RedAK

RedAK

Ištván Evženovič

Demokratická republika Kongo
Raketový Ynženír

1003 bodů

Moje oblíbené seriály

  • poster

    Perníkový táta (TV seriál) (2008)

    Postavte přede mě hluché plačící dítě s utrhnutou nohou od granátu a neošetřenou hnisající ránou, a já pokrčím rameny a půjdu si koupit burgermeny do nejbližšího mekáče. Vezměte mě na charitativní akci týraných zvířat v klecích, kde budou trpící psi s roztrhanými čumáky od petard, sekyrou přepůlení umírající křečci, nebo exotičtí papoušci s uřezanými křídly a já řeknu: "vzal bych si tuhle bezokou opičku" a půjdu spokojeně domů. Ukažte mi strhanou těhotnou ženskou obsypanou podlitinami s kastlíkem na drobné u nohou a já vyprsku smíchy. Pusťte mi však seriál s věčně chlastajícím zfetovaným budižkničemou Jessie Pinkmanem a já se rozplynu láskou, citově rozložím a vydražím na íbeji autentický pytlík na kuřata z Los Pollos za deset tisíc dolarů. Bez mučení, po Ordinaci v růžové zahradě, nejlepší dramatický seriál, který měly kdy čest mé rozšířené zorničky vidět.

  • poster

    Sherlock (TV seriál) (2010)

    Po úmorném dvouletém čekání, kdy se všechny cumberpičky snažily uměle oplodnit z prachu na Benediktových plakátech, jsme se konečně letos v lednu dočkali regulérní třetí řady a dřív, než jsme se stihli nadát, bylo zase po všem. Tvůrci se však nečekaně rozhodli jiným zcela odlišným směrem a místo trávy začali evidentně konzumovat kokain, neboť třetí řada se komplexně odtrhla od vžitých standardů a konzervativní fanoušci bez špetky inovátorského ducha začali demonstrativně vyhrožovat skoky ze střechy Jedličkova ústavu. Mně osobně se to však kurevsky líbilo a během třetí sérky jsem nejen močil blahem do svých plen. Netřeba dodávat, že jsem odjakživa fanatickým fanouškem cynického panice a jeho hobitího přítele a úspěšně se snažím být ve všech aspektech jako oni; zneužívám ženy a jejich city, nevynechám příležitost k dehonestaci všeho živého a pohrdám vlastními rodiči. Na nedělních kroužcích Umění dedukce jsem již nasbíral mnoho zkušeností a dokáži brilantně pouze podle hovna v záchodě vydedukovat, že tady někdo zapomněl spláchnout a podle pubického ochlupení mezi zuby moji sousedky, že včera zase dělala blowjob bráchovi. Prostě stručně řečeno, ten seriál mi hodně dal a už se nemohu dočkat čtvrté série a těch nekonečných, bolestivých masturbací nad fejsem paní Hudsonové.

  • poster

    Knick: Doktoři bez hranic (TV seriál) (2014)

  • poster

    Teorie velkého třesku (TV seriál) (2007)

  • poster

    Červený trpaslík (TV seriál) (1988)

  • poster

    Jak jsem poznal vaši matku (TV seriál) (2005)

    Rád komentuji seriály až po jejich absolutním konci. Nyní mohu, po devíti letech, konečně napsat následující: jo, bylo to fajn.

  • poster

    Hra o trůny (TV seriál) (2011)

  • poster

    Fargo (TV seriál) (2014)

  • poster

    Zázračná planeta II (TV seriál) (2016)

    Ach, jak já se nehorázně stydím, že jsem k tomuto klenotu přistupoval skepticky! Na podobné dokumenty se totiž zásadně nedívám, neboť nemám k přírodě vztah a jediná zvířata, se kterými jsem kdy přišel do styku, byly moje loňský filcky. Ovšem všechna čest, toto mě naprosto rozložilo. Silně na mě zapůsobil onen kontrast, že já tady sedím na plesnivějícím otomanu po babičce, za umaštěný tričko mi padají drobky zlevněných brambůrek z Lidlu a u toho si smradlavým prstem vybírám bordel z ucha, zatímco tisíce kilometrů ode mě ze sebe úžasně roztomiloučkej mýval tlačí vydatný hovno, který je daleko zajímavější než celej můj ubohej život. Seriál mi dokonce odpověděl na zásadní otázku, která mě tíží již od dětství: vždy mě zajímalo, jak zvířecí samci dokáží detekovat samičku svého druhu. Já kdybych byl třeba krokodýl, tak jsem absolutně zmaten. Vždyť všichni krokodýli vypadají naprosto stejně. To mám jako zjišťovat, jestli to celkem sexy zvíře má kundu? To je na prvním rande trošku neslušný, ne? Buchtě v baru přece taky neříkám: „Slečno, mohu vám zlehka prohmátnout rozkrok, jestli tam náhodou nemáte koule?“ A ono se ukázalo, že ani ty zvířata v tom nemají vždy jasno. Takovému lemčíkovi trvalo dobrou půl hodinu, než zjistil, že se snaží ošukat samce. Planet Earth nám ukazuje přírodu takovou, jaká je; humorná, děsivá, dojemná. U většiny záběrů jsem napětím ani nedýchal a při souboji žabičky se včelou jsem dokonce hlasitě fandil. „Dělej, běž, utíkej, stůj, pohni, chcípni, zmrde!“ Opravdu, všechny akční filmy mohou jít do bez výjimky do prdele. Toto je podruhé za moji ČSFD kariéru, co bych potřeboval šestou hvězdu a za tu extrémní obětavost, vynalézavost a odhodlání získat co nejepičtější záběry, bych tvůrcům s radostí vykouřil péra. Myslím to vážně, vykouřil bych je všem. Od kameramana, přes vypravěče, až po instalatéra, kterej v BBC spravuje ucpaný hajzly. Prostě bych jim ty lofasy vybalil z trenek a vyhulil je, jak nejlíp umím. Ti borci si to zaslouží!