strougy

strougy

Lubomír Štrougal

Česko
Samorost

homepage

71 bodů

Můj deníček

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
  • 4.2. v 14:06

    Praha

    Město, v němž žiji, se jmenuje Praha. Je smradlavé, špinavé, nedá se v něm žít. A to z jediného důvodu - bylo odevzdáno automobilům (o turistech, bezdomovcích, feťácích a zločineckých bandách nemluvě). Povšimněme si však veřejných promluv o tomto městě. Praha je v nich vždy krásná, magická, zlatá. Vždy se při vyslovení jejího jména unyle vzdychá. Moc by mne zajímalo, kde tato Praha vlastně je. Kdykoli se v tomto městě na chvíli zasním já, zasmrdí mi pod nos výfuk, nemluvě o tom, že jsem ohrožen na životě. Naštěstí žiji na periferním panelovém sídlišti, které automobilům ještě nebylo odevzdáno a kde se dá ještě slušně žít, když člověk přehlédne skupinky dementní mládeže zformátované epochou. Do hnusu pražského centra musím jen za obživou. Aby se v tomto pekle dalo vůbec přežít, snažím se některé věci nevnímat. A tak si také vysvětluji ty prapodivné promluvy o "krásné Praze". Jaká to síla nutí k takovým klamným promluvám? Ne, není to jen public relations těch, co tyjí eura z nabízení pražských barabizen. To se uplatňuje posvátná bázeň, to mluví jejich ústy sám totem žádající své ospravedlnění. Ty žvásty jsou svou strukturou typickými neurotickými řečmi, jejichž úkol je jediný - stvrdit snovou realitu, popřít realitu skutečnou. Popřít smrad, špínu, bezmoc pěšáka, rozklad všude kolem.

    Jan Stern, Mystika Západu

  • 30.8.2017 v 23:54

    Víra nadevše

    Země tisíců filmových pláten.

    SUPERHOLLYWOOD.

    Ani zde si však nedovedou představit život bez boha. Den a noc naléhali v jedné nemocnici na naši nemocnou, v jakého boha věří. Potřebovali vyplnit příslušný řádek v chorobopise.

    Odpovídala, že v žádného. Vysvětlovala.

    U lůžka se střídali tlumočníci. Domnívali se, že špatně chápe otázku.

    Když se blížila druhá půlnoc zpovídání, pochopila, že něco musí říct. Uvědomila si, že by mohla zmeškat dobu příhodnou k operaci. 

    Usmála se. Sklopila řasy. Zašeptala.

    GAGARIN.

    Zajásali. Tušili, že dva dny lhala.

    A zapsali Gagarina mezi hinduistické svaté.

    Jaroslav Hovorka, Tamilské listy

  • 2.6.2017 v 00:40

    Kdyby někdo chtěl znát...

    ... můj názor na volby.

     

    Kdyby někdo chtěl znát...
  • 27.8.2016 v 11:28

    Veřejnost vědecká

    Tomuto Parapinovi byly v jeho speciálním oboru přiznávány velké vědomosti. Znal dopodrobna všecko, co se týkalo tyfózních chorob, ať u lidí nebo u zvířat. Slavným se stal už před dvaceti lety, tenkrát, když se jistí němečtí učenci jednoho krásného dne vytasili s tvrzením, že izolovali živé Eberthovy bacily z vaginálních výměšků osmnáctiměsíčního děvčátka. To bylo pravé pozdvižení v říši Pravdy! Šťastný Parapin vydal jménem Národního institutu ve lhůtě co nejkratší říznou odpověď a hned napoprvé překonal toho germánského fanfaróna, protože on, Parapin, vypěstoval téhož bacila, ale čistou kulturou, a ve spermatu dvaasedmdesátiletého invalidy. Hned se stal slavným a od té doby mu stačilo, aby se až do smrti udržel v popředí, načmárat pravidelně několik nečitelných sloupců do odborných revuí. To taky, ostatně bez větší škody, od hrdinského a šťastného dne dělal.

    Vážná vědecká veřejnost mu teď plně důvěřovala a to ji zbavovalo povinnosti luštit jeho vědecká pojednání. Kdyby se vážná vědecká veřejnost dala do kritizování, jakýkoli pokrok by byl nemožný. U každé stránky by se trčelo rok.

    Céline, Cesta do hlubin noci

  • 14.7.2016 v 17:20

    To naštve, chápu

    Podle mého mělo jen málo lidí takovou smůlu jako on: jednak byl melancholik, hnusící si lidstvo, a jednak mu nějaká paralýza zkřivila obličej do stálého a zářivého úsměvu. A tak každý, kdo ho potkal, se jeho úsměvem rozehřál a radostně na něho halekal na pozdrav. A on, se zářivým úsměvem na tváři, je posílal do horoucích pekel.

    Laurie Lee, Jablečné víno s Rozárkou

  • 18.5.2016 v 21:42

    Ahá!

    V téhle fázi? Ne. Vlastně to schvaluju. Něco vám povím. Řeknu vám, po čem touží ženy. Všechny chtějí být v tom. Ať je to, co je to. Mezi sebou všechny chtějí mít větší prsa, chtějí být snědší, lepší v posteli - všechny tyhle věci. Jenže chtějí od všeho trochu. Chtějí být in. Nechtějí být mimo. Všechny touží být mrchou z nějaké knížky. 

    Martin Amis, Londýnská pole

  • 24.4.2016 v 19:55

    Ironie

    Na téhle fotce jsme všichni ironičtí. A mně ironie nedělá dobře. Vlastně ji nesnáším. Nejsem sám, Scarmiglia s Boccou taky. Protože jí je čím dál tím víc, až příliš, nová italská ironie, která se skví na každé hubě, ve všech větách, která každý den bojuje proti ideologii, žere ji od hlavy a za pár let z ideologie nezůstane nic, ironie bude naším jediným zdrojem a naší porážkou, naší svěrací kazajkou, a všichni budeme stejně ironicko-cynicky vyladění, rozčarovaní a budeme dokonale odhadovat způsob zažehnutí roznětky vtipu, to nejlepší načasování, nenadálé přiškrcení, které vede k útlumu narážky, vždycky se účastnící a zároveň nepřítomní, superpronikaví a prohnilí: rezignovaní.

    Giorgio Vasta, Hmatatelný čas

  • 5.11.2015 v 17:17

    O podstatě kolaudací

    O náboženském významu lidského obydlí jsme toho již řekli dost na to, aby se nám samy od sebe vnucovaly určité závěry. Jako obec či svatyně i dům je zčásti nebo v celku posvěcen prostřednictvím kosmogonického symbolismu nebo rituálu. Proto usadit se někde, vybudovat ves nebo i jen dům představuje vážné rozhodnutí, neboť tu jde o samu existenci člověka: v podstatě o vytvoření vlastního "světa", o převzetí odpovědnosti za jeho udržování a obnovování. Náboženský člověk nemění své bydliště s lehkým srdcem, protože opustit svůj "svět" není lehké. Obydlí není "stroj na bydlení": je to universum, které si člověk buduje tím, že napodobuje paradigmatické dílo bohů - stvoření světa, kosmogonii. Každá stavba, každá inaugurace nového příbytku se v jistém smyslu rovná novému začátku, novému životu. A každý počátek opakuje onen prapočátek, kdy se poprvé objevilo universum. I v moderních společnostech, tak silně desakralizovaných, uchovávají ještě oslavy a radovánky, které provázejí vstup do nového příbytku, vzpomínku na bouřlivé slavnosti, jež kdysi vyznačovaly každé incipit vita nova.

    Mircea Eliade, Posvátné a profánní

  • 27.8.2015 v 16:31

    Filmová výzva 2015/2016/2017

    Neodolal jsem a rozhodl se též zapojit do jedné místní akce spočívající v tom, že mi určitý uživatel, konkrétně zlotřilý kajda.I, vybere deset filmů plus jeden bonusový a já je musím do konce roku všechny poctivě nakoukat. Na oplátku mu podobný seznam vytvořím též. Šetřit ho nebudu.

    Les Amants du Pont-Neuf - 1*

    Rango - 3*

    Import/Export - 2*

    Sabrina - 3*

    A Woman Under the Influence - 5*

    Keane - 3*

    La Fille sur le pont - 3*

    Kingsman: The Secret Service - 2*

    Little Miss Sunshine - 2*

    Valkoinen peura - 3*

    Bonus - Boogie Nights - 4*

    Speciální bonus - Proini peripolos - 3*

     

    S předstihem jsem obdržel první výzvu pro příští ročník, kterou mi laskavě vytvořil Madsbender.

    Du zhan - 3*

    Tōkyō monogatari - 5*

    Ai no corrida - 1*

    Noriko no Shokutaku - 3*

    Wrong Cops - 4*

    L'étrange couleur des larmes de ton corps - 5*

    Texas Chainsaw Massacre 2 - 4*

    Berberian Sound Studio - 2*

    Marat/Sade - 4*

    Wyrmwood - 3*

    Bonus - Godzilla - 3*

    Speciální bonus - Cosmopolis - 4*

     

    A v roce 2016 mě bude opět trápit i kajda.I

    Djävulens öga - 3*

    Fritz the Cat - 4*

    Sans toit ni loi - 4*

    Stoker - 1*

    Edge of Tomorrow - 2*

    The Killing of a Chinese Bookie - 4*

    The Ninth Configuration - 3*

    Elisa, vida mía - 4*

    Bellflower - 1*

    Une femme est une femme - 4*

    Bonus - Dom zly - 2*

    Speciální bonus - Postava k podpírání - 4*

     

    Co by to bylo za rok 2017, kdyby si na mě kajda.I nepřipravil nějakou tu filmovou lahůdku

    Une belle fille comme moi - 3*

    Gunki hatameku motoni - 4*

    The Player - 4*

    Idi i smotri - 5*

    Mad Max: Fury Road - 3*

    Sommaren med Monika - 2*

    Amour - 4*

    Dressed to Kill - 3*

    Vendredi soir - 3*

    Love in the Afternoon - 3*

    Bonus - Faces - 3*

    Speciální bonus - ParaNorman - 4*

     

    Rok 2018. Další výzva. Opět vytvořená panem kajda.I. Tradice se prostě dodržovat musí.

    Ana y los lobos

    Eien no hito - 4*

    Coming Home - 3*

    Festen

    Power Rangers - 2*

    Short Cuts - 4*

    Jungfrukällan - 3*

    The Master - 5*

    Jelena

    Sucker Punch

    Bonus - Benny's Video

    Speciální bonus - Stalker - 4*

  • 20.5.2015 v 18:34

    Smích

    Ale tenhle smích způsobil, že Toskánci dospěli k přírodní vědě a ve své chladné malbě k jasné toskánské kresbě; smích znamená odstup. A naopak: kde smích chybí, začíná šílenství. Pokaždé, když jsem měl příležitost sledovat počátek psychózy nebo prvotřídní klinické fobie, byla signálem nepřítomnost humoru - v okamžiku, kdy člověk bere svět naprosto vážně, je potenciálně duševně nemocný. Celé umění žít tkví ve schopnosti lpět na smíchu; bez smíchu je svět mučírnou, temnicí, kde nás potkávají ponuré věci, strašidelným zámkem plným krvavých násilností.

    Jens Bjørneboe, Dějiny bestiality

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace