Israha

Israha

Oživlá Apokalypsa

okres Vsetín

7 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 28.10.2020  09:59
    Blame! (2017)
    ***

    Solidní řemeslo, téměř nulový prožitek. Industriálně-kyberpunková dystopie po vizuální stránce nabízí kvalitní animaci, ale nepříliš propracované prostředí, a i události, vedoucí k jejímu vzniku, jsou jak přes kopírák ke každému druhému postapu, ve kterém stroje ovládly planetu. Není to úplná nuda, ale pokus o depresivní stvárnění zbytků lidské společnosti v poslední fázi rozkladu se nakonec překlopil v podivně řídkou, melancholickou podívanou, která ze své všeobecné letargie vybředne jen v pre-klimaxové akční scéně, která je opravdu kulervoucí. Ta atmosféra rezignovanosti a smíření se s vlastním osudem mě nechytla, a ani jsem neměl moc možností vstřebat, jak ji prožívají postavy, které jsou redukovány do podoby prázdně se ploužících anonymních figurek (s občasným záchvatem pudu přežití), sedících u ohně a čekajících, až jim dojde jídlo, nebo až je najdou nepřátelští roboti. Konec pak je možná docela originální, ale v duchu celého filmu příznačně rezignovaný a nic neřešící. Pocitově tak lepší dvě hvězdy, třetí dávám čistě za zdařilou animaci.

    • 26.10.2020  23:18

    Dadaismus jak prase, doslovně. Vůbec to nedává smysl, dějou se tu magořiny jedna vedle druhé, a je to natočené přesně tím trashovým stylem, který podává cílené a úmyslně parodické záchvaty režijní, scénáristické, herecké a technické nekvality takovým způsobem, že vás místy na chvíli donutí přemýšlet, jestli je to fakt všechno tak blbé schválně, nebo nechtěně. Ale zároveň to je tak plné nápadů, že se u toho nelze nebavit, pokud vám vaše prohnilé srdce bije pro postapo, splatterpunk, osmdesátkové akčňáky, pokleslou erotiku á la Wynorski a nechutný humor všeho druhu. Zaflusaný, odporný, ulepený grindhousovský vizuál s tučnou dávkou ručně dělaných masek a efektů k tomu ladí úplně perfektně. Chybí jen jedna věc, která by tu příslovečnou kulku spravedlnosti poslala do pětihvězdičkového středu terče - charismatičtí představitelé hlavního hrdiny a záporáka, kteří by svým kouzlem osobnosti pozvedli prachobyčejné neherectví na něco zapamatovatelného. No prostě tu hlavní roli doopravdy měl dostat Trejo.

    • 26.10.2020  12:29

    Mám rád vybalancované animáky, které snesou označení "rodinný film" v tom pravém slova smyslu, tedy mají co nabídnout divákovi každé věkové skupiny. Úžasňákovi přesně takoví jsou. Poměr roztomilosti, barevnosti a poučnosti (pro menší děti); epické akce, humoru a "cool factoru" (pro teenagery) a lehké nadsázky, sebeuvědomělosti a kvalitního zpracování, včetně voice actingu (pro dospělé) je namíchán ideálně. Od všeho tak akorát. A fanoušci superhrdinské estetiky dostanou výživný bonus v podobě hojných easter eggů a referencí, jejichž hledáním se mohou v průběhu filmu také bavit. V podstatě se dá říct, že tento animák ukázal recept na fungující blockbuster podle superhrdinských komiksů ještě před nástupem MCU.

    • 20.10.2020  17:56
    Sidonia no kiši (TV seriál) (2014)
    **

    Vizuálně podmanivé anime, z něhož srší depresivní pocit technokratické atmosféry daleké budoucnosti, kde z lidstva a lidství už moc nezbylo, a jehož temný vesmír se všemi děsivými tajemstvími láká k prozkoumávání. Jenže tato tajemství zůstávají většinově pouze naťuknuta a nedořešena, dějový oblouk plyne divným tempem odnikud nikam (druhá řada příběh nedovyprávěla, a třetí není a nejspíše ani nebude) a zcelaotřesná je práce s charaktery, které jsou do jednoho zcela ploché a jediný způsob, jakým je tvůrci zkoušejí divákovi přiblížit, je jejich opakované vystavování rádobyvtipným společensky trapným situacím, které jsou zpočátku jen tak přihlouple nehumorné, ale postupem času se stávají bolestivě trapnými i pro sledujícího. Navíc je to na mecha anime po hříchu málo akční a ta akce, když už nastane, je často nepřehledná; a ani fanoušci bizarních kosmických nestvůr si nepochutnají, protože místní záporáci povětšinou vypadají jen jako neforemné hroudy, zamotané v chapadlech. Výsledkem je nedějová, často dost utahaná a emocí prostá záležitost, na které je opravdu přitažlivá jen atmosféra a byť zanedbávaný, tak aspoň nápaditý a otázky vzbuzující worldbuilding. To je ovšem dosti málo.

    • 20.10.2020  17:39
    Lovecraftova země (TV seriál) (2020)
    ***

    Ve výsledku hodnotím průměrně až mírně nadprůměrně, což je ale nutno chápat tak, že silné momenty Lovecraft Country jsou hodně silné, a ty slabé naopak ultraslabé. Mistra spisovatele, podle kterého je pojmenovaný, viděl seriál jen z rychlíku (úvodní snová scéna v prvním díle je nejlovecraftovější pasáž napříč všemi epizodami), ale koncept antologie pulpových příběhů různých podžánrů, které jsou volně propojeny ústřední dějovou linkou, špatný nebyl. Režisérská, scénáristická i triková kvalita jednotlivých epizod je však nevyrovnaná, a ty výborné (1, 5, 6, 8) jsou střídány nepovedenými (2, 3, 7, 10) a jednotící příběh, který je má spojovat, je ve své rozbředlosti a neusměrněnosti nakonec ten úplně nejnudnější. Takže žánrové fanoušky to neuspokojí. A pak je tu ten rasově-sociální aspekt. Jako jo, nenávist vůči černochům, ženám, homosexuálům a jiným diskriminovaným skupinám to zobrazuje syrově, otevřeně a úderně, ty scény mají působivost. Dopad na hlavní postavy však evropského diváka nezasáhne, a není se čemu divit - Lovecraft Country je seriál od černochů, o černoších a pro černochy, a našinec se na černošskou mentalitu chtě nechtě příliš nenapojí a tím pádem jsou mu osudy postav, ke kterým nebude chovat sympatie, víceméně fuk (a slabými herci to není, minimálně Majors a Smollet hrají hodně solidně). Takže výsledkem je celkem nepříjemná, ale emočně poměrně prázdná ukázka bigotní Ameriky padesátých let. Kočkopes. Vlastně moc nevím, co si o tom seriálu myslet a ten hvězdičkový průměr je číslo spíše aritmetické. P.S.: Není moc věcí, které jsou víc jak pěst na oko, než současný hip hop v soundtracku k seriálu, odehrávajícím se v době před 70 lety.

    • 19.10.2020  10:12
    Sputnik (2020)
    ****

    Poctivé řemeslo, které však není na žádné úrovni nikterak překvapivé a originální. Postavy jsou šablonovité, jejich morální dilemata taky, design monstra á la "něco vágně humanoidního, hubeného, přihrblého, s dlouhýma rukama" už tu za posledních pár let taky několikrát byl, a i ta dějová linie je těžce předvídatelná (spíš než Vetřelce parusky mi to připomínalo Venoma parusky). NICMÉNÉ - film táhne nahoru strohá, chladná a tak nějak typicky sovětská atmosféra napětí a neklidu (žádné stylové interiéry, nápaditý design a prostředí, které je sice děsivé, ale zároveň se vám líbí - tady na téhle vědecké základně byste pobývat nechtěli, není na ní nic atraktivního), nervózní industriální soundtrack a relativní syrovost zobrazovaného násilí, a tak je výsledný divácký žážitek pro toho, kdo má rád tento typ žánrovek, i přes neoriginalitu dosti zábavný. Prostě zatraceně dobře udělaná klasika (která peklužel i přes skvěle rusky chladný přístup nakonec skončí vysloveně americky).

    • 16.10.2020  21:00

    Trailer mnoha lidem evokoval variaci na Zombieland. Svým způsobem je to pravda. Máme zde sice mírnější rating, takže Love and Monsters je pohodový a relativně optimistický film, bez cynismu, vulgarit, násilí a explicitních scén, ale jinak ta paralela o post-apo příběhu, vyprávěného s notným kusem nadsázky postavou sympatického loosera, sedí velmi dobře. Jen zde máme monstra místo oživlých mrtvol. Poměrně okoukaný námět táhne kupředu jednak žánrová uvědomělost a odlehčenost, druhak poctivá výprava a kvalitní efekty (trailer dokonce ani nevyzradil veškeré obludy, pár překvapení se dočkáme), a za třetí sebejistě hrající Dylan O'Brien, díky jehož projevu má hlavní postava výborné outsiderovské charisma. A Michael Rooker v drsňácké roli taky nikdy nezklame. Výsledkem je neustále mírně ironická, ale i přes postkatastofický setting a občasné emotivní scény vlastně docela veselá podívaná, která si na nic nehraje a nabízí přesně to, co inzeruje svým názvem, žánrovým zařazenín, synopsí i trailerem. Čirá zábava, kterou bych za normálních okolností v kině určitě podpořil.

    • 14.10.2020  13:53
    Intersect (2020)
    odpad!

    Vůbec nechápu, komu tohle mělo být určeno, jaká sorta diváků může podobný film docenit. Jasně, člověk se může nechat nachytat na lovecraftovské prvky z traileru či na žánrové zařazení filmu zde na čsfd, a pak zjistit, že čumí na psychologické drama s mírnými sci-fi a strašidelnými prvky, a uvědomit si, že vlastně kouká na něco, čeho není cílovka. Ale Intersect je i jako psychologické drama příšerný. Hnusně zašedlý, ucajdaný, mizerně zahraný a pod rouškou důležitanské nabubřelosti (ohó, pozor, nelineární vyprávění, tady asi půjde o vysoké umění....ehm) naprosto banální snímek, na který prostě nevěřícně civíte a netušíte, co na tom koho může zaujmout a co tím vším vlastně tvůrci sledovali. Aneb když máte ambice natočit inteligentní horror s přesahem, ale jste tak zahledění do sebe, až vám vyleze dvouhodinová upachtěná a pod nepochopitelně nelíbivým pozlátkem vlastně dosti hloupá nuda, která má ještě tu drzost se tvářit jako něco sofistikovaného.

    • 15.9.2020  17:58
    Ouija Shark (2020)
    odpad!

    Brett Kelly strikes again filmem, který má na 81 minut stopáže asi tři momenty, které jsou pohledem ultrabrakové záměrně špatné optiky vtipné (první rande, Dr. Strange parafráze, fejk Trump na konci), a ve zbytku se honí stopáž předlouhými scénami ústřední pětice hereček, kterak chodí tam a zpět, žvaní o ničem a pod dohledem příšerné kamery v lokacích, které má snad Kelly doma za barákem, nehrají. To, že má Kelly už víc jak deset let pořád stejně mizernou technickou kvalitu filmů, bych byl ochotný přejít spíše, než fakt, že kontinuálně není schopen vymyslet nic, co by pokrylo více stopáže, než několikaminutový skeč, a pak to nafukuje do podoby nudných a umolousaných celovečeráků. Jeho tři předchozí sharksploitationy byly tak na tu jednu brakovou hvězdičku za občasné záblesky něčeho poklesle srandovního, ale Ouija Shark je scénka se třemi dobrými fóry a několika dalšími trapnými, ze které kdovíproč byl udělán "plnohodnotný" "film".

    • 15.9.2020  17:47

    Správně oldschoolové krvavé efekty potěší a minimálně na některých zúčastněných hercích (povětšinou asi kámošů režiséra) je vidět, že si při stvárňování svých postav užívají jakousi zábavu, ale celkově je tenhle polo-amatérský pokus o sharksploitation křečovitý ve snaze dávat najevo sebeuvědomělou nadsázku, k jejímuž patřičnému vyznění zde chybí kreativita a odvázanost. Dominuje zde nuda a zdlouhavé diagolové pasáže, což je u takovéhoto druhu filmu to úplně nejhorší. Odpad! to není, zábava většinou taky ne.

    • 17.5.2020  10:39

    Ze začátku nápaditá digimoní variace na Nebezpečnou rychlost, pak se to překlopí do klasické "evil creature invasion" stórky a vyvrcholí to poměrně tuctově, ale co? Za těch 30 minut to nestihne nudit, animace je zdařilá, akce houšť, není důvod si příliš stěžovat. Zbytečný tento spin-off je, to zase není třeba zamlčovat, ale jako jednohubka po dokoukání hlavní série Digimon Tamers chutná.

    • 17.5.2020  10:34

    Skvěle naanimovaná (filmová jednorázovka holt vždy bude vypadat lépe, než série o několika desítkách dílů) akční šupa, jejíž tempo se i díky střídmé stopáži nezastaví a z čistě prožitkového hlediska je z pohledu dětského i dospělého diváka akčního anime skoro pětihvězdičková. Jen zoufalé recyklování dějové linky z filmových spin-offů série Adventure je tak okaté a tak prosté inspirace, že to výsledný dojem srazí. Ale co si budem - jestli jsou pro někoho Digimoni guilty pleasure, tenhle středometrážní film bude guilty pleasure na druhou.

    • 17.5.2020  10:30
    Digimon Tamers (TV seriál) (2001)
    ****

    Mezi fanoušky Digimonů se vedou debaty, zdali je lepší sérií původní Adventure, nebo právě Tamers. Z mého pohledu jsou ve výsledku víceméně na stejné úrovni, i když každá z nich má na své straně trochu jiná pozitiva. Tamers mají rozhodně lepší scénář, kvalitnější animaci, originálnější dějovou linku a vyváženější vyprávěcí rámec. S obligátním "zlý Digimon chce ovládnout digitální i skutečný svět, musíme ho zarazit!" se zde nesetkáme, příběh je vrstevnatější, v první třetině se v rámci vyprávění poměrně výrazně ohrazuje vůči opakovaným srovnáním s Pokémony, a na závěr získá nečekaně epicky a náležitě temný rozměr (Japonci své děti mají rádi, když jim pouští tohle). Slabší jsou na druhou stranu postavy a jejich Digimoni. Uznávám, že Tamers jsou s přístupem "existují i nevýrazní a na první pohled méně významní lidé, ale i ti mají v běhu událostí své místo" realističtější, ale sleduje se to hůře. Hlavní protagonista Takato je zaprvé kopírkou Taichiho z Adventure a Daisukeho z Adventure 02 (stejně jako jeho Digimon je horší kopírkou Digimonů zmíněných postav, a ke všemu má příšerný kňouravý voice acting), a zadruhé jeho definující vlastností je to, že je prostě jen obyčejné děcko. Jeho kámoši Hirokazu a Kenta součástí série vůbec být nemuseli a nic by se nestalo, a jen stěží hledáte jiný význam existence rozmazlené malé sestry Jiana, než otravování diváka svými výlevy. Jian, Ruki a Yuri jsou sice fajn, ale celkově zde Tamers oproti postavám z Adventure co do propracovanosti a atraktivity osobních příběhů ztrácejí (není vzácné se přistihnout u myšlenek, že vám vlastně víc stojí za pozornost osudy počítačovými daty tvořených stvoření, než jejich kamarádů z masa a kostí). Jak jsem psal, možná realističtější, ale určitě méně sledovatelné. Ale není divu, když si zjistíte, že showrunner série dělal na mnoha young adult či dospěláckých anime, mimo jiné i NG Evangelion. Pak začne komplexnost, tonální rozhoupanost, bizarnost a menší přívětivost k dětskému divákovi (vyvážená momenty extrémní infantility) dávat smysl. P.S: speciální hejt si zaslouží postava Culumona, protože ta ubreptaná, patologicky roztomilá a nesnesitelně vlezle hodná nestvůrnost sice má své místo v příběhu, ale její stvárnění snad nemůže být nic jiného než trest pro starší diváky, za to že hledí na anime pro děcka.

    • 17.5.2020  10:05
    V síti (2020)
    ****

    Nebudu kecat. Obával jsem se, že šokantnost odhalených skutečností a důležitost prezentovaného tématu udělá "V síti" výrazně pozitivní hodnocení sama o sobě, a dokument za tyto aspekty schová méně kvalitní zpracování, ale nestalo se. Natočeno přesně, linka se postupně rozvíjí nořením hlouběji do morálního bahna, stopáž není vycpána nicneříkajícími záběry a rychlým dávkováním odhalení udržuje pocit tíživosti. Potud super, a závěr zrovna tak, protože konfrontovaný "Ústečan" nejen ukázkově zosobňuje prohnilost sorty lidí, do nichž spadá, ale paradoxně při té zoufalé obhajobě vlastní špíny říká i pointy, které jsou svým způsobem velmi trefné. Dva zásadní nedostatky však vidím - Tereza Těžká byla i přes snahu druhých dvou figurantek jediná opravdu přesvědčivá v roli 12letého děvčete, to zaprvé. A zadruhé - krom odkrývání a upozorňování na znepokojivý stav věcí by bylo na místě, aby se využila přítomnost odborníků přes sexuologii, psychologii, právo, atd., a film prostřednictvím jejich komentářů rodiče, děti i samotné predátory důrazněji informoval o možných dopadech toho, co se děje. Klidně za cenu 15 - 20 minut stopáže navíc.

    • 17.5.2020  09:51
    Lov (2020)
    ****

    Neskutečně uspokojivý film, pokud jste selektivní latentní misantrop a rasisti vás serou stejnou měrou jako protestující za skutečnost, že ve filmu, odehrávajícím se v evropském středověku, není žádný černoch. Pokud souhlasíte s otřepaným vtipem o podobnosti internetových diskusí a paralympiády, a považujete comment sekce na sociálních sítích za stejné zlo, jako covidovou karanténu, The Hunt si vychutnáte. Craig Zobel cituje ve své drsné společenské satiře Orwella, ale výrazovými prostředky se blíží spíš Řezníkovi, šije do extremisticky smýšlejících dementů napříč politickým, sociálním a názorovým spektrem a ambivalentně konstatuje "nesnáším je všechny". Skvělá zábava, která se nebojí poctivých gore efektů, rafinovaně si hraje s diváckým očekáváním a skvělým tempem baví od začátku do konce, jen mě zamrzelo, že satiricko-humorný aspekt velmi upozadil ten thrillerový, a nějakého napětí z postupně ubývajících obětí a jejich boje o přežití si moc neužijeme.

    • 26.4.2020  12:07

    Tři vteřiny digitální šmouhy tvaru velkého pavouka, pár desítek vteřin digitálních šmouh ve tvaru rádobydraků, necelá minuta štírů jako z devadesátkové videohry a v součtu opět okolo minuty konstantně rozmazaného "King Konga". A pak jen bloumání po džungli tam a zpět, řečnění, řečnění a bloumání po džungli tam a zpět. Méně dobrodružný dobrodružný film jsem už dlouho neviděl. Je to Asylum, takže jsem se asi třikrát zasmál u "so bad it's good momentů" (larvální terapie, souboj s noži, exploze bomby - a speciálně ta první scéna je ultimátní nářez, když při hlášce "larvy vyžerou mrtvou tkáň a ránu sterilizují" nacpe týpek borce do díry v noze hroudu bahna s červy :D), ale zbytek je křeč o maximální úrovni křečovitosti. Špatné, nevtipné, nudné, úmorné. Chvílemi jsem si říkal, že blatantní znásilnění Doylova Ztraceného Světa do podoby, kde postavy nemají povolání, věk a dokonce ani pohlaví svých literárních předloh, a kde se neobjeví jediný dinosaurus, je ve své troufalosti aspoň na tu jednu brakovou hvězdu...ale když on je ten film fakt úmorná nuda.

    • 26.4.2020  11:52

    (komentář slouží jako souhrnné hodnocení celé šestidílné série) Protagonisté Digimon Adventure nám zestárli, jsou na prahu dospělosti, a společně s nimi se změnil i tón příběhu, kterého jsou součástí. DA: Tri je vážnější, vyspělejší a temnější; veselými barvami stvárněné dětské dobrodružství se překlopilo v šedě tónovanou melancholii, kde i vítězové utrpí ztráty a nic už nebude jako dříve, což jde ruku v ruce s vývojem (opět vrstevnatě a životně napsaných) postav. Zlepšila se úroveň animace, ta je chvílemi nebál bych se říct výborná, a fikční svět, ve kterém se série odehrává, významně nabral na hloubce a komplexnosti - a z toho plyne i zásadní, po necelých dvaceti letech stále přetrvávající problém, kterého se Digimon Adventure nedokázal zbavit, a tím je absolutní nevyrovnanost a nesoustředěnost vyprávěcího rámce. Scénář rozehraje několik vzájemně prolnutých dějových linek, pak se ale zasekne u rozvíjení charakterů a dojení emocí (kteréžto obojí zvládá poměrně na úrovni, aby nedošlo k chybné interpretaci), a podobně jako první Digimon Adventure i DA: 02 nakonec dopadne ve stylu "chystáme, chystáme, chystáme, počkejte si....do prdele, není čas, musíme to nějak narychlo dovyprávět". Některé dílčí příběhy pak skončí nedořečené, jiné se zase odbydou pár větami bez dopadu na centrální dějový oblouk a divák si pak klade otázku, proč tedy vůbec byly v rámci celého vyprávění otevřeny. Je to škoda, a dvojnásob po uvědomění, že v druhé části se více než třetina stopáže ztratila neúnosně infantilním a nevtipným blbnutím, a de facto celá pátá část se neúspěšně snaží vyvolat zájem o osobní příběh postavy, která je učebnicovým archetypem pasivního ufňukánka, a jejího Digimona, kteréhož příběh by se kompletně dal shrnout vousatou větou "byl stvořen zlý, ale můžeme v něm najít i dobro". Za nejsilnější části bych naopak označil jedničku, která funguje i samostatně jako fantastický, trochu mysteriózní kaiju film; poté pochmurnou a ve své zatěžkanosti velmi emotivní trojku, a pak závěrečný díl, který naplno tlačí na apokalyptickou atmosféru a přichází se záporákem, který je legitimně děsivý, a dětem, které se přišly podívat, jak že to vlastně dopadne s jejich oblíbenými veselými příšerkami, může přinést drahnou spoustu neklidných nocí. (hodnocení díl po dílu: Reunion 4/5, Determination 3/5, Confession 4/5, Loss 3/5, Coexistence 2/5, Future 4/5)

    • 9.4.2020  15:09
    Vortex, the (2012)
    ***

    Docela zábavný camp, který nejde cestou sebeironického, satirického pomrkávání, ani bláznivých přehnaností, nýbrž takové poklidné, roztomilé nablblosti, která se chvílemi tváří uvědoměle, chvílemi vůbec. Rozpočet byl evidentně ultranízký, protože CGI je příšerně nekvalitní a ještě k tomu sporadicky používané, v davových scénách (no, jedné jediné) nejsou ani komparzisti a opakování exteriérových lokací je tak očividné, že si z toho postavy naskrz čtvrtou stěnu dělají prdel. Brak jak prase, ale celou dobu dokáže udržet na rtech diváka takový ten pohrdavý, ale přitom pobavený úsměv, převážně skrz neustálé dojení humoru přes konfrontaci charakterových stereotypů vymletého vojáka a v praktických činnostech nepoužitelného vědátora, a to prostřednictvím místy až sitcomového neherectví. Chvílemi to sranda je, (častějšími) chvílemi ne. Třetí hvězdičku dávám za závěr, protože když si záporácký šílený vědec zabodl do zad krystaly a proměnil se v mluvícího, oheň chrlícího obřího hada, dostal jsem záchvat smíchu...a poté i druhý, když ten samý akt provedl vrchní zelený mozek v návalu sebevražedného heroismu taky.

    • 4.4.2020  10:54

    Slušný digimoní spin-off s fajn temnější atmosférou a dobře naanimovanou závěrečnou akcí. Také poněkud zbytečný, reycklující, a nepřinášející do fiktivního univerza nic nového, ale aspoň na ploše těch skromných 30 minut relativně zábavný. Dobrá jednohubka mezi sledováním jednotlivých sérií.

    • 4.4.2020  10:51

    Tohle mi nedávalo žádný smysl, a pochybuju, že to může nějaký smysl dávat dětskému divákovi, kterému je to primárně určeno. Hvězdička za animaci, která je mnohem lepší, než bývá standardem u seriálové podoby Digimonů, jinak jsem to nepobral a absolutně jsem nepochopil, co má tento příběh přinést do digimoního univerza, proč by mě měl zaujmout či co by mi měl sdělit. Chaos, navíc pekelně nudný. Mizející postavy jen tak náhodou, roztříštená struktura vyprávění, záporák, co záporákuje, protože si myslí, že se s ním nikdo nekámoší...a z toho surreálního závěru, který mi chvílemi evokoval šílenosti jak z NG: Evangelion, už mi šla hlava kolem úplně. Nebrat, dokonce ani tehdy, jste-li fanoušek Digimonů. Tohle má smysl vidět jen, pokud jste kompletionista.

    • 4.4.2020  10:43

    Středometrážní anime film s velmi atraktivním námětem (digitální nestvůra se tentokrát dostane do skutečného digitálního prostoru v našem světě a škodí odtamtud), ale šíleně odfláklou strukturou vyprávění a ještě odfláklejší animací. Jakžtakž koukatelný, ale poměrně nudný a dosti zbytečný digimoní spin-off, který potvrzuje typický problém japonských tvůrců s převodem dvacetiminutových epizodních vyprávění v rámci seriálu do podoby filmového média.

    • 4.4.2020  10:37
    Digimon Adventure 02 (TV seriál) (2000)
    ***

    Podstatně slabší, než první řada. Výrazně generičtější a méně sympatičtí protagonisté (více "relatable" jsou zde snad jen Iori a Ken, zbytek nových Digivyvolených jsou jednorozměrné archetypy dětských hrdinů), přeplácaní, ale ve výsledku méně zajímaví a propracovaní Digimoni (hlavně ty armor evolutions byly všechny na jedno kopyto), vyprávění není tak strhující z důvodu, že hrdinové nejsou ve světě Digimonů uvězněni a konstantně vystaveni nebezpečí (takže je, bohužel, víc času na povětšinou bolavě antivtipné "humorné" vložky z reálného světa) a příběh, který je sice poskládaný tak, že dění do sebe krásně zapadne a i události z první série začnou kontextuálně dávat smysl, je vyprávěn ve velmi nevhodně zvoleném tempu, kdy první část s Digimon Kaiserem je neúnosně dlouhá a repetitivní, a naopak vynikající závěr s Yukio Oikawou a Daemon Corps je extrémně uspěchaný, aby se to celé stihlo odvyprávět na ploše předepsaných 50 epizod. A animace mi připadala ještě levnější, než v případě předchozí série. Tohle je čistý průměr, který asi ani ty dětské diváky nebude bavit po celých padesát dílů. Třetí hvězdu dávám za poslední třetinu série, která je výborná...leč to zlepšení už přijde příliš pozdě.

    • 4.4.2020  10:25

    V podstatě animovaný kaiju kraťas. Je tu všechno, co bylo typické pro subžánr v době, kdy se přehoupl do formy zábavy spíše rodinného charakteru - tvorba přátelství dítěte s malým monstrem, poznávání schopností příšerky a její potenciální nebezpečnosti okolí, nějaké ty destrukční scény ve městě a také souboj s nepřátelskou nestvůrou na závěr. Jako prequel k Digimon Adventure to zas tak klíčové není, vysvětlí to pár detailů, ale seriál pochopíte i bez nich; mnohem lépe to funguje jako samostatný krátký film.

    • 4.4.2020  10:20
    Digimon Adventure (TV seriál) (1999)
    ****

    V Česku hrubě nedoceněné anime, které utrpělo především tím, že bylo vysíláno ve stejné době, jako konkurenční Pokémoni a bylo opakovaně nařčeno z jejich kopírování (což není pravda, podobnost obou franšíz je spíše koincidentální), které prý navíc bylo prováděno v mnohem horší konečné podobě (a to už vůbec není pravda, v podstatě neexistuje aspekt, ve kterém by seriáloví Pokémoni mohli Digimonům konkurovat). Je třeba brát v potaz, že Digimon je anime primárně pro děti, takže nelze očekávat nějaké ultrasofistikované myšlenky a komplexní děj, to je jasné; ale příběhově a postavově je to úplně v pohodě koukatelné i pro dospělého diváka, a troufám si říct, že ve srovnání s Pokémony je to i pro ty děti z hlediska vyznění výrazně vhodnější - zde jsou monstra plnohodnotnými charaktery, které tvoří s lidskými protagonisty rovnocenné vztahy a pomáhají jim v boji proti zlu, zatímco Pokémoni jsou v podstatě podřízení, nucení majitelem bojovat proti sobě z čistě sportovních pohnutek. Seriál samozřejmě má své vady, chvílemi je až příliš infantilní (ale to bych řekl, že je problémem i mnohých dospěláckých anime), epizodní zápletky jsou v některých fázích série dosti formulaické, animace není vždy úplně kvalitní a celkově mám pocit, že těch 54 dílů je vzhledem k nosnosti příběhu už trochu moc...ale je TO pořád tam, kouzlo Digimonů přetrvává i v době, kdy je dětská nostalgie nenávratně pryč, a dospělý divák návdavkem ocení vrstevnatě, realisticky napsané charaktery a jejich vzájemné vztahy, emotivní momenty, místy relativně povedené fórky a slušně temnou atmosféru některých dílčích dějových linek (celkově nejzdařilejší je asi pasáž invaze monster do reálného světa). PS: Jakkoliv jsem, podobně jako většina zainteresovaných, spíše odpůrcem anglicky předabovaných verzí japonských děl, tak Digimon Adventure v anglickém dabingu není vůbec špatný. Trochu jinak, víc komediálně vyznívající (Etemon ftw!), ale rozhodně ne špatný.

    • 4.4.2020  10:03

    Slušná snaha o pěknou výpravu, jakžtakž zdařile udělané titulní monstrum...a jinak je to vlastně něco jako generický zvířecí "horror" ze Syfy Channelu. Survival elementy nefungují, vztahové peripetie mezi postavami taky ne, protože režisér jejich charaktery nezvládl rozehrát, není to moc napínavé, není to krvavé, není to ani obdařené kdovíjak povedenými triky. A extrémně okatě to kopíruje Jurassic World a Kong: Skull Island. Naprosto zapomenutelná záležitost, které neutkví v paměti ani tím, jak šíleně špatná je. Je "pouze" ubíjejícím způsobem podprůměrná. Ty dvě hvězdičky jsou velmi slabé, spíš tak 1,5.

    • 4.4.2020  09:58
    Guns Akimbo (2019)
    *****

    Diváčtější a uchopitelné pro mnohem širší spektrum konzumentů, než režisérova prvotina Deathgasm (což byl, pro nepolíbené metalem, objektivně pouze lehce nadprůměrný komediální splatter), ale pořád pekelně zábavné a natempované. Videoherní stylizací mi to evokovalo Hardcore Henryho, špinavým vizuálem a feelingem zločinu prolezlého města zase Hobo With a Shotgun, a koncept smrtící reality show, plné honiček v autech i pěšmo, mi zase připomněl Blood Drive. Nutno říct, že Guns Akimbo není ultimátní pecka, jako výše zmíněné počiny, na to mu chybí trochu víc rafinovanosti a odvahy méně rozumovat, více posouvat hranice a otáčet klišé (buďme zas objektivní, jedná se o film, který je co do brutality násilí a humoru pořád spíše krotší), ale sympatická dvojice protagonistů v podání Radcliffea a Weaving, zběsilé tempo a hektolitry doruda zabarvené nadsázky a šáhlého humoru tomu i tak dávají poměrně razantní tah na bránu, který se víceméně po celou stopáž nijak závažně nezadrhne. Čistá pětihvězdičková kultovka to není, ale zaokrouhlím nahoru...za Cypress Hill, za pekelně sexy Nix, za roztomile pošahané záporáky v BDSM oblečcích a za nápad na superhrdinskou postavu ManMana (man gets bitten by a radioactive man and receives the power of man-ness!!!) :D

    • 4.4.2020  09:37

    Legend of the Overfiend je dílo, které samozřejmě primárně stojí na brutálním násilí a množství velmi explicitního a velmi, VELMI nekonvenčního sexu, to si není třeba nalhávat opak. Faktem ale je, že tyto elementy nepoužívá (možná až na jednu scénu) samoúčelně a temný urban fantasy příběh, který vypráví, má sílu, propracovanost a údernost (ten konec, ten teda úderný je...až moc, možná). Anime formát tomu pak dává téměř volnou ruku v možnostech vizuálně se vyřádit, a že tu možnost tvůrci využili zhusta. Vypadá to asi tak, jakoby se spojily typické japonské tentacle hentai úchyláčkoviny s klasickými dantovskými vizemi pekla a tvůrčí koření tomu dával naklonovaný hybrid Hieronyma Bosche a Clivea Barkera. Výsledek je pekelně (pun intended) působivý, především proto, že dokáže utkvět v paměti nikoliv jako prvoplánová přehlídka bizáru, ale jako velkolepě zvrácený umělecký opus.

    • 4.4.2020  09:12

    Měl jsem pocit, jako kdybych čuměl na stand-up, který byl sice napsán někým, kdo má velmi dobrý smysl pro humor, ale přednáší ho totálně nevtipný a necharismatický nudař, přičemž v publiku sedí několik nastražených komparzistů, kteří pravidelně zvedají cedule s nápisem "SMÍCH". Nechápu, jak to Jarmusch udělal, ale Dead Don't Die není jen "obyčejná" nevtipná komedie. Je to komedie, obsahující řadu dobrých fórů, humorných situací a (sebe)uvědomělých referencí, ale naprosto paradoxně vůbec není srandovní a zábavná. Jestli celý ten koncept filmu má být nějaká reflexe klasického romerovského zombíka (a přeneseně také moderního konzumního člověka), který se pomalu potácí odnikud nikam, jeho konání je repetitivní, nemá řád ani smysl, pak nutno říct, že výsledek plní zadání takřka dokonale. Ale bez obalu druhým dechem přiznávám, že tohle je na mě už moc meta a rozhodně bych preferoval něco přímočařejšího. Dvě hvězdičky za herecké obsazení, vizuál a žánrovou chytrost, ale jako celek mě to absolutně minulo. IMHO je fakt, že se divák v důsledku otupění dutou pomalostí "děje" nesměje ani těm vtipům, které jsou opravdu povedené, pro komedii velmi špatným vysvědčením.

    • 28.3.2020  17:38

    První případ v celé ultramanské franšíze, kdy je spin-off film lepší seriálu, ke kterému je přidružen. Toto nehovoří až tak výrazně ve prospěch tohoto snímku, který je zase jen mnohokrát viděnou rutinou, která sází na velkolepý efekt crossoveru dějových linií více různých UItramanů a přítomnost dalšího, nového, (ne až tak) extranebezpečného kaiju (který je nadesignován hezky, ale při vymýšlení jeho jména to asi nechali na tříletém vnoučkovi šéfa týmu...Snake Darkness, really?). Spíš je to dokumentace faktu, jak špatná byla série Ultraman R/B sama o sobě. Film "Crystal of Bonds" dělá dobře aspoň to, že v propagaci rodinných hodnot ustupuje od přehrávaných pitvořivých projevů ústřední famílie, kterými neskutečně trpěla přidružená série, a vcelku dobře představuje nového rekurentního padoucha pro současný Ultraverse. Solidní, na to, jaká bída bylo těch 25 epizod, které tomuto filmu předcházely.

    • 28.3.2020  17:25

    Námětem obšlehlé z ani ne deset starého spin-offu Ultraman Zero: Killer the Beatstar, jen méně atmosférické, roztahanější a s dosti nevyužitým záporákem. Kladné body si tento film zaslouží jen za poctivě natočené soubojové scény a fanservis v podobě pasáže v baru pro ilegální mimozemské přistěhovalce, jinak dojde jen na xkrát viděnou rutinu, která navíc naprosto "excelentně" pohřbívá jak slušně napsané charaktery ze sérií Orb a Geed, k jejichž crossoveru zde dojde, a ke všemu zcela devalvuje auru okolo monstra Galactrona, okolo jehož moci byly vystavěny jedny z nejsilnějších epizod dvou výše zmíněných Ultra sérií, ale zde se v důsledku ledabylé práce tvůrčího týmu stává "jen další obyčejnou příšerou". Nuda. Jo a nápad, že se jedny z nejatraktivnějších postav v rámci moderního Ultraverse (myslím tím Ultimate Force Zero) zúčastní filmu jen v podobě pasivních cameo participantů, by zasloužil veřejný lynč.

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9