Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (5)

plakát

Hvězdy nám nepřály (2014) 

Silné téma, skvěle dopňující hudba ... ale něčeho tam celou dobu přebývá, jako by někdo příliš tlačil na pilu. Čtyři hvězdičky mínus jedna za Augusta, kterej je tak dokonalej, že se mi chtělo zvracet vždycky když vypustil nějaké moudro nebo udělal něco originálního a odvážného. To ale neznamená, že jsem na jeho pohřbu nebrečel.

plakát

Mléčná dráha (2007) 

Mléčná dráha ode mně dostala i druhou šanci. Myslel jsem si, že moje o deset let starší já už se s tím dokáže popasovat, ale je to pořád stejná nuda. Jako člověk, který připouští, že nejspíš nikdy nerozuměl umění říkám bullshit.

plakát

Paterson (2016) 

Paní na pokladně tvrdila, že budu mít určitě hodně štěstí, protože mám sedmé sedadlo v sedmé řadě sedmého ledna dva tisíce sedmnáct a měla pravdu. Snažit se popisovat Patersona je jako sprchovat se v pršiplášti. Je to pohádka, krásná, poetická pohádka. Peterson je něco jako Theodore z Ona/Her - citlivý moula bez minulosti a budoucnosti, který žije jen tady a teď. Takový "chlap" by si v reálu neměl šanci najít/udržet "normální" ženu a o to víc překvapuje nádherná, klidná, nápaditá, "černobílá" Laura, která ho miluje a podporuje jeho poezii. Každý záběr mě pohladil po duši a každý dialog těch dvou mě rozehřál. Myslím, že jsem se nepřestal usmívat od začátku do konce. Mám zásadu nedávat pět hvězdiček po prvním shlédnutí, ale k tomuhle se určitě ještě vrátím, tak třeba příště.

plakát

Ronja, dcera loupežníka (1984) 

Jedna z nejsilnějších vzpomínek na dětství. Venku je bouřka stejně jako při narození Ronji a Birka a já se sestrou se strašně moc chceme znovu koukat na tu pohádku, kterou jsme sice už jednou viděli, ale musíme ji vidět znovu. Černobílá televize, která i za normálního počasí "dělá duchy" odmítá fungovat úplně a jede jen zvuk, ale to nás neodradí od toho, aby jsme si to užili, protože ty obrázky máme v hlavě. Obrázky se z hlavy sice časem vypařili, ale ""po po po potvůrko po po po podivná" tam zůstalo dalších 30 let, jen jsem si nebyl úplně jist odkud jsem to vzalo. Nádherný návrat.

plakát

The Work (2017) 

Ta nejsilnější věc, kterou jsem za poslední možná rok viděl. Viděl jsem ho několikrát a vždycky se mě hluboce dotkne - skoro každé sdílení někoho zevnitř (vězení) nebo z venku ve mě rezonuje. Už nějakou dobu k tomu překládám titulky (poprvé v životě), abych se na to mohl podívat se svýma blízkýma, který anglicky neumí. Myslím si totiž, že jenom být svědkem nečeho takového má hluboce léčivý potenciál (ať už si to připouštíme nebo nám to připadá jako "fucking head trip").

Ovládací panel
2 body