Seabeast

Seabeast

okres Praha
mořská obluda

37 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
    • 29.3.2018  13:29

    Po předchozích autorských audiovizuálních orgasmech, jimž byla prvotina Amer a druhý celovečerní zásek Podivná barva slz tvého těla, přichází třetí v pořadí thriller Nechte mrtvoly chytat bronz! od tohoto svébytného dua Forzani/Cattet. Tak jak je zvykem, osobitost podání optiky je zcela na úrovni, čemuž opět výborně sekunduje zvuková složka. Ale to je pro mě bohužel vše vážení. I když předchozí dílka byly příběhově velmi prosté, nechaly vás aspoň opájet se vším, co dolehlo na vaše oči a uši. Imaginace v hlavě bouřlivě rostla a nedala vydechnout, natož pustit. Scénaře sice nikdy nebyly silnou stránkou, ale alespoň se k té mozaice obrazů a zvuků hodily. U Mrtvolek jakoby stále něco chybělo a audiovizuální bombardování nic nezachraňuje. Spíš naopak, utváří naprostý chaos v orientaci příběhu, dialogů (co nemají vlastně žádný význam) a postav, kterých je vám v příběhu putna. Dohromady je vám tak servírován nesoudržný a nezajímavý celek u kterého jsem se tolik nebavil jako u předchozích počinech a kraťasů. Tvorbu Forzaniho a Cattet mám rád a těšil jsem se na novinku, ale místo toho jsem z kina odcházel bez hlubšího zážitku. Slabší tři.

    • 18.1.2018  13:00

    Johnny Cage sice hned v úvodní scéně zhebne (no jo spoiler), ale ač je Mortal Kombat 2: Vyhlazení o dost větší srajda než kultovní béčkový prvníl díl, tak mi kvalitativně přijdou zhruba nastejno. Proto moc nechápu zdejší stádovité odpadování, rozčarování a šedou barvu. Podobně akční, podobně přitroublý, podobně zábavný (svoji demencí), podobně... OK už držím chlebárnu. FIGHT!

    • 16.1.2018  11:24

    Bomba! Masakr! No ty kokos! Omlouvám se za bujaré hýření superlativy, ale zde Carpenter předvedl, že je skutečné filmové eso! Ani jsem nečekal jaká hutno-atmosférická pecka to bude! Od postupné "nevinné" introdukce ovšem dojde na takovou zápletku, která doslova a do písmene zaboří do křesla a nepustí. Jinak než vypnout na konci nemá smysl. K budování napínavého příběhu je využito opravdu zajímavých charakterů a podnětů, které nevypočítavě zasahují do děje rychlostí té nejostřejší kulky. Na akčních snímcích si moc nepotrpím, ale Přepadení 13. okrsku byl pro hlavní hrdiny a padouchy, co musí spolupracovat navzájem, tvrdý boj o holý život. Policejní stanice je terčem vychytralé krvelačné a nezastavitelné hordy, která ji vytrvale obléhá. Jedná se v přeneseném slova smyslu o "středověkou bitvu o pevnost". Scénář s dialogy je plný taky zajímavých hříček, jenž nemají vyloženě slabého nebo nudného místa. Ač jsem neviděl celou filmografii mistra Carpentera troufám si tvrdit, že se řadí mezi jeho nejvydařenější kousky. Rozhodně to po tomto zážitku musím napravit.

    • 16.1.2018  10:44

    Na rok 1922 je Häxan skutečně strhující dílo! Benjamin Christensen, který dokonce sám ztvárnil toho nejvyššího raracha, dal do kupy působivou výpravnou koláž ve které propojil něco málo z historie a jak lidstvo v raných dobách pohlíželo na okultno. Dále něco o čarodějnictví a jejich šílených procesech během kterých plno žen muselo krutě trpět. A v závěru i moderní vědecký posudek - podotýkám na svoji dobu. Nejvíce mě asi oslovila dramatická stránka filmu, protože Häxan se za ryze dokumentární moc považovat nedá. Je to prosté. Čarodějnictví jako takové rozebírá velmi z povrchu a v konečném důsledku na celou problematiku nahlíží spíše pod vědeckým úhlem pohledu. Nejedná se tedy o všestranný pohled pokrývající veškerá tajemství života a nevybízí k otázkám. Reflektuje převážně autorovu vizi na "čarodějnictví v průběhu věků". Každopádně ač tomu nebývá zvykem, tak musím uznat, že mě herecké výkony, kamera a celková výprava opravdu nadchla a ve střední části silně vtáhla do těch krutých dob inkvizice a davového šílenství. Nutno uznat, že ti skuteční šílenci byli představitelé katolické církve a za své činy se doufám navždy smaží v Pekle. V dávných dobách si toho museli lidi opravdu hodně vytrpět, takže je třeba cítit obrovský vděk v jaké žijeme době (i když není vždycky úplně růžová). Häxan na plný počet zkrátka nevidím, ale i tak se jedná o mistrovské Dílo, které dokáže okouzlit i dnes.

    • 24.10.2017  11:00
    Mrtvá jáma (1989)
    **

    Námět z psychiatrické léčebny pod níž se ukrývá šílený vědátor je sice lákavý, ale Mrtvá jáma je plačtivě nezábavné béčko. A když už přijdou konečně na řadu zombie úchylárničky, tak je pozdě bycha honit. Měl jsem co dělat s dokoukáním a kacířsky se přiklonil k proklikávání před kterým došlo na komfortní podřimování. Ale vždy od posledního místa nebdělého stavu přísahám, že jsem poctivě znovu zapínal. Jen jsem takhle usnul asi natřikrát, bohužel. Takže dvě hvězdy kvůli dvěma aspektům, které mě zaujaly. Líbila se mi netradičně pojatá kamera, která scény snímala ze zvláštních a pokřivených úhlů. Dodala tím filmu pěkný psycho nádech. Nu a poté Cheryl Lawson a její pobíhání v lascivním bílém prádelku, jenž lahodilo oku mému. Ach ta postavička! Hm a to je asi tak všechno vážení!

    • 18.10.2017  10:13
    matka! (2017)
    *

    Dost možná první Aronofsky, který mě totálně minul. Hloubavějšímu divákovi myslím alegorický význam neunikne a vazby na biblické vyjádření taktéž nelze přehlédnout. Jennifer Lawrence symbolicky ztvárňuje "Matku Zemi/Přírodu" a Javier Bardem jakožto "Pan Stvořitel" z křesťanského pojetí. Obecně se jedná přesně o typ abstraktního filmu ve kterém se rád babrám a přemítám o významech, ale matka! mě doslova a do písmene nebavila. Víc než chuť přemýšlet se dostavovaly pocity totální křeče a hysterie, která mi nemá co sdělit či předat. Afektovanost je z toho cítit na sto honů a zkrátka mě sledování a herecké výkony docela iritovaly. Je mi líto Darrene, tohle nebylo vůbec pro mě.

    • 16.8.2017  21:48

    Návrat otce série o Freddym Kruegerovi na scénáristickou a režisérskou stoličku je opravdu znát. Řeč je samozřejmě o Wesu Cravenovi, který v tomto sedmém díle dokonce ztvárnil sebe sama a přišel s netradičním koncepčním pojetím "filmu ve filmu". Vrací se k duchu původního dílu, přinaší staré známé postavy, které také hrají svojí maličkost a jsou nazývány svým pravým jménem. Freddy taktéž prošel proměnou a je hrozivější než předtím. Člověk si říká, že je po těch předchozích paskvilech všechno v pořádku, ale tento návrat a zakončení celé ságy je dle mě nepříliš vydařený. Možná o něco koukatelnější a záživnější než všechno ostatní (dvojka, čtyřka, pětka, šestka), ale rozhodně bych ho neřadil k dílům, které vám utkví výrazně v paměti. Freddyho pojetí bez špetky jeho osobitého černého humoru je nezajímavé až šedé jako myška. Má zde opravdu málo prostoru a jeho charakter takřka nemá žádný význam. To samé příběh, který se přílíš upíná na malého kastrolovitého chlapečka a jeho noční děsy - postrádá atraktivnost ke sledování. Čekal bych od Cravena o dost víc, ale Nová noční můra je docela zklamání, která jako satisfakce po pochybných pokračování nefungovala, jak měla. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 15.8.2017  10:01
    Dunkerk (2017)
    ****

    Zcela jiný a nový Nolan zároveň. Dunkerk je krokem do režisérově neprobádaných končin, nutno uznat, že velmi zdařilým. Vidinu klasicky pojatého příběhu s rozvrstvenými dialogy, jak bylo zvykem u všech Batmanů, Interstellarů, Počátků a Internetů (kterých je třeba zakázat), je potřeba odsunout stranou a připravit se na zcela jiný zážitek. Dunkerk je svojí syrovostí, 70 mm formátem obrazu (rozhodně zajděte do IMAXu) a permanentním tlakem natolik vtahující, že jsem měl celou dobu pocit, jakoby jsem se všemi vojáky byl na místě. Drsné, intenzivní a bez možnosti vydechnutí. Do toho prolínání třech příběhových linií, které neprobíhají v lineární formě, ale nezávisle na sobě. Ta tíha a beznaděj všech postav ve filmu spolehlivě dolehne i na vás v kinosále. A to už je co říct. Možná budu potřebovat ještě jednu projekci, abych poslední hvězdu přihodil, ale i tak není pochyb, že jsem byl svědkem něčeho zcela unikátního a nezapomenutelného...

    • 15.8.2017  09:19

    Ve srajdování v sérii o Freddym Kruegerovi se pokračuje i v tomto šestém díle. Čekal jsem největší průser, ale kvalitativně bych Freddyho smrt - Poslední noční můra hodil do pytle spolu s druhým, čtvrtým a pátým dílem. Jímala mě hrůza, že tato část bude více komediálně laděná, což může trochu mást ve zdejším žánrovém zařazení. Ale mohu vás uklidnit, že krom pár momentek (např. úvodní lítačka na koštěti) a scéně s videohrou, se nejedná o ryze komediální horor. Tyhle momenty mají funkci jen v takovém roztodivném odlehčení či vyzkoušení něčeho nového, co nebylo předtím k vidění. V drtivé většině si Freddyho smrt zachovává vážnější charakter. Jak je trvajícím zvykem z předchozích dílů, opět masky a mňamkózní efekty jsou to jediné, co se dá vyzdvihnout. Vše ostatní tradičně bída a nucení se do sledování nudy, která nikam nevede. Možná oproti předchozí pětce se nejedná o takový šílený chaos s více funkčním scénářem, ale to jen v rámci srovnání. Sám o sobě scénář stojí za starou belu. Pokud nemáte vyloženě zájem smrknout spořádaně celou sérii, tak, jak jde za sebou, tak s klidem druhý, čtvrtý, pátý a šestý díl vynechte. Na sedmý Cravenův díl Nová noční můra se teprve chystám, tak třeba ještě nějaké zrnko naděje existuje. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 8.8.2017  09:14

    Děs a bída. Jediné, co stojí za pozornost, stejně jako u předchozích nepovedených dílů (rozuměj druhý a čtvrtý), jsou kostýmy, masky a lahodné efekty zhotovené na place. Režie je naprosto chaotická/nepřehledná a scénář totálně nekonzistentní postrádající špetku atraktivnosti. Účelu snovým sekvencím a halucinacím rozumím, ale podání příběhu je šílený guláš s mizerně napsanými postavami a dialogy. K tomu jako třešnička pekelná nuda, i když je pravda, že některé mordovací sekvence jsou na jedničku. Démonický Freddy je jako vždy k sežrání, ale zde nehraje takovou významnou roli, což je trochu zvláštní. Bojím se následujícího šestého dílu, který se "pyšní" využitím komických prvků. Ale i tak to protrpím, protože chci celou ságu poctivě shlédnout. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 13.7.2017  12:31
    47 metrů (2016)
    ****

    Objektivně zhruba na tři kvůli těm lehce "prdelním" dialogům a dvěma přitroublým nanykám. Jenže! Světe div se, ale musím uznat, že 47 metrů byla opravdu silná klaustrofobická jízda. Po nutném prdelně-přitloublém intru, kdy se seznámíte se sestrama a jejich ulovenýma letníma samečkama, následuje brutální pád na dno nespoutaného oceánu. A už se zkrátka nejde od sledování odtrhnout. Husto atmosférická jízda, která si vystačí s minimem prvků, vás dokonale vtáhne do centra dění a strachu o hrdinky se nelze vyhnout. Do posední chvíle vlastně není jisté, jak to celé dopadne a nedokázal jsem ani žblebnout. I když se notně alkoholem podpořené kino na festivalu KVIFF v rámci půlroční projekce sem tam uchichtávalo, tak nemám proti napětí nic moc, co vytknout. Nicméně v úvodní scéně, kdy jedna z hrdinek při drbání se sestrou o svém nepovedeném vztahu došlo na vícehlasé zklamané kinové "Oooooooooo" musím říct, že jsem se bujarému smíchu neudržel - stejně jako celý kinosál. Každopádně 47 metrů mě mile překvapilo!

    • 13.7.2017  12:02
    Baby Driver (2017)
    ***

    Svižná, energická a nápaditá podívaná nepostrádající spád. Tedy alespoň ve svých úvodních minutách. Jak již bylo trefně zmíněno, tak se v podstatě jedná o "teen verzi" Refnovýho Drive. Pravda, trochu kacířské přirovnání, protože se od sebe krapet liší, ale i tak Baby Driver nešahá Drive po kotníky. Baby Driver je ve výsledku jen nablýskané pozlátko na povrchu, ale uvnitř cosi chybí. Navíc se hraje rádoby na city docela okatou sentimentalitou. K blížícímu se konci už bylo akčnosti až přehršel a onen slibný rozjezd byl tak dravě uzemněn. Ve finále divák nedostane nic navíc, jen popcornovou jednohubku, která zcela uspokojí spíše méně náročné. Ale proti tomu nelze samozřejmě nic namítnout, jen bych čekal v konečném výsledku něco jiného, než mi bylo zpočátku naservírováno.

    • 13.7.2017  10:47

    Dokument pro fanoušky Davida Lynche doprovázený slovem samotného maestra. Jak již název napovídá, jedná se o umělecky pojatý film, jež mapuje Lynchovo dětství, cestu k umění a osobní život. Končí zhruba ve chvíli, kdy David začínal s filmařinou a režií. Takže vše, co předcházelo, je dokonale a podrobně rozebráno. Navíc okořeněno o různé historky, které někteří z vás budou znát z biografických knížek o tomto osobitém umělci. Velmi originální je pojetí celého dokumentu, protože přesně odráží Lynchovu tvorbu a jeho naturel. Opravdu se nejedná o klasicky formálně pojaté zpracování, ale působí stejně jako jeho hlavu zamotávající tvorba. Svůj podíl na tom má obrazová mluva složená z artistických koláží a tajemně atmosférická zvuková/hudební složka. Vše dostatečně Lynchovní, jak by znalec jeho tvorby čekal. Pro bližší poznání jeho osobnosti rozhodně povinnost ke shlédnutí!

    • 13.7.2017  10:35
    Zvířata (2017)
    ***

    Popravdě Zvířata bych k Trierovýmu Antikristu vůbec nepřirovnával, protože se mu prakticky vůbec nepřibližují. Možná se otírá o jeho téma, ale obsahem a formou zpracování je mu na míle daleko. Jak již bylo řečeno, tak Zvířata se vůbec neberou vážně a působí více nadsazeně, tragikomicky až absurdně. Radši bych se proto přirovnání obloukem vyhnul a pokud chcete shlédnout film s vidinou intenzivního psycha, které vám udělá díru do hlavy (jako Antikrist), tak s ní moc nepočítejte. Režie mi také nepřišla kulervoucí, aby mě dokonale zamotala do bizarního příběhu plných halucinačních scének. Spíše uspávala, což je škoda, sliboval jsem si mnohem víc.

    • 13.7.2017  10:22

    Temná píseň a její rozjezd vypadá zpočátku velmi slibně. Popravdě mě nenapadá přirovnání pro tento temný horor, který by šel takto detailně k tématu rituálu, magie a okultismu. Už od začátku provází film jakýsi mystický nádech a tajemné objevování sfér, které jsou běžnému člověku skryty. Tímto se ale dostáváme k druhé stránce věci. S ubývajícími minutami jsem se ovšem nemohl ubránit dojmu, že je Temná píseň jakýmsi okultistickým nesourodým spletencem. Veškeré ingredience jakoby dohromady neštymovaly a tvořily guláš, který byl splácaný bez hlubšího smyslu. Do toho místy nechtěně komické momentky, jež na výsledném dojmu nepřidávají. Cením téma, ale Temnou píseň se nepodařilo tolik ukočírovat. Jelikož se jedná o debut, tak zůstanu s hodnocením přesně mezi, i když bych to viděl spíše na dvojhvězdí.

    • 11.7.2017  10:56

    Tarzanova varlata mohou názvem evokovat bizarní podívanou pro bohémské hipstery, ale jakmile narazíte na popis, dostanete ledovou sprchu. Bohužel v tomto kontextu ji dostanete ještě tisíckrát během sledování, protože "pracovat 6 let" na něčem, co se ani jako dokument nedá brát je docela na pováženou. Jedná se o nesoudržný filmový patvar, který mele "pátou přes devátou" a je divácky naprosto nevstřícný. Nevtáhne do problematiky a neřekne toho tolik, jak by se od dokumentu slušelo a patřilo. Škoda, přitom se jedná o velmi zajímavé téma k rozebrání.

    • 11.6.2017  13:50

    Zmrtvýchvstalý je sympaticky béčkově laděná podívaná na motivy knihy H.P. Lovecrafta. Mrtvolně načichlá atmosféra navíc okořeněná špetkou detektivní zápletky je zábavná a gradující až do samotného konce. Není moc co dodat, snad jen, že se jedná o ideální jednohubkové pozřetí na makabrózně laděný večer. Ovšem nic víc od toho nečekejte.

    • 9.6.2017  22:14

    Snaha navázat na povedený třetí díl se cení a je zde několik málo momentů, které nelze zapomenout, ale i tak se jedná o ryze průměrný kousek ze série Noční můry v Elm Street. Oproti Freddyho pomstě sice čtyřka dopadla lépe, ale naneštěstí se mi občas dostavila nuda. Trikový mistři z Dream Quest Images odvedli opět špičkovou práci plnou krve, slizu a zmutovaných patvarů, ale kvůli pokulhávajícímu scénáři není Vládce snu taková bomba. I když se tu mihnou postavy z předchozího dílu, tak nové působí docela dost ploše, nezajímavě a ne tolik sympaticky. Freddyho výstřelky a řádění pokaždé tempo nakopnou, ale nemají sílu tento nesoudržný celek udržet pohromadě. Stejně jako u dvojky mám pocit, že tento díl vzniknul jen za účelem "natočení dalšího dílu" a svezení se na vlně popularity Noční můry v Elm Street. Žádné poctivě natočené hororové "pokoukáníčko od srdíčka" se nekoná. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 9.6.2017  13:38

    Po předchozím filmovém debaklu bylo zřejmě potřeba napravit Freddyho pověst a musím říct, že se vydařilo na výbornou! Už od prvních minut mi bylo jasné, že Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna bude trefa do černého. A taky že je! Dokonce až tak, že tento třetí zásek překonal i první příběh. Jedná se o zcela individuální věc, protože tohle snové surrealistické pojetí mi bez diskuze sedlo na plné čáře! Otec této horové klasiky (Wes Craven) musel být znechucen, jak dopadl druhý díl a díkybohu, že se spoluscénáristicky podílel i na tomto. Je to fakticky znát, vyloženě jsem si celou dobu liboval a nedokázal se od sledování odtrhnout. Leda, že by mi dopomohly Freddyho drápky! Scénář, režie, efekty (až na některé stoptriky), masky, výprava, herci, atmosféra, napětí, hudba a kamera je na špici! Tomuto říkám správná hororová symbióza, která má co nabídnout a vyrazit dech i po tolika letech. Je také zcela jasné, jak se celý film od Freddyho pomsty záměrně distancuje a v nemálo prvkách navazuje a krásně rozvíjí původní Noční můru v Elm Street. Pokud vám sedí snové pojetí odehrávající se v jiných realitách a prvky fantasy, tak nebudete litovat. Teprve zde je Freddyho potenciál maximálně využit a je po čertech silnější a vychytralejší než kdy předtím. Jen lituji, že závěrečná stopáž ve Freddyho domě není o dost delší - klidně o 30 min. Jinak než na plný počet nemohu, za mě obrovské, ale ooooobrovské nadšení!!! P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 8.6.2017  21:29

    Jémináčku, ale až takový kvalitativní pokles jsem nečekal! Z pokračování snových mordů z Elm Street mám bohužel pocit, že filmové studio chtělo mermomocí navázat na úspěch debutu a výsledek působí značně rozpačitě. Krvavé chuťovky a masky jsou sice uspokojující, ale scénář je šitý horkou jehlou a je stručně řečeno odfláknutý. Freddyho si sice užijeme na plátně o něco více, ale jeho nástupy a celkové vyobrazení nenabírá takové ďábelské obrátky jako v prvním díle. Wes Craven popravdě ani nechtěl zfilmovat pokračování a jeho absence stejně jako nevyužití Freddyho hudebního leitmotivu z tohoto dílu dělá nepovedený paskvil. Samozřejmě, že je tu více věcí, kterou na tom nesou svůj podíl. To samé plochost veškerých postav na které se vůbec nevyladíte. Závěr s "teen pool party" už vyloženě vyznívá komicky a Freddyho pověsti je akorát na škodu. Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta jsem delší dobu vnímal na průměrné trojhvězdí, ale při sledování jsem se opravdu nebavil a jen vyčkával konec. Takže když s klidem dvojku přeskočíte, o nic se namouduši nepřipravíte. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 7.6.2017  09:41

    Filmové vzdělání je třeba neustále doplňovat, jakmile se naskytne příležitost a konečně jsem měl tu možnost spatřit Noční můru v Elm Street! Proti kultu Freddyho Kruegera nemám, co namítnout, protože je to vskutku záporák k pohledání. Má osobité a děsivé vzezření, které po prvním shlédnutí nelze zapomenout a svůj styl morbidního ostrovtipu prezentujíc jeho vystupování. Musím konstatovat, že i po tolika letech film neztrácí lesk a díky tísnivé atmosféře, parádním maskám/trikům, neutichajícímu napětí a zábavnému příběhu u mě převyšuje na míle současnou hororovou produkci. Nemůžu si zkrátka pomoci, možná jsem staromilec, ale tento druh okouzlení či fascinace mi u těchto starších kousků pokaždé zastaví čas a vyčaruje úsměv na tváři. Bez diskuze tento majstrštyk pětím a hodlám ve sledování ságy pokračovat dále. Jo a jedna perlička, kterou zřejmě všichni omílají, ale minimálně spatřit mlaďounkého Johnnyho Deppa ve své první roli fakticky stojí za to! P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 23.5.2017  09:30

    Jedné zásadní věci opravdu nerozumím. Proč se na titulu Vetřelec: Covenant velebí "vetřelec", když by správně název měl být Prometheus 2? Říkám to znovu, ale sága Aliena se jednoduše měla ukončit Cameronovým zásekem, protože vše již bylo řečeno a tohle navazování chcete-li rozvíjení či vaření ze stejné vody nikam nevede. Stejně jako u Terminátora. I když na rozdíl od Promethea se jedná o šťavnatější a zábavnější záležitost, ale můj průměrný nebo lehce nadprůměrný dojem na konci zůstal nezměněn. Jen mi vrtá hlavou, proč se od tak technicky vyspělé posádky, která má na svědomí 2000 zmražených kolonistů, dočkáme tolika kiksů a nelogických postupů, které je úplně logicky uvrhnou do vroucích pekel ze kterých není návratu. Každopádně nevím, kde tu tolik lidí spatřilo "filozofování", protože je Vetřelec: Covenant v tomto ohledu naprosto prostý. Žádného hlubokomyslného mudrování se krom pár prohozených slov mezi dvěma uvědomělými androidy nedočkáte. Celým filmem se nese opar jen dalšího "moderního akčního popcornového spektáklu", který je dobrý na jedno pozření a dál není potřeba se k němu vracet. Mezi typické znaky patří filmové postavy ke kterým si nevybudujete žádný vztah a je vám vlastně úplně šumák jestli jim někdo strčí pohrabáč do análu nebo ukousne půlku ucha. Dále třeba uhrančivý audiovizuál, který je balzám na očička, ale nikoliv na dušičku. Těžko pak hledat přesah po kterém po shlédnutí budete ještě dlouho dumat a slovo "příběh" je něco, co autorům uniklo. A tak dále a tak dále. Nebudu lhát, bavil jsem se, ale je tu druhý den a je mi nějak jedno, že jsem včera viděl nového Vetřelce. Není to špatně?

    • 14.5.2017  14:31

    Jednu scénu při sledování SubBassKokonŠlus KuřeFilety už asi nevyženu z hlavy. Chcete vědět která? No ta, jak si někdo může dovolit típat vajgl do kafe! Hnus velebnosti takhle mrvit takovou lahodnost! Jinak se mi zdály všechny ostatní scénky v pořádku, které vaše ratolesti určitě nepohorší a poskytnou jim poučný a k zamýšlení hodný pohled do života. Dojde na otázky týkající se dospívání, první objevování pohlavních orgánů, sexu, menstruace, porodu, objevování krás naší matičky země a samozřejmě také nějaká ta náboženská tématika. V této symbolicky pojaté vizi dostanete odpověď na každou vaši otázku a při sledování jsem si vzpomněl na fancouzský cyklus Byl jednou jeden... život. Rozdíl je POUZE ve zpracování, protože onen francouzský seriál je animovaný, zatímco tento snímek ne, jinak se moc obsahově a hlavně myšlenkově od sebe neliší. Jen ten cigaretový špás s kafem moc příkladný pro děcka není a nevím, proč Kuřim HůlŠajn radši scénu nevystřihl. Za to bohužel čtyři hvězdy dolů, nemůžu si pomoci... Fňuk! :-( .......... P.S. Dobrá tedy a teď vážně ve zkratce. Subconscious Cruelty není pro mě nic jiného než jen rádoby art výstřelek, který je prázdný a bezobsažný, jak vycucané pitíčko od Capri-Sonne. Silný naturalismus mě v tomto případě nepobouřil tak, aby jsem šel s hodnocením dolů. I když tu scénu s dítětem si rejža mohl opravdu odpustit. Jen bych musel mít při sledování pocit, že vás film nutí přemýšlet nebo se snaží něco sdělit. Zde se nic v této rovině nedělo, jen se Subconscious Cruelty snažilo tak naoko tvářit. A navíc se jedná o neuvěřitelnou zívárnu. Jedinná věc a potažmo tím i zasloužená jedinná hvězda je za technickou stránku, která působí, jak má a jako jedinná mě zaujala. Inspirace Argentovským stylem a giallem je patrná. To ale situaci plnohodnotně nezachraňuje. Zbytečný film a ztráta času.

    • 10.5.2017  09:06

    Překombinovaný scénář? Ale jděte, vždyť se ve finále všechny rozdané karty řádně odkryjí a celý zamotanec se vysvětlí! Obdivuji, že rejžánek Guillaume Canet dokáže po celé dvě hodiny udržet pozornost, která je prošpikovaná notnou dávkou napětí. V hlavní roli tu skotačí jeden z pánů Nedotknutelných na vozíčku, pardon, vlastně François Cluzet a musím konstatovat, že hodně pěkně na pána. Rozjezd mi ani zas tak pomalý nepřišel, protože první zápletka je naservírovaná v počátečních minutách stopáže. A co vlastně od filmu čekat? Solidní thriller s detektivními prvky proložený tajemnou atmosférou při rozplétání nejasností hlavního hrdiny. Me gusta!

    • 25.4.2017  10:55

    Úžasný nápad s propojením bizarních a děsivých povídek v černobílém kabátku. Jen to má jednu obrovskou vadu, jedná se o naprosto nedomrlou podívanou s rádoby art přesahem, jež nabídne pouze neotřelý vizuální zážitek. Největší podíl na tom mají scénáře. Paradoxně motiv na téma "strachu ze tmy" je prakticky pouze v poslední povídce, která jak už většina nakousla, patří k tomu nejzdařilejšímu. Sugestivní cestu do nitra strachu bych si představoval opravdu jinak než takto. Nejedná se dle mě ani o ucelený koncept, i když pokud je to záměr, tak budiž. Minimalistická animace, která je pro každé vyprávění ztvárněna odlišně (co příběh, to jiný autor), mi přišla skvěle padnoucí ke každému z nich, ale to nic nemění na menším zklamání. Každopádně nevadí, rozhodně se nejedná o ztrátu času, protože Strach(y) ze tmy jsou svojí temností v animovaném světe tak trochu unikátem.

    • 25.4.2017  10:37

    Zábavná situační konverzačka, která mi "divadelním" konceptem připomněla Boha masakru a otírá se o velmi aktuální zlozvyk nás všech - smartphony. Parta známých se takhle sejde u velikého stolu a začne hodovat na gurmána. Skupinka si rozhodne ten večer trochu okořenit a tak své elektronické udělátka vytáhnou na stůl čekajíc, co komukoliv v tu chvíli přijde za zprávu, fotku nebo telefonát. Vše je čteno a slyšeno pro všechny přísedící bez možnosti kamufláže. A zábava začne naplno. Jak jistě tušíte, vyjdou najevo různá tajemství, zvraty a věci, které měli zůstat pod pokličkou. Vše má správný spád a napětí, které nehodlá pustit až do konce snímku. Moc nerozumím tomu, proč někomu vadí přemíra příběhových motanců a nedostatek autentičnosti, protože bez toho by příběh logicky nemohl být tak zajímavý. Kadence vět je parádně poskládána a zároveň poskytne pár podnětů k zamyšlení, přestože si myslím, že kámen úrazu není náš telefonní miláček, ale pouze a jen my sami. Bravo, Paolo Genovese ví jak v kostce (rozuměj do 90 min stopáže) přenést na plátno naše "vztahy" se vším všudy aniž by začal nudit.

    • 19.4.2017  10:10
    Sentinel (1977)
    *****

    Rozhodně jedna ze zapomenutých perel z konce 70.let! Sentinel je přesně onen typ hororu, který velmi pomalu a pečlivě nabaluje zlověstnou atmosféru, která graduje ke kulervoucímu finále! Krásná a překrásná Cristina Raines v roli topmodelky postupně upadá do víru halucinací a děsu, aby postupně odhalila tajemství a podivné okolnosti dějící se v pohádkově zařízeném bytu. Zkrátka se jedná o příběh ve kterém se v průběhu začnou vynořovat čím dál podivnější situace a vše nasvědčuje tomu, že něco s bytem a nájemníky není v pořádku. Dnešnímu divákovi možná některé situace vyčarují lehké úsměvy, ale tyhle dobové šmakulády mi spíše navozují slast, která je u těchto starších snímků převelice kouzelná. Kupodivu zde narazíte také na herecký výžblebt od populárního Jeffa Goldbluma, který byl na počátku své kariéry a také fogyho kung-fu legendy Davida Carradine, vlastním jménen John. Ale to spíš jen tak pro zajímavost. Sentinel jsem sice v krátkém horizontu viděl dvakrát a je pravda, že napodruhé jsem se tolik nebavil jako prvně, přesto ho mile rád nechám nadhodnocený v plném počtu, protože si takové ocenění plně zasluhuje. Mystery-atmo-hororo-žrouti do něj!

    • 19.4.2017  09:44

    Pravé italské giallo, které si potyká s náznaky raného slasheru. Za mě bohužel docela núďo, které nakopne až finálové vyústění. Jak jinak. O pěkné babušky zde není nouze, ale příběh je uplácaný jak bábovička na písečku. Navíc bez nervy drásající atmosféry, která by mě vtáhla do děje. Škoda, čekal jsem o dost víc.

    • 19.4.2017  09:09

    Byť je to nerovné srovnání, protože technologie od 80. let monstrózně pokročila, ale Šílený Max má dle mě konečně ten správný šmrnc, jaký by měl mít. První tři záseky, stejně jako tento, má s mnohaletým odstupem na svědomí stejný režisér a doslova nevěřím svým očím. George Miller ve svých sedmdesáti nejenom překonal všechny tři Mel Gibsoňády, ale dokonce pomyslnou laťku posunul o několik stupínků výše. Klobouk dolů! Šílený Max: Zběsilá cesta je jedním slovem JÍZDA, která nenechá oddechnout. Akční audiovizuální a originální nášleh, který jsem již delší dobu v podobném provedení neviděl. Pravda je, že se příběhově nejedná o rozmanitý kolotoč, ale nepřestával jsem žasnout, kolik zajímavých nápadů bylo sypáno z rukávu a jak propracovaný svět film nabízí. Atmosféra písku, prachu, nedostatku vody a nezastavitelných aut mě vcucla jako vysavač se zapnutým turbo výkonem. Největším paradoxem snímku je ten, že o postavě Šíleného Maxe se dozvíte asi tolik jako o sousedce, která nikdy nevytáhla paty z domu a o které nikdo neví, že se doma zdržuje. Dalo by se to chápat jako záměr, protože za tři roky by se mělo objevit další pokračování, které má díkybohu Jiří Millerů také pod palcem. Maxova skládačka se dá sestavit pouze z letmých halucinogenních flashbacků a schválně je tak jeho postava zahalena rouškou tajemství. A tohle tajemství zřejmě odhalíme někdy příště. Bravo, myslím, že spousta lidí se po tomto vydařeném comebacku nemůže dočkat!

    • 12.4.2017  09:32
    Rocco (2016)
    ****

    Z prvně uvolněného traileru jsem se trochu obával, že půjde o vyumělkovanou záležitost. Však asi znáte případy dokumentů, které se tváří autenticky, ale ve finále jim nevěříte ani nos mezi očima. Přišlo mi, že zrovna Rocco není tímto modelem, i když v určitých momentech jsem se dojmu nemohl ubránit. Když už kamera běží, jde vám o zachycení divácky atraktivních záběrů a proto samotného člověka svádí v dělání "dramat" před objektivem. Ovšem Rocco je bezesporu na snímání aparátem natolik zvyklý, že jde zřejmě o autentičnosti málo pochybovat. Tedy skoro vždy. Samotný dokument má divácky přístupnou formu, ale o přehlídky animálních koitů nepřijdete, byť jsou lidskému oku nepřímo zobrazené. Tedy krom Roccova bimbase, který symbolicky otevírá celý film (pardon za spoiler). Samozřejmě, že dojde na různá svědectví, vyprávění o životě, dětství a jakou oběť bylo potřeba pro porno průmysl položit. Rocca vidíme tedy jako muže se vším všudy, a to v pozitivním i negativním slova smyslu. Muže, co něco dokázal a je osobností, ale který taky ke svému životu potřebuje podporu a porozumění od svého nejbližšího okolí. 105 minut uteče opravdu rychle, ale abych mohl přihodit ještě jednu hvězdu do plného počtu, chyběl mi zde o něco větší přesah. Nemohu upřít, že se místy snaží jít artovým směrem a má výpovědní hodnotu, ale pár myšlenek a témat mi přišlo nerozvedených nebo nezodpovězených. Což není nutné brát jako chybu, ale pocit jsem měl takový, že jsem si z příběhu a vyprávění neodnesl tolik, kolik bych chtěl.

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace