Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (270)

plakát

Expres (2011) 

giblma: už se těším - jen abych se dočkal.

plakát

Děrsu Uzala (1975) 

Jediná má výtka směřuje k postavě kapitána Arseňjeva. Sice říká, jak ho setkání s Děrsem ovlivnilo, ale na jeho chování to není poznat. Celou dobu vypadal, že se od něho nic nenaučil - co se týká přístupu k životu.

plakát

Karnevalová noc (1956) 

obrovské překvapení, a bojím se že nepřekonatelné /obecně/. vzhledem k naprosto vražedné kombinaci názvu, roku, zemi původu a žánru jsem čekal obrovský sterilní průser ála Za zvuků hudby, kde nic nebude dávat smysl, chování postav bude pitomé, všichni herci budou slzet štěstím. Naštěstí se nestalo. A já si opravdu zaslouženě můžu povzdechnout: co teda může za ten hype o důležitosti amerického/hollywoodského filmu? Já opravdu nechápu, že americké filmy se hrajou nejvíc a jsou nejnavštěvovanější. Ne - prostě je to k neuvěření. Nikdy to nepochopím. Opravdu nejspíš zbývá poděkovat hloupým středoškolákům a gymnazistům (takže všem [?]) za to, že navštěvují multiplexy. NENÁVIDÍM VÁS! ;-)

plakát

Ženitba (1977) 

jedna za "k ocucání líbezného " Leonova. (jinak jestli to mělo jenom tu jedinou pointu kterou jsem zaregistroval, tak teda neuvěřitelně slabé, patrně už z předlohy).

plakát

Poštmistr (1925) 

To byla moderna, že? .. nebo že by spíš přehodili kotouče?

plakát

Padá vláda, něco si přej (2012) (studentský film) 

Už podruhé mě Apoleny film seznámil s něčím novým, lépe řečeno s někým novým, takže kvůli tomu trošku nadhodnocuju.. Nebyl to pro mě sice takový šok jako kancléřův film (ne Hitlerův, ale jsi blízko), ale portrétovaná trojice a jejich východiska zde byly načrtnuty pěkně. Na druhé straně "observační styl", nebo "minimální zásahy režie do projevů postav" považuji za jednoznačné plus - postavy se většinou zdiskreditují samy, není řeba je k tomu nutit, nebo násilně konfrontovat, tlumočit jejich názory v jiných kontextech - takové režisérské zásahy většinou nefungují - trochu problémy s tím má určitě pan Martin Dušek, ale jeho poslední tvorba ukazuje, že se od brněnských Vikingů aspoň trochu umírnil.

plakát

Utrpení (1975) 

já jsem na ty stupidní spektakulární cinemascopy asi nějaký alergický. i když pocházejí z tak sympatické oblasti.