Jozka7

Izraelcům se zatím moc nedaří, i když jdou po raněném Panterovi na plný plyn. Samozřejmě v reálu by k další akci vyslali jiný tým, jelikož z toho původního je polovina členů dekonspirovaná nasazením na svatbě. Také zařazení vojačky do akce Mista’arvim je z kategorie sci-fi. Zato protistrana s ženami v první linii (od)boje až takový problém nemá. Zajímavý pohled do kuchyně Hamásu, kde si vdova Amal určuje svůj osud. P.S.: Ty sirky byly fakt blbá chyba.

A spirála se roztáčí… Zpackaná realizace z předchozího dílu bude mít zjevně velmi vážné následky, protože mladá vdova má v očích smrt. Výborně ztvárněno. Potěšil detail, že ošetřujícím lékařem zraněného Eliho je Arab - krásná ilustrace nejednoznačných místních poměrů. P. S.: Ty sirky byly blbá chyba.

Musím uznat, že jsem nadšený. Asi maximální publikovatelná realističnost (přeci jen, stále se jedná o živý konflikt a jednotky Mista'arvim nemohou z povahy své činnosti odkrýt všechny karty) podtrhuje pozoruhodné výkony izraelských speciálů infiltrovaných do palestinských území. A baví mě smysl pro detail - například bilingvní komunikace, kdy velení jednotky v Izraeli hovoří hebrejsky a operátoři přímo v Palestině odpovídají arabsky. Vyzdvihuji výborné ztvárnění Icika Cohena jako kpt. Ayuba z Šabaku (izraelská kontrarozvědka, pro kterou Doronova jednotka pracuje), stejně jako na druhé straně přesvědčivý výkon Šadiho Marího v roli mladého teroristy Walida Al Abeda. Chaos, smrt, zrada, beznaděj - silný koktejl.

První řada začíná ve velkém stylu. Hlavní hrdina, Doron Kavillio, vinař a bývalý příslušník izraelské speciální armádní protiteroristické jednotky typu Mista'arvim, se z úst svého bývalého velitele Michaela "Mickey" Morena dozvídá, že jeho životní mise před 18 měsíci, po které odešel do výslužby, se nezdařila. Palestinský arciterorista Panter, vrah 116 Izraelců, pro kterého je i jeho mateřská organizace Hamás málo radikální, svou smrt zfalšoval. Doron se tedy vrací k jednotce, aby dokončil práci...

Mimořádný počin z Izraele, popisující nasazení jedné z izraelských speciálních jednotek typu mista'arvim (protiteroristické útvary specializované na skryté operace v arabském, resp. palestinském prostředí). Kdo se zajímá o arabsko-izraelský konflikt, musí tenhle seriál ocenit pro jeho značnou věrohodnost. Je totiž znát, že tvůrci Lior Raz i Avi Issacharoff jsou oba veterány armádní mista'arvim jednotky 217 Višeň (hebr. Duvdevan), přičemž Raz si ponechal hlavní roli jednoho z operátorů filmové jednotky. Také herci ztvárňující role dalších příslušníků jsou bývalí izraelští speciálové - Cachi Halevy (ztvárňující Naora) sloužil u armádní mista'arvim jednotky 367 Samson (hebr. Šimšon - operovala v pásmu Gazy) a později také u Duvdevan, Tomer Kapon (nešťastný Boaz) sloužil u výsadkářů a Jaakov Zeda-Daniel (filmový Eli) začínal dokonce u Šajetet-13 (obdoba amerických SEAL) a později pokračoval opět u Duvdevan. Jejich akce jsou tedy velice věrohodné (byť nutně zjednodušené a zkratkovité) a místy je to skutečný koncert. Co však seriál posouvá ještě výše, je (možná až nečekaně) poctivé vykreslení protistrany - Palestinci zde nejsou plošně zobrazeni jako primitivní krvelačné bestie, jde o reálný (a pro našince dost šílený) koktejl osudů a motivů oscilující od skutečných masových vrahů přes příležitostné odbojáře/teroristy až po obyčejné lidi, různé inteligence, vzdělání a postavení, kteří sice sdílejí kolektivní nenávist k nepříteli, ale možná ještě více se snaží žít alespoň trochu normální život. Při sledování Faudy člověka napadá ještě jedna věc, a to, jak složité bylo dlouhodobé úsilí nás i našich spojenců v Afghánistánu. Tady Izraelci, s dokonalou znalostí prostředí, jazyka, s masivní podporou politiků i společnosti a s nejlepší možnou motivací, tj. bezprostřední obranou vlastní bezpečnosti, své i svých rodin a přátel, své země, mají plné ruce práce a stojí je to dlouhodobě značné oběti. Oproti tomu jak vzdálenější, rozlehlejší, etnicky a jazykově komplikovanější je Afghánistán.

Hodně tvrdý film popisující jeden z nejdrsnějších případů šikany v čs. armádě, kdy po osmašedesátém bylo u některých útvarů málo režimně spolehlivých důstojníků. A podle toho to taky někde vypadalo... Děj filmu se však odehrává později, natáčen byl na jihomoravské základně Pohraniční stráže “Devět mlýnů” u Hnanic na Znojemsku, kousek od známé vinice Šobes v Podyjí. Když jsem fím viděl poprvé, připravoval jsem se k odvodu a pocity po shlédnutí filmu nebyly úplně nejlepší. Trošku jiná káva než většina naší vojenské produkce (Copak je to za vojáka, Chlapci a chlapi). Závěr mi přišel poměrně nerealistický, takovéhle hrátky by PS ve svém revíru nikdy nestrpěla, ale snižovat hodnocení nebudu, ten film si pamatuji dodnes a pocity z něj mne nepřešly ani po opakovaných shlédnutích. Mrazivě přesný Etzler.

Ve čtvrtek 08.10.2020 jsme v ponurém rozpoložení poslouchali ministra zdravotnictví vyhlašujícího uzavření kin a dalších kulturních institucí. Nadcházející víkend tedy skýtal poslední možnost navštívit kino, a proto jsem pozval manželku na rande. Což při malých dětech není jednoduchá záležitost k zařízení. Volba filmu byla jasná. Fantasy pohádka Princezna zakletá v čase je projekt, který jsem sledoval již dlouho a s velkým zalíbením. Na původní premiéru v březnu jsem plánoval zorganizovat velkou výpravu, což ale všechno padlo díky Covidu... A odloženou zářijovou premiéru jsme zmeškali z rodinných důvodů. Je to divný rok, ten 2020. Ale k filmu. Já zhruba věděl, co mohu čekat, manželka nikoliv a její očekávání nebyla vysoká. Sousloví "česká fantasy pohádka" nepůsobilo úplně přesvědčivě. Omyl, vážení. Princezna je vynikající počin. Po projekci jsme se odebrali do nedalekého Irish pubu, kde jsme si u dobrého irského hovězího a neméně skvělého točeného irského piva sdělovali své dojmy. Posílily nás tam i naše děti a jejich guvernantka. Bylo dobře, že jsme je na film nevzali. Krásná pohádka to nesporně je, ale vzít na ni malé děti by mohlo být osudným omylem. Některé momenty jsou dost drsné a tvůrcům patří nehynoucí sláva za to, že do českých pohádkových luhů a hájů vrátili nadpřirozené zlo v jeho kruté, nemilosrdné a smrtící podobě. Čarodějnice Murien není nějaká troškovská rozjuchaná parodie, je sličná jak černá elfka a přitom smrtonosná jako dech nazgúla. Kdykoliv se objevila na plátně, mrazilo mě v zádech. Obecně oceňuji, že tvůrci zacházeli s postavami a s jejich emocemi tak nějak s úctou. Přestože je v pohádce mnoho výborných hlášek, neshazuje to zápletku a nesnižuje závažnost situace, v níž se princezna Ellena a její blízcí ocitli. Některé motivy jsou řekněme klasické, ale byly ztvárněny dobře, fungovaly a rozhodně lze říci, že do dosti vyčpělého českého pohádkového světa přináší Princezna svěží vítr. Postupně zvyšované napětí očekávané pohromy je výborné a zvláště na začátku mi místy připomínalo mou oblíbenou klasiku V pravé poledne. Atmosféře hodně pomáhá fantastická hudba, kterou i má choť následně ocenila na pět hvězdiček z pěti. Výprava je nešizená, kostýmy krásné a pohled na hrad Bouzov se neomrzí ani napodvacáté, zvláště studovanému archeologovi. Výtky na chudý komparz úplně neberu, je potřeba si uvědomit, že například příchod prince Jana se ve skromnější podobě dal očekávat, neboť se ve své podstatě jednalo o zvláštní "suicide mission". Když už zde něco vytknout, tak nesení truhly v rukou zbrojnošů, ta by z jednoho království do druhého jela na voze. Ale to jsou jen drobnosti. Za zvláštní zmínku stojí zdařilé triky a zmínit nutno i povedený casting, hlavní hrdinové jsou vskutku pohádkově krásní a sympatičtí. Sečteno podtrženo, po dlouhé době filmová pohádka, která nás opravdu zaujala. Princezna zakletá v čase rozhodně nebyla ztráta času. Na tom jsme se shodli. A když jsme se po večeři vynořili z útrob hostince, zjistili jsme, že venku zuří bouřka. Stylový závěr rande s Princeznou.

KONEČNĚ zase výborná TV pohádka, již nyní má tady 5. nejlepší hodnoceni mezi TV pohádkami za posledních 10 let. Skvělá, svižná, vtipná, nápaditá, s nádhernými lokacemi. Opravdu jsme se dobře pobavili. Děkujeme za pohodové chvíle během Štědrého večera 2019 a za příjemné překvapení dáváme za pět. A komu se nelíbí, nechť jako lék plnými doušky užívá např. Kouzelník Žito (2018) či Slíbená princezna (2016). P.S.: Opět upozorňuji, že TV pohádka a filmová pohádka nejsou totéž.

Příhody skautského vedoucího Hafího a jeho družiny Veverčat zasazené do animovaného zvířecího světa. Na výtvarný styl je potřeba si trochu zvyknout, ale jinak je to naprosto dokonalé. Skvěle odpozorované situace ze smíšené družiny mladších dětí (ehm, zvířátek) protkávané suchým anglickým humorem. Jako dlouholetý vedoucí u toho občas lehám smíchy.

Výborné téma, zpracování mělo sice určité menší rezervy, ale vše nahradilo poutavé vyprávění těchto skutečně ctihodných anglických dam. Díky za ně i za tento dokument.