Seabeast

Byť James Wan stále umí navodit správnou hororovou atmošku a ví, jak pocuchat vaše nervy, tak v pokračování V zajetí démonů 2 jsem se nemohl ubránit dojmu, že tak trochu přešlapuje na místě. Koncepčně se jedná o tentýž model, který se snaží být rozmáchlejší, děsivější, epičtější než jeho předchůdce, ale v tomto případě se dle mě nejedná o jeho pokoření. Bohužel došlo i na místa, kde to moc záživné nebylo a docházelo ke stagnaci atmosféry. Popravdě nejsem zklamán, ale ani kdovíjak nadšen a dojem zůstává tak někde mezi. Čekal jsem trochu víc.

Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka. A já jsem o tom neměl ani zdání. Céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání. Jen abych sehnal je a běžel za ní. No jo, proč se koukat na béčko, když můžete vidět pořádný céčko! Americký cyborg s úderným podtitulem Ocelový bojovník vůbec nekopíruje Terminátora svým námětem a ani tím fešným obalem se "sajborgem". Hlavní záporák je jakýsi vysoký kyber-dědek, kterého prostě nezastaví ani utržení ruky, vytečení bílé androidí tekutiny a hlavně pořádně nakvašený mohykán, který brání jednu rajdu za každou cenu. A to ještě neví o jedné "krypto" bejkárně, která vyplyne po té utržené ručičce. Nebudu spoilerovat holoto, abych vás na tuhle srajdu aspoň trochu nalákal! Proč jsem se na to kouknul? Protože jsem si vzpomněl, že za klukovských let jsem to viděl a chtěl jsem zamáčknout nostalgickou slzu. Pro maximálně průjmový zážitek to chce vidět jen dabovanou verzi, která svoji špatností nemálokrát vyčaruje úsměv na tváři. Jo a masky a efekty jsou kupodivu na svoji dobu celkem v rychtyku (teda až na ten srandovní plod v té praktické/přenosné/nezničitelné skleněné nádobě).

Hodně slabé tři a přiznávám se, že jsem první díl vůbec neviděl. I když pozor, on to vlastně oficiální první díl není a Lovec: Zimní válka se dá spíš považovat za samostatný film. Inu, dvě hvězdy bych sice dal rád, ale zkrátka jsem nenašel místo, kde bych se nudil. To jsou asi tak jediná pozitiva spolu s parádním vizuálem, který je u těchto blockbusterů tradičně pompézní. Jinak na tuhle "udičku" jako hladová "rybička" prostě neberu a nic moc tyhle patetické a vyprázdněné projekce se mnou nedělají. Lovec: Zimní válka je klasický příklad pohádky, která sem tam vyloudí nějakou tu srandičku na odlehčení, nezapomíná být akčně drsná a snaží se vám zasáhnout "srdíčko", aby kapesníčky nezůstaly suché. Takže jedním uchem dovnitř, druhým ven, popcorn sežrán a kola vypita. Díkyčau!

Deadpool hned od svého začátku hraje na notu diváků a svými neotřele vtipnými úvodními titulkami sbírá body sympatie. A tak to jde samozřejmě dál, kdy si charakter Deadpoola nejde neoblíbit, pokud vše sežerete s navijákem. Je parádně interaktivní a po vzoru komiksu v mnoha scénách nabourává hranice mezi divákem a filmem. Příběh nepostrádá nadhled, ale i nekompromisní naturalismus, který Deadpoola vyzdvihává z průměrných akčních komiksovek a je skvěle koukatelný. Z počátku jsem si říkal, jestli už to s tou odlehčeností a Deadpoolovým šaškováním není trochu přes čáru, ale následující dění vše bravurně kompenzuje. Jistá strojená podbízivost by se filmu dala vytknout, ale Deadpool mi přišel jako lahodný koktejl, který bude bavit i na další shlédnutí. Lepšího protagonistu než Ryana Reynoldse vybrat štáb nemohl!

Italské (nejen) hororové braky jsou kapitolou sami o sobě. Zombi Holocaust mi přišel svojí špatností velmi zábavný a kupodivu nebyl ani roztahaný, jak jsem před shlédnutím nabyl předsudku. A navíc sexy kombinace prvků jakou jsou zombie, ostrov plný kanibalů, bizarních věděckých pokusů a lechtivých převlíkacích scének Alexandry Delli Colli, která se svou hruškovitou postavičkou dokázala patřičně rozpálit. Bohužel snímek musím oháknout spíš trojhvězdou, ač jsem do tři čtvrtiny filmu stále uvažoval o čtyřce, ale konečný dojezd a gradace prostě působili velmi odflákle. I když v rámci "trash" žánru je tento verdikt možná zavádějící, ale i ty brakovky se prostě dají lépe zakončit. Gore scény jsou rozhodně miloučké!

Jo, Marta je Marta, Martu zná celá parta! Tam kde je Martička je i partička! Aneb jak málo stačí, aby z úhlavních rivalů se díky "jedné buchtě", stali kámoši jak hrom. Ovšem není to Jerry a Tom, ale Batman a Superman! HA! Přiznávám se, nejsem zarputilým fandou DC Comics a komiksovek a jejich filmových zpracování obecně, ale co jsem viděl se rozhodně neřadí mezi výjimky na akčním žánrovém poli. Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti je z mého pohledu jen další naducanou jednohubkou s vymazleným vizuálem, ale nic navíc. Vyobrazení hlavních tahounů a záporáků mi kopřivku nezpůsobilo, ale zato nijak razantně neuchvátilo. Zack Snyder má na kontě rozhodně chutnější akční bomby než je tento nadmíru očekávaný kousek. Čistý průměr.

Kombinace zombie komedie a skautských teenagerů by mohla některé morousy odradit, ale sám jsem byl překvapen, jak se podařilo celkový nádech skvěle vyvážit. Znamenitě odsýpající tempo, vtipné (nikoliv trapné) nápady a nářezová akce plná rudých cákanců krve. Škoda, že ne tolik inovativní jako předloňský Wyrmwood, ale o to víc zábavnější a scénářem ucelenější. Z mého obrovského nadšení neváhám jít na plný plyn, protože mi vůbec nic nechybělo a závěrečnou scénou na diskotéce jsem si malinko vzpomněl na kultovní Braindead. Neměl jsem ani pomyšlení o vlezlosti chování hlavních charakterů, protože byli přirozeně sympatičtí a srandovní svým vzezřením ve skautských uniformách. Tak akorát ujeté a nadsazené, že byla radost sledovat. Dal bych si to hned znovu!

Nehanobte spánek mrtvých je maličko netradičně pojatý zombie film s onálepkováním Video Nasty, ale z dnešního pohledu se samozřejmě nejedná o takové "pekliště". Od ostatních se liší prvotním rozuzlením děje a detektivními prvky. To samé původ první zombie je odvozen od vlivů jakéhosi vědeckého přístroje, který s velkým dosahem pomocí radioaktivity hubí okolní hmyz, co škodí úrodě. První hodinka je docela ubíjející, ale závěrečné gradování je dosti napínavé. Konec mě opravdu rozesmál a něco takového jsem tomu nevrlému britskému detektivovi přál. I tak si myslím, že se jedná o čistý průměr, který zas tak z řady nevyčuhuje. Existují o dost zábavnější zombie mordovačky.

Fenomén spánkové paralýzy je za poslední dobu u lidí čím dál častější úkaz. Mám s ní také zkušenosti a též řada mých známých. Kdo zkrátka nezažil, tak nikdy nepochopí. Dokument Noční můra má jednu nevýhodu, že problematiku nerozebírá moc obšírněji z různých úhlů a nejvíce se soustředí na vyobrazení těchto hrůzyplných zážitků od lidí, které spánková paralýza postihla. Co se ale nedá upřít, že tyto scény jsou opravdu velmi děsivé a sám mohu potvrdit, že jsem prakticky zažíval a viděl skoro tytéž věci. V těchto stavech je asi úplně nejlepší přestat bojovat, situaci v klidu pozorovat a v mysli si říkat, aby "to cosi" vás přestalo otravovat. Vím, že je to dost strašidelná situace, ale když se v tom takhle člověk naučí chodit a přestane ho to frustrovat, tak má vyhráno. Proto jsem si také velmi oblíbil sledování hororů v noci před spaním a sám doma. Když si člověk tento pocit strachu přivlastní a udělá si z něho "kamaráda", tak na něj nebude mít takový vliv. Pravda, ne každému může tento postup vyhovovat, ale já třeba díky němu lépe spím a spánkovou paralýzu už jsem pěkně dlouho neměl. Každopádně, dokument mě hodně bavil, jen mu dost sráží to jednostranné zaměření. Nejedná se dle mě ani tak o dokument, ale spíš o souhrn takových "hororových povídek" a vyprávění těchto zážitků. Škoda, ale i tak nepůjdu na průměr s hodnocením.

Zombie debut dánského hejska Bo Mikkelsena je vskutku pozoruhodný kousek. Prakticky není vůbec založen na příběhu, postavách a rajčatově protlakových výjevech. Tím hlavním tahounem celého rodinného survivalu je tu především ATMOSFÉRA! Málokterý snímek se šourajícími mrtvolami ji má tak hutnou jako právě Co se z nás stalo. Od rodinné idylky, přes počáteční fázi nákazy, karanténu a následnému "peklu na zemi" se jedná o náramnou jízdu, která je pečlivě po kouskách budována. A pokud k tomu ještě přičtete hravou vynalézavost pořadatelů Festivalu otrlého diváka, tak je zážitek o to silnější. Že nevíte co si pod tím představit? No když vám při vstupu v hygienickém obleku kontrolují ústa a dostanete stylovou roušku k tomu, kolem po sálu chodí po zuby ozbrojení mača (ve stejných oblecích), celou první řadu objedou páskou a při scéně vloupání se zombie do baráku slyšíte hlasité bouchání do dveří kinosálu, tak se není čemu divit. Za tento vynikajicí tah kinu AERO děkuji, protože jste opět vtiskli další rozměr filmu. Nicméně Co se z nás stalo byla sakra napínavá podívaná u které mě mrzel ten rychle utnutý konec, protože jsem si toužebně přál další rozvíjení příběhu. Tož za mě spokojenost a zapište si za uši: ATMOSFÉRA je to, oč tu běží! Vůbec to není zbytečný film pane POMPO. :-P