Danny

Martin Scorsese je zkrátka pan režisér, zatím jsem u něj totiž nenarazil na tvorbu, která by se mi nelíbila. Shutter Island je však v rámci jeho snímků mistrovské dílo. Tento film naprosto předčil všechna má očekávání. Melancholická atmosféra ponurého a od zbytku světa zcela odříznutého ostrova na mě udělala dojem, a to především díky spojení napětí s nejednoznačným výkladem příběhu. U tohoto snímku je třeba zapojit všechny mozkové buňky a pozorně sledovat sebemenší detaily, abychom zůstali stát nohama pevně na zemi.

The Ring se s naprosto úchvatnou Naomi Watts tak trochu dělí o první příčku s Prokletým ostrovem. V rámci mých oblíbených žánrů je tento snímek naprosto nepřekonatelný, splňuje vše, co od podobných filmů očekávám. Režisér Gore Verbinski natočil dílo, které nutí diváka přemýšlet i po jeho shlédnutí, přičemž samotný příběh mi nepřijde až tak těžký na pochopení. Po hororové stránce tento film určitě nejvíc bodoval v letech, kdy ještě letěly videokazety, nicméně mě to prostě stále ohromně baví.

Leonardo DiCaprio v dalším z mnoha snímků, které vyžadují maximální pozornost a žádné odbíhání pro brambůrky. Hvězdný režisér Christopher Nolan tentokrát bere diváka do světa snů a fanzie, tedy do úplně jiné dimenze, která si určitě najde spoustu odpůrců, ale mně přinesla naprosto nezapomenutelný filmový zážitek.

Vetřelčí sága, zejména však první díl, je dokonalým obrazem toho, jak lze u diváka navodit a vygradovat pocity strachu bez přímé viditelnosti jeho původce. Ridley Scott vytvořil mistrovské hororové dílo, na které pak bezchybně navázal James Cameron. V rámci nervy drásajícího prostředí a reflexe atmosféry boje o holý život ve vesmíru dosud nemá v mých očích Oscarový snímek Alien(s) konkurenci.

Další úchvatný filmový počin z prostředí mafie, režírovaný hvězdným režisérem, Martinem Scorsese. Tento film divákovi naprosto dokonale přibližuje život gangsterů, který někomu připadá smyslný a někomu ne. Já této tématice v rámci filmu projevuji jisté sympatie a musím říct, že právě tento snímek v sobě má kouzlo, které nikdy nezestárne. Myslím, že nominace na nejlepší film je zcela oprávněná, jen škoda, že neproměněná v Oscara. Příběh zcela jedinečně vykresluje životy lidí, kteří si přivlastňují právo rozhodovat o životech a smrti druhých, zatímco jejich životy působí bezstarostně, bohužel nikdy to nevydrží moc dlouho...

Snímek svým obsahem neustále balancuje na pomezí vztahu iluzionistické a skutečné magie, čímž diváka udržuje na tenkém ledě mystiky, která na něj z tohoto filmu přímo dýchá a zintenzivňuje se s každým nečekaným zvratem, který děj přinese. Dokonalost spočívá v okamžiku, kdy do sebe jednotlivé dílky rozsáhlé a důmyslné skládanky zapadnou a divák po dvou hodinách přemítání zjistí, že byl oklamán poměrně prostým, avšak přesto geniálně vykonstruovaným trikem, jehož logiku si nejspíš zpětně ověří tím, že si snímek pustí znovu.

Tento snímek se odehrává, jak už název napovídá, v prostředí hazardu zářícího města Las Vegas. Na kvalitě zachycení každého detailu a představení tohoto prostředí se jistě podepsala práce Martina Scorsese, jehož režie vždy dodá filmu potřebnou jiskru originality, tentokrát podpořenou skvělou hudbou. Opět zde došlo ke spojení dvou hvězd mafie, jimiž jsou Robert De Niro a Joe Pesci, avšak Sam, kterého ztvárnil Robert De Niro, mě zaujal ze všech nejvíce. Vývoj hlavních postav na mě působil spíše psychologicky, ale to byl nejspíš záměr. Těžištěm filmu je bezpochyby vtah Ginger, jejímž smyslem života jsou peníze, a Sama, který touží po rodině i přesto, že jeho smyslem života je právě hazard a Las Vegas. Obdivuji Martina Scorsese za to, že dokáže bez problémů udržet divákovu pozornost po celé tři hodiny, přičemž v tomto jeho dalším mistrovském díle to byly tři nezapomenutelné hodiny z mého oblíbeného filmového prostředí mafie.

Mrazivý příběh z ještě mrazivějšího prostředí Stockholmu a jeho okolí, doplněný o nové tváře zcela výjimečných herců. Švédskou trilogii Millennium považuji za trojici nejvydařenějších zahraničních filmů vůbec. Napětí, které navozuje temný příběh dívky s dračím tetováním a zákoutí investigativní žurnalistiky odkrývající děsivá tajemství rodiny Vangerů, tvoří neobyčejně vysilující atmosféru a celkový dojem, který po shlédnutí snímku zanechá na divákovi své stopy.

Mafiánskou trilogii The Godfather bych označil jako mistrovské dílo. Jako milovník této tématiky a Ameriky v letech, ve kterých se příběh odehrává, musím před tímto filmem smeknout. Ten, kdo k této tématice nemá žádný vztah, musí ocenit alespoň kvalitu filmařského zpracování a legendární výkony hlavních aktérů, Al Pacino zde nejspíš předvedl životní výkon, stejně tak Marlon Brando. 3 hodiny naprosto nezapomenutelného zážitku přinesla jak první, tak druhá část této Oscarové trilogie. Třetí část za nimi trochu pokulhává, nicméně tu bych označil jako důstojné zakončení, kterému se i tak vyrovná jen malá hrstka filmů. Kmotr je víc než film, je to zcela dokonalý filmový a režijní snímek, který z diváka na několik hodin udělá člena rodiny Corleone. Jedině tak totiž může plně prožívat vývoj hlavních postav, dobovou atmosféru či zvraty a intriky, které ho během celého příběhu provází.

Existuje opravdu málo kvalitních hororů či jiných filmů, které mě dokáží vyděsit. V rámci hororového žánru je můj práh strachu na trochu vyšší úrovni, a to především díky zástupu hororů, které už jsem viděl. The Conjuring bych však označil jako áčkový horor, protože takové napětí v kině jsem už dlouho nepocítil. Tento snímek je navíc podložen skutečnými událostmi, a to je nejspíš důvod, proč na mě tak zapůsobil. Drtivá většina hororů se totiž točí pouze na základě nějakých chorých výplodů scénáristických hlav, což mi teda nijak atraktivní nepřipadá.