Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (139)

plakát

Koruna - Aberfan (2019) (epizoda) 

Zásadně hodnotím seriály jako celek, nikoliv po jednotlivých dílech, ale u této epizody mám potřebu napsat komentář. Bylo to velmi silné, tíživé a velmi dobře napsané a natočené, a to až tak že jsem soucítil s postavami, měl jsem doslova chuť jim pomoct. A přiznám se, stejně jako princ Philip jsem brečel.

plakát

Policajt (1972) 

Typický Melville, bohužel i s (dle toho co jsem u něj zatím viděl) tím negativním aspektem rychlých konců. No a také bohužel s nejspíše nižším rozpočtem, protože záběry s modýlky vlaku a helikoptéry a dokreslená pozadí mne z filmu celkem vytrhly a mírně mi zkazily zážitek.

plakát

Chicagský tribunál (2020) 

Je tento film subjektivní? Ano (ale v historickém kontextu správně). Je tento film možnou obhajobou současného dění v USA, které mi vadí jak ze strany demonstrujících tak se ze strany policie? Možná. Zajímá mě to? Ne. Je to dobrej film? Ano. Je to strašně super film a bolí mě z něj mé liberální srdíčko. Celou dobu jsem se u filmu třásl napětím, byl jsem napjatý a soucítil jsem s hlavními hrdiny, kteří byli v bezpráví. Bylo to mistrně natočeno, hvězdně obsazeno a sakra dobře napsáno, ctihodnosti, nemám co dodat. Zasloužených pět hvězd.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) 

Film to určitě je, ale donutil mě si uvědomit co bylo na tom Menzelově mottu, které jsem doteď nesnášel, důležitého. To motto znělo "filmy se točí pro lidi" a přijde mi že zde na to pan režisér jaksi zapomněl a natočil si film pro sebe. Jeho styl mám rád, ale tady je to až nevkusně přehnané a vlastně i zkažené jakousi úchylkou většiny starých filmařů ukazovat staré muže slintající nad mladými dívkami. Ale abych byl pozitivní, líbí se mi mnoho společných prvků s Grandhotelem Budapešť a jsem rád že tento film vypadal jako Grandhotel Budapešť ještě předtím než ho všichni začali kopírovat.

plakát

Díra u Hanušovic (2014) 

Výjevy z díry odkudsi ze severní Moravy. Celkem sranda, ale moc se tam toho neděje, postavy jsou zajímavě vykresleny a po překonání nudného začátku mě to i vcelku bavilo. Jediné co bych vytkl je, aby bylo více příběhových linek dotaženo dokonce, i když se možná jednalo o záměr, aby bylo ukázáno, že se na vesnici jen občas něco změní.

plakát

Amerika (1994) 

Stylizace je super, nějaký herecký výkony taky nejsou k zahození, ale proč je sakra ten hlavní hrdina tak blbej? Dělá úplnej opak toho, co mu řeknou aby dělal (a to ze začátku kvůli ženské, která se chová jak štětka). Aspoň že na konci udělal jednu rozumnou věc.

plakát

Barva z vesmíru (2019) 

Kupodivu celkem přesná (ale hodně přehnaná a divná) adaptace. A ten Nicolas Cage je asi nejdivnější.

plakát

Jak býti dobrou ženou (2020) 

Celej film je dobrej, nevadí mi tam ani radikálně-feministický podtext, ale ten konec to celý posral, kvůli tomu mu ubírám 2 hvězdy.

plakát

Havel (2020) 

Havel, film na který jsem se těšil, ale který mě zklamal a jsem teď smutný. Za prvé jako životopisný film zobrazující reálné postavy dělá tu chybu, že tam ty postavy pořádně nejmenuje. Jméno Olga ve filmu zazní tak 10x, Lanďák 1x, Vašek/Václav tak 5x, Magor 2x a asi ještě dvakrát jméno Dubček. Jinak vůbec nevíte (pokud se v tomto tématu nevyznáte) kdo je Jan Patočka, kdo je Pavel Kohout s jeho ženou nebo prostě další disidenti. Herecké výkony (a ty i jindy dobrých herců) jsou na úrovni neherců (a to myslím pravých neherců z amatérských filmů, nikoliv těch talentů z filmů z 60. let). Jak už psalo hodně lidí, film není historicky přesný (hned druhý den po okupaci chtít podepsat dokument jí schvalující je historicky blbost, stejně jako vojenský tábor před Divadlem na zábradlí, kde jsou vojáci tak drzí, že lidem lezou do aut a pouští si rádio) a navíc nic neprozrazující o Havlovi, kromě toho že byl děvkař. Furt něco píše, ale vůbec nevíme co, furt poslouchá cizí diskuze, jejichž kontext ale diváci vůbec neznají, a sám nic chytrého neříká. Havlova morální síla je vidět pouze během jeho druhého uvěznění, kde nechce lidem dělat problémy a tak sám trpí se zápalem plic. Finální scéna na balkóně Melantrichu je úžasná a asi bych z ní měl husí kůži (což jsem kupodivu měl třeba u konce Bohemian rhapsody, které bych plochostí a historickou nepřesností přiřadil právě v Havlovi), ale kvůli tomu, že jsem bohužel viděl celý film, který ji předchází, tak na mně bohužel takhle nezapůsobila. Musím ale uznat že například přechody z událostí, ukazující absurditu minulého režimu, na divadelní jeviště je poměrně originální způsob ukázky toho, kde Havel při psaní her bral inspiraci. Některé vtipy (udělané hlavně střihem a rozzáběrováním) jsou celkem povedené, pak je tam však několik sice vtipných, ale pro tento film nehodících se vtipů ("Hej, ty, inteligente!"). U dvou scén jsem stěží udržel smích, protože jsem si vzpomněl na to co o nich napsal Kamil Fila, a to že čekal že Olze spadne hořící cigareta na haldu papírů, které jí Václav přinesl do postele, a ty se vznítí. Protože tohle bylo fakt blbý, Havel vždycky něco po nocích psal (nic proti tomu, to dělám taky), bohužel ale nevíme co (o tomto jsem se už zmiňoval), a pak to přinesl spící Olze spolu s kávou, tak se probudila, zapálila si cigaretu a začala číst. K tomu Filově vtipu se opravdu schylovalo protože s každou další scénou, kde se tohle stalo, bylo papírů víc a víc. K Olze bych ještě podotkl jednu věc, někde jsem si četl že prý ji chybělo několik prstů na levé ruce (přišla o ně při opravě rozbitého stroje v továrně, kde v pubertě pracovala), Geislerová si tuto ruku chytře schovávala, aby ji nebylo vidět, bohužel to někdy bylo až okaté, v jednom záběru asi 15 vtěřin vzala do pravé ruky 3 nebo 4 objekty a tím si levou ruku zakryla, v záběru v posteli někdy na začátku filmu na ní dokonce měla položený hadr. Pak je tu Patočka, který ale v podání Barťáka nevypadá jako Patočka a ani není vyřčeno jeho jméno, takže si jeho identitu můžeme pouze domyslet. Tento člověk, filosof, nikdy ve filmu pořádně nic chytrého neřekl, jen se tam objevil, aby na začátku filmu Havlovi projevoval sympatie, později mu podal žebřík, řekl že mluvčím Charty bude, ale neví proč zrovna on, pak aby zalepil pár obálek a nakonec ho zatkla StB po akční honičce (v jinak celkem konverzačním filmu). Styl informování diváka nebyl příliš chytrý, vypadalo to nějak takhle: Něco se stane => časový skok => v konverzaci se někdo zeptá co se stalo a další člověk mu odpoví; Havel řídí Chartu => zatknou ho => ve vězení neví co se s Chartou děje => spoluvězeň mu začne číst z novin co se dál s Chartou děje a přitom zbytečně popisně shrnuje to, co bychom už měli vědět z doby kdy byl Havel ještě venku, ale kvůli scenáristické neschopnosti to nevíme. Nějak cítím že za většinu chyb tohoto filmu nemůže nikdo jiný, než režisér Slávek Horák. Neznám ho, jeho předchozí film jsem neviděl, ale když jsem se ve Filově recenzi dočetl, že "mu patří nasrat do ruk a týden nepustit k vodě", tak jsem si říkal že to je trochu přehnaný, není, já mu to přeju taky. Je to blb, jak jinak nazvat někoho, kdo z tak dobrého tématu vyždíme tak málo a tak dobré herce nechá hrát tak blbě? Bohužel se mi stala během jedné vězeňské scény taková nemilá věc, a to že jsem si řekl "Tyjo, to mi celkem připomíná Miladu, ale trochu lepší.", toto si člověk nechce říct u filmu o takové osobnosti, ani Horáková si nezasloužila takhle špatnej film, u ní jsem si zase říkal že je to politicky obrácenej Gottwald z 80. let s Jiřím Štěpničkou v hlavní roli. Nechci říct že tam Miladu ukazovali propagandisticky, to ne, ale spíš ten zbytečnej patos a nezvládnutí řemesla. Proč prostě nemůžou být všechny životopisný filmy tak dobrý jako byl Hořící keř, nebo Já, Olga Hepnarová, nebo Jan Palach? Tohle chcete posílat na nominaci na Cenu Akademie? S takovou to nikdy nevyhrajeme dokud se k filmařskému žezlu nedostane nová generace. Pardon za mírnou zmatečnost této recenze, psal jsem ji instinktivně a poněkud rozladěn.

plakát

Domek z karet (2013) (seriál) 

5 hvězd za prvních 5 sérií, u 6. jsem viděl pouze první díl a neplánuji se dívat dál. Takže perfektní seriál s otevřeným koncem, alespoň pro mně.