Seabeast

Seabeast

okres Praha
mořská obluda

38 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 9 12 16
    • 1.10.2018  09:51

    Remake Invaze zlodějů těl vzniknuvší po 22 letech je tedy ovšem řádný pokles dolů. I přes hodně zajímavou účast herců jako Donald Sutherland, Jeff Goldblum, Brooke Adams a dokonce i Kevin McCarthy (minirolička a původní hlavní role) se jedná o takovou zívárnu, kterou je docela těžké v závěrečných minutách dokoukat. Což o to, rozjezd a příběh do půlky by ještě šel, ale zbytek zkrátka uchází. Oproti prvnímu zfilmovanému originálu jakoby úplně chyběla ta tajemná a tísnivá atmosféra. Stejně je na tom pronikavý pocit beznaděje, jehož letmý náznak možná někdo zaregistruje. Objektivně bych hodnocení viděl kolem trojhvězdí, ale jelikož mě adaptace z roku 1956 uchvátila mnohem víc, tak hodnotím přísněji. Zklamání.

    • 28.9.2018  21:02

    Sranec ve kterém je klišé plný ranec. K tomu přidejte partu teenagerů, kteří jsou sympatičtí asi jako můj dnešní vodnatý průjem. Tudíž už od začátku lačníte po jejich bleskurychlém a bolestivém zdechnutí. Prostředí hororového parku sem tam nabídne příjemné pokoukáníčko, ale čekal jsem více než jen jednohubkový a nezajímavý slasher. Doporučuji si před běsněním pana "čumim jak péro z gauče a mám oči nakřivo" udělat seznam, kdo zkape v jakém pořadí a výsledek porovnat s přáteli. Možná se pak zabavíte o dost víc než sledováním tohodle Prdell Festu.

    • 2.9.2018  19:34

    Carpenterova béčková šílenost Velké nesnáze v Malé Číně údajně ovlivnila herní vývojaře z Midway k jejich legendárnímu titulu Mortal Kombat. Slovy herního designera Johna Tobiase se mělo jednat o poctu filmu, protože se tvůrcům líbil mix mezi mytologií východu a racionálnějším západním světem. Z pohledu na snímek je to dost patrné a inspirace je vidět přímo ze všech hlavních postav. Samotný film mě ale upřímně vůbec nebavil. Ač je naprosto jasné, že se nebere vážně a sází na "béčkově" vtipné momentky, tak měl efekt opačný. Nejedná se o nic, co by mi vyloženě utkvělo v paměti nebo přineslo příjemné večerní odreagování. Potěšila mě účast Kim Cattrall, kterou drtivá většina bude znát jako tu blonďatou nymfomanku ze Sexu ve městě a celkový fantasy nádech. Výsledek je ale prostě takový nemastný neslaný.

    • 30.8.2018  14:22
    Přežít (TV film) (1991)
    ****

    No vida, konečně sympatická a docela dost ztřeštěná detektivka na motivy tvorby H. P. Lovecrafta! Co by to bylo za příběh, kdy by se hlavní postava nejmenovala jako tento literární zakladatel moderně pojatého hororu. Dále tu máme pátrání po bájném Necronomiconu a samozřejmě magii, kterou ve světě filmu Přežít používá každý druhý. Tudíž o fantasy prvky není nouze a alternativní pojetí reality. Vliv noirovek samozřejmě popřít taky nelze. Vše se nese v takovém bizarně odlehčeném duchu, takže se není třeba bát, že by se jednalo o přihlouple orientovanou "rodinnou" komedii. Záležitost spíše pro fajnšmekry milující tajemno a takovou tu "vypravěčskou" náladu v podání hlavního hrdiny. Výsledkem je velmi zábavný koktejl na který je radost pohledět. Sic se jedná o zapadlý kousek, který je údajně dostupný jen na VHS a laserdiscu (slyším prvně o tomto médiu), tak Přežít pro mě bylo milým překvapením!

    • 30.8.2018  13:37

    Pokud se nepletu, tak se jedná o vůbec první zfilmovanou adaptaci na motivy povídky H. P. Lovecrafta. A díkybohu zrovna ta povedená z veškeré změti průměrných až podprůměrných bijáků. Jen pár výjimek stojí za zkouknutí. Ačkoliv v úvodních titulcích je odkaz směřován na jiného literáta Edgara Allana Poea, tak zde je jednoznačně Lovecraft. Nechce se mi ovšem věřit, že Strašidelný palác natočil stejný režisér, co měl na paškál zábavný brak Útok krabích monster. Inu, je tomu tak! Strašidelný palác naštěstí brakovitý není a řadí se hrdě k těm starým, kouzelným a atmosférickým gotickým hororům, které je radost v dnešní přetechnizované době sledovat. Moc rád tyhle klenoty lovím a že je stále co objevovat! Vincent Price je ve své dvojroli naprosto přesvědčivý a daří se mu dobře podat charakterní proměny jeho hlavního hrdiny. Ano, je to ten stejný herec, co stvořil ve své továrně Střihorukého Edwarda, ale to je jen takový špek na závěr, aby se neřeklo.

    • 30.8.2018  13:09
    Ghostland (2018)
    ***

    Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc.

    • 30.8.2018  12:34

    Málokdy se stane, že překlad titulu krásně vystihne podstatu filmu. "Hrůza" to opravdu je, ale leda tak ke sledování. A pod tou zemí se obrací samotný Lovecraft! Jedná se zhruba o takový ten typ průjmu, který chcete mít brzo za sebou a ne a ne skončit. Ruce pryč nebo se od tohodle zamažete jedna radost!

    • 30.8.2018  11:03
    Dagon (2001)
    ****

    Natrefit na zfilmovaný klenot z pera Lovecrafta (nebo na motivy jeho díla) je jak honba za hledáním zapomenutého pokladu. Je třeba dosti filtrovat a myslím, že jich nenapočítáte víc jak prstů na jedné ruce. Bohužel i mezi těmito jsou kousky, které nesednou vůbec každému. Takže bych řekl, že na kulervoucí počin se stále čeká. Třeba to bude konečně Guillermo del Toro, který plánované zfilmování knihy V horách šílenství dotáhne do mňamkózního výsledku. A jak si stojí Dagon? Názvem, příběhem a různými prvky vychází z více Lovecraftových povídek - především ze Stínu nad Innsmouthem. Možná podle zdejšího rozporuplného hodnocení tušíte, že se jedná o subjektivní záležitost. Bohužel je pravda, že zpracování, animace a herci jsou místy dost na facku a dojem z filmu sráží až hanba. Béčkovost z toho smrdí na sto honů přesně jak rybí obyvatelstvo, které hlavní hrdiny ustavičně pronásleduje. To se dalo trochu čekat, protože je pod režií podepsaný Stuart Gordon, jehož filmy jsou v béčkovém duchu dost laděny. A když se k tomu produkčně přidá sám Brian Yuzna, tak máte béčko jak z praku. Jen pro ty co nemají tušáka, tak je tohle duo spojené například s "béčky" jako Re-Animator a Ze záhrobí, které stojí pro Lovecraftového fandu za pozornost. Gordon si taky střihnul jednu epizodu ze seriálu Mistři hrůzy, kde také zpracoval Lovecraftovu povídku Dreams in the Witch-House. Dost už ale vytahování filmografie a zpět k Dagonu. Jak jsem zmínil, kámen úrazu bude pro většinu provedení a podání. Nemůžu si pomoct, ale já se dobře bavil a navíc atmosféra strachu z permanentního pronásledování byla parádní. Rybo-lidi nebo jak ty šourající patvary nazvat, byli poměrně odporného a děsivého vzezření. To samé fantasmagoricky laděný příběh s legendou o rybím bohu Dagonovi a postupném šílení místního obyvatelstva mě učaroval. Trošku tedy nadhodnotím, protože jsem se i přes ty vizuální kazy dokázal přenést a film mi nedal do konce vydechnout. Iä! Iä!

    • 30.8.2018  10:26
    Halloween (1978)
    ***

    Halloween je hororová klasika, která vznikla pod taktovkou uznávaného Johna Carpentera a započala slavnou slasher sérii s maskovaným floutkem Michaelem Myersem. Bílá přiléhavá maska bez výrazu a proklatě dlouhý nabroušený nůž lačnící po teenagerovi. Na tento kult zřejmě natrefila už většina, která zabrousila do hororových žánrů. Konec sedmdesátek se zdálo býti dobré načasování a na svou dobu Halloween zřejmě mnoha lidem nedal spát. Z mého pohledu mě tento kult jaksi minul a po doplnění vzdělání mi nepřišel ani tak pozoruhodný. Ano, sedmdesátky více zabředávají do hutné tísnivé atmosféry, ale Halloween mi ani tohle nenabídnul, natož poutavý příběh. To o dva roky starší Carpenterův počin Přepadení 13. okrsku je doslova jiná napínavá jízda, i když uznávám, že se nejenom žánrově jedná o diskutabilní přirovnání. Zážitek je ale o dost silnější na první dobrou než u přímočarého Halloweenu. Za mě jednoznačně zklamání.

    • 19.6.2018  09:45

    Už nevím kde, ale natrefil jsem na tenhle film ve spojení s atmosférickým okultním hororem. A s lítostí musím konstatovat, že jsem tam nenašel ani jedno z toho. Povětšinu času se jedná o takovou zívárnu, kterou jsem měl docela problém dokoukat. Prostředí Benátek by mohlo nabídnout pěknou výpravu, ale je zcela nevyužité. Psychologického mi na tom nic moc nepřišlo, protože se příběh nijakým zvláštním způsobem nevyvíjí a neposkytuje hlubší zážitek nad kterým je potřeba dumat. Máme tu jen jakési trauma z minulosti a děsivou předtuchu, které nejsou výrazně rozvinuty nebo rozebrány. Vše jen tak plyne nepokládajíc otázky v průběhu dění. Nuda na entou včetně oné pověstné milostné scény.

    • 19.6.2018  09:29

    Mile rád nadhodnotím, protože si zdejší lehce nadprůměrné hodnocení tento kousek vůbec nezaslouží! Hellraiser: Inferno skvěle sednul do noty, protože maximálně zapadá do mé oblíbené žánrové skládačky. Většina by po předchozích počinech očekávala čistokrevný horor, ale zde se jedná o řádně temnou detektivku. S hororem se samozřejmě také koketuje, ale k tomu všemu přidejte nádech "mindfucku" a hutnou atmosféru. Z celé série Hellraiser zkrátka Inferno nejvíce vybočuje a právě to z něj dělá unikátní díl, který stojí za pozornost. Hlavní anti-hrdina je sice polda, ale je to zároveň narkoman, co se nebojí podvádět svoji ženu s prostitukami. I přesto, že je to mazaný detektiv, tak není zcela tradičně pojatý. Jedná se vlastně o takového hajzla se kterým to i jeho kolegové nemají snadné. Přítomnost cenobitů opět uhrančila, protože měli vskutku působivé zpracování. Hellraiser: Inferno bylo velmi milé překvapení, takže plnou palbu dávám opravdu s radostí!

    • 28.5.2018  15:05
    Království (TV seriál) (1994)
    *****

    Království I: Mistrovské Trierovo panoptikum! Tohle prostředí nemocnice je tak bizarní, že Ordinace v růžové zahradě působí ve srovnání jako souboj panenky Barbie kontra Action Man! Do toho u každého dílu počítejte s pečlivě budovanou depkoidní atmosférou a rafinovanou gradací, kde na každém konci budete chtít další dávku Trierova morfia! Celek je navíc obrazově podporován poněkud živější kamerou a vtažení do tohoto maniackého labyrintu je o to silnější. Království má i pro mě poměrně sympatickou stopáž, neboť tahle první čítá pouze 4 epizody. A druhá je na tom stejně, takže se jedná o ideální volbu pro večerní maratón (po kterém tedy doufám, že vůbec pak usnete). Jestli je teda první řada jen takový "rozjezd", tak si vůbec nedovedu představit, co mě čeká v té druhé, protože tohle byla sakra poutavá projížďka lunaparkovým domem hrůzy. Ovšem nezapomenu na poslední díl a scénu s návštěvou inspekce, která zavítala do nemocnice - z toho jsem šel fakt smíchy do kolen! Království II: Druhá řada unikátního Trierova seriálu je stejně tak napínavá a zajímavá jako ta první a vůbec za ni nezaostává. Naopak, prostředí nemocnice a postavy se mění k ještě větší absurditě! Veškerá racionalita je smetena ze stolu a precizně rozpitvána panem chirurgem Trierem. A ten bordel, co zbyde po operaci vám zaručeně klidné spaní nepřinese. Věčná škoda, že seriál končí otevřeně a kéž by v něm Trier pokračoval, protože nemá naprosto obdoby. Ať už jde o totální psycho atmosféru, hororový nádech, komické paralely a sociální kritiku. To vše a mnohem více tahle nemocnice skrývá. A proč jsou vlastně jen dvě řady? Protože si smrt vybrala jednoho z hlavních protagonistů jménem Ernst-Hugo Järegård (role Stig Helmera) bez kterého by nejspíš seriál ztratil veškerý smysl. Kdo ví, jestli se Trier k této temné poetice opět vrátí a scénáristickou kličkou vyřeší tuto svízelnou situaci, protože by to spousta jeho fandů jistě uvítala.

    • 28.5.2018  12:43

    Mistrovské Trierovo panoptikum! Tohle prostředí nemocnice je tak bizarní, že Ordinace v růžové zahradě působí ve srovnání jako souboj panenky Barbie kontra Action Man! Do toho u každého dílu počítejte s pečlivě budovanou depkoidní atmosférou a rafinovanou gradací, kde na každém konci budete chtít další dávku Trierova morfia! Celek je navíc obrazově podporován poněkud živější kamerou a vtažení do tohoto maniackého labyrintu je o to silnější. Království má i pro mě poměrně sympatickou stopáž, neboť tahle první čítá pouze 4 epizody. A druhá je na tom stejně, takže se jedná o ideální volbu pro večerní maratón (po kterém tedy doufám, že vůbec pak usnete). Jestli je teda první řada jen takový "rozjezd", tak si vůbec nedovedu představit, co mě čeká v té druhé, protože tohle byla sakra poutavá projížďka lunaparkovým domem hrůzy. Ovšem nezapomenu na poslední díl a scénu s návštěvou inspekce, která zavítala do nemocnice - z toho jsem šel fakt smíchy do kolen!

    • 3.5.2018  10:45

    Návrat templářských zombies je v porovnání s debutním dílem o dost svižnější a s výraznějším množstvím postav. Chovají se sice občas stejně přitrouble, ale vše vyvažuje makabrózní vzezření šourajících se rytířů. Takže atmosférou je více na co koukat, děj je zábavnější a troufl bych si říct i krvavější. Příběh je založen na přežívání hlavních protagonistů uvnitř kostelní budovy, která jim poskytuje jakési nouzové útočiště. Kostlivců s vydloubnutými očními důlky se to doslova hemží a není před nimi úniku. Stejně jako u jedničky se jedná spíš o sympatické doplnění goticky hororového vzdělání, ale v bombastickém úžasu pravděpodobně nebudete. Bavil jsem se o něco víc, takže silnější tři.

    • 3.5.2018  10:29

    Tento úvodní kousek ze čtyřdílné série o "slepých mrtvých" je velmi pozoruhodný svoji legendou a příběhem o templářské sektě, která se nezdráhala využití černo magických rituálů pro dosažení nadměrné moci. Spojení Templářů a krvavých obětí mi sice moc nejde z historického hlediska dohromady a na tento rytířský řád spíše vrhá pejorativní význam, ale v rámci temnoty příběhu budiž. Velkou výtku bych měl k tempu, které je docela ubíjející a příběh postrádá poutavější rozuzlení. Mrtvolná atmosféra zombie rytířů a jejich pomalé šourání plus lokalita hradu jsou těmi nejvíce zábavnými prvky, které dělají film spolu s kamerou kuriózním. Tato španělská odpověď na Romerovu klasiku sice stojí pro oldschool hororové čumily za pozornost, ale moderního diváka bude brutálně nudit. Vzhledem ke stáří filmu radši zůstanu na slabších třech.

    • 29.3.2018  13:29

    Po předchozích autorských audiovizuálních orgasmech, jimž byla prvotina Amer a druhý celovečerní zásek Podivná barva slz tvého těla, přichází třetí v pořadí thriller Nechte mrtvoly chytat bronz! od tohoto svébytného dua Forzani/Cattet. Tak jak je zvykem, osobitost podání optiky je zcela na úrovni, čemuž opět výborně sekunduje zvuková složka. Ale to je pro mě bohužel vše vážení. I když předchozí dílka byly příběhově velmi prosté, nechaly vás aspoň opájet se vším, co dolehlo na vaše oči a uši. Imaginace v hlavě bouřlivě rostla a nedala vydechnout, natož pustit. Scénaře sice nikdy nebyly silnou stránkou, ale alespoň se k té mozaice obrazů a zvuků hodily. U Mrtvolek jakoby stále něco chybělo a audiovizuální bombardování nic nezachraňuje. Spíš naopak, utváří naprostý chaos v orientaci příběhu, dialogů (co nemají vlastně žádný význam) a postav, kterých je vám v příběhu putna. Dohromady je vám tak servírován nesoudržný a nezajímavý celek u kterého jsem se tolik nebavil jako u předchozích počinech a kraťasů. Tvorbu Forzaniho a Cattet mám rád a těšil jsem se na novinku, ale místo toho jsem z kina odcházel bez hlubšího zážitku. Slabší tři.

    • 18.1.2018  13:00

    Johnny Cage sice hned v úvodní scéně zhebne (no jo spoiler), ale ač je Mortal Kombat 2: Vyhlazení o dost větší srajda než kultovní béčkový prvníl díl, tak mi kvalitativně přijdou zhruba nastejno. Proto moc nechápu zdejší stádovité odpadování, rozčarování a šedou barvu. Podobně akční, podobně přitroublý, podobně zábavný (svoji demencí), podobně... OK už držím chlebárnu. FIGHT!

    • 16.1.2018  11:24

    Bomba! Masakr! No ty kokos! Omlouvám se za bujaré hýření superlativy, ale zde Carpenter předvedl, že je skutečné filmové eso! Ani jsem nečekal jaká hutno-atmosférická pecka to bude! Od postupné "nevinné" introdukce ovšem dojde na takovou zápletku, která doslova a do písmene zaboří do křesla a nepustí. Jinak než vypnout na konci nemá smysl. K budování napínavého příběhu je využito opravdu zajímavých charakterů a podnětů, které nevypočítavě zasahují do děje rychlostí té nejostřejší kulky. Na akčních snímcích si moc nepotrpím, ale Přepadení 13. okrsku byl pro hlavní hrdiny a padouchy, co musí spolupracovat navzájem, tvrdý boj o holý život. Policejní stanice je terčem vychytralé krvelačné a nezastavitelné hordy, která ji vytrvale obléhá. Jedná se v přeneseném slova smyslu o "středověkou bitvu o pevnost". Scénář s dialogy je plný taky zajímavých hříček, jenž nemají vyloženě slabého nebo nudného místa. Ač jsem neviděl celou filmografii mistra Carpentera troufám si tvrdit, že se řadí mezi jeho nejvydařenější kousky. Rozhodně to po tomto zážitku musím napravit.

    • 16.1.2018  10:44

    Na rok 1922 je Häxan skutečně strhující dílo! Benjamin Christensen, který dokonce sám ztvárnil toho nejvyššího raracha, dal do kupy působivou výpravnou koláž ve které propojil něco málo z historie a jak lidstvo v raných dobách pohlíželo na okultno. Dále něco o čarodějnictví a jejich šílených procesech během kterých plno žen muselo krutě trpět. A v závěru i moderní vědecký posudek - podotýkám na svoji dobu. Nejvíce mě asi oslovila dramatická stránka filmu, protože Häxan se za ryze dokumentární moc považovat nedá. Je to prosté. Čarodějnictví jako takové rozebírá velmi z povrchu a v konečném důsledku na celou problematiku nahlíží spíše pod vědeckým úhlem pohledu. Nejedná se tedy o všestranný pohled pokrývající veškerá tajemství života a nevybízí k otázkám. Reflektuje převážně autorovu vizi na "čarodějnictví v průběhu věků". Každopádně ač tomu nebývá zvykem, tak musím uznat, že mě herecké výkony, kamera a celková výprava opravdu nadchla a ve střední části silně vtáhla do těch krutých dob inkvizice a davového šílenství. Nutno uznat, že ti skuteční šílenci byli představitelé katolické církve a za své činy se doufám navždy smaží v Pekle. V dávných dobách si toho museli lidi opravdu hodně vytrpět, takže je třeba cítit obrovský vděk v jaké žijeme době (i když není vždycky úplně růžová). Häxan na plný počet zkrátka nevidím, ale i tak se jedná o mistrovské Dílo, které dokáže okouzlit i dnes.

    • 24.10.2017  11:00
    Mrtvá jáma (1989)
    **

    Námět z psychiatrické léčebny pod níž se ukrývá šílený vědátor je sice lákavý, ale Mrtvá jáma je plačtivě nezábavné béčko. A když už přijdou konečně na řadu zombie úchylárničky, tak je pozdě bycha honit. Měl jsem co dělat s dokoukáním a kacířsky se přiklonil k proklikávání před kterým došlo na komfortní podřimování. Ale vždy od posledního místa nebdělého stavu přísahám, že jsem poctivě znovu zapínal. Jen jsem takhle usnul asi natřikrát, bohužel. Takže dvě hvězdy kvůli dvěma aspektům, které mě zaujaly. Líbila se mi netradičně pojatá kamera, která scény snímala ze zvláštních a pokřivených úhlů. Dodala tím filmu pěkný psycho nádech. Nu a poté Cheryl Lawson a její pobíhání v lascivním bílém prádelku, jenž lahodilo oku mému. Ach ta postavička! Hm a to je asi tak všechno vážení!

    • 18.10.2017  10:13
    matka! (2017)
    *

    Dost možná první Aronofsky, který mě totálně minul. Hloubavějšímu divákovi myslím alegorický význam neunikne a vazby na biblické vyjádření taktéž nelze přehlédnout. Jennifer Lawrence symbolicky ztvárňuje "Matku Zemi/Přírodu" a Javier Bardem jakožto "Pan Stvořitel" z křesťanského pojetí. Obecně se jedná přesně o typ abstraktního filmu ve kterém se rád babrám a přemítám o významech, ale matka! mě doslova a do písmene nebavila. Víc než chuť přemýšlet se dostavovaly pocity totální křeče a hysterie, která mi nemá co sdělit či předat. Afektovanost je z toho cítit na sto honů a zkrátka mě sledování a herecké výkony docela iritovaly. Je mi líto Darrene, tohle nebylo vůbec pro mě.

    • 16.8.2017  21:48

    Návrat otce série o Freddym Kruegerovi na scénáristickou a režisérskou stoličku je opravdu znát. Řeč je samozřejmě o Wesu Cravenovi, který v tomto sedmém díle dokonce ztvárnil sebe sama a přišel s netradičním koncepčním pojetím "filmu ve filmu". Vrací se k duchu původního dílu, přinaší staré známé postavy, které také hrají svojí maličkost a jsou nazývány svým pravým jménem. Freddy taktéž prošel proměnou a je hrozivější než předtím. Člověk si říká, že je po těch předchozích paskvilech všechno v pořádku, ale tento návrat a zakončení celé ságy je dle mě nepříliš vydařený. Možná o něco koukatelnější a záživnější než všechno ostatní (dvojka, čtyřka, pětka, šestka), ale rozhodně bych ho neřadil k dílům, které vám utkví výrazně v paměti. Freddyho pojetí bez špetky jeho osobitého černého humoru je nezajímavé až šedé jako myška. Má zde opravdu málo prostoru a jeho charakter takřka nemá žádný význam. To samé příběh, který se přílíš upíná na malého kastrolovitého chlapečka a jeho noční děsy - postrádá atraktivnost ke sledování. Čekal bych od Cravena o dost víc, ale Nová noční můra je docela zklamání, která jako satisfakce po pochybných pokračování nefungovala, jak měla. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 15.8.2017  10:01
    Dunkerk (2017)
    ****

    Zcela jiný a nový Nolan zároveň. Dunkerk je krokem do režisérově neprobádaných končin, nutno uznat, že velmi zdařilým. Vidinu klasicky pojatého příběhu s rozvrstvenými dialogy, jak bylo zvykem u všech Batmanů, Interstellarů, Počátků a Internetů (kterých je třeba zakázat), je potřeba odsunout stranou a připravit se na zcela jiný zážitek. Dunkerk je svojí syrovostí, 70 mm formátem obrazu (rozhodně zajděte do IMAXu) a permanentním tlakem natolik vtahující, že jsem měl celou dobu pocit, jakoby jsem se všemi vojáky byl na místě. Drsné, intenzivní a bez možnosti vydechnutí. Do toho prolínání třech příběhových linií, které neprobíhají v lineární formě, ale nezávisle na sobě. Ta tíha a beznaděj všech postav ve filmu spolehlivě dolehne i na vás v kinosále. A to už je co říct. Možná budu potřebovat ještě jednu projekci, abych poslední hvězdu přihodil, ale i tak není pochyb, že jsem byl svědkem něčeho zcela unikátního a nezapomenutelného...

    • 15.8.2017  09:19

    Ve srajdování v sérii o Freddym Kruegerovi se pokračuje i v tomto šestém díle. Čekal jsem největší průser, ale kvalitativně bych Freddyho smrt - Poslední noční můra hodil do pytle spolu s druhým, čtvrtým a pátým dílem. Jímala mě hrůza, že tato část bude více komediálně laděná, což může trochu mást ve zdejším žánrovém zařazení. Ale mohu vás uklidnit, že krom pár momentek (např. úvodní lítačka na koštěti) a scéně s videohrou, se nejedná o ryze komediální horor. Tyhle momenty mají funkci jen v takovém roztodivném odlehčení či vyzkoušení něčeho nového, co nebylo předtím k vidění. V drtivé většině si Freddyho smrt zachovává vážnější charakter. Jak je trvajícím zvykem z předchozích dílů, opět masky a mňamkózní efekty jsou to jediné, co se dá vyzdvihnout. Vše ostatní tradičně bída a nucení se do sledování nudy, která nikam nevede. Možná oproti předchozí pětce se nejedná o takový šílený chaos s více funkčním scénářem, ale to jen v rámci srovnání. Sám o sobě scénář stojí za starou belu. Pokud nemáte vyloženě zájem smrknout spořádaně celou sérii, tak, jak jde za sebou, tak s klidem druhý, čtvrtý, pátý a šestý díl vynechte. Na sedmý Cravenův díl Nová noční můra se teprve chystám, tak třeba ještě nějaké zrnko naděje existuje. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 8.8.2017  09:14

    Děs a bída. Jediné, co stojí za pozornost, stejně jako u předchozích nepovedených dílů (rozuměj druhý a čtvrtý), jsou kostýmy, masky a lahodné efekty zhotovené na place. Režie je naprosto chaotická/nepřehledná a scénář totálně nekonzistentní postrádající špetku atraktivnosti. Účelu snovým sekvencím a halucinacím rozumím, ale podání příběhu je šílený guláš s mizerně napsanými postavami a dialogy. K tomu jako třešnička pekelná nuda, i když je pravda, že některé mordovací sekvence jsou na jedničku. Démonický Freddy je jako vždy k sežrání, ale zde nehraje takovou významnou roli, což je trochu zvláštní. Bojím se následujícího šestého dílu, který se "pyšní" využitím komických prvků. Ale i tak to protrpím, protože chci celou ságu poctivě shlédnout. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy.

    • 13.7.2017  12:31
    47 metrů (2016)
    ****

    Objektivně zhruba na tři kvůli těm lehce "prdelním" dialogům a dvěma přitroublým nanykám. Jenže! Světe div se, ale musím uznat, že 47 metrů byla opravdu silná klaustrofobická jízda. Po nutném prdelně-přitloublém intru, kdy se seznámíte se sestrama a jejich ulovenýma letníma samečkama, následuje brutální pád na dno nespoutaného oceánu. A už se zkrátka nejde od sledování odtrhnout. Husto atmosférická jízda, která si vystačí s minimem prvků, vás dokonale vtáhne do centra dění a strachu o hrdinky se nelze vyhnout. Do posední chvíle vlastně není jisté, jak to celé dopadne a nedokázal jsem ani žblebnout. I když se notně alkoholem podpořené kino na festivalu KVIFF v rámci půlroční projekce sem tam uchichtávalo, tak nemám proti napětí nic moc, co vytknout. Nicméně v úvodní scéně, kdy jedna z hrdinek při drbání se sestrou o svém nepovedeném vztahu došlo na vícehlasé zklamané kinové "Oooooooooo" musím říct, že jsem se bujarému smíchu neudržel - stejně jako celý kinosál. Každopádně 47 metrů mě mile překvapilo!

    • 13.7.2017  12:02
    Baby Driver (2017)
    ***

    Svižná, energická a nápaditá podívaná nepostrádající spád. Tedy alespoň ve svých úvodních minutách. Jak již bylo trefně zmíněno, tak se v podstatě jedná o "teen verzi" Refnovýho Drive. Pravda, trochu kacířské přirovnání, protože se od sebe krapet liší, ale i tak Baby Driver nešahá Drive po kotníky. Baby Driver je ve výsledku jen nablýskané pozlátko na povrchu, ale uvnitř cosi chybí. Navíc se hraje rádoby na city docela okatou sentimentalitou. K blížícímu se konci už bylo akčnosti až přehršel a onen slibný rozjezd byl tak dravě uzemněn. Ve finále divák nedostane nic navíc, jen popcornovou jednohubku, která zcela uspokojí spíše méně náročné. Ale proti tomu nelze samozřejmě nic namítnout, jen bych čekal v konečném výsledku něco jiného, než mi bylo zpočátku naservírováno.

    • 13.7.2017  10:47

    Dokument pro fanoušky Davida Lynche doprovázený slovem samotného maestra. Jak již název napovídá, jedná se o umělecky pojatý film, jež mapuje Lynchovo dětství, cestu k umění a osobní život. Končí zhruba ve chvíli, kdy David začínal s filmařinou a režií. Takže vše, co předcházelo, je dokonale a podrobně rozebráno. Navíc okořeněno o různé historky, které někteří z vás budou znát z biografických knížek o tomto osobitém umělci. Velmi originální je pojetí celého dokumentu, protože přesně odráží Lynchovu tvorbu a jeho naturel. Opravdu se nejedná o klasicky formálně pojaté zpracování, ale působí stejně jako jeho hlavu zamotávající tvorba. Svůj podíl na tom má obrazová mluva složená z artistických koláží a tajemně atmosférická zvuková/hudební složka. Vše dostatečně Lynchovní, jak by znalec jeho tvorby čekal. Pro bližší poznání jeho osobnosti rozhodně povinnost ke shlédnutí!

    • 13.7.2017  10:35
    Zvířata (2017)
    ***

    Popravdě Zvířata bych k Trierovýmu Antikristu vůbec nepřirovnával, protože se mu prakticky vůbec nepřibližují. Možná se otírá o jeho téma, ale obsahem a formou zpracování je mu na míle daleko. Jak již bylo řečeno, tak Zvířata se vůbec neberou vážně a působí více nadsazeně, tragikomicky až absurdně. Radši bych se proto přirovnání obloukem vyhnul a pokud chcete shlédnout film s vidinou intenzivního psycha, které vám udělá díru do hlavy (jako Antikrist), tak s ní moc nepočítejte. Režie mi také nepřišla kulervoucí, aby mě dokonale zamotala do bizarního příběhu plných halucinačních scének. Spíše uspávala, což je škoda, sliboval jsem si mnohem víc.

    • 13.7.2017  10:22

    Temná píseň a její rozjezd vypadá zpočátku velmi slibně. Popravdě mě nenapadá přirovnání pro tento temný horor, který by šel takto detailně k tématu rituálu, magie a okultismu. Už od začátku provází film jakýsi mystický nádech a tajemné objevování sfér, které jsou běžnému člověku skryty. Tímto se ale dostáváme k druhé stránce věci. S ubývajícími minutami jsem se ovšem nemohl ubránit dojmu, že je Temná píseň jakýmsi okultistickým nesourodým spletencem. Veškeré ingredience jakoby dohromady neštymovaly a tvořily guláš, který byl splácaný bez hlubšího smyslu. Do toho místy nechtěně komické momentky, jež na výsledném dojmu nepřidávají. Cením téma, ale Temnou píseň se nepodařilo tolik ukočírovat. Jelikož se jedná o debut, tak zůstanu s hodnocením přesně mezi, i když bych to viděl spíše na dvojhvězdí.

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 12 16
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace