palailogos

Já nevim. Fakt neuvěřitelný. Sirka. Chvilku po filmu sem se začal šacovat, jestli nějakou mám v kapse. Jsem ostražitej na každej blikanec kolem. Co kdyby ....? A začal jsem zkoušet, jak mi jde zpěv. A chci tu lítající šílenost ! Skvělej, SKVĚLEJ film, absolutní klasika absurdní sci-fi. Totálně ujetá scifárna a tím pádem geniální. Čtyři hvězdy jen proto, abych nebyl úplně ujetej já.

Syrové. Drsné. Nezřízeně dlouhé. Rozvláčné. Ale. ALE! Je to přesně tak stejně pomalé, jako život ve středověku. Je to přesně tak stejně mystické, jako lidská duše ve středověku. Je to přesně tak drsné a kruté, jako všední život ve středověku. A je to stejně jakoby jen tak mimochodem neuvěřitelně kouzelné. Krásného pomálu, ale o to více si člověk té doby toho dobrého užíval. A ten zvuk! Ten ZVUK!!

Těžkej nářez. Začátek byl mrazivě známej a odzbrojující. Spousta gagů je vynikajících a mě bolelo přesně v těch místech, za který se hrdinové sem tam drželi. A ksichty a postupně gradující překvápka - nahatej asiat v kufru, svatební kaple a nakonec i fotodokumentace - jo, to bylo vono. Je pravda, že konec byl typickoamerckolimonádovněpolofeminstickodebilní. A proto ty čtyři hvězdy. Už jsem to viděl podruhý, ale vtip a náboj zůstaly. Takže to klidně dám i potřetí. Sranda zůstává

Jo, je to ten film, na kterej se má člověk podívat ve tmě, s mírně ztlumeným zvukem a hlavně, HLAVNĚ ho nesmí nic rušit. Tohle nejni podívaná na pokec u vobrazovky, kdy jen tak nezávazně chytáme, co se děje a eště stihnem panáka, cígo a umejt nádobí. Nejvíc se mně líbil ten moment, jak Story zmizí v objetí orla s ním ze záběru, to všechno braný přes vodu. A jo, přesvědčil sem se, že eště nejsem tak okoralej ......Ten film mi dal víc, než jsem od něj čekal, proto plnejch za sto. A hned, třeba bych si to do zejtra rozmyslel. Na srážku se životem je času dost, člověk si vobčas zaslouží snít

Zoufalství a neumětelství, křečovitá snaha po světovosti - tohle dýchne z toho filmu. Juraj Jakubisko ani neměl tolik odvahy, aby si přiznal, že umí komorní filmy, ale jak sáhne do davu, je rozpačitý a nanicovatý. Mizerné výkony, Deana hraje jako zasloužilá umělkyně za komunistů, scénář je trapným galimatyášem ochotnických scének na téma - my, slovenští uhři, jsme byli první ....trochu to připomíná knihu Ruská prvenství. Bohužel, pan Jakubisko měl skončit tisícročnou včelou .....Prostě odpad

MUSEL přijít Tarantino, aby ukázal, jak se má točit gangsterský film. Možná mne někdo napadne s tím, že nedodržuji správnou terminologii, ale pro mne je to opravdu gangsterský film. To, že jde o kultovní podívanou, mne až tak zase nezajímá. Je to prostě film nabitý neuvěřitelnými hláškami, přenaturalizovanou kulisou, hravě skákající v čase i místě. Ale zásadně mi utkvěla jedna scéna - jak Bruce Willis v krámě přehlíží nástroje a rozhoduje se, co si vezme s sebou zpátky. Okamžik, kdy pohled dopadne na motorovku a je vidět, jak se rozmýšlí, to je nejenom nápad pro bohy, ale také mistrně zahraná scénka. Na tenhle kousek se vždycky těším a užiju si to jako předškolačka růžové lízátko.

No prosím. Pokaždé, když si tohle skouknu, uvědomím si, jak geniální museli být čeští filmaři v době totality. Ono se tehdy muselo o vtipech a scénách opravdu přemýšlet, spousta gagů se vztahuje k době, ve které vznikaly, ale tím spíš vynikne jejich nadčasovost, když se jim lidé smějí i dnes. Je to prostě klasika, a k tomu pořád koukatelná a geniální klasika. Herecké výkony se dnes, kdy jsme ve vleku americkoevropské paradebilní povrchnosti, už nevidí. Hrzán a hlavně herecký výkon paní Janžurové, mile a tudíž i záměrně naivní Schoberová - kdyby dnes některý z takzvaných českých režisérů natočil něco jen podobně chytrého - už by to bylo na stránkách všech časopisů. Anebo ne - možná by český divák současnosti čekal idiocii typu pana Trošky a tohle by bylo jen klubovým filmem ....Každopádně si ten film zaslouží všechny hvězdy, které dostal a ještě některé navíc

Dalo by se říct, že Quoyle je zbytečný člověk. Neschopný vzdorovat městskému, velkoměstskému světu, bez dravosti a bezohlednosti, využíván až k absurditě. Domů se vrací jako čistý ztroskotanec a první záběry míst vzbuzují dojem, jako by se vracel do trestanecké kolonie. Ale setkání s odkazem předků, s místem, kde jméno Quoyle NĚCO znamená, ať už z jakéhokoli důvodu, jako by mu postupně vlévalo do žil TO, co mu část života chybělo. A tenhle fenomén postupného ožívání mě držel u obrazovky a střídavě jsem se divil, usmíval, ale hlavně jsem to Quoylovi PŘÁL. A musím říct - Kevin Spacey mě v téhle roli uchvátil. Pro tyhle okamžiky se vyplatí být dobrým hercem ...Ještě douška k určité myšlence filmu - pro mnohé lidi opravdu platí, že jsou spojeni se svým krajem, s určitým místem a jen to jim dá možnost vyniknout, nebo se prostě jen umístit ve společnosti. Jinde strádají a hynou. Miluju tenhle film

Bože můj! K tomuhle se opravdu mohl odhodlat jen Steve Martin, kterému v Hollywoodu začal ujíždět vlak. A protože je to specialista na slabomyslnost, vsadil na tenhle remake. Nikde jinde a nikdy jindy tenhle kontrast mezi genialitou a blbostí není vidět tak jasně jako ve srovnání Sellerse a Martina. A přesně takový rozdíl byl i u mne - rozdíl mezi ochromujícím smíchem, kdy už jsem prostě nemohl dál a ke genialitě dovedené gagy mne lámaly v půli, a mezi občasným útrpným uchechtnutím nad zoufalostí a násilností americkomartinovské trapnosměšnosti. Jen škoda, že se k tomuhle propůjčil i Jean Reno, kterého jinak nezřízeně obdivuji, ale nezbývá než dodat, že pobyt v Americe dokázal zblbnout i lepší lidi ....

Trapná zápletka, nicotný výkon Steva Martina, který si z podobných filmů - slaboduché rodinné zábavy - dělá v Americe monopol. Hloupě feministická agitka, která jasně dokresluje, kam amíci v nejednoznačném přístupu k vlastní společnosti vlastně došli ....Pořád to ale ještě není tak úděsný paskvil, jako pozdější pokus o růžopanterské remaky. Na dvou místech jsem se dokonce usmál.