Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (1 793)

plakát

Zoombies (2016) 

Gratuluju! The Asylum se aspoň na chvíli z tvůrce těch největších srajd překlenul jen v tvůrce srajd, protože Zoombies jsou překvapivě... přijatelné! Co si budem... od úvodních, rušivých titulků, které jsem doslova proklínal, přes i několikrát opakované záběry přeletů nad pomyslným „parkem“, po příšené herecké výkony, to byla klasická Asylumovka. O efektech ani nemluvě. Ale měla tentokrát zajímavý a celkem poutavý nápad - zoo a zvířecí zombie apokalypsu smíchanou s prvky Jurského parku, akorát bez dinosaurů. Proč ne? Ono to i docela fungovalo, do konce jsem se nenudil, byl jsem i potěšen občasným využitím kostýmu gorily namísto 3D modelu. A ta překvapivá scéna s holčičkou a koalou? To se mi rozhodně vpálilo do paměti. Jo, dávám lehký průměr!

plakát

Dokonalý trik (2006) 

Zase podle ČSFD jeden z vůbec „nejlepších filmů“ a zase já budu tou černou ovcí, která si to rozhodně nemyslí. No... co můžu dělat? Nolanův styl mi prostě nesedne. Kromě Interstellaru, který mi ale sedí i tématem, nejsem holt na zbytečně rozvětvené děje, které se poněkud nedostatečně soustředí na postavy a nedávají pořádný prostor k jejich rozvíjení. Ve výsledku tu máme hlavního hrdinu, který chce za každou cenu odhalit trik „záporáka“ a je mu jedno, co pro to obětuje. Již zmíněného „záporáka“, který na začátku něco provedl a doteď netuším, jestli to bylo cílené, nebo opravdu „nevěděl“. A další panoptikum méně, či více zajímavých postav. Děj byl naštěstí celkem poutavý, že i mě udržel na hraně polospánku a dohnal k celkem zajímavému, byť extrémně divnému konci. Ale jak říkám, styl, jakým byl snímek zpracován, mi úplně nesedl.

plakát

3Bobule (2020) 

Hrozně, ale opravdu hrozně nezajímavé pokračování série, která sérií snad ani být neměla. První díl byl fajn, existenci druhého jsem už moc nechápal, ale že se rozhodli o tom ničem natočit i trojku? Nechápu, jak jsem u toho dokázal vydržet až do konce bez toho, aniž bych se unudil k smrti. Jelikož zde nebylo nic záživného - ani děj, ani postavy. Prázdný film o ničem.

plakát

Gump - pes, který naučil lidi žít (2021) 

Ještě jsem stačil tento český výplod podchytit, dokud běžel v kinech. Trailer na mě celkem zapůsobil, tudíž jsem se mu rozhodl dát šanci. Rovnou říkám, nemám rád psy, nečekal jsem, že se mnou film vůbec nějak hne. Ale po chvíli koukání jsem už naprosto přestal vnímat okolí, ztratil se v obraze a nechal se unášet hořkosladkým příběhem, který tento snímek naservíroval v plné parádě. Pokud vím, je to u nás taková prvotina, že se někdo rozhodl pracovat se zvířaty a natočit něco na způsob Cesty domů, jen tedy bez vzájemných interakcí a s pouhým vyprávěním hlavního psího hrdiny. Ano, mě to zkrátka bavilo a do poslední chvíle jsem netušil, jak to vlastně dopadne - hezky si s námi tvůrci pohráli. Jako třešničkou na dortu bylo zjištění, že si ve filmu po boku portfolia výborných herců zahráli vlastně psi vyloženě z útulků a s bohatou minulostí. No, co říct, skoro jsem nakonec až řval, což se u mě stává opravdu zřídkakdy.

plakát

Dannyho parťáci 3 (2007) 

Moje vůbec první zkušenost s touto sérií, od které bych nevěděl, co čekat, kdybych se na ni kdy měl v plánu kouknout. Čistě náhodou jsem zahlédl úvod, zůstal u televize i nadále a setrval až do samotného konce. Heist mise mě bavila, postavy sršely charismatem... A byť bych si sliboval méně chaotické vyobrazení, bylo to fajn odpolední pokoukání.

plakát

Free Guy: Hra na hrdinu (2021) 

Promrhaný potenciál možného i opravdu dobrého herního filmu se zajímavým nápadem. Na celkem fajnový začátek, který představil hlavního hrdinu a obecně téma ústřední videohry, se postupem času začala nabalovat jedna nelogičnost za druhou, do toho figuroval až zbytečně uspěchaný děj, který vůbec nedával prostor emocím, jež mohly postavy prožívat mnohem silněji, atd. Jasně, film rozhodně nenudil, jako hráče a znalce herní popkultury mě docela potěšil, ale když ho srovnám třeba s Ready Player One, vyjde mi z toho opravdu jen takový zbytečně moc ztřeštěný herní film, který měl na víc, než na prvoplánovou záchranu herního světa. Třeba už jen ve scénách, kde hlavní hrdina, Guy, získával zkušenosti, mi chyběl detailnější náhled na jeho postup a ne, že v jedné scéně koná dobro a v druhé se ukáže, že už je na úrovni 60. Vše se vezlo na podobné vlně a to mě mrzí. Mohlo to být mnohem lepší.

plakát

Purpurový vrch (2015) 

Guillermo Del Toro si, zdá se mi, nějak hraje na takového miniaturního Tarantina. Do celkem obyčené rádoby fantasy romance sem tam přimíchá napínavý rozhovor následovaný méně, či více brutální scénou, která je v tomto případě jako pěst na oko. Jinak musím říct, že mě snímek zaujal natolik, že jsem u něj vydržel až dokonce i přes extrémní únavu a touhu akorát zalehnout. Zajímalo mě, jak to celé dopadne a byť opravdu nejsem fanouškem zbytečně krutých scén plných krve, hlavně stylisticky mě film celkem nadchl.

plakát

Čas (2021) 

Je mi jedno, že tu film nemá ani 60 %. Těšil jsem se na něj už od traileru, hrátky s časem jsou moje, i když zde šlo spíš o urychlené stárnutí. O to originálnější nápad, který pod křídlem Shyamalana sliboval zajímavou jízdu! A taky, že byla. Sem tam mě zarážela kulhající logika - už jen to, že tolik lidí tak snadno nalákají na nevyřčený experiment jen pomocí účtenky z lékárny, kterou reálně nikdo nečte - ale dobře, přistoupil jsem na hru příběhu a už se nechal unášet nejistotou, jak to s celou skupinkou dopadne. Přijdou na řešení situace včas? Dostanou se odtamtud? Nebo to celé bude úplně jinak? Bál jsem se otevřeného konce, ale nakonec jsem s vyvrbením celkem spokojen. Co film chtěl hlavně ukázat, že si lidi zkrátka začnou něčeho vážit až v okamžiku, kdy o to přijdou - zde o čas. Malicherné problémy ztrácí na váze a důležité je užívat si chvíle, dokud existuje. Ale fuj... nechtěl bych to zažít!

plakát

Útěk z Pretorie (2020) 

Velice, velice povedený film ze skupiny útěků z vězení! Po většinu děje jsem byl napjatý jako struna, až se mi kroutily prsty u nohou. Oceňuju výtečnou, až doslova kreativní práci s kamerou a střihem. Co se týče emocionální stránky a charakterů, tam děj lehce pokulhával. Hlavní hrdina byl dost plochý a z jeho dvou společníků měl jen jeden nějaký opravdový příběh. Ale jinak? Říkám, pro mě film tohoto ražení jak měl být! Radcliffe navíc předvedl opravdu dobrý herecký výkon, už to dávno není jen Harry Potter.

plakát

Zlom (2019) 

A víte co? Mně je jedno, jak moc křesťanský ten film byl. Sám jsem křesťan, zároveň ani nebudu popírat (ne)smysl církve. Ale zázraky se zkrátka dějí, snímek je založený na skutečné události a i když divák tuší, jak to asi dopadne, pořád je to vysoce emocionální jízda. Jsem taková kráčející skála, ale tohle tak dobře fungovalo, že jsem už v polovině byl jako žužu, slzy na krajíčku a rozčarován, když mi do toho všeho skočila reklama. A i když byl hlavní představitel a i oběť nehody takový trochu arogantní floutek, stejně jsem mu ty palce držel!