DearS

Kraťounká pohádka - všechny nitky se musí stihnout zamotat a zase rozmotat zhruba během půlhodiny a i v reálném čase příběhu jde všechno rychle, např. princ se seznámí s princeznou, zamiluje se do ní a požádá ji o ruku ani ne během pěti minut (ono zamilovat se do Míšy Kuklové, tehdy ještě „předjasněnkovské“ asi není větší problém). Ale i v takovém fofru a na relativně malém prostoru jsou všechny postavy vykresleny v přesné zkratce. Pro milovníky pohádek taková malá milá jednohubka.

Jak vidím, tak nejsem první (a nejspíš ani poslední), kdo má námitky proti přílišné tuposti inspektora Jappa a hlavně kapitána Hastingse. Nejenže jsou příliš pasivní, hlavně Hastings chvílemi působí dojmem, že nemá všech pět pohromadě. Ale neodolatelný Poirot v podání Davida Sucheta vše vynahradí. Na jeho pojetí malého velkého génia nemá ani Ustinov ani Finney. Navíc je o to zábavnější ho sledovat v akci, když si člověk porovná jeho postavu s rolemi ve filmech v totálně jiných žánrech, např. coby fanatického únosce letadla v "Boeing 747 v ohrožení" a mám dojem, že v jedněch raných "Profesionálech" s ním měli co dělat i Bodie a Doyle.

Je tu k vidění zdánlivě vše, co má správná pohádka mít, ale chybí tomu šťáva. Mahulena Bočanová i Jan Šťastný mají na poli TV inscenačních pohádek za sebou množství zajímavějších a výraznějších kousků (Bočanová i v pohádce filmové, viz. podobná role v Kouzelném měšci). Je ovšem třeba uznat, že Mahuleně záporačky sluší, ale s neslaným nemastným scénářem se toho moc vykouzlit nedá.

Příběh o tom „kterak workoholička zjistila, že existují i jiné životní hodnoty než práce“, není zrovna originální a i problémy a jejich řešení jsou v tomto filmu povětšinou lehce odhadnutelné a nepřekvapí. Ale musí se člověk pořád nechat překvapovat? Občas stačí pohodlně se usadit v křesle a sledovat výbornou Diane Keatonovou (které všechno uvěříte a ještě vás rozesměje) a jedno roztomilé batole.

Každý režisér musí mít zatracene hodně 'z pekla štěstí', aby se 'dvojka' alespoň vyrovnala jedničce. V případě PRINCEZNY ZE MLEJNA se to Z.Troškovi povedlo, ale dvakrát po sobě by to byl zázrak. Největším kamenem úrazu je určitě katastrofální scénář. Příběh má daleko do ucelenosti, nabízí hodně víceméně samostatných dějových linií, mišmaš motivů a rozbředlý konec. Roztříštěnost celku podtrhuje nevyváženost scén - některé jsou úplně zbytečné, jiné téměř dechberoucí (hlavně ty s démonickou Dorou). Herecké výkony jsou taktéž rozmanité (buďme spravedliví, někteří jedinci nemají co hrát kvůli scénáři). Největší prostor a nejzajímavější příležitost dostala Dana Morávková a její intrikující Dora nemá chybu, je to padouch jak se patří. Hůlka s Gottem jsou sice prkenní, ale podle mě to není to nejhorší. Miriam Kantorková v roli chůvy je tak nesympaticky pitvorná a tak přehrává, že jsem jí vše špatné přála (bohužel nemohla skončit v pekle, protože patří k těm 'hodným'). Nostalgická vzpomínka na Jasněnku zůstává, lepší pohádku při vší snaze Troška (zatím) nenatočil. K tomuhle poslednímu počinu se (i přes jistá světlá místa) budu těžko vracet a návrat - to je znamení dobré pohádky, nebo ne?

Obsah filmu zní poněkud šíleně -jako ta nejsladší 'limonáda' a nejposlednější harlekýnka. A jedná se skutečně o jednu z tisíckrát zpracovaných variací na téma 'kterak chudé děvče ke štěstí přišlo'. Ale naštěstí pro nás diváky jsou tu svěží a vtipně napsané dialogy, takže mezi jednotlivými postavami to správně 'jiskří', a výborný Hugo Haas. Jeho postava bohatého továrníka Hakena je vykreslena naprosto neodolatelným způsobem: má ohromný smysl pro humor a ironii a dělá si legraci sám ze sebe i svého postavení (paroduje tak pro příslušný žánr typický typ bohatého a žádoucího krasavce). A navíc se nedá říct, že by postrádal charisma, a skvělý je i v dojemných 'kapesníkových' scénách (ale i ty jsou díky němu příjemně odlehčené - viz úplný závěr filmu).

Jeden z četných amerických pokusů o snesitelný remake evropské komedie. A v tomto případě není výsledek vůbec marný! I když některé scénáristické 'zlepšováky' jsou hodně krkolomné (hlavně řešení 'balíčkového' problému).

Kdysi můj velký oblíbenec, ale s přibývajícím časem (a věkem) kouzlo trochu vyprchává (i když Alain Delon je i při x-tém shlédnutí pořád stejně 'sladký'). Rozdíl mezi C. t. a jeho starším bratrem 'Fanfánem' je dle meho názoru značný a Černý tulipán tento souboj nemůže vyhrát na žádné frontě.

Docela by mě zajímala anketa o nejoblíbenější scénu nebo hlášku z této nezapomenutelné převlekové a gangsterské komedie. Kdo jednu z těžko překonatelných klasik filmového plátna ještě neviděl, měl by to ve svém vlastním zájmu napravit, protože něco takového se nepodaří natočit každý den. Mimo jiné je k vidění jeden z nejlépe vypointovaných filmových závěrů.

Pro mě jedna z nejlepších českých komedií. Přitom ústřední zápletka (obvinění ze znásilnění a následné svatbu ohrožující vyšetřování) by se mohla zdát pro komedii příliš závažná. Ale toto originální téma umožňuje odhalit všechnu trapnost, směšnost i lidskost člověčího chování a snažení. Scénáristicky a herecky je využité do poslední špetky (situační humor, dialogy). A herecký koncert všech zúčastněných, přičemž já mám nejraději scény s Ivou Janžurovou a Vladimírem Pucholtem. Nezapomenutelné.