Marcos

Starý pán by už v ringu působil víc než komicky, ale to mu stejně nezabrání se mezi provazi vrátit. Tentokrát jako kouč Apollovo syna Adonise Johnsona, kterému předá pomyslné rukavice a několik rad jak se z outsidera stát šampiónem. Protáhne ho starými známými místy a skrze Mickovo tréninkovou metodu ho připraví na souboj, jak jinak než s mistrem světa. Co mu, ale předat nemůže, tak to je jeho přemýšlivost a postoj k životu a proto mladej Creed zůstává jen namachrovaným floutkem. Tento film celkem zapadá do Rockyho série, avšak v tom je i jeho největší slabina. Creed pouze zapadne, ale nevynikne.

Všichni nažehlený hrdinové by měli smeknout pláštěnkama před Deadpoolem. Za málo peněz předvést tolik akce, hlášek a povedených momentů, to je teprv hrdinskej výkon. Tam kde ostatní říkají věty typu "zachráním naší planetu nebo zemřu pro dobro lidstva" tam Deadpool mluví o honění péra a se svým vlastním humorem se chystá rozsekat mačetama další padouchy. Přesto, že jde vlastně o komiksovou romanťárnu, tak jsem se výborně bavil. Film naprosto splnil účel oddechovky a navíc má u mě velké plus za to, že se nebere vážně. Jen tak dál Deadpoole!

Tarantino je v podstatě jen nafouklá bublina, která se od roku 1994 nafukuje dodnes. Za tu dobu stačila dorůst do enormních rozměrů a stále roste. Zdálo se, že už má na mále, ale nesplaskla. Možná ani nikdy nesplaskne. Postupně se na ní nalepí ještě víc diváků, víc peněz a víc vykradených filmů. Osmička je toho důkazem. Hutně silnostěná, šťavnatá bublina ze žvýkačky s opravdovou chutí, která se na začátku musí žvýkat pěkně pozvolna a vychutnávat si každé žvýknutí. Bude jich dost, ale ani jedno nepřijde na zmar a všechna budou potřebná k vyvrcholení. Někomu z toho možná bude silně bolet čelist, ale to jen proto, že je ochablá a zvyklá na dnešní jednorázové značky. Na značky, které mají bombastické reklamy plné nablískaných efektů, ale ve finále chutnají prázdně a uměle. Quentinovo hatefulgum jsou jasnou volbou, jak si opět oblíbit žvýkání.

Můžou nabílit všechny plochy ve všech městech. Můžou říct, co je vandalismus a co je nelegální. Můžou tvrdit, že ví, co je kýč. Můžou věřit v americký sen. Můžou si myslet, že můžou všechno. Jediné co musí, smířit se s tím, že lidé jako Banksy budou neustále jejich šedivej a sterilní svět oživovat barvami a příběhy, že budou klást odpovědi na otázky na které, oni nechtějí odpovídat. Budou dávat naději, že každý může vystoupit z řady a na okamžik zapomenout na ten jejich svět, že na malou chvíli si každý může stvořit svůj vlastní.

Pomalu už si začínám zvykat na záplavu všech těch filmových návratů a na absenci snahy vymyslet něco nového. Chápu, že sázka na jistotu, zaručuje vyšší tržby než jakýkoliv risk sázkou "all in" a že, tato filosofie vlastně odpovídá dnešní době. Ovšem já, za své peníze očekávám víc. Nechci remake, nechci hrát se zajištěnou obranou, ale chci všechno nebo nic. Přitom autor si mohl dovolit naprosto cokoliv. Měl před sebou možnost stvořit nové galaktické osudy a začít vyprávět zcela nový příběh boje dobra proti zlu. Namísto toho jsem shlédnul POUHOU předělávku SW IV. Abych jen nekritizoval, tak pár věcí za pochvalu stálo. Vizuál filmu byl dobře zvládnutý. Konečně po dlouhé době měla 3D projekce nějaký smysl. Obsazení nových hrdinů vůbec neurazilo a to včetně postavy Kylo Rena. Jen čekám, že se v budoucnu vysvětlí všechny otázky, které jsem si okolo nich musel položit. Naopak setkání s veterány SW bylo potěšením a to jak, s lidmi, droidy a nebo všemožnými vehikly. Teď nezbývá nic než doufat, že pokračování přinesou něco nového a alespoň částečné vysvětlení již proběhlých událostí. Závěrem, Abrams kult SW nezničil, ale ani nikam neposunul.

Po výborném Skyfallu, potěšen Bondem "s povolením krvácet" jsem byl hodně zvědav, s čím přijde Spectre. Všechno jako vždy nasvědčovalo tomu, že by nemuselo jít o špatný zážitek a že film bude zárukou ve výběru zajímavých lokací, vymazlených akčních scén, grandiozním úvodem a hodinek vystřelujicích smrad. V tomto ohledu nemám problém. Úvodní scéna v Mexiku byla famózní, Řím podmanivý a kráter v poušti výbornou volbou. Akční scény, jak už je zvykem, měly šmrnc a byly správně nadávkovaný. Co se týká obsazení, tak tam se už takové nadšení nekonalo. U padoucha Waltze mi chvíli trvalo, než jsem si namluvil, že vůbec záporákem je a u bondgirl zavládlo vyloženě zklamání. Konečně po x letech padl výběr na herečku mého vkusu a to na bordelmamá Monicu, aby se tahle bondMILF ve filmu objevila jednu minutu, a pak už po ní nebylo vidu ani slechu. Můj zážitek ze Spectre je proto dost kostrbatý, přesto Bond zůstává obstojným akčním dramatem zrcadlícím dnešní dobu.

Tak už vim, co dělal Jules Winnfield, když nadobro sekl s prací pro Marselluse. Chvíli se flákal po světě jako vágus, přesně tak, jak mu to předpověděl jeho bývalý parťák Vincent, ale po několika letech putování se nakonec usadil na jihu, kde si našel mladší paničku, začal farmařit a v klidu si užívat zbytku života. Žádná idila, jak to tak už bývá, není navždy, a tak jednoho dne mu jeho náruživá ženuška zdrhla s novým nabíječem, protože Jules víc než jí, obstarával pole s fazolemi. Co čert nechtěl nebo v tomhle případě spíš co bůh nechtěl, vstoupila mu do života další ženská, a to zlobivá nymfomanka Christina. Pod vlivem moonshinu a tamního ostrého slunce v kombinaci touhy šíření dobra, se rozhodl, že jí napraví za pomoci řádného řetězu a svého nového šéfa boha.

Millerovi zdařile balancují nad propastí do trapnosti. Sem tam trochu klopítnou a zavrávorají, ale jinak je tahle chůze pevná. Cesta s nimi svižně utiká, a když už se na moment zastaví, tak jen proto, aby se nadechli k další vtipné situaci. Navíc se na tenhle výlet vydala i Jennifer,která příjemně překvapila svým postojem k turistice. Kdo se přidá, nezažije zážitek, o kterém by vyprávěl svým dětem, ale určitě si tenhle trip užije a nudit se rozhodně nebude.

Želvy ninja jsou příjemnou vzpomínkou na dětská léta. Vzpomínkou na mojí sbírku želvích komiksů, na staré dobré VHSky a taky na touhu ochutnat "pravou" sýrovou pizzu. Škoda, že zůstalo jen u té vzpomínky, kterou převažuje znechucení z otřesné animace a vůbec ze všech použitých efektů. Nemluvě o překroucení příběhu zrodu želváků až po švýcaráka trhače. Jeden si myslí, že v dnešní digitální době už nejde vytvořit nic vizuélně slabého, ale autoři tohoto filmu jasně ukázali, že jde, a co je horší, že se ani zdaleka nepřiblížili kvalitě papundeklových želvých ninjů z devadesátek.

"The Rock" si pro svou dceru dojde, za každou cenu. Žádné zemětřesení ho rozhodně nezastaví. Zasurfuje si s lodí na tsunami ,cestou zachrání pár čičmundů a hlavně, dá dohromady svou rodinu. A já říkám, proč ne. San Andreas je zdařilým překvapením. Bez zdlouhavého rozjezdu nabídne gargantuovskou porci efektní destrukce, napínavou atmosféru a sympatické obsazení. Ve svém žánru patří rozhodně k tomu lepšímu a zdaleka předčí utahanou 2012ku.