loveless

Dvě výletní epizody patřící jako speciál k Noragami Aragoto jsou odpočinkové a značně veselé. Bavila jsem se parádně, škoda, že jich není víc.

Ukázka na anime Reversi, na motivy mangy Ashirogi Muto, seiyuu pro hlavní hrdinku je Azuki Miho. Za splněný sen přeci nejde dát míň než plný počet hvězd.

Speciál třetí série Bakumana ukončuje příběh pana Vydry 11. Skvělá kraťoučká bláznivina aneb fiktivní anime Otter no. 11 dle Hiramaru.

Třetí série totálně skvělého anime Bakuman, která uzavírá příběh. Moc se tu nepotkáme s Miho a i vtípků s Hiramaru tu je najednou nějak méně. Poprvé tu jsou asi dva nepatrně slabší díly, ale i tak jsou stále nadprůměrně dobré. Kresba pěkná, příběh napínavý a skvělý a protože je manga ukončená, tak navíc dostaneme i rozuzlení. Pořád všem musím držet palce a užívám si jejich soupeření. Pořád mám pocit, že i já dokážu něco úžasného :) Výborně, víc takových úžasných sérií a mangy od Ashirogi Muto a snů... Pokud máte pocit, že teď potřebujete vidět hraný Bakumaní film z roku 2015, doporučuji nechat si to trochu uležet (nebo spíš hodně zapomenout), protože hned po anime vás velice pravděpodobně dost zklame.

Sato Takeru patří mé oblíbence, i Kamiki Ryunosuke je celkem sympaťák, navíc miluju Bakumaní anime. Takže mě film opravdu hodně zklamal, dokonce jsem se i nudila a byla značně otrávená, že je to tak dlouhé. Ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale vůbec z toho na mě nedýchla ta energie, náročnost práce, Saiko přeci není takový hlupák aby všude padal, Hattori je skvělý muž a ne tohle, Kawaguchi Tarou má být cool, ach jo... A sice chápu, že vzhledem k délce filmu a ději mangy museli vyškrtat postavy a změnit děj, ale proč takhle... probůh. Navíc by mě docela zajímalo, kam se poděl Ashirogi Muto...

Zhlédnuta první série. Julietta Andromeda Mao je nezvěstná, a její případ dostane na vyšetření totálně nespolehlivý detektiv Miller. Tahle na první pohled nepatrná událost nám nenápadně naznačuje směr příběhu, který ovlivní všechny jeho hrdiny. Zápletka téhle série je vlastně jednoduchá a následně příběh sleduje, jak s ní jednotliví aktéři přicházejí do styku, neznají všechny souvislosti, a jak na ni reagují. Takže tu máme jednu stejnou věc na několik způsobů pořád dokola, což tak na první pohled ale opravdu nevypadá a nedá se říct, že by to bylo nezajímavé. Navíc vizuál Expanse vypadá pěkně. Můj problém byl převážně s tím, že žádná z postav mě nedokázala natolik upoutat, abych jí chtěla fandit, nebo aby mi alespoň nebylo jedno, jestli v příští minutě zhyne bídnou smrtí. Vyzdvihnout musím openig, protože ten se mi opravdu líbil.

Druhá série Bakumana je stejně skvělá jako ta první. Kresba je pořád stejně pěkná, ale znatelně přibylo deformací obličejů převážně hlavních hrdinů, což nevidím úplně jako pozitivní (asi jako jedinou věc). Příběh pokračuje ve stejném duchu, stále máme tu soupeření mezi mangaky z Fukudovy skupiny, přátelské hecování a snahu o co nejlepší výkon. Z děje nám polehoučku začíná mizet Mashirova Miho, víc se zaměřujeme na práci, což mi ale vůbec nevadí. Naopak se tu více objevuje komediální vložka s Hiramaru (Aoki) a jeho editorem. Všechny postavy jsou skvělé a musím jim i nadále fandit a spolu s nimi si myslet, že i já dokážu něco úžasného. Opět jsem se bavila od začátku až do konce a hned jsem se pustila do série třetí.

Golden Time vypráví o vysokoškolském životě několika přátel, kteří právě nastupují do prváku. Tada Banri měl před rokem nehodu a ztratil paměť a tak začíná znovu. Kaga Koko je divoká hlavní hrdina stalkerka, která už od školky miluje Yana. Yano se snaží setřást Koko a přitom se stihne zamilovat do Chinami. Díky obávanému čajovému klubu se Banri seznámí i s 2D-kunem. Do festivalového klubu Banriho s Koko zatáhne jejich senpai Linda. Golden Time je jedno z těch romantických anime, u kterých se člověk nenudí, není otrávený různými opakujícími se klišé, nejvíc nejlepšími hlavními hrdiny a unylými hlavními hrdinkami. Je to vtipné, ale i vážné, postavy jsou krásně nakreslené a sympatické. Openingy a endingy mě nijak extra nezaujaly, ale nebyly špatné.

Mé očekávání bylo velké a tohle anime, podle předlohy Death Notem profláklého dua autorů Ohba & Obata, ho naplnilo a skvěle mě bavilo od začátku do konce. Je pravda, že Saikův důvod pro to, aby se stal mangakou je sice trochu ujetý a jeho vyvolená Miho se mi nezdá zas až tak úžasná, ale why not. To je asi tak jediná výtka, kterou mám. Pěkná kresba, zajímavý příběh, sympatické postavy - mám pocit, že jim musíte fandit ať chcete nebo ne. Zase jedna z těch věcí, z kterých máte pocit, že i vy můžete dokázat něco úžasného. Přidejte k tomu skvělý opening a za mě hlavně druhý ending a je to jasných pět hvězd. A teď rychle mrknout na druhou sérii ;)

Tři minuty o ničem, tohle snad musíte vidět pouze ve chvíli, pokud jste hardcore fanoušek Noční třídy, a nebo taky ne...