troxor

13. století. Křižáci bojují ve Svaté zemi, v Čechách vládnou Přemyslovci. Ondřej, syn českého zemana, musí vstoupit do Řádu německých rytířů. Jeho otec se tak snaží vykoupit své provinění. V jejich pevnosti na březích Baltu Ondřej dospívá. Spřátelí se zde s jiným rytířem, Arminem von Heide. Tím začíná dramatická odysea od moře do Království českého a zase zpět. Ondřej chce získat svobodu, uniká z kláštera, snaží se žít vlastní život. Ten se ale neshoduje s křesťanskou morálkou... Může s takovým vědomím žít? Armin, náboženský fanatik, věří, že musí bojovat za "pravdu a spravedlnost", za zachování víry, proti tomu, co mu připadá pohanské nebo hříšné. Myslí, že k tomuto boji smí použít všechny prostředky - neštítí se ani nejhoršího - vraždy. Hříchy, kterých se dopouští, jsou daleko větší, odpornější a nelidštější, než ty, proti kterým bojuje. Chybí mu láska i soucit a odpuštění světu, který není tak dokonalý, jaký by ho on chtěl mít. Kristus na kříži, přítomný na mnoha záběrech, trpí v agónii - jak se jen lidé, kteří se zvou jeho následovníky, mohou tak lišit od jeho ideálů. Zabít ve jménu hodnot, které hlásal - lásky a míru... A co dodat k zpracování? Dokonalé - hudba, výprava i herecké výkony, ze kterých Vás bude mrazit v zádech. Pod čarou: Přemýšlím jak bych reagoval, pokud bych byl věřící? Pokud jste, napište, jak na vás film zapůsobil... Kdo se podle vás prohřešil víc?

Portrét doby úpadkové. Historicky dokonale přesný, Hogarthova plátna ožila.

V jedné americké recenzi o tomto filmu napsali, že se mu podařilo vytvořit si svůj specifický žánr - "šedou komedii". Toto označení, myslím, plně vystihuje povahu celého filmu. Dokonale civilní, střízlivé, smutné, laskavě humorné a hlavně naprosto pravdivé. Film vypovídá mnoho nejen o nás, Češích, ale také o povaze našeho bytí a jeho smyslu, druzích lásky v různém věku. Témata, se kterými si dokáží se ctí vyrovnat jenom ti největší klasikové filmového plátna. Málokterému z nich se podařilo podat svou odpověď tak jasně, jednoduše a uvěřitelně, bez zbytečných teatrálních gest a monologů, bezpochyby díky skvělým hereckým výkonům (kdy jste naposledy měli pocit, že se snad filmové plátno probořilo k nějakým sousedům do pokoje?).

Geniální film, který Bergman označil za nejlepší film všech dob. Sice nejsem Bergman, ale musím souhlasit...

Jeden z nejlepších filmů všech dob. Děj a poselství filmu je univerzální, stejné jak pro Japonce, tak pro Čechy, tak pro zbytek světa.

Podvratný pohled do života střední vrstvy.

Tenhle film byl pro mě velikým překvapením. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mohly v tak tvrdé diktatuře, jako je Irán točit tak skvělé filmy. Barva Boží je krásný poetický snímek o slepém chlapci z chudé rodiny, žijící v odlehlé vesničce v horách. Chlapec se učí tesařem... Musím souhlasit s Radyem, že krajina je opravdu naprosto česká.Zajímavé.

"Kde je Frank? Frank poslal nás..." Takhle začíná klasika westernového žánru, film, ve kterém je všechno, co potřebujete v životě vědět a obsahuje hlášky, kterými lze odpovědět na drtivou většinu životních situací. To, že film o americké historii natočil Ital, to už není nic překvapivého (Coppolla taky, že). Leonemu se podařilo pozdvihnout brakový žánr na absolutní vrchol, mezi nejlepší filmy všech dob. To, že Tenkrát na západě nedostalo Oskara, je velkou ostudou Akademie, způsobenou prý nešetrně sestříhanou verzí filmu, kterou měla k dispozici. Absence tohoto ocenění však na kvalitě nic nemění - pokud jste tento klenot neviděli, najděte si volné tři hodiny...