Kakho-oto

Do diskuze jsem na jaře napsal, že očekávám spíše ahistorickou podívanou. Dnešní umělci zkrátka nectí ani známá historická fakta (viz např. nová Sissi, Jáklův Jan Žižka) ani kvalitní literární předlohy (v případě Marie Antoinetty opět první možnost). Očekával jsem alespoň podívanou, tj. atraktivní a zábavný seriál (na příklad jako v případě třetího až pátého dílu série Marie Terezie, které mě navzdory některým ahistorismům a nesmyslům bavily), ale toho se mi dostalo jen v několika dílech, např. v prvních dvou téměř vůbec. Seriál bude pokračovat (minimálně) druhou řadou, protože první řada skončila událostmi roku 1780, tj. 13 let před popravou hlavní hrdinky. Kvůli zvědavosti a mé oblíbené německé herečce Emilii Schüle se budu dívat i na druhou řadu seriálu.

To je ale obsahem hnusný film...Díval jsem se na něho kvůli Emilii Schüle a také proto, abych si procvičil poslech němčiny. Nehledě na to, že jsem řadě huhlání a pokřiků nerozuměl, jsem hlavní děj lehce pochopil. Nedokážu tedy říct, čím je nebo má být film vtipný. Zobrazením braní tvrdých drog? Vulgarismy? Touhou zavraždit vlastní matku? Úklidem spermatu v peepshow? Zobrazením ubití ženy na základě práva šaríja? Jedna hvězdička za Emilii, přestože hrála hroznou roli (ale kdo tady nehrál hroznou roli?). Druhá hvězdička za údiv a skutečnost, že jsem film dokázal bez větších potíží nadvakrát shlédnout.

Na film jsem se podíval dnes ráno, hned po dočtení skvělého románu. Film je až na některé detaily natočen přesně podle knihy, přesto na ní podle mého názoru nemá. Jedná se o jeden z příběhů, které je mnohem lepší si přečíst, než sledovat jejich filmovou adaptaci. Jsem velice rád, že jsem příběh dopředu neznal a knihu si tak mohl patřičně užít.

Celkem slušný film o protinacistickém odboji polských skautů. Kromě několika odbojových akcí zaujmou drsné scény mučení zajatého skauta. Kameny na pevnost jsou opravdu lepším počinem než Město 44, které se věnuje Varšavskému povstání z konce léta 1944. I o českém skautském odboji by se dal natočit pěkný film. Odbojová organizace Zpravodajská brigáda (ZB) přezdívaná jako "Zbojníci" prováděla od roku 1943 úspěšnou špionážní činnost a v květnu 1945 se mnoho jejích členů zapojilo do Pražského povstání.

Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři.

Pokračování dílu Holky na odpis je o poznání slabší. Navíc zde není skoro vůbec k vidění Emilia Schüle, která byla ozdobou prvního dílu. Jak zde napsali jiní: vyšetřování ve Zlatém náramku je celkem nudné, moc se toho neděje, až nakonec přijde rychlé a velmi překvapivé rozuzlení. Případ skončil až příliš nepravděpodobným happy endem.

Dost drsná kriminálka o zneužívání a následném vraždění mladých běloruských dívek. Jedna z nich se probudí na smetišti a stane se důležitým svědkem zločinu. Zahrála si jí herečka Emilia Schüle, která byla za ztvárnění role poprávu kladně hodnocena.

Epizoda Místa činu, jež se věnuje případu vraždy německé pravicové feministky. Vyřešení případu mě trochu, ale skutečně pouze trochu, překvapilo. Vzpomněl jsem si přitom na film Je Suis Karl. Ze tří dílů Místa činu, kde hraje Emilia Schüle, je tento na stejné úrovni jako starší epizoda Holky na odpis.

Komedie, na které není v podstatě vůbec nic vtipného. Film nezachraňují ani mí oblíbení němečtí herci Wotan Wilke Möhring (poslední představitel Old Shatterhanda) a Emilia Schüle. Dívat se na tento film je skutečně jen ztráta času.

Filmařsky je film udělán celkem zručně, nicméně zároveň se jedná o neskutečnou probruselskou agitku. Film se snaží navodit dojem, že neonacističtí teroristé (zakuklení jako hnutí Regenerace Evropy) jsou pro blízkou budoucnost mnohem větším nebezpečím než islamistický terorismus. Zejména je to patrné v závěru filmu. Působí podle mě velmi nevěrohodně, že by nějaké neonacistické hnutí mohlo mít širokou základnu na vysokých školách. O rozhodnutí jednoho z vůdců nechat se zabít svými politickými souputníky, aby tak vyvolali revoluci v Evropě, raději ani nemluvím. Film je "vrcholným" dílem jedné z propagand. Tak jako mají komunisté např. Třicet případů majora Zemana a prosudeťáčtí aktivisté Habbermanův mlýn, tak mají ultraliberalisté, vítači migrantů apod. Je suis Karla.