Kakho-oto

Kakho-oto

okres Přerov
archivář

6 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 22.2.2019  08:20

    Velmi silné tři hvězdičky, ale čtyři udělit nemohu: - mix brutality s černým humorem mně nesedí - scéna s posledním mrtvým s přezdívkou Lavina je velmi trapná - všechny postavy indiánů jsou záporné

    • 23.7.2018  07:38

    Ano, jedná se o dokument "letem, světem", poněvadž chtěl obsáhnout více událostí odboje. Přesto se jedná samozřejmě jen o malý výběr toho, co se v protektorátu v oblasti odboje stalo. Dokument se věnuje událostem let 1942 a zejména 1943-1945. Opravím údaj od uživatele Volodimira 2: v dokumentu se mluví o Ernstu Gerkem, druhém veliteli řídící úřadovny gestapa v Praze, jenž vystřídal Hanse Ulricha Geschkeho.

    • 9.5.2018  08:15
    Národní očista (TV film) (2018)
    *

    Tento dokument je výsměch elementární objektivitě. Jak tady někteří zmiňují: v dokumentu vůbec nic nepadne o hrůzách, které předcházely mimořádným lidovým soudům (a Národnímu soudu v Praze) - pouze naznačeno je to u stvůry Kašparové. Mimořádné lidové soudy odsoudily na smrt většinu gestapáků, kteří se českým úřadům dostali po válce do rukou. Většina českých kolaborantů, kteří byli odsouzeni k smrti, si to rovněž zasloužila (stačí si prostudovat seriózní odbornou literaturu, sám znám regionální případy). Prohřešky proti malému retribučnímu dekretu byly řešeny trestními nalézacími komisemi ONV, které neudělovaly drakonické tresty (navíc velká část případů skončila omilostněním či očištěním). O kvalitě dokumentu vypovídá též obsazení, poněvadž z vystupujících historiků ani jeden nepatří k renomovaným a obecně známým (osobně znám pouze Machalu, jenž byl jako jediný poměrně solidní a seriózní). Stačí si to porovnat s historiky, kteří vystupují v dokumentu Apoštol národní zrady.

    • 4.5.2018  08:18
    Milda (2017)
    ***

    Takový "Svět podle Mildy" (něco na způsob portrétu prostějovského neonacisty - Svět podle Daliborka, byť se jedná v každém případě o jiný fanatismus, stále jde o fanatismus, zatvrzelost, neschopnost sebereflexe, demagogii apod.).

    • 30.4.2018  13:02
    Top 10 starověkého světa (TV seriál) (2016)
    *

    Viděl jsem epizodu o top 10 diktátorech starověku... Je to děs běs, něco tak neseriózního a bulvárního, aby člověk pohledal. Namátkou: na prvním místě skončil Čingischán (starověk???), všichni diktátoři byli tak drsní, že se s nimi pozdější diktátoři a tyrani nemohou údajně poměřovat (takže např. Ramesse II. byl horší než Stalin a Kleopatra horší než Hitler a Caligula horší než Pol Pot?), Čingischánovy hordy vybily 11procent tehdejší lidské populace (jak na to vystupující historici přišli, když o populaci tehdejšího světa máme jen hrubé odhady, o Americe ani nemluvě...). Jestli takhle pracují američtí historikové, pak třeba těm našim (byť k řadě z nich lze mít jistě velké výhrady) obecně nesahají ani ke kolenům.

    • 13.3.2018  11:08

    Víťa Sršeň se představí do telefonu jako Zeman (po spatření fotografie Miloše Zemana na titulní straně novin). Paní na druhé straně reaguje: Vy jste od pana Drahoše, že? Sršeň alias Zeman s tím souhlasí. Tvůrci seriálu nemohli tušit, že jistý pan Drahoš se o několik let později postaví do voleb právě proti Zemanovi. Tato náhoda mě celkem pobavila.

    • 10.1.2018  07:19

    Vím, že takoví exoti jsou i jinde, ale i tak jsem se snad poprvé styděl za to, že jsem z Prostějova. Asi ještě větší exot než "hlavní hrdina" je slovenský přítel jeho matky, který jednou vyjadřuje neonacistické názory, podruhé proklíná Němce. Je to jedinec nebezpečný svou blbostí a bezcharakterností.

    • 8.1.2018  12:19
    Želary (2003)
    ***

    Trochu nadhodnocený snímek. Jestli jsem si dobře všiml, tak tyto dvě scény spadají do období podzimu 1943: čokoláda z amerických letadel a popravení pomocníci partyzánů. Pokud tomu tak skutečně je, potom se tvůrci dopustili historických omylů, poněvadž partyzánský odboj byl na Valašsku až od září 1944 a americká letadla přelétala nad naším území až od července 1944. A oběšenci uprostřed temného lesa? Nacisté v několika případech i u nás nechali viset oběšené partyzány na stromech či telegrafních sloupech, ale dělo se tak na veřejně frekventovaných místech za účelem odstrašujícího účinku, nikoliv na málo přístupných místech jako byl např. "prostředek" hustého lesa (filmaři prostě chtěli nějak vyděsit hlavní hrdinku a jiný způsob je nenapadl...). Způsob vyobrazení rudoarmějců je případ sám o sobě. Znásilňování českých žen sovětskými vojáky bylo bohužel poměrně běžné, ale nedorozumění a masakr na způsob toho, co je znázorněno ve filmu, mně není znám. Samozřejmě ale nevím všechno.

    • 21.11.2017  09:32

    Nejen, že z tohoto dokumentu vyšel Trockij poměrně kladně, což je v rozporu s líčením řady renomovaných historiků, ale také hned dvakrát zaznělo, že bělogvardějci bojovali za návrat cara, carismu. Kde na takovou blbost přišli? Na straně bílých byli menševici, praví eseři, kapitalisté, zatímco monarchisté byli jen malou částí "bílých sil", zatímco proti nim stáli bolševici s levými esery. Návrat carismu si přáli pouze monarchisté. V občanské válce šlo o to, zda budou v Rusku a "přilehlých státech" (od prosince 1922 státní útvar s názvem SSSR) dále vládnout bolševici, kteří svrhli demokratickou vládu a nikoliv cara, nebo zda se jim v tom podaří zabránit a budou zničeni. Jak víme, nakonec zvítězili bolševici, jejichž vláda trvala až do roku 1991.

    • 8.9.2017  15:09

    Spolu s Kvadraturou ženy, Poselstvím z neznámé země a Koncem velké šance jeden z nejlepších dílů, možná ten vůbec nejlepší. Drastický příběh s místy hororovou atmosférou, skutečný námět (vrah Pilčík alias Petlan, žádný "Král Šumavy"), výborní herci podávající výborné výkony (I. Kačírková, M. Kopecký, F. Filipovský), Stella Zázvorková v roli ženy lákající nebohé oběti do bažin. Škoda jen, že díly první desítky mají max. 65 minut. Tento díl mohl být delší (až 80 minut). 95 procent

    • 13.6.2017  08:00
    Spectre (2015)
    ***

    Bohužel, jako u filmů Casino Royale a Quantum of solace (Kvantum útěchy) se jedná o průměrný akční film a jednu z nejhorších bondovek. Nápad s návratem Blofelda se mi rovněž nelíbí, a už vůbec ne to, že i padouch Silva ze Skyfallu (světlá výjimka z Craigových bondovek) byl vlastně Blofeldův podřízený a poskok. 60 %

    • 13.6.2017  07:56
    Smrtihlav (2017)
    ****

    Jako film zábavnější než Anthropoid, historicky ještě mnohem více nepřesné. První polovina o vstupu Heydricha do struktur NSDAP (a zejména organizace SS) a jeho proměně ve všeho schopného zločince je na pět hvězdiček, druhá polovina o našem odboji má úroveň dvou až tří hvězdiček. Těch historických nepřesností je tam až přespříliš. Ano, film připomíná naše hrdinství - podle toho filmu to ale vypadá, že jediní opravdoví odbojáři v protektorátu byli Tři králové (ztvárněni jako bijci Němců, avšak šlo o zpravodajce) a pár parašutistů z Anglie a jejich pomocníci z řad pražského civilního obyvatelstva. Scéna po likvidaci Morávka, kdy Heydrich řeční k Pražanům o konci českého odboje, tomu hodně nasvědčuje. Příběh Gabčíka a Kubiše by si zasloužil podstatně lepší snímek než dva poslední (Atentát z roku 1964, byť má rovněž mouchy, stále vede). Totéž platí o tzv. Tří králích čs. odboje (Mašín, Balabán, Morávek) a také o řadě dalších kapitol českého protinacistického odboje. 70 %

    • 25.5.2017  08:35
    Hlas pro římského krále (TV film) (2016)
    ****

    Objektivně spíše za tři hvězdičky než za čtyři. Proč přece jen nakonec čtyři: historických filmů o středověkém období jsme po roce 1989 natočili velmi málo a tohle je asi ten zatím nejlepší (V erbu lvice, série Apoštolové Slovanů i trilogie Jan Hus jsou rozhodně horší), řež v Itálii je velmi povedená akční scéna. 70 %

    • 9.2.2017  07:36

    Postava ztvárněná Barbarou Brylskou je inspirována Annou Stanislavovou (narozena 1914 v Moravských Budějovicích), fanatickou stoupenkyní nacismu. V létě 1941 si vzala za muže Miroslava Šturce a ještě téhož léta udala ho a jeho přátele z trampské osady Ztracená naděje.Ti zemřeli na popravištích a v koncentrácích. Po válce byla Anna Stanislavová odsouzena k trestu smrti a popravena (20. 3. 1947 v Praze). Viz PEJČOCH, Ivo - PLACHÝ, Jiří: Ženy na popravišti. Tresty smrti vykonané v Československu na ženách v rámci retribučního soudnictví v letech 1945-1948. Cheb 2016, s. 167-170. Stanislavová nebyla po válce žádnou americkou agentkou, jak si vymysleli tvůrci tohoto filmu. Čistě k filmu bez ohledu na historické konotace: není to vůbec špatný snímek, závěr je celkem nijaký, ale celkově podle mě 65 % - tedy o třídu lepší než současných 44 %.

    • 1.2.2017  12:28
    Bohéma (TV seriál) (2017)
    ***

    Jako zdroj poznatků k historii českého filmu či jednotlivých filmařů za protektorátu to nelze brát bez ověřování z hodnověrných zdrojů, poněvadž něco bylo jinak, jak uvedla scénáristka Tereza Brdečková. Čistě jako filmové dílo (televizní seriál) nejde bohužel o více než průměr - zaujme pár scén či rozhovorů, z postav seriálu nejvíce Burian - skvěle ztvárněný Javorským. První tři díly jsou horší než film Lída Baarová od Filipa Renče, nicméně čtvrtý díl o Letenské je brilantní (vrcholem pro mě byla ukázka popravy ze dne 24. 10. 1942 v Mauthausenu, toho dne stejným způsobem zemřelo okolo 250 Čechů - rodinných příslušníků a pomocníků paraskupin ze západu). Pokud by byly poslední dvě epizody na úrovni čtvrté, dal bych seriálu čtyři hvězdičky, avšak po solidním pátém dílu následovala poslední (stalinistická) epizoda, jež se kvůli dlouhému časovému záběru děje (1945-1954) příliš nepovedla (a to je teď jako jediná v červených číslech...). Celkem 65 %

    • 29.1.2017  09:47
    Angelika (2013)
    **

    Ten film nemá žádné kouzlo a taky se dějově přespříliš podobá filmu Angelika - markýza andělů, který má navíc kouzlo a také větší filmařské kvality. Nedivím se, že avizovaný druhý díl ještě není natočen a zřejmě už ani nebude. Výprava, kostýmy, skvělá šermířská scéna a poměrně atraktivní Nora Arnezeder - to jsou klady filmu. 40 % a ani o píď více (jedno shlédnutí stačí)

    • 23.1.2017  07:43
    Sever a Jih (TV seriál) (1985)
    ****

    Velmi kvalitní seriál a skvělá popularizace období dvaceti let před občanskou válkou v USA. Vrcholem jsou především vzájemné návštěvy Mainů a Hazardů, kdy hrozí nějaký vyhrocený konflikt, např. pomoc otrokovi Gradymu na Jihu či pokus o likvidaci Orryho na Severu (či Billyho na Jihu). Charakterově dost černobílé: Orry Main, George Hazard, Billy Hazard, Charles Maine, Madeline La Mottová-Mainová, Constance Hazardová, Brett Mainová-Hazardová vs. Justin La Motte, Ashton Mainová-Huntoonová, Elkanah Bent, Salem Jones, Izabel Hazardová. Vymyká se protiotrokářská fanatička Virgilie Hazardová, jež není zase tak zlá, "jen" zaslepená svým světonázorem. Zejména v druhé řadě ukáže i jiné dobré stránky než je vymezování se proti otrokářství. 85 %

    • 23.1.2017  07:20

    Kvalitní dobrodružný film, i podzimní a zimní prostředí dodává příběhu šmrnc. Ohradil bych se proti větší realističnosti příběhu, tedy argumentu řady komentářů. Historičtí Apači by proti asi 30 petrolejářům nepotřebovali pomoc jiných kmenů, problém by sami zlikvidovali (že by ve skutečnosti proti indiánům stálo více hrdlořezů, nechávám stranou). Jak dokázal Tokvi-Kava tak rychle svolat i velmi vzdálené kmeny? Apačů bylo circa 50 a žili na území velkém jako katastr dvou či tří českých průměrných obcí? Apači měli okolo roku 1870 zcela běžně moderní pušky, ve filmu jim je musí dodat Sam Hawkens (zase pominu, že je filmoví Apači ihned umí výborně ovládat). Apači v trilogii Vinnetou nebojují partyzánským způsobem, který zdobil historické Apače. Když tohle pominu, trvám na tom, že film splnil svůj účel (účel dobrodružného filmu - napětí, akce, hezké prostředí, k tomu kvalitní herecké výkony). Nebudu ale mluvit o realističnosti příběhu, když není realistický (stejně jako Vinnetou - poslední výstřel či Mayova knižní předloha, všechno jsou to svým způsobem pohádky, ale každá trochu jiná). Apropos Rossman (Karel, nikoliv František) je literární postavou v Kafkově románu Amerika. Autoři nového Vinnetoua hledali jména postav skutečně nejen v Mayových předlohách.

    • 16.1.2017  13:23

    Objektivně za lepší tři hvězdičky, ne za čtyři. Ty jsem dal kvůli některým silným částem: zobrazení přistěhovalců do USA v 1. minutě filmu, Shatterhandovo boxování - aspoň něco mu jde, boj na hřbitově (realistický - Apači nejsou ani vidět a likvidují bastardy ze zálohy), boj na mostě, Shatterhandovo vysvětlování akce před bojem na mostě, dobře vybraní herci, krásná výprava a prostředí, proindiánský pohled. Výrazným záporem je pobíjení Apačů kulometem - nejvíce to, že si sami svítili na cestu a v průběhu palby jeli stále dopředu, vstříc zbrani. Pasáže u Apačů jsou příliš dlouhé. První shlédnutí vyvolalo nadšení, další dvě znamenala mé procitnutí z krásného snu. Mírně nadprůměrný dobrodružný film. 70 %

    • 16.1.2017  13:14

    Nová trilogie o Vinnetouovi prý boří mýty o indiánech a Divokém západě a podle některých článků dokonce nastavuje zrcadlo Mayovým pohádkám... Tak co nám nabídl např. druhý díl: Vinnetouovi Apači (Mescalerové nejsou v celé trilogii ani jednou zmíněni) žijí v pár stanech a nechají se totálně převálcovat bandou max. 15 Mexičanů, strážce nemají Apači žádné, nemají ani pušky (Vinnetou získá v závěru stříbrnou ručnici od bandity a je z toho paf), cestu k pokladu ukazuje orel. Historická realita: Apači byli skvělí bojovníci a okolo roku 1860 měli běžně moderní pušky (nebyl problém koupit si je na "černém trhu" či jinak sehnat), Apači byli postrachem rozlehlých mexických oblastí a rozsáhlého území jihozápadu USA, nemluvili lakotsky, ale samozřejmě apačskými dialekty, jejich oblečení bylo jiné než ve filmu. I většina Mayových indiánek má k realitě mnohem blíže než nová trilogie (výjimkou jsou některé motivy, např. slavení Vánoc mezi indiány nebo dlouhý pobyt Vinnetoua na severu Afriky, ale to jsou skutečně výjimky). Apačů je v celé trilogii velmi málo, ale zároveň pořád stejně (i po masakru cca 20 bojovníků kulometem v prvním dílu). Tvůrci zvláště u tohoto a třetího dílu zcela odvrhli Mayovy knižní předlohy. Dokonce dopředu vyhlašovali, že si to samozřejmě udělají podle sebe, vždyť mají svoji hlavu. Skutečně? Místo bandity Cornela se objevuje mexický rabiát El Más Loco (přezdívka pro mexického drogového zločince z konce 20. století), božstvo (žravá potvora) Cthulhú je převzato z díla H. P. Lovecrafta, amerického autora fantasy. Tomuhle říkám "originalita". K prvnímu a třetímu dílu jsem shovívavý, ale u tohoto druhého dílu nelze dát více než slabé dvě hvězdičky (prostředí, kostýmy i výprava jsou krásné, ale děj je sotva na hvězdičku).

    • 27.12.2016  11:57
    Vinnetou (TV seriál) (2016)
    ***

    Film Vinnetou - Nový svět se mi celkem líbil a není tak úplně mimo od knižní předlohy. Stölzelova verze je více drsnější, špinavější a modernější než 50 let staré filmy. Čekal jsem poněkud více akcí, padouch Rattler je zde větším zloduchem než v knize, kde šlo o zbabělého opilce. Film Nový svět je ještě více "proindiánštější" než starší filmy a knižní předlohy. Co se mi moc nelíbí je likvidace Apačů pomocí kulometu - Apači ovládali partyzánský boj a tady v noci s pochodněmi přepadnou tábor železničářů. Závěrečná akce Apačům zlepší reputaci a to především zásluhou Old Shatterhanda. Obsazení není špatné (postavy Vinnetoua, Nšo-či, Inču-čuny, Rattlera i Sama Hawkense), i Möhringa (Old Shatterhand) beru (jen ten jeho věk...). Zatímco Barkerem ztělesněný Old Shatterhand je akční superman, Möhringův Old Shatterhand je inženýr, idealista, boxer a kladný hrdina, ale do nadlidského hrdiny má (v celém seriálu) daleko. Resumé: Vinnetou - Nový svět 70 %, lepší než 5-6 mayovských filmů ze 60. let Tajemství stříbrného jezera: o dobré dvě třídy horší než Nový svět, chvílemi se na to ani nedalo dívat - bez napětí, bez akcí, špatná romantika, hlavní hrdinové jsou trotlové, Apači se nechají porazit pár mexickými bandity, skvělá Mayova předloha byla naprosto a zcela ignorována... Film na úrovni strašného Petrolejového prince a místy skoro na úrovni příšerného Vinnetouova návratu (1998). Resumé: Vinnetou - Tajemství stříbrného jezera 35 % Film Vinnetou - Poslední boj: těžko uvěřitelný příběh, kde Apači potřebují na pomoc proti 30 banditům pomoc snad všeho zbytku volně žijících indiánů v USA (a všichni pak bojují o 3400 hektarů půdy - katastry dvou průměrných českých obcí...), Apačům musel v roce 1871 (!) pušky předat Sam Hawkens a ti je hned perfektně ovládali (v té době měli indiáni zcela běžně moderní pušky), prostě silně nereálné a také idealistické. Když se od toho oprostím, tak jsem viděl zábavný dobrodružný film. Je téměř jasné, že tímto nová řada s Vinnetouem končí, další díly nebudou. Nasvědčuje tomu i scéna sbratření těsně před posledním bojem. "Zaujalo" též, jak se Old Shatterhand hlásil ke křesťanství - jak k tomu došlo, když v prvním dílu tvrdil něco jiného? Mezi klady filmu řadím závěrečný boj i souboj Vinnetoua s Tokvi-Kavou (poloviční Komanč z Mayovy knihy Černý mustang), dramatický a vážný děj, český prvek (František Rossmann). Resumé: Vinnetou - Poslední boj 75 % Celkové resumé: viděl jsem tři filmy, dva mírně nadprůměrné, jeden velmi podprůměrný. Nejedná se o žádnou adaptaci Mayova díla (snad s výjimkou první části), ale o fanfiction tvůrců. Bohužel, stejně jako před 50 lety byl knižní May téměř zcela ignorován. Na rozdíl od klasických filmů z 60. let chybělo více akcí a romantiky - paradoxně tohle naopak bylo i v knihách a zrovna toto není pro filmové dílo to pravé. Výprava, kostýmy, hudba i vybraní herci - to vše bylo na slušné úrovni (pominu to, že Apači jsou ve všem včetně jazyka vyobrazeni stejně jako Lakotové). Kdyby první a třetí díl zkrátili o circa 20 minut a druhý nenatočili vůbec nebo by ho natočili jinak, byl bych velmi spokojený. Takto jde o vyloženě průměrný seriál. 60 % (tři čisté hvězdičky)

    • 16.12.2016  11:57
    Vinnetou se vrací (TV film) (1998)
    *

    Nemusela to být taková blbost, kdyby byl děj zredukován do jednoho TV filmu. Pak by se to možná dalo a taky by to bylo lepší než seriál Můj přítel Vinnetou. Natočená a výsledná podoba dvoudílného filmu Vinnetou se vrací je silně podprůměrná, téměř nedobrodružná, ujetá vzhledem k přežití Vinnetoua a jeho věku (když zemřel v 70. letech 19. století, potom by v tomto snímku muselo jít vzhledem k jeho vizáži o roky 1900-1910 - tehdy již žádní indiáni nežili volně a Divoký západ byl minulostí). Malým kladem filmu jsou někteří skuteční indiánští herci v rolích indiánů. Tohle nemá žádná jiná filmová "mayovka" či vinnetouovka. 20-25 %

    • 5.12.2016  07:42

    Z hlediska faktografie a historické věrohodnosti tento film samozřejmě propadá na celé čáře. Na druhé straně je to alespoň poměrně zábavný a odpočinkový film s dobře obsazenými hlavními rolemi dvou lampasáků. 60 % = tři čisté hvězdičky

    • 28.11.2016  15:01

    Jedna z nejvěrnějších adaptací knižní předlohy Karla Maye uspěje i bez tohoto kontextu. Děj je velmi zábavný a napínavý. Pouze zde se mají diváci možnost seznámit s postavami Hobble Franka a Tety Drollové (muž). Jediné dvě zásadní věci, které jsou v knize a chybí v tomto filmu: přepadení Buttlerovy farmy a postava Old Firehanda (ten chybí i ve filmu z roku 1962). Naopak nechybí geniální dějové linky s černým panterem na lodi a uvěznění banditů v železničním tunelu. Východní Němci chystali i loutkový film Duch Llana Estacada, ale ten již nebyl natočen vzhledem k přelomovým událostem roku 1990. Podle mě je skutečně škoda, že tento film nebyl nadabován do češtiny a vydán alespoň na DVD. Hodnocení filmu: 85 %. Dodatek: poklad a stříbrné jezero se staly později námětem pro animovaný film z roku 2007 a pro druhý díl televizní trilogie z roku 2016. V těchto případech se filmaři totálně odklonili od literární předlohy Karla Maye (mj. jde v těchto filmech o poklady Inků!! a Apačů!). Ve všech čtyřech snímcích s motivem pokladu na stříbrném jezeře chybí postava Old Firehanda, který je v románu zcela stěžejní postavou.

    • 29.10.2016  20:37

    Dávám tři hvězdičky a silné (tj. 3,5). Film není špatný a už vůbec ne tolik, jak píší "odbornice" Spáčilová a Míšková (vlastenecky laděný film hold není pro řadu lidí to pravé ořechové). Jistá naivita ve filmu je, ale to je společný znak řady jiných filmů s podobnou tématikou. Osamělý sovětský uprchlík nebyl v protektorátu ničím zvláštním - nevím tedy jak v Českém ráji, ale na Drahanské vrchovině jich bylo již na jaře 1943 několik, což je doloženo. Jednalo se o uprchlíky z německého zajetí, kteří byli přes dva roky ukrýváni našimi vesničany. Od října 1944 se zapojili do partyzánského odboje, organizovaného sovětským výsadkem Jermak. Samotný výskyt sovětského uprchlíka nekritizuji, jen to jeho vyzbrojení samopalem Špagin a zásobou nábojů nebylo ve filmu vysvětleno. Rozhodně záslužnější čin scénáristy a autora předlohy než Habermannův mlýn. Hradilek byl herecky přesvědčivý. Velmi se mi líbila horolezecká linka a záběry na krásnou přírodu.

    • 7.10.2016  10:50
    Anthropoid (2016)
    ***

    Pro toho, kdo má o pozadí atentátu větší povědomí jde spíše o zklamání. Vím, že nejde o dokument, ale proč tvůrci např. 1. udělali z hajného kolaboranta, když ve skutečnosti Gabčíkovi a Kubišovi naopak pomohl 2. je nutné vymýšlet si údaj o 5000 (!!!) zastřelených Češích během prvního týdne, kdy byl ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydrich? - za prvního stanného práva bylo popraveno okolo 500 Čechů (v průběhu čtyř měsíců!), což Heydricha pochopitelně neomlouvá (z velké části šlo o důležité odbojáře, mj. i ze struktur ilegálních komunistů) 3. Zelenka-Hajský a Vaněk by snad nemohli vůbec tvrdit, že jsou zbytkem našeho odboje (na začátku roku 1942 byli samozřejmě různí odbojáři v každém větším protektorátním městě, něco jiného je způsob a intenzita jejich odboje) 4. Kubiš a Gabčík měli bojové zkušenosti z bojů ve Francii na jaře 1940, neměli tudíž zkušenosti jen ze střelby na "panáky" 5. Heydrich pálí po výbuchu bomby do lidí, ale ve skutečnosti se mu pistole zasekla 6. pro parašutisty si nepřijely žádné pohřební vozy s rakvemi za účelem odvozu parašutistů k partyzánům na Moravu (lež Ladislava Vaňka, mj. partyzánský odboj u nás tehdy v podstatě vůbec neexistoval) 7. parašutisté se bránili hrdinně několik hodin, ovšem jen s pistolemi a podle dobových dokumentů postřelili několik Němců, ale nikoho nezabili Poslední dva body obsahuje i Sequensův film Atentát (1964), který je mimochodem očividně zdařilejším snímkem o atentátu na Heydricha. V závěrečných titulcích Anthropoidu je: odhaduje se, že během represí po atentátu nacisté zlikvidovali 5000 Čechů - tady už jsou blíže pravdě, poněvadž s přičtením 3000 Židů se jedná zhruba o 5000 osob z protektorátu. A pokud bych se vrátil k úvodním titulkům: protektorát nevznikl bez jediného výstřelu viz obrana Čajánkových kasáren v Místku naší armádou v průběhu 14. 3. 1939. Klady filmu představují obstojné herecké výkony, dobře natočené akce (i když vůči historii velmi nadsazené), scény s brutálním nacistickým mučením a také připomenutí toho, že i u nás byl odboj - bohužel zvláště v cizině se jedná o jedinou známější akci našeho domácího odboje. Alespoň tohle film znovu připomene, i když je velmi zkreslený. Na druhé straně co by říkal nizozemský znalec jejich odboje na film Černá kniha? Asi totéž co já o Anthropoidu, možná by byl ještě tvrdší.

    • 26.4.2016  09:45
    Kde domov můj? (TV pořad) (2016)
    ****

    Příjemná a odpočinková soutěž s poměrně nízkými výhrami. Jednu hvězdičku jsem přidal kvůli vlastní a nakonec ne neúspěšné účasti.

    • 7.4.2016  14:23

    Milý a odpočinkový film. Krásná podívaná i poslouchaná.

    • 7.4.2016  14:22

    Film o ničem, slabá jedna hvězdička (ani jsem to nedal celé). Slovy blízké osoby: Co je to za chujňu?

    • 27.3.2016  21:13

    Viděno v kině Metro 70 v Prostějově dne 24. 3. 2016. Přítomno mírně přes 60 osob (sál s kapacitou 370 míst). Film splnil to, co jsem od něj čekal. Na pět hvězdiček to rozhodně není, ale na čtyři ano. Pokud bych uvažoval o třech, je tu neuvěřitelný výkon Michaliny Olszanské, který mě přesvědčuje o právoplatnosti čtyř hvězd. Ostatní herci nedostali ve filmu moc prostoru, s výjimkou Melíškové, Pechláta a Šoposké se jedná vlastně o štěky. Je velice dobře, že byl natočen film o Hepnarové a to takový, který jí nefandí ani jí vyloženě neodsuzuje. Strašná tragédie, že kvůli psychicky nemocné ženě (přitom mladé, krásné a ne hloupé) zemřelo tolik lidí. V době, kdy platil trest smrti, ani jiná možnost jejího konce nebyla, přesto určitě byla možnost, jak se událostem z 10. 7. 1973 dalo předejít. V novodobých českých dějinách donedávna jedinečný příběh (ano, jedině uherskobrodské události z února 2015 připomínají zločin Hepnarové - především počtem obětí). Mimochodem film o Hepnarové by se dal natočit znovu - jako nákladný psycho thriller (samozřejmě s hudbou a barevný) - a určitě by to znovu stálo za to. Odmítám názory, že by se neměly točit filmy o reálných záporných a tragických postavách.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace