Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (59)

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Na Wanted se v nouzi dalo ještě dívat bez újmy na zdraví, na Abrahama Lincolna už ne. Stupidní námět, stupidní děj, stupidní dialogy, Stereotypní akce, s logikou se samozřejmě nikdo nenamáhal (proč taky) - všichni jsme přece okouzleni udatností našeho hrdiny, který prožívá intelektuální státotvorná muka a přitom kosí upíry ve velkém svou milovanou sekerou. Jedna nebo dvě lepší akce (dobrá - přeháním) film nezachrání. Vymyslet takovou obludnou pitomost muselo být opravdu náročné - a zhlédnout film až do konce bez velkého množství opojných nápojů rovněž.

plakát

Advokátka Věra (1937) 

Neprávem opomíjená komedie. Truda Grosslichtová ve své nejlepší (a každopádně nejvýraznější) roli v českém filmu podává velmi suverénní výkon, Oldřich Nový je jako kriminální živel Petr Tygr úžasný (zejména ve scénách z vězení), příběh je sice těžko uvěřitelný, ale o to tady přece vůbec nejde. Martin Frič prokázal, jaký talent v sobě skrývá, film má švih, nenudí, scény jsou přesně pointované, situační komika se střídá se slovní. Výborný scénář pak umožnil přidat i několik třešniček v podobě velmi milé nadsázky (hospoda U pavouka s úžasnými figurkami žižkovské periferie, ironický pohled na dobové emancipační snahy) a dal prostor řadě skvělých herců v epizodních rolích (vedle Václava Trégla třeba zmínit F. Kreuzmanna nebo trio kumpánů Petra Tygra - L. H. Struha, B. Záhorský a patrně nejvýraznější z nich B. Veverka). Prostě příjemná, kultivovaná zábava, která ani po letech nenudí.

plakát

Air Force One (1997) 

Jejda! Copak to Harrison Ford přijal za roli? Určitě zde hrál jen proto, aby do své sbírky přidal postavu amerického prezidenta. Film by mohl mít ve znaku tři velké MP: maximální patos, maximální patriotismus - a maximálně pitomé. Četl jsem, že Gary Oldman podmínil účinkování ve filmu účastí H. Forda, ale ani deset Fordů by film nespasilo. Chvílemi jsem očekával, že se na obloze objeví letka mimozemšťanů, které pan prezident s úsměvem na rtech zlikviduje deštníkem (samozřejmě s potahem s motivem pruhů a hvězd). Nejsilnější pocit z celého filmu byla obava, že to američtí tvůrci mysleli vážně ... Poprvé možno shlédnout s nejvyšším sebezapřením, podruhé za střízliva už asi ani ne.

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Dvojka je zcela jistě mohutnější, rozmáchlejší a velkolepější než jednička, a samozřejmě v některých bodech rozmělňuje již jednou použité a osvědčené, ale přesto si myslím, že to není špatný film. Vztahy mezi hlavními hrdiny se vyvíjejí, není to jen úporné bojování, některé dialogy se vyloženě povedly, a jistý nesoulad mezi některými postavami přece jen dodává filmu větší špetku zajímavosti. Akční scény jsou více méně předvídatelné a většinou jim chybí pointa či moment překvapení, ale různorodost hlavních hrdinů a jejich bojová sounáležitost to vynahrazuje. Samozřejmě je pravda, že záporný hrdina nenadchne a likvidace fiktivní balkánské či jaké země je poněkud teatrální. Ale tady se nebavíme o sofistikované intelektuální podívané, ale o filmu, který má čistě a jen pobavit a zabavit. Žádný další autorský rozměr tady prostě není: tvůrci jen vzali balík peněz a natočili podívanou, která má zaujmout a ohromit vizuální podobou - a samozřejmě vydělat horu peněz na další pokračování. Divák na tuto hru může přistoupit a bavit se, aniž by si kladl zbytečné otázky, anebo bude kriticky poukazovat na hnusnou komerční podobu - a pak si zcela jistě spletl sál v multiplexu. Za mě palec nahoru - bezva oddechový film na páteční večer.

plakát

Beetlejuice (1988) 

Není to asi nejlepší film Tima Burtona, ale každopádně je to velice příjemná podívaná se spoustou burtonovských nápadů, s řadou velice vtipných a perfektně vypointovaných scén, výbornou hudbou a bezvadných hereckých výkonů. Michael Keaton je bez debat úžasný, ale ostatní role jsou rovněž skvěle obsazené a zahrané (a nemám na mysli jen ústřední pár a Winonu Ryder, ale třeba Catherine O´Harová a Jeffrey Jones jsou skvělí a jejich tanec je prostě nezapomenutelný). Je to film, který se dá shlédnou mnohokrát a divák se nikdy nebude nudit, protože černý humor je místy opravdu hodně černý, takže se prostě nelze nesmát, a záhrobní přízraky jsou natolik zajímavé, že i když víte, jak to dopadne, vždycky znovu a znovu vydržíte až do konce.

plakát

Bullittův případ (1968) 

Na počátku byl "jen" nadprůměrný scénář, na konci film, který se pro řadu fanoušků stal klasikou. Vynikající herecké výkony, úžasná atmosféra, dokonalá kamera a režie. Steve McQueen je fantastický a potvrdil svou hereckou extratřídu, Robert Vaughn coby jeho protivník je nezaslouženě opomíjený, ale jeho výkon je rovněž výborný (koho by napadlo, že skončí tak, jak skončil). Dlouhé pasáže téměř bez zvuku jsou působivé. A samozřejmě honička - to je jen dokonalá třešnička. Kritikové filmu vyčítají příliš mnoho klišé a celkovou nevýraznost. Nesouhlasím, nesouhlasím - ale je pravda, že film chce soustředěného diváka, který se nechá okouzlit atmosférou a nepůjde si třikrát pro kafe, chipsy a na záchod. P. S. Nedávno jsem četl vzpomínky kaskadéra, který se podílel na natáčení filmu a tvrdil, že S. McQueen se z rozhodnutí produkce v některých scénách - jednalo se samozřejmě o honičku v ulicích San Franciska - nechal zastoupit. Tak teď nevím, jak to bylo. Vždycky jsem si myslel, že S. McQueen všechno točil sám. Kdo ví víc, nechť prosím dá vědět.

plakát

Columbo - Dvojitý šok (1973) (epizoda) 

Martin Landau je bezesporu výtečný herec, ale mám pocit, že právě tady mu dvojrole příliš nesedla, zejména jako nezodpovědný Dexter Paris je poněkud křečovitý. Ale celá tato epizoda je přemrštěná: hospodyně paní Pecková, Columbovo rádoby vtipné vystoupení v televizní kuchařské show, málo uvěřitelná snoubenka zavražděného. Pointa je zajímavá, ale už od poloviny dílu, kdy Columbo chodí po schodišti s hodinkami v ruce, je jasné, že vrah musel mít komplice. Takže kdo to asi mohl být, že? Z mého pohledu slabší epizoda.

plakát

Columbo - Džungle ve skleníku (1972) (epizoda) 

Skvělý díl. Pokud má Columbo proti sobě dobře napsaného protivníka, který dostane větší prostor, a pokud je tento protivník zahrán tak skvělým hercem jako byl Ray Milland (a pokud je navíc tak fantasticky nadabovaný Josefem Vinklářem), tak to prostě nemůže dopadnout špatně. Jinak je to více méně typický příběh: distingovaný vrah s ušlechtilou zálibou, postupné rozplétání nitek, výborné dialogy, konec, který je celkem překvapující, ale který by u soudu rozhodně neobstál (ale to je hra, na kterou divák musí přistoupit, protože takových dílů je celkem hodně - někdy jsou to spíše intelektuální šarády, kdy vrah - právě proto, že je vzdělaný a "slušný" - v určitém okamžiku uzná, že Columbo je lepší a přizná se). Tento díl je obohacen i nemotorným asistentem, který přinejmenším nevadí, a několika skvělými scénami - třeba tou, kdy Columbo oznamuje manželce uneseného, že její milenec byl ochoten ji za přiměřenou finanční satisfakci opustit - to je prostě dokonalé. A protože viník průběžně reaguje na vývoj vyšetřování, tato epizoda je zajímavá a nápaditá až do konce.

plakát

Columbo - Etuda v černém (1972) (epizoda) 

Není to špatný díl, ale rozhodně nepatří mezi nejlepší. Manželský trojúhelník je určitě dobrý důvod pro vraždu, ale vrah - dirigent Alex Benedict - musí zdolat velmi dlouhou a složitou cestu, aby se dostal z místa, kde se koná koncert, ke své milence. Opravdu je věrohodné, aby ho nikdo, kdo by mohl podat jasné svědectví, neuviděl? Pointa je pak docela slabá a dá se odhadnou velmi záhy. Vraha hraje John Cassavetes, který o dva roky později natočil právě s Peterem Falkem drama o rozpadu rodiny Žena pod vlivem.

plakát

Columbo - Odpočívejte v pokoji, paní Columbová (1990) (epizoda) 

Zcela jistě jeden z nejlepších dílů. Při prvním shlédnutí sice sledujete hrátky celkem vyšinuté vražedkyně s Columbem, ale chtě nechtě pořád musíte myslet na to, zda paní Columbová je opravdu mrtvá. Samotný příběh je od řady ostatních odlišný i v tom, že Columbo bojuje o svůj život a sám to dobře ví, takže je to i tom, kdo bude chytřejší a přelstí toho druhého. Pointa v kuchyni je bezchybná. Kdysi se vedly debaty, zda paní Columbová vůbec existuje, toto je jeden z dílů, který dává odpověď. Samozřejmě je možné namítnout, že v některých scénách je Vivian Dimitri snad až poněkud nevěrohodná, ale tento díl si tak jako tak pět hvězdiček prostě zaslouží.