caladhiele

Film mě naprosto neoslovil. Těžko říct, jestli to bylo přílíš nataženým zpracováním povídky, rušivou kamerou (proč ty neustálé zoomy?) nebo jestli mi nesedl hlavní hrdina. Jakoby mi film protékal mezi prsty, a ne a ne ho zachytit.

Určitě plusové body za odvahu jít s kůží na trh. Líbilo se mi i zapojení komunity a propojení s Prague Pride. Bohužel v dokumentu se našlo dost hluchých míst, zejména dlouhé nicneříkající pasáže (uklízení pavučin? opravář? návštěva u maminky?). Bez těchto scén by stopáž mohla být poloviční. Taky směřování řady rozhovorů v dokumentu bylo nejisté, vyznění až rozpačité. Tak nebo tak, smysl a poselství předány a je rozhodně dobře, že se někdo pustil do zpracování tohoto silně kontroverzního tématu. PS: Danielův nový účes v závěru filmu byl bez debat změnou k lepšímu.

Po dlouhé době film, u kterého jsem se dokázala ztotožnit s hlavní postavou. Zajímavé by určitě bylo i srovnání s knihou. Cesta, kterou lze (ba je přímo žádoucí) vnímat i metaforicky, je ztvárněna vnímavě, a přitom nenudí. Velké plus za hudbu, která se k příběhu velmi hodí. Film o ženě (nejen) pro ženy.

Franz je tak trochu trumbera. To, co ale dokáže vytrpět kvůli Polině, je neskutečné. Ani Polina není bůhví jaká...okouzlující. Možná právě proto jejich vztah trvá, možná právě proto jsou schopni se přizpůsobit - a žít. Nepotřebují žádná slova (stejně si nerozumí), žádné společné ideály (k čemu?), jdou rovnou až dřeň, jsou tady a teď - mimo jiné i proto, že kvůli válce nemůžou jinak. U závěrečné scény jsem měla pocit, že se mi to jenom zdálo. Na okamžik mi hlavou prolétla otázka: "Tak kvůli tomu?". Rychle jsem ji zaplašila. Ale bohužel. Je sice válka, ale to neznamená, že se život zastavil a všechny lidské touhy zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Vypadá to, že právě naopak. Jinak někdy to s tou "artovou" kamerou podle mě trochu přeháněli, a v těch chvílích jsem měla pocit, že se plížím Zónou. SPOILER: To těhotenství mi přišlo málo pravděpodobné. Při všech těch útrapách, ztrátách, děsech, přežívání, si nejsem jistá, jestli by to tělo zvládlo. Ale kdoví? Stejně jako scéna v chatrči obklíčené psy. Jak už někdo psal: asi by se dala najít lepší chvíle. Ovšem, možná právě proto, protože, co kdyby už druhá šance nikdy nebyla?

Myšlenka je dobrá. Trochu ale postrádám návaznost jednotlivých životních epizod, resp. postav, které se v nich objevují. Kromě těch hlavních - Masonův otec, matka a sestra, se ostatní v průběhu let kamsi vypařují. Bývá to tak i v životě, bezpochyby. V tomto případě mi to ale poněkud narušuje kontinuitu. A proč ta příšerná délka? Kratší by to nešlo?

Neviděla jsem v kině, přiznávám. A uznávám, že vesmírné scény mohly být fajn. Beru to na vědomí. Ale proč někdo neusekl první a poslední hodinu? Mohl to být celkem zábavný krátký počin. Smysl sálodlouhých rozhovorů na téma prospěchu ratolestí na začátku absolutně nechápu, stejně jako se mi dějová linka po odletu z planety s obřími vlnami ztrácí kdesi v hlubinách vesmíru. A bez toho filozofování by to také šlo (že, Anne Hathaway).

No nevím, když se film odehrává na Hané, proč se natáčí v jižních Čechách? Ta lidová architektura se v jednotlivých regionech opravdu liší...To nářečí taky mohli trochu sjednotit... Celkově mě film neoslovil, napětí se buduje tím, že se postupně odhaluje, co jsou zač hlavní postavy filmu, což není tak těžké odhadnout, vzhledem k tomu, že jich tam moc není.

Pár bezprostředních dojmů. Kdyby tam nebyl T, Chalamet, tak je to pro mě úplný průměr, takže proto 3 hvězdičky. I tak mě jeho výkon příliš nezaujal. Drogová tématika mi moc blízká není, důležitá pro mě byla především psychologie postav. Přišlo mi, že hodně věcí bylo jen tak naznačeno, ale tak, že máte pocit, že pořád něco chybí. Nechce se mi říct, že film klouzal po povrchu, ale...vlastně to tak bylo. Samozřejmě pár věcí jsem si ve filmu našla, ale to by zas musel být opravdu špatný pokus, abych si v žádném snímku nic nenašla. Ze začátku se mi líbil "nostalgický" sled scén, ale pak mně to začalo nudit, až poslední půlhodina měla trochu spád. Celé to melancholické aranžmá by zasloužilo, aby se na konci ukázalo, že ty scény měly trochu význam a někam vedly, zapadly díly do skládačky, jak se říká, ale to se podle mě nestalo.

Z mého pohledu si seriál drží úroveň první série. Tvůrci vsadili na to, co fungovalo předtím, a povedlo se.

Brala jsem film jako psychologický portrét Lincolna a nebyla jsem zklamána. Je to o všímání si jemných nuancí, obrazů a vizí, asociací. Ve filmu se pořád něco děje, někomu to ale může zůstat skryto (hmm, to zní nepříjemně esotericky). Divákům, kteří si stěžují na nedostatečnou historickou informační hodnotu filmu doporučuji si příště pustit dokument nebo přečíst wikipedii. V tomhle snímku jde totiž o něco jiného.