Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (777)

plakát

13. komnata - 13. komnata Pavlíny Saudkové (2015) (epizoda) 

Komnaty jsou snad už otevírány i lidem, kterým se hnul žlučník. Avšak je-li třináctá otevřena z důvodu lásky, pak můžu kroutit hlavou, žasnout i rozumět. Já Pavlíně rozumím. Ona je tak trochu Bohyně. Tělem i duší. Je si svým postavením jistá a je to na ní vidět. V očích. Neobdivuji, rozumím.

plakát

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama (2013) 

Nvotová kráčí nemocnicí. Oděná ve svém typickém barevném oblečení, které jako kdyby křičelo na ostatní: "Jsem v téhle zemi na skok, tak se klidně na mě koukněte.". Vedle ní se šourá nepálská žena se svým nemocným dítětem v náručí. Životem shrbená. Neuvěřitelně nesourodá dvojice se potkala na ulici a rozhodly si vzájemně pomoci. To vše v prostředí chaotické nemocnice, jež připomíná změť smutných pohledů. Ubrečených dětí, maminek bez peněz. Nvotová je svá a velice silná v tom, co dělá. Bez přetvářky. V ten moment jsem si uvědomil, že TO je ONO. Bál jsem se, že z ní udělají modlu. Ale pěkně se to drží zpátky a není to o ničem jiném, než o světě strašně vzdáleném. A o strachu z dalších dní. Když Dorota rozpřáhla ruce na vrcholku nepálské hory, chtělo se mi taky utéct. Silná věc!

plakát

Ona (2013) 

Není to film pro každého. Máš pocit, že jediný, co tě může zaujmout, jsou jejich dialogy. Není tomu tak. Bezchybné ploužení, soužení a hravá osamělost. Velký film! Řekl bych, že jeden z těch, který nejvíc oceníš, když tě pohltí tvá vlastní přecitlivělost.

plakát

Rozkoš (2013) 

Netradiční - hurá! Doufám jen, že po pár dnech nevyšumí. Možná rozehráno příliš příběhů, emocí - na druhou stranu, to všechno hrálo v Milenčině (nečekaná dvojznačnost) velkou roli. Jana ji hraje skvěle - tu zmučená, tu razantní, aby nakonec totálně slítla k hloupým činům. Moderní doba si žádá debilní činy. A ty jsou divákovi předkládány stylem z House of Cards. U mě dobrý. Zeptejte se za týden. Snad nezůstane jen a pouze: "Ona se bojí, že mi stále stojí za ní pro to jít. Stojí za to žít, stojí za to žít ..."

plakát

Až vyjde měsíc (2012) 

Opět se mi někam zatoulala niť. A tak rád, bych tomu filmu pomohl! Už vím: milý film. Ten přívlastek je hnus, obvykle totiž svádí lidi k šišlání, tady je však potřebný. Wes se dá rozpoznat; podivíni, kolorit, hudba, kamera - a je to dobře, protože se mi zdá, že jeho osobitost není vycucaná z palce, prostě to v něm je a basta! Jen nevím, jestli je mu dovoleno velké plátno. Ono se totiž může stát, že člověk takovou dávku hravosti neunese a začne jeho svět považovat za epileptický.

plakát

Skyfall (2012) 

Z počátku opět ten starý Bond; charismatický Terminátor, řekl bych. Zlomil jsem hůl. Posléze se začal jako člověk duševně bortit, konečně na něm bylo vidět, že je reálný - i když pořád přetékal osobitou pýchou a pak prásk!, stal jsem se fandou. Společně s Judi tvořili téměř "haroldo - maudovskou" dvojku. Vražednější, samozřejmě. Skyfall je velký film. Bál jsem se, že s přílivem diváků naroste v ramenou a jeho luxusní háv z toho všeho mediálního poprasku exploduje. Ne. Všechno sedělo - od toliko avizované Adele, až po poslední knoflíček na úžasným outfitu počítačového krále Q! Překvapení, vzhledem k tomu, že se neřadím poslední dobou k synům konzumní společnosti. Tentokrát si s ním Martini dám. Rád! 85%

plakát

Umanutá (2012) 

Až příliš jsem se v ní zrcadlil, o to víc sám sebe proklínám, že jsem o ní dosud nevěděl. Úžasný portrét!

plakát

84. Annual Academy Awards (2012) (pořad) 

Ti pánové, jež americkou slávu obohatili o české slovo, mi připomněli kamarády, kteří se mimoděk připletli k mikrofonu a nejapně podsouvali divákům-posluchačům nesouvisející názory a poznámky, které upozorňovali na jejich nepřipravenost. Smutný úděl českého komentátora! Pak všechno viděné vyznělo jako švihnutí do prázdna. A přitom byl ten večer tak nostalgický; Meryl, neonové nápisy starých kin, What a wonderful world, černobílé vsuvky a Uggie, kterému patřila celá noc. Vzhledem k času nebylo potřeba jiných zábavných čísel - nešlo o estrádu, ale o pokoru. Zabitou češstvím!

plakát

Alois Nebel (2011) 

Zahořel jsem k paní Květě! Tu postavu si lze vyložit mnohočetně; její zemitost obdivuju, duševní zmatek kvituji s povděkem a samotu chápu více, než dobře. Ta její posmutnělá energie trhá na kusy onu tíživou atmosféru filmu a touha po lidském kontaktu mě přiměla obdiv zmnohonásobit. Miluju složitý charaktery a ona jím byla.