ReneeS

Pro jednou mám pocit, že pomalé plynutí příběhu mu uškodilo. Zbytečně byl natahovaný děsivými scénami, které se ale víceméně jen opakovaly a spoléhaly více na hudbu a zvuk ,než na samotný příběh. Nebudu tvrdit, že mě hlavně v prvním díle párkrát nezamrazilo, ale méně by bylo možná více. V tomto případě dobře zahrané postavy měly větší potenciál, než jim příběh nakonec nabídnul. Nepřítomnost Michaela Palina, skoro v celém druhém díle, zamrzela, protože jeho zvláštní "80 a něco" starý pán dodával příběhu lepší atmosféru, než celá hudba dohromady.

Není žádným tajemstvím, že Colin Firth se pro dobře střižený oblek narodil - a tyhle byly střižené tak dobře, že i Jack Weatherill (This House) by zezelenal závistí. Přidejte k tomu slušivé brýle, dokonalý účes za každé situace, kamený výraz a ukázku britského přízvuku, který vždy spolehlivě rozbuší mé anglofilní srdce a pořád neuvidíte nic neobvyklého. Ale vidět ho nakopat prdel ostrým hochům v hospodě a na jednu ránu odpravit stařenku v kostele a kdyby jenom jednu, to už kapánek překvapí. Nemám slov, to bylo tak pošahané, že jsem se na místě zamilovala. Abych neubírala zásluhy i ostatním, těch správných agentů tam bylo požehnaně - spousta krásných přízvuků, spousta perfektně střižených obleků, spousta dobře mířených hlášek do vlastních řad, pěkná hra se stereotypy a jeden správně šílený megaloman se zabijáckou holkou po boku...co mi to jen .... "It ain't that kinda movie Bruv" .... opravdu ne? Na jednu stranu mám pocit, že to byla hrozná kravina, ale i tak je mi jasné, že tohle chci vidět znovu...btw. scéna s ohňostrojem!!! (i napodruhé pobavilo)

Jestli toho znuděného zákeřného Boha s milou tvářičkou někomu věřím, tak je to rozhodně Tom Hollander.

Děj hloupoučký, padouši hloupoučcí (tady to nezachraňovaly ani všechny ty výstřihy sličných čarodějnic), hrdinové vtipní. - a jelikož já se bavím ráda, tak to nebyla ztráta času. Něco podobného jako Jeníček a Mařenka Lovci čarodějnic, je to kravina, ale aspoň se u toho člověk pobaví.

Jsem jediná, kdo měl většinu času nutkavou potřebu vygumovat jim ten křečovitý úsměv z tváří? Máme tu takovou britskou verzi "Kropáčkovi vs Bartáčkovi" a jejich malicherné spory. Musím přiznat, že alepoň malé sympatie ke kterékoli z hlavních hrdinek jsem získala skoro až na kounci třetího dílu. Do té doby mi byly obě neuvěřitelně nesympatické (neplést nesympatické se špatně zahrané. Zahrané byly velmi dobře). To, co mi chybělo u dam, mi naštěstí vynahradili pánové. Na Majora Marka Gattise bylo radost pohledět, Paul Ritter mě se svým skotským přízvukem nejednou donutil k úsměvu a Nicholas Woodeson byl příjemným protipólem k neskutečně afektovaným dámám. Chvílemi neměly některé scény daleko ke grotesknosti, ale na tom snad není nic špatného. Celou dobu jsem si říkala, že jako komedie je to zábavné, ale žít v něčem takovém by bylo naprosté peklo. A po shlédnutí třetího dílu jsem si s překvapením uvědomila, že čtvrtý díl by mi vůbec nevadil.

Tak co nám tenhle film dal? Pár tak přehnaně teatrálních scén, až mi to dvakrát či třikrát vyloudilo úsměv na tváři. Dále jednoho Billa Nighyho - ten chlap ví jak se oblékat - to mi vyloudilo velký a spokojený úsměv na tváři. A tím bychom tak nějak skončili. Za nic jiného už tu jednu hvězdičku dát nemůžu, protože zbytek byl tak neskutečně špatný a hloupý, a to jsem měla hodně nízká očekávání, že se Mary Shelley musí v hrobě obracet.

Přiznávám, dejte přede mne skoro cokoliv typu "setkali se po 50 letech" a sežeru vám to i s navijákem. Ale tady, tady se jim to opravdu povedlo. Překvapivě hravý a milý byl první díl, a i ve zbytku série se zdálo, že je zaděláno na idylku. Ve skutečnosti to s tím "a žili šťastně až do smrti" nebývá tak horké. V druhé sérii ustupuje starý páreček do pozadí a pozornost se upírá na ty okolo. A ti teda mají problémů víc než dost. Místy to působí trošku překombinovaně, ale to ráda přehlédnu. I když se zbytek seriálu neodehrává v tom hravém tónu první epizody, má to své momenty - nemám ráda brity tak oblíený důraz na třídní příslušnost, ale scéna "Do you know the good thing about David Cameron? It´s that even he knows he is an ass ..." mě rozesmála hodně, ne obsahem, ale úžasným podáním. Samotný seriál by byl za 4* - zajímavý příběh, dobrá atmosféra, sympatické postavy, pátou přidávám za Dereka Jacobiho. Nevím jak to dělá, ale mám pocit, že ve svých scénách doslova září. P.S.Nemůžu se zbavit nutkání se na to podívat ještě jednou a spočítat všechny scény, kdy tam lidi postavili vodu na čaj, někomu přinesli hrnek čaje anebo kdosi ten čaj pije. Já vím, že to je britský seriál, ale tohle snad ani nemůže být pravda.

Till we meet again, my friend ... i přes vědomí, že popel Iana Richardsona už několik let odpočívá pod hledištěm Royal Shakespeare theatre, kus ve mně zbytečně doufá v nějaké to "again" kde se Dr. Bell bude moci znovu setkat s Doylem. Byla to kvalitní série s atmosférou, za kterou by se nestyděly i mnohé epizody Sherlocka Holmese. A stejně jako v Holmesovi i tyto příběhy měly něco navíc - pouto a přátelství dvou neobyčejných mužů. (a dobrý skotský přízvuk!)

Vše co jsem již řekla o předchozím díle a jště víc. Dokázalo si to držet napjatou atmosféru od začátku až do konce a to nejen díky samotným zločinům, ale i Doylovu přízraku minulosti. Skutečný, smyšlený, nevím...ale příjemně mě z toho mrazí.

Pokud si, stejně jako já, myslíte, že když máte nakoukaného/naposlouchaného Sherlocka v mnoha verzích, tak vám je už po chvíli jasné na jaký příběh se to vlastně díváte. Mýlíte se. Je to i není Sherlock Holmes a je to i není příběh osamnělé cyklistky. Ian Richardson a Charles Edwards v Sherlockovsky laděné sérii? Já nevím jak vám, ale když já si o tom přečetla, tlak mi vyletěl raketově vysoko. Očekávání proto bylo velké a nejsem zklamaná. Vstup profesora Bella na scénu bylo přesně to, co jsem doufala, že uvidím. První polovina se zdá být příliš podobná Osamnělé cyklistce, ale nenechte se zmýlit a hlavně, nenechte se odradit. Výborná atmosféra, výborný počin.