MajklCZsk

Nevím, jak se to stalo - je to rozmělněné, normálně asi nedávající pořádný smysl, ale do Kar-waiova stylu jsem se naprosto zamiloval. Jeho práce s vizuální stránkou je výborná a příběhová nehustota je přitom natolik pevná, až je čarovná.

Příběh o boji se svou hlavou a ,,vyšší" mocí. A že se vše stejně vrací v kruhu. Pěkná podívaná, po které jsem začal přemýšlet nad existencí svých vzpomínek.

Fantastický opus o mlácení prváckých prdelí. Viděno na 58. Zlín Film Festivalu

Téma básnictví, divadelní herectví a osobně vedený boj s rodiči je mi natolik blízkou záležitosti, že se do tohoto snímku velmi dobře prohlubuji pokaždé, když ho vidím. Společnost mrtvých básníků je zkrátka dobře zvládnutým poetickým filmem o dospívání a rozhodnosti konat.