o válečných zločinech, dokument ovšem zároveň zamlčuje či minimálně nezdůrazňuje mnohá další fakta, protože se prostě nehodí do "vypravěčova narativu". Stačí zminit například neskutečně tuhé boje o Okinawu, fakt že SSSR vstoupilo do války s Japonskem až 8. srpna 1945 a to právě na naléhání spojenců atp atd. Skutečně objektivní dokument by nutně musel vyznít daleko méně jednoznačně. Historikové či vojenští teoretikové dodnes neumí na otázky po úspěšnosti bombardování za druhé světové války jednoznačně odpovědět, autor dokumentu v tom má ovšem "naprosto jasno". To samo o sobě o mnohém vypovídá... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: flanker.27, Mallinali, A.D.1959

    • 29.7.2018  19:43

    Film s obrovským kouzlem, zvlášť, pokud jej člověk poprvé viděl někdy v deseti letech jako já ;o) Alfréd Radok zde osvědčil své režijní kvality mírou vrchovatou. Je ale také zjevné, že Radokova poeticky nadsazená a současně dosti úsečná režie rozhodně "není pro každého". Děj v žádném případě není doslovný a divák si musí mnohé domýšlet. Ve filmu se také velmi málo mluví, přičemž v něm zároveň zaznívají různé evropské jazyky, s titulky pouze u důležitých vět... Někomu může vadit, že víc než příběh historických strojů je to vlastně dosti romantický příběh dvou mladých zamilovaných lidí. Důraz na internacionálnost přitom zajímavě kontrastuje s tehdejší realitou "zadrátovaného" totalitního Československa. Totéž se ostatně týká i té bezstarostné atmosféry... Novodobé zarámování po více než šedesáti letech už tolik nevyznívá svou ostentativní moderností. Zajímavá přitom je určitá podobnost s mladším Zemanovým Baronem Prášilem. Ten je zarámován a vyprávěn vlastně velmi obdobně. Téměř se zdá, že zde musí být přímé ovlivnění... Celkový dojem: 80% Nenápadný filmový skvost.

    • 29.7.2018  19:06

    Samotný Jan Werich je i v tomhle filmu naprosto skvělý a výborná je také jeho souhra například s Jaroslavem Marvanem. Za zmínku mimo to stojí především Stanislav Neumann ve své epizodní roličce vězně ze samotky. Daleko slabší je film v těch scénách, v nichž Werich neúčinkuje, neboť herci své role pojímají v podstatě vážně a jsou navíc až neuvěřitelně statičtí. Pomalu plynoucí děj tak nezachrání ani pokusy o kamerové jízdy či místy poměrně zajímavé nasvícení. Z pohledu současného diváka je ovšem nepochybně největším problémem filmu jeho špatná technická kvalita. Mnoho záběrů je velmi temných či šedivých, tišším pasážím není vždy rozumět a hlasitá místa jsou pro změnu zvukově dosti deformovaná. Film by si nepochybně zasloužil dosti důkladné čištění a rekonstrukci... Celkový dojem: 65%

    • 21.7.2018  18:55

    Alespoň trochu objektivní hodnocení by asi mělo oddělit románovou předlohu a film. Přitom podotýkám, že knihu jsem zatím nečetl a musím tudíž vycházet z toho mála informací, které se dají dohledat na internetu. Můj názor se v téhle věci může do budoucna ještě dosti výrazně změnit ;o) ... Předloha by měla patřit k prvním dílům magického realismu a prvky tohoto "magického realismu" lze dobře rozpoznat i ve filmu samotném. Celý příběh je vysloveně snový, figuruje v něm nejen krásná a skromná "princezna" ze ztraceného zámku uprostřed pustých lesů, ale také komedianti, barokní kostýmy, magický střelec atp atd. Zároveň se ovšem do této snovosti vlamuje neúprosná realita "moderního věku", který už nepotřebuje zámky, nýbrž továrny a lihovary... Podstatným detailem je ovšem i fakt, že vlastně všechno zde dopadne úplně špatně. Není přitom jasné zda-li tuto nenaplněnost a tragiku lze chápat jako kritiku onoho nového pragmatického světa nebo spíš jako popis světa jako takového. To je detail poměrně podstatný... V magickém realismu často magicky působí jakýsi univerzální řád či dobro. V tomto případě ovšem jde spíše o jakési "magicky působící zlo" a děj je svým vyzněním takřka fatalistický. Všechno dopadne špatně, přestože se zdá, že je téměř stále, vlastně skoro až do poslední scény, nakročeno k idyle a zdánlivě dokonalému štěstí... Jakousi příslovečnou tečkou této snové "možnosti idyly a štěstí" je závěrečná demolice zámku. Složité předivo vztahů se tím téměř dokonale rozpadá... Jen na okraj je třeba zmínit, že i onen progresivní "podnikatelský věk" záhy utrží bolavé rány v podobě První světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a, s ohledem na zmínky o židovství, především Druhé světové války. To je mimochodem jistě vklad až scénáristický... Pokud jde o film samotný, jedná se v podstatě o sled jednotlivých scén, jakýchsi živých obrazů, v nichž se příliš nemluví, jsou poměrně statické a výtvarně velmi pečlivě komponované. Celý děj zdánlivě proběhne relativně rychle, ve skutečnosti ovšem mezi jednotlivými scénami zřejmě měla proběhnout celé léta. To je jasné u závěrečné části filmu, kde lze čas odhadnout na základě věku malé Yvony. I mezi ostatními scénami by ovšem mělo uběhnout více času. Scény ve škole se zřejmě, dle slov "bylo to dávno" a "byly jsme ještě děti", měly odehrávat ve věku cca 15 let. Oběma hlavním hrdinům ovšem bylo v době natáčení filmu "už" 23 let, což je ale v tomhle citlivém věku značný rozdíl a školní scény díky tomu působí poněkud zvláštně. Obdobná nedůslednost je přitom vystopovatelná i jinde a vyznění filmu to zřejmě dosti ovlivňuje... Se zmíněnými nejasnými časovými posuny souvisí i další okolnost. Herci na plátně prakticky nestárnou, byť celý příběh zřejmě v předloze probíhá velmi dlouho, jistě 10-15, možná i 20 let... Zjevně jde o klasický problém adaptace románových předloh u nichž je vždy nutné děj velmi drasticky zjednodušit a zkrátit. Schopnější režisér by si s tímhle problémem možná poradil lépe, Kachlík v zásadě vytvořil sérii trpných živých obrazů, u nichž se člověk neustále ptá "proč to udělal", "proč mu to neřekne", "a to je předtím nebo potom"? Vlastně všechny postavy, nejen zešílivší ztracený Yvonin bratr, jednají dosti nesmyslně a podivně... Nezanedbatelným kladem je ovšem to, že celý film má úžasnou atmosféru. Pokud by šlo pouze o kostýmy, výpravu a kameru, jednalo by se z přehledem o jeden z nejlepších českých filmů... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: PollyJean

    • 18.7.2018  13:55
    Národní očista (TV film) (2018)
    *****

    Rozhodně velmi kvalitní dokument o stále ještě dosti neznámém / nepřijatém tématu našich dějin. Za normálních okolností bych jej hodnotil čtyři hvězdami, protože ale jde o tuzemskou produkci, rád "přihodím" hvězdu navíc. Jen houšť a větší kapky... Mimochodem velmi zajímavé je to, jak někteří zdejší komentátoři dokumentu předhazují manipulaci, neobjektivitu či protičeskost. Právě to velmi ilustrativně ukazuje, jak moc se mnozí Češi doposud nevyrovnal s vlastní historií... Zajímavé komentáře: mchnk, Hwaelos.

    • 11.7.2018  21:28

    Detektivka, která neurazí ani nenadchne. Režijně a herecky je velmi slušná, ovšem zahraná v neuvěřitelně laciných kulisách. Detektivní linka má sice překvapivé vyústění, ale zároveň celý příběh vyzní poměrně rozpačitě. Taky díky tomu, že je to v podstatě konverzačka s minimem napětí či akce... Celkový dojem: 65%

    • 6.7.2018  01:56

    Po výborném Husovi velmi průměrný Jeroným... Spoustě lidí a filmařů zvláště asi vskutku nedochází, že pokud navlečeme herce do středověkých kostýmů, nestanou tím z nich středověce uvažující lidé. A to pomíjím nejen to, že bylo asi vážně složité narazit v té době na ženu, která umí číst (neuměla to ani většina mužů), ale třeba i na to, jak spolu ti dva konverzovali. Česky? Německy? Latinsky? Ostatně, v jaké řeči asi probíhaly hádky v hospodě? A proč všichni mluví jako kniha? Navíc jako kniha napsaná ve zcela jiné době? A proč je matka té vzdělané a citlivé venkovanky pochována mimo hřbitov, v neposvěcené půdě kdesi řeky jako hříšnice? Aby to bylo romantičtější? A proč i tam kde víme jak to bylo (a to mnohokrát nevíme), je to ve filmu jinak? Celkový dojem: 60%

    • 2.7.2018  23:18
    Šumné stopy (TV seriál) (2010)
    ****

    Upřímně řešeno, pokud v Šumných městech byly bláznivé nápady dua Lipus & Vávra příjemným zpestřením, v Šumných stopách už to celé místy i trochu obtěžuje (zvlášť u Bosny a Hercegoviny). Občas by nebylo od věci dupnou na brzdu a říci si, spolu s Miesem van der Rohe, že méně je více... Trochu problematická je ovšem i celá koncepce. V Šumných městech tvůrci šli programově po architektonické kvalitě, zatímco ve stopách sledují národní nit a upřímně řečeno, místy musí prstíčkem hodně hrabat aby vykutali i jen poněkud zajímavější architekturu. Možná by nebylo špatné buďto být poněkud internacionálnější a nemluvit jenom o Češích (právě tam kde se to děje jsou Šumné stopy nejzajímavější) a nebo udělat podstatně užší výběr pojednávaných staveb. Výdyť na počtu dílů by se to projevit nemohlo. Vždyť kde je Rakousko, Francie, Slovensko či Velká Británie... Celkový dojem: 75%

    • 27.6.2018  15:39

    Sympatický dokument, dobře postihující zpravidla dosti neviditelnou součást války. Jako očití svědkové v něm defiluje především řada milých babiček, i dnes doslova sršících energií. Jediný zápor je nesmyslné deformování poměru stran archivních záběrů. To je opravdu takový problém přidat po stranách černé pruhy, nebo v nejhorším z původního 4:3 na výsledný 16:9 oříznout? Celkový dojem: 75%

    • 24.6.2018  19:39

    Nesmírně silný film. To co jej činí tak sugestivním je nejen výborné herectví všech zúčastněných, ale především intimní lidskost, která ve filmu funguje jako účinný kontrast nesmyslného válečného běsnění. Nutno říci, že podobné situace skutečně nastávaly a také, že obdobné válečné zločiny (nejen) německých vojáků dokonce lze v rámci válečných situací do jisté míry i pochopit (nikoliv omluvit či ospravedlnit). Oni se ti vojáci totiž cítili nejen silní ale současně i v ohrožení a tak v případě jakéhokoli odporu (tedy i v situaci, kdy jim někdo nechtěl vydat krávu či vlastní dceru nebo manželku) skutečně stříleli, často notně bezhlavě a po všech bez rozdílu. Pocit nespravedlnosti a potřeba pomsty je ostatně jedna ze základních reakcí, jež jakákoli válka vyvolává... Celkový dojem: 90%

    • 30.5.2018  21:03
    Historie.cs (TV pořad) (2008)
    *****

    Dokumentární pořad o historii v němž vystupují převážně skuteční historici a to fundovaně vybraní. Například v BBC standard, v rámci ČT něco dosti nevídaného. Připočteme-li k domu obrovské množství dílů a tedy i zpracovaných historických událostí, pak je třeba říci že málokdy lze v našem mediálním prostoru najít kvalitnější a fundovanější materiál k novodobé i starší české historii. Vytýkat lze pouze jednotlivosti, například to že hosté nekomentují prostřihy v podobě historických materiálů či rozhovorů. To přitom může být velmi zavádějící, zvlášť pokud se k historickým tématům zdánlivě fundovaně ale ve skutečnosti zpravidla naprosto tendenčně a mylně vyjadřují například spisovatelé či politici... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Matematicka, berg.12, Radek99, Gemini a určitě ještě řada dalších

    • 25.5.2018  14:46

    Hodnotit tenhle film vůbec není snadné. Na jedné straně ho lze označit za "bohapustou agitku" a na straně druhé se lze oprávněně rozplývat nad skvělými hereckými výkony, výbornou režií atp atd... K tomu prvnímu je nutné říci, že to vlastně ještě není klasická komunistická agitka a odráží spíš ještě náladu předchozího období "třetí republiky", kdy se na jedné straně vesele a nesmírně rozsáhle znárodňovalo, z pohraničí byli vyháněni, okrádáni a mnohdy i přímo vražděni Němci, lidové soudy šmahem odsuzovaly k smrti domnělé i skutečné zločince, zatímco jiní váleční zločinci zůstávali bezpečně nepotrestáni, ale na druhou stranu to zároveň ještě nebyla komunistická totalita, spíš něco jako dosti okleštěná demokracie s mnoha "specifickými prvky". Že film odráží navzdory roku vzniku přesně tuhle dobu dobře ukazují zobrazované "předúnorové" reálie. Ostatně i dle mezititulků uváděných v úvodu se má zjevně odehrávat v létě roku 1947. Hlavním "agitačním cílem" zde také není primární budování socialismu, netepou se zde "kapitalistické zlořády", pouze se horuje pro dosídlování pohraničí, které je zde v rozporu s realitou líčeno neskutečně nekonfliktním a idylickým způsobem. Prakticky jediné s čím je zde nutné bojovat je déšť. Nejsou tu "zlatokopové" odvážející z domků "po Němcích" cokoliv trochu cennějšího, nejsou tu rozhodně ne idylické vztahy jež dosidlování pohraničí přinášelo, příliš se tu nezmiňují ani obrovské problémy se zásobováním atp atd. Jen tak na okraj je asi třeba říci, že roku 1946 na mnoha místech vskutku neměl obilí kdo sklidit, neboť starousedlíci kteří je ještě na podzim roku 1945 či v brzkém jaře 1946 zaseli se v létě 1946 už tísnili v mnoha uprchlických táborech v Německu, případně v Rakousku. Na sklízení tohoto obilí byla opravdu nasazena armáda, navzdory tomu se ovšem v žádném případě nepodařilo sklidit všechno a na mnoha místech zralé obilí prostě uschlo a shnilo na polích. A to byl jen drobný úvod k tomu, jakou neskutečnou devastaci tyhle vysídlené oblasti prodělaly v následujících desetiletích... Pokud zůstaneme u té druhé, podstatně příjemnější stránky věci, Saša Rašilov je v roli přepracovaného úředníka vskutku k zulíbání a i ostatní herecké výkony jsou naprosto skvělé. Také Machova režie je výborná a film obecně svou vysokou řemeslnou úrovní navazuje na to nejlepší z Prvorepublikové (a protektorátní) kinematografie... Celkový dojem: 80% Nad barvotiskovou agitkovitostí je ovšem při tom nutné "poněkud" přivřít oči. Realita vysídleného pohraničí byla odlišná doslova o 180°... Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99

    • 16.5.2018  14:35

    Historický film jako halucinogenní trip? Ale jo, proč ne! Ono to "české dobrodružství", utkané na obou stranách ne jen ze stále nenávistnější víry ale také s mnohými ambicemi, v podstatě nebylo ničím jiným... Samozřejmě je jasné, že na podobě filmu, který spíše připomíná sérii živých obrazů se, jak už to tak u (nejen) českých historických filmů bývá, nejvýznamněji podílel nedostatek finančních prostředků (a to navzdory koprodukci, bez níž by jistě bylo ještě daleko hůř). To je samozřejmě znát při válečných scénách, ale ne jen při nich. Víme například, že Fridrich do Prahy přijel se 153 vozy a s velmi podobným počtem vozů také prchal, přesto ve filmu figuruje vůz jediný. Také některé lokace byly vybrány dosti podivně. Těžko si například představit, že Ferdinandova osobní kaple na vídeňském hradě byla nejen puristicky bílá ale dokonce s odhalenými kamennými články... Místy ovšem nesedí ani historická fakta, například místodržící patrně přežili především díky tomu, že spodní část stěny Ludvíkova křídla je skarpovitě šikmá a zřejmě už tehdy byla porostlá popínavými rostlinami. Totéž lze říci o problému s nevyplácením žoldu, neboť to se ve skutečnosti dělo na obou stranách a šlo v podstatě o obecný dobový problém. Ferdinand II. následně astronomické dluhy vůči svým velitelům řešil darováním konfiskovaných panství, čímž je zpravidla uspokojil alespoň z části (řekněme ze 30%). Také není úplně jasné, byli-li v době útoku na Bílé hoře v ležení všichni stavovští velitelé, spíše se zdá, že nikoli. On ten útok totiž málokdo předpokládal. Patrně přeceněný je vliv císařovny, zcela pominut je císař Matyáš atp atd... Přesto je nutné říci, že film zachycuje atmosféru a okolnosti celého Stavovského povstání navzdory nutnému zhuštění a zjednodušení poměrně přesně... Celkový dojem: 85% PS: podle mého jde, pokud pominu některé filmy odehrávající se ve 20. století, o nejlepší český historický film za posledních cca 20 let. Samozřejmě podotýkám, že mezi slepými je jednooký králem.

    • 3.5.2018  21:33
    Cesta dřeva (TV film) (2016)
    ****

    Výborný dokument, jen je obrovská škoda, že někdo neměl odvahu natočit pokračování i o dalších lidových řemeslech...

    • 3.5.2018  17:34

    Film, kterému v podstatě nelze mnoho vytknout. Herectví, režie, scénář, výprava... jen složitě zde lze najít nějaké slabší místo a celý děj je v zásadě podán velmi věrně, byť jsem měl místy pocit, že tvůrci Marxe líčí přece jen empatičtějšího než ve skutečnosti byl... Film přesto rozhodně ani příliš nelakuje na růžovo ani nečiní bídu tehdejšího (dělnického) světa horší než ve skutečnosti byla. Jediný problém, a asi nikoli problém tohoto filmu, je v tom že celý v něm zachycený děj je, navzdory výše napsanému, nutně jen malinkým a izolovaným výsekem všeho toho, co se jménem a životem Karla Marxe souvisí. Je prost mnoha důležitých souvislostí, je jako drobný byť důležitý střípek zapadající do veliké skládačky, která ve skutečnosti sahá až k nám a ovlivňuje celý současný svět. Ať chceme nebo nikoli, právě tehdy a z nemalé části i v těsné blízkosti těch dvou pánů se psaly dějiny celého dvacátého století, nejen s většími sociálními jistotami jež ovšem nezprostředkoval násilný převrat, ale také se všemi válkami, hrůzami a kveproléváním... Celkový dojem: 85%

    • 26.3.2018  01:31

    Skvělý díl, výborně obsazený, dobře režírovaný, každá všetečná otázka má svůj smysl a případ pomaličku ale rozhodně míří ke svému rozuzlení. Vedle Falka se o to nepochybně zasloužil naprosto skvělý Donald Pleasence a lví podíl na výborném výsledku nepochybně patří i režiséru Leo Pennovi, který režíroval ještě další dva Columby a i ty patří k nadprůměrným. A mimochodem je to taky jeden z těch dílů, které je doslova povinnost vidět v originále. Tak skvělé herectví se prostě nedá "přeplácnout" sebelepším dabingem... Celkový dojem: 80%

    • 17.3.2018  22:57
    Luther (2003)
    ****

    Natočit dobře historický životopisný film je pro filmaře asi jeden z vůbec nejtěžších úkolů. Autoři totiž musí nejprve vysvětlit reálie dané doby a teprve pak mohou začít samotné vyprávění. Samozřejmě čím hlouběji do minulosti, tím více je ono vysvětlování reálií důležité. Tvůrci samozřejmě mají i druhou možnost, nevysvětlovat, divák ovšem pak může být dějem poněkud zmaten. Nejinak je tomu i u filmu Luther, který do jisté míry trpí obojím. V první půlce vysvětluje velmi svědomitě, tak moc, že na Luthera samotného v podstatě zbyde jen pár scén. Pouze informovaný divák tak asi pochopí, jak důležité pro Luthera bylo například to, že mohl intenzivně studovat Nový Zákon. Ostatně, celá proměna tápajícího dominikánského mnicha ve výborného teologa se odehraje v podstatě během jediného střihu. Ve druhé polovině filmu si sice tvůrci Luthera všímají více, ale zase do jisté míry rezignují na vysvětlování reálií. Neinformovaný divák asi nepochopí politické otázky, netuší jakou roli hrál císař a jakou kurfiřti, co vedlo k selským bouřím, co přesně se odehrálo v Augsburgu atp atd. Film ostatně v úplně šíři nesděluje vlastně ani základní Lutherovy teologické myšlenky, jejich radikálnost a dopad. Neinformovaný divák se nedozví například to, jak pronikavou změnou bylo ospravedlnění pouhou milostí... Chtě nechtě lze říci, že film líčí Lutherův život doslova z rychlíku a obdobně zjednodušené je i podání souvisejících historických okolností. V mezích filmového média ovšem asi nelze sdělit o mnoho více... Nutno říci, že herecké ztvárnění jednotlivých postav je skvělé a režie jednotlivých scén velmi působivá. Co mě ovšem jako historika umění celou domu nesmírně dráždilo je neuvěřitelně ledabylá práce s historickými lokacemi a reáliemi. Prakticky jediné co bylo z tohoto hlediska v pořádku byly kostýmy. Středověké kostely, v 19. století puristicky zbavené omítek a nátěrů jsou v podobném výpravném historickém filmu naprostý nonsens, stejně jako anachronické zachycení o mnoho novějších prvků, například barokní kazatelny, celé řádky novogotických oltářů, soch, vitrají atp atd... Herecké výkony: 85%, Výprava: 35%, Celkový dojem: 75%

    • 9.3.2018  15:37
    Strop (studentský film) (1961)
    ***

    Formálně opět skvělý film, obsahově těžká nuda... To vynikne zvlášť ve srovnání s formálně velmi podobnými Formanovými prvotinami, u nichž ale každý jednotlivý záběr je doslova nabytý energií. Ve Stropu se děje pravý opak a zachycené banality doslova ubíjejí. Asi není divu, že Chytilová se ve svých dalších filmech soustředila prakticky pouze na formu. V té byla skvělá, naopak budování děje a sdělování obsahu jí nešlo nikdy. Je jen smutnou ironií osudu, že ve svých posledních filmech už zoufale nezvládala ani tu formu... Celkový dojem: 65%

    • 9.3.2018  15:18
    Zelená ulice (studentský film) (1960)
    ****

    Věra Chytilová stejně jako Tomáš Vorel byli nejlepší na samém začátku a pak už to šlo s každým dalším filmem totálně k šípku. Možná je to tím, že tuhle krátkou plochu ještě dokážou zvládat, možná tím že měli za sebou zkušené pedagogy a nebo tím že ještě nestihli upadnout do nejrůznějších režijních manýr a právě jen na samém počátku pečlivě ohledávají filmový a režijní terén... Někomu tenhle příběh může připadat banální, dokonce lze připustit, že banální je, ovšem zároveň má obrovskou sílu. Forma zde nevítězí nad obsahem ale je jeho nejbytostnější součástí! Celkový dojem: 75%

    • 9.3.2018  15:09
    Kočičina (studentský film) (1960)
    ***

    Formálně nesporně velmi zajímavý počin, jemuž ovšem chybí, což je ostatně u Chytilové skoro pravidlem, schopnost sdělovat. Má to být lidský svět očima kočky? Nebo je ta kočka jenom jakási dekorace? A co v tom dělá ta myš? A m pan Ká něco společného s panem K? A o co vlastně jde v "lidské" lince celého příběhu? Jo, člověk samozřejmě chápe, že je to nějaký zlý kapitalista zlatník, co v únoru 1948 neodevzdal všechno co měl a proto je pořád jednou nohou v kriminále, ale to je přece dost málo ne? Zvlášť, pokud jde o výplod tak pokřivené doby, jakou ta po únorovém převratu byla... Celkový dojem: 65%

    • 25.2.2018  16:41

    Nesmírně silný film, který nic nevysvětluje, prostě jen v pomalém rytmu popisuje jednu scénu za druhou, přičemž se vedle sebe mísí reálné situace s představami a sny a i ty reálné situace jsou často podány navýsost surreálným způsobem. Nutno říci, že přesně to je největší silou i slabostí filmu (samozřejmě pokud dáme stranou prostý fakt, že jde o příběh homosexuála a tedy člověka jehož život sám o sobě u nemalé části lidí vyvolává negativní reakce). Neinformovaný divák může být rozladěn a zmaten, neboť tvůrci naprosto necítí potřebu sdělovat takové "detaily" jako například, z jakého důvodu policie přepadá účastníky zájezdu, z čeho je spisovatel obžalován a co po něm vyšetřovatelé vlastně chtějí, nebo v závěru filmu, jakou nemocí Arenas trpí. Tak nějak se prostě předpokládá, že všechny tyhle důležité věci divák ví (a nebo taky ne ale po skončení filmu si je dohledá). Pokud ovšem tyhle "detaily" divák zná, případně mu nevadí v nich "tápat", může se prostě ponořit do neuvěřitelné obraznosti kamery, do obrovské literární síly mluveného slova, do úžasné barevnosti španělštiny, do halasu hlasů, rytmu kubánské hudby... Vlastně neexistuje mnoho filmů, které by dokázaly tak přesně a silně přetlumočit literární předlohu. Právě zde ovšem leží skutečný problém, neboť ač filmu mohou mnozí vytýkat "nudnost" či přílišnou délku, ve skutečnosti je naopak příliš krátký a "klipovitý". Z románové předlohy nutně vybírá pouze fragmenty, jednotlivé nesouvislé střípky, z mnoha napsaných románů, prožitých zkušeností a uplynulých let se ve filmu stane pouhých několik minut. Asi nejpatrnější je to v závěru filmu. Arenas v exilu strávil deset let, ve filmu to ovšem vypadá jako by to bylo pouhých pár dní. Je to ale nepochybně nutná daň za všechny ty krásné, dlouhé, barvité a procítěné scény. Vždyť třeba z celé revoluce ve filmu zbyde rozhovor s venkovanem na voze a pak dlouhé autentické záběry na povstalou Kubu. Ten rozhovor má ovšem neuvěřitelnou sílu. Skoro by se dalo říci, že je v něm celá krása i hrůza každé z už proběhlých revlucí... Celkový dojem: 85%

    • 23.12.2017  17:20

    Viděl jsem dnes poprvé a po úvodním pocitu že to je jakási nevýrazná a nezajímavá ptákovina pohádka nakonec celkem potěšila. Milé jsou všechny ty hříčky typu houpačky s brzdou, vcelku podařené vtipy, uvolněná nadsázka. Celkový dojem: 70%

    • 3.12.2017  19:48

    Farářův konec je neuvěřitelně silné filmové podobenství, jemuž může z diváckého hlediska asi nevíc ubližovat jeho jistá "experimentálnost". To slovo píšu v uvozovkách, protože tu zjevně jde spíše o snahu příběh prostě a jednoduše zbavit jednoznačných znaků, které by jej propojovaly s komunistickými padesátými lety. Samozřejmě chápu, že ani v roce 1968 nebylo možné natočit syrový kritický film z padesátých let, navíc to Schormovi umožnilo pracovat s tématem frašky, s divadelní nadsázkou a ještě k tomu skvěle rozehrát řadu paralel biblického textu. Přesto je nutné říci, že je to tak trochu z nouze ctnost a že je to na filmu poněkud znát... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, kinej, Radek99,Matty, Pohrobek...

    • 2.12.2017  22:15
    The Artist (2011)
    *****

    Vskutku neuvěřitelný film, který si všechna ta filmová ocenění rozhodně zaslouží! Smát se jeho "naivitě" nebo mluvit o "mýdlových bublinách" znamená naprosto zásadní nepochopení celého filmu. Ona je to totiž klasická "pocta" (v angl. "homage", často se tenhle termín do češtiny ani nepřekládá), tedy dílo napodobující práci jiného tvůrce ve snaze jej tím připomenout a ocenit... Formálně dosti podobný přístup můžeme někdy sledovat v případě parodií (například "Mrtví muži nenosí skotskou sukni" nebo neméně skvělá ne-li skvělejší "Pytlákova schovanka"), tohle je ale něco dosti jiného. Z těch krásných starých filmů si tu nikdo nedělá legraci a když, tak jenom úplně malinko, je to prostě elegantní, krásná a bezchybně vyseknutá poklona tvůrcům doby dávno minulé, aniž bychom se jim museli smát, přestože víme o všech limitech, které jejich dílo v sobě obsahuje (a že jich je hodně to samozřejmě víme všichni, tvůrce tohoto filmu rozhodně nevyjímaje)... Může se to zdát málo. Dalo by se říci "příležitostný film", vhodný na promítání při nějakých těch výročích kinematografie. Možná ano. Já si ho ovšem užil opravdu velice a rozhodně si ho dopřeju ještě několikrát. Navzdory tomu, že to rozhodně není žádné zásadní průlomové filmové dílo (mluvit tu o avantgardě je vážně totální omyl a nepochopení)... Celkový dojem: 90%

    • 12.11.2017  20:20

    Mrtvý muži jsou velmi slušně vymyšlený a výborně sestříhaný film. Základní problém při jeho sledování dnes a v Česku může být to, že ty "notoricky známé filmy" znají většinou jen opravdoví filmoví fandové, čili jde o dosti úzkoprofilové zboží... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Matty

    • 4.11.2017  21:55

    Ecce homo Homolka připomíná posledních 25 minut Lásek jedné plavovlásky, akorát hůř natočených a více než třikrát tak dlouhých... Samozřejmě to není špatný film, je výborný, ale Formanovi či Passerovi se v žádném případě nevyrovná... Zda přitom jde o "nezkreslenou realitu života každého z nás", nebo naopak o jeho "důmyslnou karikaturu", neumím úplně posoudit. Osobně neznám nikoho, jehož rodinný život by byl takhle hrozný. Samozřejmě můžeme spekulovat zda-li ve filmu má jít o zachycení jakési mimořádné situace nebo naopak o obraz zcela všednodenní reality. Film se každopádně spíše tváří, že takhle to u Homolků probíhá pokaždé, takže sám za sebe bych byl spíše pro tu hodně nadsazenou karikaturu. Některé situace přitom působí velmi přirozeně, jiné naopak velmi nepravděpodobně a strojeně, například ten náhlý a nakonec nevysvětlený úprk z lesa... Ocenit je samozřejmě nutné výborné (ne)herectví všech zúčastněných, mistrně vybudovaný scénář a taky velice přesné postižení onoho bazálního napětí mezi lidskou agresivitou a slabostí, potřebou ovládat a nebýt ovládán... Kdesi hluboko na dně je zraněná lidská duše... Celkový dojem: 85%

    • 29.10.2017  15:15

    Formanovsko-Passerovská lekce je v "Hogo fogo" znát nesmírně silně. Kromě neuvěřitelně intezivního popisu všednodenní reality je hmatatelně cítit i ve střihu či na skvělé práci s kamerou, jíž nesmírně svědčí širokoúhlý formát. Využití dlouhých záběrů je tu ovšem poněkud jiné než u Formana či Passera. Forman je používá především jako účinný prostředek k budování kontrastu, Passer jimi udává pomalý rytmus celého filmu, ovšem zároveň v něm jaksi podprahově bouří drama neuspokojeného osobního života a poklidu pouze předstíraného, u Papouška dlouhé záběry působí téměř jako ilustrace, jako fotografie v pomalu prolistovávané knize. Už se v nichž téměř nic neděje, prostě jen jsou. Samozřejmě i Papoušek pracuje s kontrastem, a to především v úvodu, v němž nesmírně trefně konfrontuje odlišný rytmus života na vesnici a ve velkém městě. Po větší část filmu je ovšem střídání pomalých záběrů vlastně vysloveně mechanické, kontrast nefunguje, celek příliš nedrží pohromadě, i smrt se prostě jen odehraje jako jeden z mnoha záběrů, nedořečeného je až příliš... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Jaxx84, Subjektiv (Komentář vysloveně debilní: TheMaker)

    • 28.10.2017  15:24

    Bylo nebylo, někdo dostal geniální nápad a hodlal natočit sžíravou satiru na socialistický dnešek... a pak se toho prostě zalekl, nebo možná spíš "musel zaleknout", a tudíž z toho vznikla rozbředlá nemastná a neslaná plichta... Propuštění kriminálníci, kteří nechytili "dění venku" a tudíž chtějí v kultuře na počátku šedesátých let prorazit budovatelskými písněmi jsou výborní a dění ve vlaku, kde ti propuštění kriminálníci se jako jediní dokážou slušně chovat, rozhodně taky. Celá věc se začne hroutit ve chvíli, kdy naše postavičky míjí vejtonický hřbitov s okázalou hrobkou Musilů na níž je přidělán amplion. Přesně v tu chvíli (tedy zhruba deset minut po začátku filmu) se dramaticky změní žánr a sžíravá satira se promění v rozbředlou podivnost. Ten kdo rozkrádá vejtonické JZD totiž nejsou normální družstevníci, ale bývalí bohatí sedláci z rozvětvené rodiny Musilů. Všichni ostatní se před nimi jen třesou... Bác. Jako mávnutím kouzelného proutku se z filmu stane nepovedená agitka... Pokud má smysl se na ní dívat, tak je to kvůli skvělému herectví většiny zúčastněných. Celkový dojem: 65%

    • 26.10.2017  01:59

    Filmu selský rozum samozřejmě lze vytýkat tendenčnost, brnkání na city či cokoli jiného, podstatné mi ovšem připadá něco naprosto jiného. Pokud by tvrzení ve filmu obsažená byla nepravdivá, nepochybně by se AB s tvůrci už dávno soudil. Ale ono ne. Ticho po pěšině. Daleko účinější je zařídit aby film neuvedla ČT, aby vyhodili Víta Janečka z práce, aby ho nemohla v předvolební kampani promítat Strana Zelených, aby se nedal stáhnout z internetu, a tak všelijak podobně... Můžete tvrzením ve filmu obsaženým nevěřit, byť mnoho z toho je dohledatelné i z jiných zdrojů, ovšem okolnosti jeho (ne)uvedení hovoří samy za sebe... Přicházíme o svobodu a vůbec nás to nezajímá.

    • 14.9.2017  16:34

    Herecké výkony jsou v tomto filmu velmi přesvědčivé a také akce si člověk užije dosytosti. Základní problém je ovšem totálně změněný a překroucený děj. Z Holmesovy pověstné dedukce nezbylo téměř nic, brilantní systematický sběr a analýzu důkazů nahradilo klišé o muži používajícím při pátrání lupu, dýmku a čepici. Málokterá filmová adaptace slavného románu je z tohoto hlediska tak moc nepodařená jako právě tato... Celkový dojem: 55%

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 27 36
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace