Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Horor

Recenze (572)

plakát

Pod kůží (2013) 

Jako alternativní pohled na téma "přijde zlý ufoun na planetu Zemi, aby se následně zamiloval do našeho způsobu žití a obrátil se proti svým" to není úplně špatné, ovšem nelze zastřít, že pod artovým pozlátkem se nachází až příliš málo obsahu, jako by tvůrci vlastně nevěděli, jak to celé vyplnit. Občasné záblesky jsou potenciálně nadějné, scéna se sloním mužem vnímána skrze předchozí zlatavé extáze z pestrosti lidského druhu má v sobě i zárodek čehosi slibnějšího, avšak ta celková prázdnota je ve výsledku až příliš ubíjející.

plakát

Perversions of Science (1997) (seriál) 

Dream of Doom (Walter Hill) - Tak jako u Tales from the Crypt to načal Walter Hill, naneštěstí však úrovně The Man Who Was Death nedosáhl. Nezáživná historka točící se okolo nemožnosti vystoupit ze snu je totiž omšelá až běda a s výjimkou několika lepších momentů ničím nevyniká. Dosti chabý úvod. 2/5. Anatomy Lesson (Gilbert Adler): Slabé až hanba, od hlavního otrapy až po pointu, která působí vyloženě pitomě. Jediné, nad čím jsem si u toho mudroval, byla myšlenka, že pokud to chování "matky" z krátkého jejího vystoupení bylo běžné, pak by masového vraha vychovala i z Gándhího. 1/5. Boxed In (William Shatner): Sexuální frustrace mrcha je, o tom žádná, výraznější vtipnost se z toho ovšem zde nevydolovala. I když úplný závěr mě vcelku pobavil, to zase jo. 2/5. The Exile (William Malone): O něco lepší než předchozí epizody, kdy to sice neatakuje nějakou vyšší kvalitativní ligu, ale pár dobrých momentů by se našlo, navíc netradiční role Perlmana potěšila. A závěrečná pointa překvapila, nečekal jsem. 3/5. Given the Heir (Ramón Menéndez): Nakonec vcelku podařený úlet, jeden z těch případů, kdy pointa zvedne dojem o slušnou míru výše. 3/5. Planely Possible (Russell Mulcahy): Roztomile zlomyslné. 4/5. Panic (Tobe Hooper): Zábavná variace na slavnou Wellesovu adaptaci Války světů, která mohla být ještě lepší nebýt zbytečně nastavovaného konce. Stačilo dojet na pole. 3/5. Snap Ending (Sean Astin): Pointa fajn, o tom žádná, ale jinak to působilo jako epizoda z Červeného trpaslíka, co kdesi poztrácela humor. 2/5. Ultimate Weapon (Dean Lopata): Jako tradiční zmatečná komedie to funguje vlastně docela dobře. 3/5. People's Choice (Russell Mulcahy): Nepříliš výrazná historka na téma sousedského soupeření, kdy ovšem vtip v závěru to dokáže zachránit od totálního propadáku. 2/5

plakát

Lev má sedm hlav (1970) 

Sic to trpí některými neduhy tak typickými pro avantgardu, například ta častá nutnost veškeré monology do kamery vykřičet, prvek, který mi vždy leze značně na nervy, tak jako trefné vystižení dekolonizace Afriky a následné postkoloniální doby mi to přišlo, i s přihlédnutím k mým značně omezeným vědomostem, velmi výstižné.

plakát

Bill the Galactic Hero (2014) 

Nepřátelská ještěrka: "Why do you Homo Sapiens fights wars?" Bill: "Fights wars? We like to, I guess." Studentský film pod taktovkou Alexe Coxe, financovaný díky kickstarter kampani, na motivy postarší satirické antimilitaristické scifi, to zní podezřele. A animovaný úvod je i dost děsivý, odporná animace a náznaky velmi lacině působícího humoru mě málem i donutily film vypnout. Ovšem má zarputilost byla odměněna ve výsledku vcelku vtipným snímkem, kde hlavní hrdina projde tradiční cestou "go from zero to hero" a zpět a průběžně si tu trefněji, tu méně zatne kritický drápek do vojenského prostředí a též PR v asi nejvtipnější scéně audience u císaře. Omezení daná nízkým rozpočtem jsou citelná, co však filmu musím uznat, jsou rozličné vtipné detaily (příď vesmírné lodi v podobě lebky, automaty na pití, čepka režiséra audience aj), které tomu dodávají půvab a mnohdy vyloženě zachraňují film od vkrádající se nudy. Ta se nakonec projeví v závěru odehrávajícím se na vězeňské planetě, kdy s výjimkou rozhovoru s nepřátelskou ještěrkou byla tvůrčí nápaditost již zjevně vyčerpána a najednou to celé působí nepříjemně sterilně. Bez ohledu na to jsem si to ve výsledku vcelku solidně užil a Alex Cox si u mě tudíž vysloužil zařazení mezi tvůrce, co by si zasloužili větší pozornost.

plakát

Defendor (2009) 

Do odevzdání hlášení soudci to bylo skvělé. Všechno dál pak naprosto zbytečné.

plakát

The Westerner (1960) (seriál) 

Westernový seriál z roku 1960, to v jednom evokuje jednoduchý střet dobra a zla, šablonovité charaktery, předvídatelné zápletky a kovboje posedávající kolem bublajícího kotlíku fazolí. The Westerner, kde jedním z hlavních tvůrců byl Sam Peckinpah, ovšem nabízí pouze to poslední, jinak se tu jeden naopak dočká neotřele realisticky působícího pohledu na různé aspekty kovbojského života s důrazem na ty méně líbivé. Postavy objevující se v seriálu představují různorodou směsku, od rezignovaných a jen tak živořících vyvrhelů přes ty stále doufající, co si obvykle rozbijí čumák při střetu s realitou, až po tvrdé, často až nelidsky tvrdé, co skrze až fanatické dodržování svých určitých postojů zde dokáží přežívat. Samotný hlavní hrdina s jazyk lámajícím jménem Dave Blassingame nepředstavuje žádného jasného hrdinu, spíše je to takový neúspěšný tulák, co životem nějak proplouvá se svým oblíbeným psem po boku, tu se zaplete do rvačky, tu se zamiluje do nesprávné ženy, chvilku pracuje jako honák a všude, kam se vrtne, přitahuje problémy. Pestrost jednotlivých zápletek potěší, větší množství je prodchnuto posmutnělou melancholií, díly s protřelým rošťákem Burgundy Smithem se naopak vyznačují příjemným humorem a nadsázkou, a i díky tomu si tahle show získala můj vřelý obdiv. Lepší 4*.

plakát

Milda (2017) 

Nejsem si jistý, zda bych spíše neměl použít hodnocení z opačného spektra, jelikož natočit portrét Jakeše, který působí hloupěji než on, představuje svým způsobem obdivuhodné umění...

plakát

Tattoo (1981) 

Tattoo se dlouho daří zdařile kamuflovat, že se nejedná o nic více než o standardní thriller podobající se pozdější a ve výsledku zábavnější Misery nechce zemřít, jen s určitými "regionálními" změnami. Bruce Dern představuje svou verzi šílené fanynky zdatně, spíše než jako děsivý psychopat působí většinu času spíše jako politováníhodný relikt jiné doby, plný zásad o lásce jako privátní záležitosti a plný studu z erotiky, o to víc zamrzí momenty, které se ho do tradiční škatulky snaží zařadit (návštěva peep-show a pozdější voyerismus). Film si i tak ale krade pro sebe, neboť ústřední tématika tetování, ač atraktivní, tu velký prostor nemá, objekt posedlosti zase postrádá větší vykreslení, což poněkud oslabuje celou závěrečnou sekvenci, kdy určité momenty mi ne vždy úplně nekorespondovaly s tím, jak jsem její postavu vnímal. Plus za stylově ušmudlané město, které dobře podporuje zasmušilou atmosféru, mínus za úplný závěr, kdyby toho úplně posledního kroku nebylo, byl bych spokojenější. Slušné 3*.

plakát

Hannah House (2002) 

"Disturbing", výraz, který mi k filmu pasuje asi nejlépe. Černobílé, němé, vyprávěno alá staré němé snímky (samozřejmě pouze hodně "alá", formu si uzpůsobuje po svém a jak se tomu zrovna hodí, viz opilecká sekvence), trocha halucinací, nějaké přízraky a hodně hadů, fakt hodně hadů. Nic světoborného, chtělo by to zkrátit, jelikož čím blíže ke konci, tím méně to funguje, ovšem jako chuťovka na závěr večera dobré.