neo93

Excelentní thriller s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Ten hraje muže v bílé košili, kravatě a s kufrem v ruce, který nemá svůj den, resp. toho zažívá určitě mnohem více než jeden špatný den. Hned v úvodu ho sledujeme zaseknutého ve svém vozidle v dopravní špičce. Auta před ními i za ním, nesnesitelné horko, nepříjemný hluk, nevlídné tváře a lidé kolem něj. Vše se na něj navalí a on to nezvládá. Proto vystupuje ze svého auta a utíká pryč. Jenže ani venku pro něj nečeká vůbec nic pozitivního a zvláště pro osoby, kteří ho střetnou. Jen ten začátek filmu, který mimochodem musel zažít snad každý řidič, je perfektně ztvárněný, mě naprosto uchvátil, především svým detailním zobrazením situace v autě. Je z něj dokonale cítit zmar hlavního hrdiny. A to, co poté následuje je parádní jízda. Každým dalším skutkem se hrdina stává šílenějším a nepředvídatelnějším. Strašně mě zajímalo, co udělá příště, jaké budou jeho další kroky, ačkoli víme, že se chce dostat za svou bývalou manželkou a malou dcerou, která právě slaví narozeniny. V tomto ohledu byl Michael Douglas jako psychopat, kterému rupnou nervy, naprosto úžasný. Na druhou stranu se mě líbilo také paralelní dění s detektivem, v podání rovněž skvělého Roberta Duvalla, který akorát v tento den končí svoji službu u policie. A je to samozřejmě zrovna on, kdo si jako první spojuje vzniklé kriminální činy s jedním a tytéž mužem. Vše spěje k jejich očekávané konfrontaci, těchto dvou odlišných mužů. Snímek atmosférou a gradací skvěle dospěje až k onomu finále, které rovněž stojí za to, stejně film, jenž mě hodně překvapil a potěšil.

Hororová klasika, která nestárne. A to ani po čtyřiceti letech od uvedení. Děsivě zabijácký Freddy Krueger, který si pohrává se svými oběťmi v jejich snech. Až na Nancy, odvážnou dívku, která se rozhodne po smrti svých přátel s ním bojovat a to značně zajímavými a vynalézavými pastmi. Ačkoli snímek byl natočená již v roce 1984, má neuvěřitelnou až pohlcující atmosféru. Samozřejmě, že triky v současnosti vypadají prehistoricky, ale mě do celého vyznění filmu skvěle zapadly a na svou dobu musely působit dost hrůzostrašně, třeba krvavá lázeň v pokoji stojí za to. Podobně jako samotný Krueger, který sice není ve filmu příliš vidět (kromě závěru), přesto nahání strach. Za mě jeden z kultovních hororových snímků, jenž se bezpochyby tučně zapsal to tohoto žánru.

Drsně reálné zachycení válečného konfliktu na Ukrajině. Tvůrci dokumentu, v čele s charkovským novinářem, fotografem a filmařem Mstyslavem Chernovem, sledovali na vlastní oči dění ve městě Mariupol a to od počátku ruské invaze až po prvních 20 dní, kdy bylo město těžce bombardováno a obléháno. Již od úvodu je velmi nepříjemné se dívat na tento film, jenž postupně poodhaluje skutečné hrůzy, které se v tomto městě odehrály. Je rovněž moc důležité, že na začátku je zobrazeno město na pobřeží Azovského moře s více než 400 tisíci obyvateli, které si žilo normální život až do vpádu ruské armády. Radikální změna, která poté nastávala je až neuvěřitelná. Surovost snímku spočívá v tom, že vše pozorujeme v první linii společně s lékaři, sestrami, vojáky, policisty, alei obyčejnými lidmi, kteří prožívali (a prožívají) válku na vlastní kůži. Velký respekt a obdiv si zaslouží tvůrci tohoto záslužného díla. Nic víc není potřeba dodávat, každý si může udělat obrázek sám.

Pátá série populárního seriálu z prostředí karate, která mě znovu výborně bavila. A to i přesto že ve své podstatě opět sází na stejné prvky, které jsme mohli vidět již v minulých řadách, ačkoli dokáže přidat i ty nové či trošku jiné. I samotný hlavní děj, jenž navazuje na minulou sérii, je znovu zaměřen na nepřátelství proti Cobra Kai, který vede nenávistný sensei Terry Silver. Tentokrát to je však především osobní boj pro Daniela LaRussa, jemuž se Silver dostává hluboko pod kůži a nedokáže už myslet na nic jiného, jen na Silvera a na jeho zlomyslné plány, které mu chce jednou pro vždy ukončit. Máme tu však i další vedlejší příběhové linie, které jsou více či méně zajímavé. V první epizodách, Miguel hledá svého otce v Mexiku, zatímco Johny Lawrence a Robbytam rovněž míří, aby ho pro změnu přivedli domů. Sledujeme dceru Daniela, Sam Larusso, které vede svůj vnitřní boj, poté, co prohrála na turnaji karate All Valley. Velmi úsměvnou linkou je drsňák Johny Lawrence a jeho nová budoucí životní kapitola, jenž ho čeká a se kterou jistě budou tvůrci seriálu vtipně pracovat i v šesté řadě. Sensei Orlího tesáku se také snaží urovnat spor mezi svým synem Robbym a Miguelem, což vede k velmi neotřelým situacím. I pátá řada přináší nové postavy. Jednou z nových tváří je Mike Barnes, dávný soupeř Daniela z dojo Cobra Kai před třiceti lety, který zasáhne do asi tří epizod. Mnohem více prostoru dostává japonský karatista Chozen Toguchi, který se objevil již ke konci čtvrté série. Jeho zkušenosti a neortodoxní metody boje jsou výraznou pomocí pro Daniela, tak později pro samotné dojo Miyagi-Do. Na druhou stranu Silver si zve do svého karate klubu sensei Kim Da-Fun a její partičku bojových poskoků, kteří taktéž přilétají z japonského ostrova. Jak už jsme si zvykli z předchozích sérií, znovu se na chvilku podíváme také do minulosti a to konkrétně do Silverovy a Kreesovy. Ačkoli této sérii možná chvilku trvá, než se pořádně rozjede, postupně nabírá na obrátkách až do závěrečného finále, kdy přijdou na řadu také surové hromadné i osobní bitky plné karate. Těším se na údajně poslední řadu, ve které můžeme čekat Sekai Taikai, nejlepší turnaj v karate na světě.

Silné, intenzivní, zároveň však tak lidské. Velice dobře rozumím tomu, že snímek Anatomie pádu získal spoustu ocenění, včetně Zlaté Palmy v Cannes a má také několik nominací na letošní Oscary. Tento film si jej rozhodně zaslouží. Již samotná ústřední zápletka snímku je nevídaná. Spisovatelka Sandra žije se svým manželem Samulem v osamoceném domě uprostřed francouzských Alp, kde vychovávají 11letého syna Daniela, který po těžké nehodě přišel o zrak. Když jednoho dne právě Daniel nalezne tělo svého otce nehybně ležet před domem, volá o pomoc svou matku, je však už pozdě, jeho otec je mrtev. Začíná vyšetřování, které má vyjasnit, zda šlo o nehodu, sebevraždu či dokonce vraždu. To co následuje, je strhující podívaná, která se každým okamžikem stupňuje. Výslechy, rekonstrukce činu až soudní líčení, které nám poodhalují pravdu o všech aktérech osudného skutku mě naplno pohltily. Nejlepší na tom všem je, že film nám neustále předkládá obě možnosti, jak mohl skončit Samuelův život a to bud vlastním či jiným přičiněním. Zejména to lze sledovat při soudním přelíčení, kde se k nám dostávají fakta, výpovědi svědků ale i různé hypotézy, co přesně se mohlo stát. Hlavní podezřelou se samozřejmě stává Sandra, jenž jako jediná byla v danou chvíli doma. V tomto ohledu výtečným způsobem ztvárnila roli Sandry, Sandra Hüller, jejíž postavě jsem hodně věřil, to co říká, zároveň u ní vyplývaly napovrch jisté pochybnosti a problémy v jejich manželství. Pochvalu si jistě zaslouží také dětský představitel Milo Machado Graner jako Daniel, tak i další herci ve vedlejších rolích. Závěr filmu mohl být o něco lépe zpracován, ale ani to mi nezkazilo celkový filmový zážitek, který byl výjimečný, zvláště po emoční stránce.

Třetí část o čarodějovi s jizvou na čele a jeho osudech, tentokráte již v čele s Alfonsem Cuarónem. Je dobře, že přišla změna na pozici režiséra, stejně jako změna v podání potterovské série,  a to k temnější a více dospělejšímu filmu, což bylo pochopitelně očekávané, jelikož knižní předloha taková je. Pochmurnější zpracování tohoto dílu, jde jasně vidět již na začátku snímku. Už jen to, že Harry opouští sám rodinku Dursleyovou, zahlédne velkého černého psa a poté naskakuje do Záchranného autobusu, což naznačuje, že se bude jednat o odlišný film oproti minulým dvěma. Dost zřetelné to je také poznat na samotné cestě mladých čarodějů do jejich školy. Zatímco v první dílu jde o kouzelnou dopravu ve vlaku a na lodičkách, ve druhém o dobrodružnou jízdu v létajícím autě, tak ve třetím se jedná až o hororovou přepravu, jelikož bradavický expres prohledávají hrůzostrašní mozkomorové. Poté se na malou chvíli vracíme do starých kolejí, kdy sledujeme některé normální okamžiky  ze samotné školy a jeho studia, např. hodinu s Hagridem a hipogryfem nebo lekci černé magie,  jak zkrotit bubáka, ale zanedlouho se děj příběhu znovu navrací na mnohem ponuřejší rovinu. Na tomto dílu se mi ale rovněž dost líbí, že jako fanoušek ústředního tria hrdinů, jsou to  pravě oni, kdo dají pořádně na frak Dracovi Malfoyvi. Nejprve Harry trochu zbaběle v Prasinkách, ale i to se počítá, tak především Hermiona, jenž uštědří Dracovi dnes snad už legendární  ránu, která se jen tak nevidí. Navíc cestování časem vždycky potěší a tady zvlášť.   Harry Potter a vězen z Azkabanu patří pro mě určitě k těm nejlepší filmům ze série a také velmi šikovně propojuje a zároveň odděluje, první dva víceméně dětské snímky od těch vyspělejších.

Výborné historické drama, které dokáže dokonale vtáhnout do příběhu. O muži, který svou  houževnatostí, urputností a neústupností dokázal v roce 1755 nemožné, vypěstovat plodinu - brambory,  v nehostinné a kamenité krajině dánského vřesoviště.  Tak by se ve zkratce dal popsat hlavní děj celého filmu. Jenže stejně jako je příběh vrstevnatější, tak i samotný film je mnohem komplexnější, což je samozřejmě moc dobře. Hlavním hybatelem narativu je přirozeně hlavní hrdina, Ludvig Kahlen, bývalý zahradník a především voják, který se za svou 25letou kariéru u německé armády vypracoval až na kapitána. Nyní však je ve vojenském důchodě a má jediný cíl. Chce vybudovat kolonii ve jménu krále v  drsném vřesovišti a tím si pro sebe získat šlechtický titul. Věděl, že ho nečeká nic jednoduchého, při realizování plánu na kolonii v těchto nevlídných končinách, ovšem nepočítal, že mu bude  na obtíž místní vlastník a soudce této oblasti v jedné osobě, bezcitný a narcistický Frederik de Schinkel.  Od začátku snímku jsem se naplno ponořil do tohoto příběhu, kdy se pomalým způsobem buduje dusná atmosféra, která postupně graduje až do závěru filmu, navíc když k tomu zaznívá mimořádně povedená hudební složka, je radost se dívat. Pozorovat Ludviga, který si jde tvrdě za svým, i přes následné překážky od Schinkela, je skvělé. Velkou zásluhu na tom samozřejmě mají hlavní představitelé. Jak Simon Bennebjerg v roli odporného Schinkela, tak především Mads Mikkelsen jako odhodlaný Ludvig Kahlen. Jeho  herectví vyniká v jeho výrazech a gestech, kdy stačí jeden pohled a hned víte, že s ním  si nechcete začínat. A ačkoli jsem trochu očekával, že dojde na pořádnou hromadnou šarvátku mezi znepřátelenými postavami, ve výsledku to vůbec nevadilo. Drsné a krvavé zakončení to mělo i tak. Velice zručně natočený snímek, kterému vlastně nic nechybělo.

Báječný dokumentární snímek, který si bere na mušku 30-leté působení Mr. Beana na  seriálovém/filmovém poli. Dokument se vrací k působení této pozoruhodné komické postavy, která nemá snad na světě obdoby. Od jeho vzniku, kdy Rowan Atkinson a Richard Curtis vymysleli několik divadelních skečů, které se stali námětem pro budoucí díly seriálu, přes vytváření jednotlivých epizod a provázaností některých postav s panem Beanem, až po přesunutí Beana na stříbrné plátno, potažmo animovaný seriál. Ve filmu promlouvá hlavní tvůrčí duo, Atkinson a Curtis, další spolupracovníci na seriálu, tak i představitelé vedlejších postav. Mezi rozhovory sledujeme slavné scény z daných dílů, které prostě potěší a znovu rozesmějí, ačkoli je třeba znáte nazpaměť, alespoň u mě to naprosto fungovalo. V závěru zazní myšlenka o comebacku dětinského, cynického a důvtipného chlápka známého také pro svůj typický oblek, což by mohlo být zajímavé jej pozorovat v postarším věku. Za mě rozhodně povedený dokument, který je povinností pro všechny fanoušky pana Fazolky.

Japonské mořské monstrum znovu ožívá v novém provedení. A snad v tom nejlepším možném zpracování, co jsem kdy viděl. Mělo to všechno, co bych od takového to snímku čekal a navíc spoustu jiných zajímavých prvků, které povyšují Godzilla Minus One právě nad ostatní filmy s Godzillou. V první řadě je to poutavý příběh, který se paradoxně primárně neotočí kolem přerostlé ještěrky,  ale kolem japonského pilota, který se vrací z prohrané druhé světové války a snaží se vyrovnávat z traumat, jež válka přinesla. Zvláště ze svého selhání, kdy jako sebevražedný letec nesplnil zadaný úkol. Do toho se mu do cesty přímo postaví mladá žena s malou holčičkou v náručí, se kterou poté vytvoří netradiční "rodinu". Právě spojení a vztah těchto postav je  velmi specifický. Podobně bizarně vyznívá humor, který se místy objevuje ve filmu. Je na první pohled zřetelné, že snímek vytvořili japonští tvůrci se vším, co k japonskému filmu patří, což je ale moc dobře. Navrch, když se na scéně konečně objeví Godzilla, stojí to za to. V úvodu se nám ještě jen krátce představí, později však už v plné síle prezentuje svou sílu, kdy ničí budovy a všechno okolo jako domečky z karet. Skvěle vypadá nejen na zemi při pustošení města, ale zejména ve vodě, kde je doma, ačkoli je také poznat v některých detailech, že je trochu kostrbatá a strnulá, což samozřejmě odpovídá rozpočtu, který na takový druh filmu činil údajně pouhých 15 milionů dolarů.  Všechny tyto akční scény s ní jsou však výborně natočeny, zvláště závěrečná půlhodina na  moři je perfektní.  Za mě velké překvapení a rád si tuto verzi znovu někdy zopakuji.

Absolutní vánoční klasika, která jen tak neomrzí a na kterou se může člověk dívat vlastně  i během roku. Malý Macaulay Culkin jako osmiletý Kevin McCallister, jenž se musí shodou  okolností úplně sám vypořádat s dvojicí podařených zlodějíčků, Harrym a Marvem, ve svém obrovském domě. I po dalším zhlednutí je film stále výborný. Od začátku až do konce. Skvěle snímek pracuje s příběhem, jenž postupně rozvíjí a připravuje si půdu pod nohama  pro finální půlhodinku. Zároveň neopomíná ani na hlavní postavu a jeho vývoj. V úvodu sledujeme rodinného otloukánka Kevina, který může za všechny problémy, jenž se pozvolna změní z bojácného kluka na odvážného a rozhodného hocha, který se dokáže postavit i vytrvalým lupičům. Jasně, že tito "Mokří bandité" nepobrali zrovna všechnu chytrost světa, ale i přesto si zaslouží Kevin pochvalu. Takové důmyslné někdy jednoduší pasti,  které si na ně nachystá se jen tak nevidí. Chris Columbus jednoduše natočil vynikající film, což není ani divu, když měl k dispozici tak dobrý scénář od Johna Hughese, odborníka na komediální a teenage filmy, a navíc, když snímek ještě doplnil o dokonalou hudbu od dalšího mistra Johna Williamse. Jaké dítě by nechtělo být jednou samo doma a užívat si alespoň na chvíli, všechny možnosti  domu, ve kterém bydlí? Takové, snad neznám. A nejen pro ně, tu je právě Sám doma.