Anteia

Všichni jsme lůzři, basta.

Celé jsem to sledovala s zaujetím. Nic mi tam nevadilo do chvíle konce, kdy jsem pocítila jakési zklamání, že už je vážně konec a přitom zápletka, která se konečně někde posunula neměla žádnou výraznou gradaci, tudíž konec místo povznesení filmu, ho splácl, ale v pohodě. Pohrává si to hlavně s citovým pocitem sledovatele a to není málo, ne? A proto pokud jste často svou hlavou jinde, mělo by to na vás zapůsobit kladně.

Jů, to je blbost, nechápu, proč mně to tak pobavilo!

Chce to pouze kupu nadhledu a je to cajky!

Nejlepší jsou v tom ty fingované zvuky! Například ten pád hamburgrů! Je úplně báječné, jak si stále při sledování neuvědomuji a spousta dalších lidí taky ne, kolik nerealistických zvuků věci, zvířata a nebo lidé vydávají. A taky se mi líbilo, jaký má Flint vkus pro výběr melodie na vyzvánění (http://www.youtube.com/watch?v=q1VjPZdk-UM).

Dva zamilované deštníky ladící k holínkám daných vlastníků, zachycený ruch města, chvilková beznaděj, happy end, báječná píseň od Jona Briona - The Blue Umbrella Suite (feat. Sarah Jaffe) vložená v intru snímku a na konci, miloučké.

„Hi, Sam.“„Hi, Abby.“

No, to mě dostalo, že se mi bude líbit film, který jsem viděla na Nova Cinema a následně na TV Barrandow jsem nečekala.

Okouzlující Winona Ryder a Timík Burtoník, jo!

Ve tři hodiny ráno, když nejde spát, výborný film, jinak zřejmě těžký průměr.