MajkaLiskova

Skvělá komedie s překvapivě dementním názvem, který ani nevystihuje postavu Zorana. Geniální dvojice v hlavních rolích Zorana a jeho strýce. Krásné figurky z ostrova.

Velmi silný příběh a skvělé herecké výkony postavené jak na kontrastu charakterů hlavních hrdinek, tak i jejich hereckého projevu. Výtečná kamera.

O trochu víc faktů, které by přiblížili Josefa Čapka z pohledu další osoby, by neškodilo. Divákovi Josefa Čapka film nepředstavuje nezávisle z hlediska uměleckého ani lidského, pouze prostřednictvím Jarmilina povídání o jejich vztahu. Život před Jarmilou a např. vztah s bratrem jakoby ani nebyl. Více než o Josefovi je to o Jarmilinu hledání a jejich vztahu. Co je na tom pravdy, se můžeme jen domnívat.

Poděkování patří tvůrcům za další z mála mistrovských pohádek za posledních pár let. Už jsem nedoufala! Laskavá, chytrá trojpohádka, která mě dostala mj. skvělými kostýmy Simony Rabákové. Přesto, že hudbu J. Uhlíře nijak nemusím, pokud nezpívaly vyloženě hlavní postavy, nijak mě nerušila - jen jsem z ní měla často pocit "falešného finále", ale což. Je to pro děcka a ty si to každopádně užívaly (nejvíce reagovaly na "přehmat" babice ze Šípkové Růženky, kterou hrál Lábus, a které evidentně nepřály nic dobrého)

Chybí tomu koule, od začátku se neodpíchne a spíše ponudí. Zaujme pouze výtvarným zpracováním (a pány postavou Avy a pár dalších více či méně obnažených krasavic). Jestliže jsem na konci měla dojem, že Rodriguez a Miller touží po pokračování, pak se bojím, jak hluboko mohou klesnout...

Skvělá kamera, výtečná hudba, charismatický Nick Cave - a nic víc. Forma - ač se prezentuje jako dokumentární, je spíše filmem v dokumentu s nadmírou patosu a adorace. A o Nicku Caveovi se nedozvíte asi nic víc, než už jste věděli. Na nepříliš poutavý obsah je to příliš dlouhé a měla jsem problém na několika místech neusnout. Tři hvězdičky dávám jen za první tři body mého komentáře a abych neurazila...

i po letech výtečný - napětí, skvělá hudba, geniální střih a samozřejmě obsazení!

Můj oblíbený hanbatý film podle předlohy, kterou tak rádi zpracovávají jak filmaři, tak divadelní režiséři. Jejich úspěšnost často stojí na budování sexuálního napětí mezi postavou Valmonta a markýzy De Merteuil, což myslím, splňuje právě film Valmont, kde markýza je sice mrcha, ale je velmi krásná, svoje vítězství si umí žít, chichotáním dokáže vykolejit i jinak vypočítavého Valmonta. Na druhou stranu - Valmonta si nutně musíte zamilovat, je uhlazený a zábavný, markýza zdvořilá a nápomocná a navíc pramálo průhledná. Tím spíše vychází jako prudka postava matky mladé nevěsty a tím ohavněji novomanžel a hysterická Meg Tilly. Snad tedy přichází na mysl, že film nemá ani budit pohoršení, spíš pobavit, naladit a nechat působit na svědomí každého diváka.

Pro mě je toto aspirant na nejsmutnější film, který jsem tento měsíc viděla. Bezvýchodné situace, v nichž se hrdinové filmu ocitají nesměřují k lepším zítřkům, ale ani pozítřkům. Což ale nehodnotím jako mínus, naopak, stupňované pocity bezvýchodnosti a touha po lepším životě, působí na diváka možná sice bolestně, zato živě a autenticky. Velkým plusem filmu je tzv. severská kamera (to je pouze můj pojem ne terminus technicus - podle způsobu snímání a v souvislosti se specifickými exteriéry a interiéry ihned poznám, že jde o film natočený ve Skandinávii)

Život Adele je velmi výjimečně natočený film, což zrovna tak mohu říct o hlavních představitelkách Emmy a Adele. Díky nim a díky tomu, jak kamera neustále sleduje tváře dívek, zatahuje diváka velmi hluboko do příběhu a dokáže mu zprostředkovat silný citový prožitek. Na stranu druhou - pro mě byly zklamáním a ztraceným časem předlouhé milostné scény, které mě spíše nudily. Mnohem silněji na mě působila např. vyhrocená scéna setkání dívek v kavárně. Rozhodně jde o film, který má potenciál připoutat diváka do sedačky a nenechat ho odejít jen tak...