PetrPan

PetrPan

Hulk Neuvěřitelný

okres Brno-venkov
Sobecký altruista a zasněný pragmatik

59 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 22 43 63 84
    • 20.9.2018  18:42
    Delta Force (1986)
    **

    Chuck, pouze s knírem, hned na začátku zachrání spolubojovníka a pak docela na dlouho zmizí ze scény. A to je dobře, na řadu se totiž dostane vcelku napínavá etuda s únosem letadla teroristy a Chuck vám vůbec nechybí. Po nějaké době se pochopitelně roztočí nudný, ale velmi rychle odbytý, kolotoč "zásadních rozhodnutí na nejvyšších místech" a do akce je nasazena protiteroristická jednotka number one Delta Force, vedená již notně zestárlým Lee Marvinem. Chybí však eso v rukávu, major McCoy. Naštěstí tu však máme sdělovací prostředky a McCoy si po zhlédnutí reportáže o únosu sbalí svůj konečně plně obnovený plnovous a sluneční brýle do každého počasí a na poslední chvíli stihne letadlo se svými zelenými kamarády. Mezi nimi vyniká nad jiné především Steve James, sice dosti upozaděný, přesto zažije své dvě minuty slávy ve své nejsilnější disciplíně, tedy v parodii na akci. Chuck sám samozřejmě postupně získává veškerou pozornost a byť má sebou komando těch nejlepších amerických vojáků, je vám záhy naprosto jasné, že bez Chucka by proti teroristům neměli ani nejmenší šanci. McCoy se stává bohem pomsty, nesmiřitelným a nezničitelným, přesto a za všech okolností naprosto ledově klidným. Přes všechen svůj um však nedokáže odvrátit smrt stejného spolubojovníka a kamaráda, kterého na začátku s takovým rizikem zachraňoval. Evidentně zdrcený McCoy však ani ve smutku neztrácí svůj pověstný klid a svou stále stejně kamennou tváří dává jasně najevo, co si o zbytečné smrti svého přítele myslí. O minutu později však konečně dojde k projevu emocí i u McCoye, když s úsměvem podává ruku plukovníkovi, aby mu pomohl naskočit do letadla. Ano, Chuckovi stačí jedna jediná minuta, aby se zcela vyrovnal se smrtí bližního, případně zapomněl, že se ještě natáčí... Sázím na to druhé. Chuckovi prostě nelze dát nízké hodnocení.

    • 18.9.2018  12:15

    S příchodem bojovníka Šebánka se zpočátku úsměvná partie mění v bouřlivý zápas o dech se zdivočelou bránicí. Milovníci papouškovské anomální všednosti sem, příznivci troškovských fekálních anomálií pryč!

    • 16.9.2018  14:10

    Drsná "chlapárna", nic víc, nic míň. Eastwoodovo charisma zakryje i kapku idealistický obrázek těžkého kriminálu made in USA. Bez Clinta průměr, s ním jasných pět.

    • 13.9.2018  22:39
    Predátor: Evoluce (2018)
    odpad!

    "Asperger Hamburger" Ano, proměnit se tato "hláška" ve skutečnost, možná bych byl ve svém hodnocení smířlivější. Bohužel Shane Black vykastroval jednu z největších legend žánru a poslal Predátora na nejhlubší dno hollywoodské žumpy nového tisíciletí. Jacob Tremblay jako "McKenna Asperger nadčlověk" mi opět potvrdil svou příslušnost k hereckému odpadu, u nějž si nedokážu vysvětlit jeho stoupající popularitu. Tupě zasmušilý kukuč k předstírání Aspergerova syndromu opravdu nestačí. Prostoduché znásilnění populární formy autismu však není jediným problémem téhle hovadiny. Místo akčního a napínavého spektáklu jsem dostal křečovitou komedii s frky se základky, věčně rozvaleným a hláškujícím černochem aka "gangsta cool negr, vole", dalšími klišovitými postavami špatně vystřiženými z osmdesátkových originálů a spoustu a spoustu dalších sraček.... a nic jiného. Odpad zcela bez zaváhání.

    • 12.9.2018  19:49
    Auto (1977)
    **

    Splašený Blesk McQueen řádí v provinčním městečku s naprostými debily. Slušný rozjezd se rozplizne ve smršti stupidních situací a dialogů. Potěšil jen překvapivě neblahý osud hrdinné nanynky.

    • 12.9.2018  19:42

    Drsná i dojemná love story a poker. I to Martinovi stačí, aby natočil dobrý film.

    • 6.9.2018  23:09

    Trapná pointa zabíjí jinak velmi slušný horor s na sílu propagovanou depresivní atmosférou. Tři, ale za Toni Collette a posledních deset minut před vyústěním o jednu víc.

    • 6.9.2018  23:03
    Válka volů (TV seriál) (1987)
    ****

    Dětské vzpomínky tentokrát nelhaly a i po letech jsem si Válku volů užil. Pravda, akční choreografie bojových scén byla jedním slovem příšerná, třeba s představeními dnešních rytířských skupin na všemožných českých hradech se vůbec nedá srovnávat, ale vše vynahrazuje napínavý příběh, krasné exteriéry a sympatické postavy. Navíc kvituji, že středověk je tu skutečně středověkem a lidé mají zkažené zuby,chodí ve špinavých hadrech a dočkáme se i vybírání vší! Co do reálií tedy není co vytknout. Bonusem je pak trochu smutná paralela středověké politiky s tou dnešní. Nikdy se nepoučíme.

    • 2.9.2018  18:51
    Alžbetin dvor (TV seriál) (1986)
    ****

    Z dětství mi utkvěla v paměti pouze vzpomínka na vraždu Alžběty Castiglione a nález její kostry o 132 let později. Po druhé projekci po 32 letech od té první mi v hlavě utkví bouřlivé herectví Vlada Müllera, čtyři úprky turčianského zemanstva a následné zavření bran a puštění psů, vynikající Brzobohatý s hlasem Kvietika a rovněž skvělý Kvietik s hlasem Brzobohatého, Stračinova osudová hudba, mladá, zralá, stará, ale stále krásná Emília Vašáryová a v neposlední řadě pak i mrtvá Arabela. A rád bych zapomněl na nepříjemnou pachuť třídního boje.

    • 30.8.2018  20:07

    Často se tu v komentářích objevuje, že stopáž byla přepálená, případně, že to bylo moc dlouhé. Asi jsem sledoval sledoval úplně jiný film, protože jsem si vcelku jistý, že šlo o přepálenou kabeláž a ty dráty byly spíš tenký než dlouhý. Jinak nemám, co bych dodal, protože Skleněné peklo je zkrátka a jednoduše naprosto dokonalé.

    • 30.8.2018  19:53

    Emmerich svým druhým Dnem nezávislosti opět posunul hranice filmové prostoduchosti. Ve zkratce pro fandy: Jsou větší, mnohem větší, jsou silnější, mnohem silnější a maj štíty, naprosto neprůstřelný a dělaj to všem a všude! A příště už to bude jako Star Wars! Ve zkratce pro všechny ostatní: Vážně se na to chcete podívat?

    • 25.8.2018  15:55

    Kritika pokrytecké společnosti a maloměšťáctví se zcela míjí účinkem díky mamánkovské hlavní postavě Antonia, kterému díky jeho pasivitě a slabošství nelze než podobný osud přát. Za nejsilnější scénu lze považovat rozhovor Antoniovy matky a její snachy, ano, v téhle jediné scéně se zrcadlilo vše, co chtěl autor říci. Vše ostatní vyznělo chabě. Zhlédnuto díky účasti Tomase Miliana, jehož na první pohled nevýznamná role v závěru dostala nečekaného opodstatnění. Tři odřené hvězdy, protože ono téma "chudáčka muže" mi zkrátka a jednoduše nesedlo.

    • 24.8.2018  20:08

    MIDO Film zřejmě nejen dodal příšerný český dabing, ale pravděpodobně se pustil i do cenzury. Jak jinak si vysvětlit rozpor mezi stopáží dabované verze (86 min) a originálního filmu (100 min)? S hodnocením i komentářem tedy počkám až do chvíle, kdy dostanu chuť se pustit do průzkumu a srovnávání. Možná originál podá tomuhle vrávorajícímu poliziotteschi alespoň francouzské hole a zabrání držkopádu.

    • 24.8.2018  19:47

    Nářez

    • 21.8.2018  15:54
    Dunkerk (2017)
    ****

    Originální válečný film vyvolávající překvapivé asociace. Uznalý pohled komandéra Boltona na Spitfire pilota Farriera, přelétajícího nad pobřežím u Dunkerku na neutrál, mi silně připomněl podobně zasněný pohled předsedy Kaliny na kroužící práškové letadlo bratrů Slováků. A i když Kenneth Branagh nepronesl nic ve smyslu: "A dneska Štefan", přesto jsem si v té chvíli připadal jako u nás, v té naší vesničce, malé, střediskové. A když pak Tom Hardy přistál a zapálil své letadlo, místo německých vojáků jsem málem očekával pana Pávka s jeho Avií a se slovy: Vy jste se v tom zase vrtal, že? Pane doktore.... No nic, každopádně se Nolanovi zase podařilo splácat něco neotřelého a byť jsem jiné a později se nijak teatrálně střetávající časové roviny začal tušit teprve ve chvíli, kdy se Cillian Murphy objevil na dvou místech zároveň, a to jednou za bílého dne a podruhé v noci, i tak jsem si tuhle ve své podstatě nejnudnější kapitolu druhé světové války opravdu užil. Zejména kvůli libým tónům Hanse Zimmera, jehož hudba by dodala na dramatickém rázu i záznamu páření hlemýžďů. Čtyři.

    • 19.8.2018  19:35

    Člověk by čekal příjemnou staromilskou a napínavou podívanou a místo ní dostal unylý romantický příběh s naprosto nevýrazným vším, na co si jen vzpomenete. A přitom taková témata: Jack Rozparovač, H. G. Wells a cestování v čase, velká škoda. Převážně nudná a zklamaná dvojka.

    • 16.8.2018  20:16
    Ouija (2014)
    *

    Bayovy zavařeniny, s r. o. Sterilní ptákovina a sterilizovaný horor. Mám na disku i druhý díl, asi ho smažu.

    • 16.8.2018  19:59

    Sex, včely a folklór. A sociálně kritický surrealismus.

    • 16.8.2018  19:50

    Antonio Bido i napodruhé dokázal natočit vynikající giallo se všemi patřičnými charakteristikami žánru. Plížící se neznámý vrah v rukavicích, rozličné způsoby provedení vražd,vyšetřování na vlastní pěst a překvapivá pointa. Vše jak má být, k tomu patřičně tajemná atmosféra úzkých a temných uliček italských Benátek a výborný a pro žlutou až nezvykle rozmanitý soundtrack. Měl jsem až pocit, že vražedné útoky doprovodil Cipriani pokaždé jiným a vždy velmi zdařilým hudebním motivem. A tentokrát se Bido nebál ani erotiky a nabízí decentní, ale vcelku vzrušující erotickou scénu s krásnou Stefanii Casini. Čtyři a půl.

    • 15.8.2018  10:59
    Třaslavec (1959)
    *****

    Lze jen závidět divákům v kině, kteří měli možnost užít si Třaslavce na vlastní kůži a páteři. V klidu obývajícího pokoje ale chybí jen onen jistě fantastický interaktivní prvek, zůstává toho pořád dost, proč stojí za to tenhle i po letech pořád děsivý flák zhlédnout. Pochopitelně tento způsob filmové hrůzy není nic pro děti Wanovy, a tak všem příznivcům moderního "hororu" doporučuji se tomuto obloukem vyhnout, protože je určitě nedokáže přesvědčit a to by se jim mohlo státi i osudným. Každopádně, pokud po zhlédnutí tohoto filmu nebudete přesvědčeni, že máte svého Třaslavce, tak až budete někdy v temnotě vyděšení k smrti, zkuste nekřičet...

    • 13.8.2018  21:58
    Ma Ge Bo Luo (1975)
    ****

    Marco Poleno trochu kazilo zážitek z fajn krvavé žánrovky, prakticky naprosto prosté prostého humoru. Oprostím-li se od oné naivní a příšerné představy o zcestovalém kupci benátském, prostě musím dát za čtyři.

    • 12.8.2018  14:37

    Mírně obroušené hrany prostřednictvím až melodramaticky pojatého vztahu mezi donem a jeho chráněncem nijak výrazně nesnižují kvality téhle jinak klasicky drsné italské gangsterky, která sice nesnese srovnání s žánrovými klenoty, ale i tak je pohodovým průvodcem zidealizovaným územím italské mafie, kde čest a rodina znamená víc než cokoliv jiného, čemuž nevěřím už od dob Kmotra.

    • 10.8.2018  16:37

    Žlutá jak má být! Po mnoha různých pouze giallem šmrncnutých kusech konečně narážím na žánrově vytříbenou lahůdku s téměř všemi patřičnými proprietami. Asi nejvíc se pak povedla hudba, která skvělým způsobem podtrhuje zejména vražedné útoky. Těch sice moc není a hned ten první mě svým provedením docela zklamal, ale pak už přišla jen samá pozitiva a třeba takové pečení v troubě připomene i slavnou scénu z Rosso sangue. Připočtu-li si k tomu krásnou Paolu Tedesco, v některých záběrech jsem měl pocit, že koukám na svou femme fatale Edwige Fenech, a sympatického Corrada Paniho v hlavních rolích, vychází mi krásná čtyřka. "Jen" čtyřka, protože na rozdíl od ostatních mi nepřišlo, že film má výraznou "sleazy" atmosféru, spíš naopak. Nu, být tu skutečně Fenech, asi bychom se toho dočkali. Minimálně koz ano.

    • 9.8.2018  22:29

    Dosti šedivý "dokument" o zajímavé práci tehdejších forenzních kriminalistů, nejpůsobivější v drobných a tichých detailech (scéna policejního vyšetřování na místě činu) ale giallo? Kdepak. Až pointa mírně zvedá laťku.

    • 8.8.2018  21:08

    Castellari nám hned v úvodní titulkové pasáži ukáže realitu tehdejší Itálie a kdo ví, možná je to tam stejné i dnes. Zločinci ovládají prakticky celou zemi a policie je buď bezmocná nebo podmazaná, právo existuje jen na papíře a spravedlnosti není možné se dovolat. Lupiči přepadnou banku a při útěku si vezmou rukojmí, do té doby obyčejného a spořádaného občana Carla Antonelliho (Franco Nero), zmlátí ho a ponechají svému osudu. Potlučený a ponížený Carlo se zapřisáhne, že se pomstí... Franco Nero dává punc uvěřitelnosti i trochu neuvěřitelné motivaci hlavního hrdiny, který se pouze z jakéhosi pocitu ztráty sebeúcty mění na nesmiřitelnou Nemesis a nic a nikdo jej nedokáže přinutit, aby od svého záměru pomstít se ustoupil. Myslím, že ten impuls by musel být přece jen silnější než jen rozbitá huba a ztráta úspor, zejména s ohledem na události budoucí, které povedou ne jen k jednomu ale rovnou k několika zápasům o holý život. Ale tak jsme v akční a drsné Itálii a tak nějaké motivace sere pes, jinak je to totiž jednička s hvězdičkou. Od vynikající hudby, přes lahodnou kameru (tanec s mustangem!.) až k strhující a drsné akci (závěrečná přestřelka především). A přesně to jsem chtěl, jasné absolutorium.

    • 7.8.2018  20:19

    Většinou obyčejné, místy odvážnější a v několika případech trapné soft porno s fixací na blondýnky. Zde neuvedená Fiammetta Flamini zřejmě ve filmu přišla o panenství a její další hereckou dráhu jí tak zatrhli rodiče, poté už totiž nic nenatočila. Chybí krev, chybí napětí a bobra jsem už viděl. Promrhaný potenciál.

    • 6.8.2018  15:25

    Čtyři hororové povídky s morálním ponaučením. Ve zkratce - nekuř, nehrej videohry, věř v Boha a nebuď kokot. První s nádechem slasheru oplývá slušnou atmosférou strachu, ale závěr ji zcela zabije. Druhá s nádechem puberty notně zastarala a její pointu jsem uhádl hned po vstupu do herny. Třetí s nádechem satana by mohla být vzhledem k tématu a hlavnímu představiteli (Lance Henriksen) tou nejlepší, bohužel je tomu přesně naopak. Pointa zcela nekomentovatelná. Čtvrtá s nádechem večerníčku byla až do zjevení přerostlého krysáka Edy, jehož řev byl bez jakýchkoliv pochyb inspirací pro Spielbergova tyranosaura o deset let později, téměř vynikající. Kolem a kolem, jakž takž koukatelný, ale zapomenutelný a slabý soubor.

    • 4.8.2018  16:30

    Stejně bezvýchodné jako The Omen, ale ve výsledku krapet méně působivé. Ale možná je to tím, že Donnerův Satan je prostě jen jeden (a starší) a lepší film o Antikristově příchodu zřejmě nelze natočit. Italský ďábel však i tak přichází v krví zbroceném odění (a mnohem, mnohem více než Britové) přesně ve stylu italských podivností, jak je mám rád. Jen ostatními tu vyzdvihovaná hudba mne tentokrát trochu zklamala, pod kůži mi zalezla možná jen dvakrát, a to mi nestačí. Asi jsem vzhledem k tématu očekával spíš démonické chorály, těžko říct. I tak mi však příběh slepého chlapce s hrůzyplnými vizemi a jeho krásné a necudné sestry učaroval.

    • 3.8.2018  15:18

    Tomas Milian jako stoicky klidný policista s krutou minulostí a proti němu Gastone Moschin jako bezskrupulózní a rafinovaný grázl, který se neštítí téměř ničeho. Poliziotteschi, které nemohlo dopadnout špatně a taky nedopadlo. Skupina lupičů po úspěšném přepadení transportu peněz z banky, při němž ovšem dojde k zavraždění policisty, uvízne v bezpečném útočišti a jejich vzájemná nedůvěřivost nakonec vede k tragédii, která roztočí kolotoč událostí a původně snadně vypadající akce se rychle mění v holý boj o přežití. A policie se díky zarputile vytrvalému Ravellimu (Milian) stále přibližuje.. Squadra volante sice nenabízí přehršel akce, ale když už se nějaké dočkáme, má opravdu grády, dojde na násilí, nahotu, krev a trochu překvapivě i na odlehčující vtípky (scéna s feťáky je pak v tomto ohledu asi nejlepší). Plusem je pak rozhodně i fakt, že ač tu máme spolu Moschina a Miliana, z kterých samozřejmě tryská charisma všemi směry, tak film nestojí jen na jejich postavách a i všichni ostatní působí minimálně jako živé bytosti a nejen jako pouhá vycpávka. Samostatnou kapitolou je pak finále, díky němuž nelze hodnotit jinak než plným počtem. Za velikou louží bychom se určitě v devadesáti osmi případech ze sta dočkali na oko překvapivého a samosebou správného "vyměknutí". Pecka.

    • 27.7.2018  23:18

    Výborná kriminální story, která svým názvem sice slibuje minimálně mysteriozní hrátky, stojí však pevně v mantinelech reality a pro mnohé "mystériachtivé" diváky může tedy býti i mírným zklamáním. Nadpřirozeno je spíš jemnou dekorací, nezaměňovat však se zbytečností. V závěru ona ozdoba totiž nabude zásadního významu (i působivosti) a i fanoušek tajemných sil a zázraků musí být alespoň částečně uspokojen. Obvyklá slabina italských kriminálních filmů v podobě detektivního vyšetřování tu naopak funguje docela slušně, k tomu působivé vražedné útoky, byť jich tedy není zrovna moc a dobrá Ortolaniho hudba, spokojenost. S Argentem či Martinem se tohle opravdu nedá srovnávat, ale to se dá v tomhle žánru opravdu máloco, čili žádná míra. Čtyři zcela bez uzardění.

<< předchozí 1 2 3 4 22 43 63 84
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace