Laliss

Když je Antony Paleček (Luboš Veselý) v nemocnici, tak v televizi na pokoji hraje klip skupiny Plavci Železářství u Rotta.

Premiéra filmu se konala ve čtvrtek 25. září 1968 v pražském kině Sevastopol. Pražské obecenstvo na ní vřele uvítalo československé a polské tvůrce filmu.

Miroslav Etzler v pořadu Všechnopárty (od r. 2005) 12. května 2023 vzpomínal, že když celý natřený na zlato dotočil poslední scénku v propasti Macocha a chtěl se umýt, tak neschopná produkční mu oznámila, že ho maximálně odvezou na nádraží v Brně, protože auto do Prahy mu nezaplatí, přespání v penzionu mu taky nezaplatí, klíče od brněnského studia České televize, kde by se mohl Miroslav umýt, taky nemá. Etzler tedy čekal, celý natřený na zlato, do rána na nádraží v Brně na první vlak do Prahy a ještě se ho ráno pro nákupu lístku lekla prodavačka na přepážce. Neschopná produkční to při jiné příležitosti znovu Miroslavi osolila, nezajistila přespání v Brně a Miroslav musel přespat u nějakých divných lidí v jejich domě, kde ho pěkně buzerovali, a sdílet pokoj s hluchým dědečkem, který do 4 hodin ráno koukal na televizi.

Slavnostní premiéra proběhla 5. května 1985 v Bratislavě.

Bronislav Poloczek v pořadu Úsměvy (od r. 1997) vzpomínal, že tento film se točil koncem dubna 1986 poté, co nad Evropou se proháněl radioaktivní mrak z Černobylu a všem hercům bylo permanentně blbě a nevěděli z čeho.

Klier (Svatopluk Matyáš) několikrát zakřičí slovo „šnajdrovat“. V divadelním slangu se tak nazývá situace, kdy se musí rušit představení kvůli nedostatku diváků.

Film byl v roce 1988 uveden na přehlídce deseti pozoruhodných snímků na 41. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Deník Le monde napsal, že tvůrce inspirovala skutečná událost z roku 1985. „Film zaznamenává postoje v sociálním kontextu, který by klidně mohl být zasazen do Francie,“ konstatoval list.

Slavnostní premiéra filmu proběhla v pondělí 25. 11. 1985 v Paláci kultury (dnes Kongresové centrum) za účasti tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše.

Nápad s hořícím piánem koupil Vít Olmer od jednoho zakázaného básníka za dvě deci vína v jedné pražské kavárně.

Povídka se natáčela v Českém Dubě v prostorách Podještědského muzea Karoliny Světlé a Johanitské komendy.

Název filmu byl použit v románu Petra Šabacha „Opilé banány“.