MajklCZsk

Já vám říkám, že Ondra Hudeček je největším talentem současné české kinematografie. Ba co více, jedná se o osobnost světového formátu. Po skvělém Furiantovi, který jako by z oka vypadl filmům Wese Andersona, momentálně přichází s pořádným sportovním dokumentem, který nemá obdoby. Já vám říkám jednu hlavní věc - dlouho žádný Čech nevyhrál Oscara za nejlepší celovečerní film. Hudeček momentálně aspiruje. Možná to bude Oscar za nejlepší dokument, možná to bude za nejlepší zahraniční film za jeho připravovanou celovečerní verzi Furianta. To už ukáže pouze čas.

Formanovsky laděná filmová povídka. Skvělá práce s obrazem, zvuky, hudbou a hereckými "nevýkony". Pocta Nové vlně, pivu, kýtě, pštrosům, houpačkám, nohejbalu a vůbec všemu česky krásnému.

Velmi upřímný film o dospívání, životě, očekáváních jak o sexu tak o přátelství, a tak nějak o smrti. Hned napoprvé si Mexická jízda získala mé srdce a Cuarón (ač jsem ho měl rád už dost) ve mně vyvolal emoce dosti melancholické. Výborné. Chci víc.

Surrealistická pohádková krasojízda, která poukazuje na absurdnost procesů z padesátých let, jakožto i na naivitou dětské duše.

Specifický autorský počin, který si nezadá s klasiky světového surrealismu. Nutno podotknout, že Švankmajer mezi ně rozhodně patří, a tak se s námi loučí s grácií a vší důstojností, jak by se mistr svého řemesla loučit měl. Hlavně šíleně. Hlavně svůj.

Skvělý film, který staví základ přemnohým klišé, avšak z nich vychází zcela nekýčovitě a originálně. On totiž ony nám tolik známé situace nebere jednu za druhou, nýbrž se jim zručně vyhýbá. Závěr je pak pocta scenáristické práci jako takové. Trošku mi to připomínalo La La Land, někde jsem zahlédl i části, které Amélie z Montmartru doslovně cituje. Po Někdo to rád horké největší romantický klenot klasického Hollywoodu. Šarm, elegance, krása a láska. Zkrátka nádherné.

Skvělý filmový zážitek. Jedna z asi nejlepších scenáristických prací, jaké jsem kdy viděl. Vývoj postav, zvraty, spád a hloubka dávají této genialitě zcela mistrovský rozměr.

Myslím si, že Tři billboardy jsou tím nejdůležitějším a nejlepším filmem, který minulý rok vznikl. Proč? Skvělé vedení herců a jejich výkony, scénář, atmosféra a emoce. Dlouho mi chyběl snímek s takovýmto přesahem a se samotným filmovým jádrem - vyvolat v divákovi emoci a dlouho ji v něm dusit, dokud člověk nepadne na kolena. Je to vlastně jako dávka extáze. A chcete víc.

Nevím, jak se to stalo - je to rozmělněné, normálně asi nedávající pořádný smysl, ale do Kar-waiova stylu jsem se naprosto zamiloval. Jeho práce s vizuální stránkou je výborná a příběhová nehustota je přitom natolik pevná, až je čarovná.

Nejpoutavější díl v sérii Pána prstenů. Epická bitva o Helmův žleb, různé hlášky a soundtrack dělá z tohoto díla něco nezapomenutelného.