heavy

Tagy: komedie - trauma z dětství - střelné zbraně - příroda - drsné hlášky - ježibaby - vypnutý mozek - mlácení žen - romantika - vybuchující vnitřnosti - humor - hlava useknutá lopatou - cukrovka - zabíjení dětí - plovoucí oka - béčko dělané s láskou. Říci, že Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic je brutální pohádková řezničina nebo po anglicku hardcore fucking gore splatter smash-up, by bylo dost laciné, proto to neudělám, i když bych mohl. Hansel a Gretel jsou celebrity, které si udělaly jméno na kremaci kanibalské stařeny (a od té doby si připsali na vrub řadu dalších úlovků), specializující se hlavně na záchranu ztracených dětí, zkráceně lovci ježibab. Ač jim násilí v jakékoli podobě zjevně nečiní problémy, jsou to dobří lidé. Na začátku filmu zachrání život ženě obviněné z čarodějnictví, která se do Hansela posléze zamiluje, a ze které se posléze opravdu vyklube čarodějnice. Je pochopitelně také hodná a tak není divu, že na konci zemře. Její poslední slova, kdy umírá svému milovanému v náručí, znějí: "Slib mi, že tu zasranou děvku zabiješ." (konec spoileru) Romantika je silnou zbraní mladého norského režiséra Tommyho Wirkoly. Pravidelné bití žen je občas prokládáno bitím mužů, popř. zvířat, doprovázeném kompletní demolicí blízkého i vzdáleného okolí. Přestože krev, vnitřnosti a zvratky stříkají proudem, jde o komedii, která se nebere smrtelně vážně (což autor postavám vystupujícím v ději milosrdně utajil). Po závěrečném masakru čarodějnického summitu/sabatu nakonec dobro zvítězí a může se šířit i nadále! P.S.: Herecké obsazení považuji za adekvátní: kritiku Jeremyho Rennera za to, že nevypadá dost drsně alébrž má celou dobu výraz ztraceného štěněte, považuji za zcestnou - on má vypadat jako trouba. Neumí to se ženami a v přítomnosti těch, které nemá za úkol primárně zlikvidovat, a jenž s ním flirtují za pomocí dýně, se cítí velmi nesvůj. Gemma Arterton, která se proslavila tím, že ji v jedné z novějších bondovek utopili v oleji, podává standardní výkon světice, která sklouzla na šikmou plochu. Famke Janssen, která v jedné ze starších bondovek usouložila ruského kapitána k smrti, opět potvrdila, že rozdováděné mrchy jí jdou lépe než uvědomělé mutantky. Vyzdvihl bych ještě roli její sestry nebo co to je. Tu mumlající, na které světloplachý Hansel aplikuje fistboarding. Edit: Tak ta "sestra nebo co", se jmenuje Ingrid Bolsø Berdal a v civilu vypadá překvapivě úplně jinak než ve filmu.

Na tenhle film jsem narazil, když jsem po Pádu Třetí říše pátral po další filmografii Alexandry Marie Lary. A po téhle nenáročné komedii se má platonická láska k její osobě ještě víc prohloubila. Teď už je to posedlost.

Pšiplafte se náto, co fy ešte niktý néfidély... Film plný násilí, stříkající krve, japonštiny, divné hudby a dámských prstíků. Šokující, úchylné, vypiplané... Patřím k těm, kterým to geniální nepřipadá. Quentin se předvádí jako zamilovaný puberťák a zřejmě si plní své klukovské sny. Když je něco schválně přehnané, mohlo by to být zábavné, říkáte si. Ale jaksi není. Prostě se tu jen zabíjí a zabíjí a zabíjí. A zabíjí. A do toho hraje divná hudba.

Již úvodní ryčná hudba naznačuje, že bude následovat regulérní středostavovské drama. První dvě minuty je jen tma, hraje orchestr. Následuje záběr na památník spisovatelky Karolíny Světlé, autorky literární předlohy. Poté naskočí titulky. (Dál SPOILERY). Eva je intelektuálka, neboť přečetla více než pět knih - okolní vesnická holota na ni proto hledí podezíravě a zove ji hrdopýška a mudrlantka, když o svatojánské noci vyběhne do noci, aby si s nima zaskotačila u ohně. Křičí na ni, aby hodila věneček do ohně, tím, že získá srdce svého milého, na něhož potají myslí. Eva se zarazí a pronese, že na vdavky nemá ani pomyšlení, načež je málem zlynčována. "Ta by se hodila k Ambrožovi!" zaječí nepříjemným hlasem jedna z rozjuchaných děveček. Každý, kdo se jen trochu vymyká, je okamžitě vyvrhel. Eva utíká ke kříži u potoka a svůj věneček na něj pověsí, aby zlomila kletbu, která visí nad rodem Potockých. Jako na zavolanou vyleze z křoví Štěpán a oznámí Evě suše, že se mu tím nevědomky zaslíbila. A že si ji v neděli vezme za ženu. Eva zděšeně prchá. Doma vyslechne za oknem historii Józiny kletby od svých pěstounů a rozhodne se, že si Štěpána vezme. Štěpán mezitím doma pošle svého drsného bratra Ambrože, aby svatbu dohodl. Ambrož je příštího dne navštíví a monotónním hlasem konstatuje, že když jeho bratrovi Evu nedají, skočí ze skály. Evini nevlastní rodiče mlčením dávají najevo, že by proti tomu nic neměli, avšak Eva vstoupí do dveří a prohlásí, že si Štěpána vezme. Zdá se, že i Ambrož je trochu zklamaný, neboť vzápětí odchází. Evini pěstouni její vdavky neschvalují, ale Evička zasněně říká, že jí takovou úlohu svěřil Bůh, což je v té době nejsilnější argument, který přebíjí všecko. Následujících deset minut je věnováno vesnické svatbě, lidé v krojích zpívají (refrén "Boj se boj, děvčico svatební noci!" není vůbec traumatizující), jezdí vozy, děti se radují, stařeny popíjejí lacnou, stromy kvetou a všichni jsou ohromně šťastní a vzrušení. Zpočátku rodinnou idylu novomanželů narušuje jen nevrlý bratr Ambrož, který s nima v chalupě bydlí, neboť se svým bratrem vede rodinnou firmu. Věří na kletbu a nedává jejich lásce velkou naději. Evini pěstouni jsou rádi, že Eva má šťastné manželství, mají dítě, Eva se jim svěří, že ji Štěpán ani nebije, což je v tehdejší době spíše rarita. Štěpána lákají štamgasti do hospody a chtějí mu dokonce nabídnout místo radního. Tomu se do toho ale nechce, nejraději je doma. Jednou v neděli ráno se ale blbě vyspí a začne mu vadit, že Eva hodně čte a dává před ním a technice dojení krav přednost Jiráskovi. Intelektuálky na vsi to nemají lehké. Rozezlen se rozběhne do hospody. Po cestě potká smějící se dívku, která sedí na stromě a kýve na něho nohama. Vyjasní se, že to je jeho kamarádka ze školy, která se vrátila z města a nyní pomáhá v hospodě. Pořád se směje a má neustále tendenci se na něj věšet. Štěpán zjistí, že si o něm ostatní povídají, že je pod pantoflem, a natruc začne karbanit a chlastat. Čím víc pije, tím míň se češe. V hospodě se mu zalíbí, rovněž začne souložit se spolužačkou. Ambrožovi se Eva líbí a navrhne jí, aby s ním utekla. Eva odmítá a místo toho jde se Štěpánem do hospody, aby mu udělala radost. Štěpán se tam spere jak doga a ztropí ostudu. Zhrzený Ambrož odjíždí a málem ji přejede povozem. Štěpán dál chlastá a navíc se dostává do dluhů. Nakonec dá do frcu vlastní barák. Eva ho má pořád ráda. V zoufalství navštíví Ambrože, aby jí půjčil nějaký keš. Neuspěje. Když se to Štěpán dozví, hodí po ní nůž s pověšeným věnečkem z kvítí a trefí ji do čela. Rozběhne se a skočí do zdi. Pak vběhne do maštale a souloží s krávou. Už neví, co dělá. Nasedne na koně a ujíždí neznámo kam, naštěstí z něj spadne a uhodí se pařezem do hlavy. Upadne do bezvědomí, spatří světlo na konci tunelu a rozsvítí se mu, že se choval nemožně. Běží domů, slyší zvonění umíráčku a strašlivě se mu uleví, že zemřel starý Pantůček, a že Evu nezabil. Eva (s obvazem na čele) navštíví jeho bývalou spolužačku a žádá ji, aby s jejím mužem ukončila veškeré sexuální styky. Ta se divoce směje, a když Štěpán za chvíli vrazí dovnitř, chce, aby sám řekl, koho miluje. Zjihlý Štěpán si odvede Evu a jí si ani nevšimne. Jdou šťastni domů, veškeré domácí násilí je rázem zapomenuto. Teď už bude všecko dobře mezi nimi. Štěpán hladí Evě láskyplně čelo, kde jí ráno zabodl nůž. Mezitím se koná dražba jejich domu. V kritické chvíli vstoupí Ambrož a dá nejvyšší nabídku. Eva se Štěpánem přicházejí do domu, který už by jim teoreticky neměl patřit, a spatří Ambrože, který překvapenému Štěpánovi předává jejich dítě a lejstra o vlastnictví. Na dotaz, zda nechce zůstat, odpovídá: "Je vás tu dost." Láska zvítězila, kletba byla zlomena. Ambrož epicky odjíždí.

Evil Dead neboli Smrtelné zlo, známé též pod názvem Lesní duch, je kultovní série (jak už to u hororů bývá), která u fanoušků strašidelného žánru vyvolává orgastické stahy v břišní krajině. Verze s českým rychlodabingem (šumící jako desátá videokopie), kterou jsem viděl já, je čirá nostalgie. Závan 80. let a hrobu. Skupina mladých lidí (z nichž podle nepsaných zákonů může přežít jen jeden) se vydává na výlet do opuštěné chaty v lese, aby v ní našla podivnou knihu, jež má moc probudit prastaré zlo... Což se stane. Nadčasová popularita snímku zřejmě spočívá ve schopnosti vzbuzovat zvrácené pobavení z (záměrně přehnané) bizarnosti většiny scén. Je to hnusné, ale svým způsobem vlastně zábavné. Že bych se ale nějak zvlášť bál nebo snad smál, to zas ne. Doba se změnila. Před 30ti lety bych možná sral hrůzou a řičel nadšením. Dneska dávám zdvořilé dvě hvězdičky z úcty ke klasice.

Už to nejsou ti bezstarostní laciní hejskové, frajírci nad věcí, co vám v každé situaci vysypou z rukávu vtipnou hlášku. Zvážněli, změnili se. Nebo se změnil jen svět kolem nich? Mistrovství Michaela Manna je nepřehlédnutelné, útočí na nás v každém záběru, pokaždé, když začne hrát hudba, cítíte, že jste svědky čehosi jedinečného, výjimečného. Přitom příběh infiltrace do prostředí narkobossů nijak originální není. Dříve či později půjde o život, to je nepsaný zákon podobných dobrodružství. Radar Sonnyho Crocketta je však stále neomylný, ať už jde o ženy nebo co se přípustného nebezpečí týče. Zamiluje se do ženy, která stojí na opačné straně barikády, zachrání jí život, neodevzdá ji spravedlnosti a nechá ji odejít... ze svého života. Aspoň že jeho parťákovi Jamie Foxxovi patří pomsta.

"Něvyglondaš zupeuně jak gliňař, koleš" Nevzpomínám si už ani na jeden díl, ale pamatuji si, že v dobách, kdy na poláku dávali filmy a seriály, které československé dva kanály nenabízely ani náhodou, jsem se na to díval. Pozlátko světa zločinu, drogy, fára, kočky v bikinách, pláže, palmy, noční kluby, odvaha, čest a přátelství, vymódění cool policajti, to vše v dobách, kdy u nás jen málokdo věděl, co slovo cool vlastně znamená. A nesmrtelný soundtrack jednoho Američana českého původu, který neztratil své kouzlo ani po třiceti letech. To všechno jsou Policjanči z Majami. Takoví jsme tenkrát byli.

Scénky Kaisera s Lábusem a Wimmera s Černochem patří do totalitního zlatého fondu české filmové zábavy.

Zatímco Superman 80. let byl lehce dětinskou komediální comicsovou adaptací pro celou rodinu, tenhle se tváří vážně a dospěle, i když je zaměřen jednoznačně na teenagery, jejichž rodiče vyděšeně uprchli z kina. Tenhle opus vás má převálcovat, a pokud nejste z oceli, pravděpodobně se mu to i podaří. Já jsem si vyloženě rochnil, i když to bylo všechno tak jednoduché, přímočaré a předvídatelné. Protože natočeno to bylo fantasticky. DC vrací Marvelu úder, proti Avengers povstává JLA. A Zack Snyder je ten správný megaloman, který vám vezme dech a zatlačí vás do sedadla.

Úmorně nudný a úmorně dlouhý film, ve kterém je poněkud přenegrováno. Opravdu jsem se už nemohl dočkat, až bude konec a já na tuhle hovadinu rychle zapomenu. Pár nechutností, pár vtípků, kterým jsem se měl zřejmě zasmát, a hodně, hodně zabíjení. Nový Tarantino mě ničím nepřekvapil. Říká nám stále totéž: zabíjení lidí převedené na filmové plátno je přece tak zábavné! A čím víc ho tam bude, tím to bude zábavnější. Bohužel, nefunguje to. Fungovalo to v Pulp Fiction, protože to bylo nové a neokoukané, a proto ještě i zábavné. Jeho postavy jsou nefalšovaní psychopati a psychopat je i Tarantino sám. Diváci jsou přesto nadšeni, tisíce děkovných dopisů... jen jeden chybí.