strougy

strougy

Lubomír Štrougal

Česko
Samorost

homepage

71 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 3.9.2013  10:18

    Červená knihovna podaná se sympatickým nadhledem a odlehčená humornými momenty ve stylu klasické grotesky. Moralizující podtón směřující k vykořisťovatelskému páru a jejich značně zlomyslné služce (její zásah v závěrečné potyčce mě rozesmál jako máloco) je naštěstí značně tlumený a nekazí tak sledování příjemně plynoucího příběhu, kde mě naštvalo pouze Ilyovo ohavné zacházení s knihami, které s klidem na duši odhazuje do sněhu a ani se pak pro ně nevrátí. Tss, barbar. Interní poznámka, v závěrečné honičce mi kůň táhnoucí povoz svým výrazem hrozně evokoval pašíka, který zkrášluje nádraží jedné nejmenované vesničky (ehm, městečka) :-)

    • 8.8.2013  09:43

    Tři (později už jen dva) muži v chalupě u jezera hlídají zdejší rybí sádku. Občas vyženou hejno nenažraných kormoránů, zablbnou si s korpulentní kamarádkou a taky rádi jedí či rozbíjejí vajíčka. A to je tak vše důležité, co je o tom potřeba vědět. Svou specifickou poetiku tenhle náhled do jejich každodenního vyklidněného života má, evokovalo mi to staré časy, kdy jsem bydlel uprostřed lesa v hájovně (za což ovšem taky možná může to věčné nasávání kořalky, tomu jsem se tehdá věnoval s oblibou taky), ovšem 50 minutová stopáž je prostě příliš. Být to kratší, bavilo by mě to víc. Lepší 3*.

    • 5.8.2013  08:19

    Jak já ho chápal, moc jsem ho chápal. A právě kvůli tomuto pochopení, přesně kvůli němu, jsem Jana z duše nenáviděl...

    • 19.7.2013  22:59

    Vizuálně i určitými prvky (určité spojitosti s Cronenbergovým Videodrome či s podvratnými filmy 70.let by se tu nalézt daly) zajímavý film, který je ale bohužel po většinu doby degradován do pouhého nezajímavého erotického krimi s nepřehlednou zápletkou a těžko rozšifrovatelnými motivacemi postav, kdy těhotná detektivka odposlouchává pro blíže neurčenou společnost souložící páry za účelem vydírání. Otcem dítěte je její bývalý partner, toho času ovšem ležící v kómatu navlečen do bizardních brýlí a jenž měl/má určité mimosmyslové schopnosti... Slabší 2*.

    • 18.7.2013  15:14
    Batesův motel (TV seriál) (2013)
    **

    Bates Motel funguje na principu „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Celý koncept seriálu má vycházet ze slibné a i mně atraktivně znějící premisy, že se zde divák dozví origin jednoho z nejpodstatnějších filmových padouchů . Nalákán na tuto vizi jsem se do seriálu s gustem pustí a pak už jen nevěřícně sledoval celou tu nesmyslně vážně pojatou, nepřehlednou a vzhledem k (údajnému) tématu hlavně zcela nepotřebnou hromadu brakových témat předložených bez větší tvůrčí invence. Tvůrci zjevně trpí utkvělou ideou, že čím více motivů do děje podstrčí, tím víc bude divák hýkat blahem. A tak se tu obchoduje s asiatkami, mrtvoly plné formaldehydu se strkají do postele místo koňské hlavy a městečko má postavenou ekonomiku na políčkách s trávou. To vše se tak nějak proplétá, kupí, tu někdo umře a tu se někdo v ději vynoří a stejně je to člověku po chvilce jedno a jen tak ze zvědavosti čeká, s čím na něho zase ti neumětelové vyrukují. Samotný Norman, o němž by to především mělo být, tu představuje pouze povrchně načrtlou figurku zmítanou okolnostmi a postrádající jakýkoli větší psychologický vývoj, což je ostatně charakteristika platná na většinu postav s výjimkou samotné matky. Ta jako jediná funguje jako skutečná plnohodnotná postava, jejíž peripetie a snahu o udržení křehkého snu o životním štěstí svou zajímavostí vyčnívají ze zbylého marastu jako diamant a pouze díky tomu jsem dokázal dosledovat celou první sérii se skřípěním zubů až do konce. Další se ovšem vyhnu, ono ostatně co, stejně vím, jak to dopadne…

    • 15.7.2013  13:38
    The Lodger (1944)
    ***

    U The Lodger bych uvítal, kdyby se jednalo o podlé matení diváka záměrně předkládanými falešnými stopami než o takhle jednoduše čitelnou hru, kdy je od začátku vše jasné a člověk pouze sleduje, kdy a jak to praskne. Díky kvalitnímu vizuálu a zajímavému hlavnímu hrdinovi se to sleduje příjemně, ale já jsem tady až moc postrádal nějaký moment, který by mě překvapil, vyvedl z míry, šokoval či prostě jen přiměl k něčemu jinému než nevzrušivému sledování dění na obrazovce. Slušné 3*.

    • 15.7.2013  13:37

    Povedená děsivá historka, jenž i přes svůj vizuální půvab či vydařené závěrečné znejistění diváka nejednoznačnou pointou vzhledem k přepálené stopáži a určité nevyužitosti témat, jaké se v ději čas od času vynoří, nevyzní až tak působivě, jak by mohla. Kdyby se víc rozvinuly naznačené vztahy mezi dominancí/submisivitou či civilizovaností/barbarstvím, tak by se mohlo jednat o ještě zajímavější podívanou nesázející jednoduše pouze na bizardnost vztahu, jaký se mezi hlavními postavami vybudoval. Silné 3*.

    • 8.7.2013  09:24

    Lomax byl určitě interesantní osobnost a kdyby dokument patřičně zobrazil témata, o nichž se zmiňuje Radko, mohlo se jednat i o interesantní dokument. Bohužel se tak nestalo, ona témata vyplují na povrch až v závěru a to je příliš pozdě k tomu, aby se výrazněji rozvinuly a diváka dokázaly zaujmout. Většinu času se tak pouze adoruje osobnost Lomaxe jako úchvatného sběratele, objíždí se lidi, jejichž zpěv kdysi zachytil, ti si zapláčou a pak si zkusí zazpívat. A párkrát se zafňuká nad tím, jak to bylo dříve všechno lepší. Nuda. Slabší 2*.

    • 2.7.2013  10:03

    Zhruba tak hodinu velmi nudný horor, který kromě občasných vnad zdejších paní a dívek zaujme pouze tím, že ač údajně má být zámek přes den opuštěný a veškeré jeho osazenstvo má spát jak se na hodné upírky sluší a patří, tak si tu věčně vykračují po lesích i za slunečního světla, viz scéna s vilným knězem. Ovšem od zjevení se Valeria, roztomilého to kyklopského dědice Draculova rodu, se film změní v milé guilty pleasure s několika pamětihodnými momenty a geniální závěrečnou scénou, kdy jsem i chvilku o třetí hvězdičce uvažoval. Ovšem ten úvod byl příliš dlouhý a úmorný, než abych to dokázal jen tak přejít, a tak se spokojím s pouhými silnými 2*. Ale ten závěr byl skutečně übervtipný...

    • 29.6.2013  10:17
    Pain Is... (1997)
    *****

    Uchvacující náhled Dwoskina na podstatu bolesti. Setkávání se s lidmi, které jsou s nikdy nekončící bolestí nuceni žít či s těmi, kteří se k ní uchylují jako k formě sebevyjádření, postupně odkrývá subjektivní jádro bolesti a čím dál více také vyjevuje problematiku jazyka, jenž v souvislosti s ní používáme. Odlišnosti ve vyjadřování jednotlivých osob občas působí až tak extrémně, že to vypadá, jako by každý z nich mluvil o úplně něčem jiném, viz třeba kontrast mezi ženou trpící bolestmi s menopauzy a slečnou, co považuje hook suspension, bondage či tetování za důležitou část sebe sama. Hodně podnětné jsou i momenty vyjevují ambivalenci ve vztahu mezi vnitřním prožitkem bolesti a vnějším vyjevováním se směrem k okolí. Celé to je navíc prokládáno záběry různých forem bolesti, jejichž intenzivita občas dosahuje takových výšin, že to vyloženě bolí sledovat. Ovšem v závěru se jedná o bolest, která po sobě zanechá nesmazatelné stopy. Mimořádně intenzivní zážitek.

    • 26.6.2013  16:50

    Jednoduše čitelné podobenství zobrazující stav komunistického tábora v tehdejší době. Muž po dlouhém putování, kdy hledá rodnou zemi svého otce, plnou statečných a čestných lidí bojujících za svobodu, konečně nalezne tu, která odpovídá popisu. Vše sedí. Až na obyvatele. Ti jsou apatičtí a rezignovaně se účastní vyprázdněných rituálů vládnoucí garnitury, která se zcela odtržena od života obyčejných lidí vzájemně poplácává po ramenou a ujišťuje se o své nepostradatelnosti. Jedinou podvratnou skupinu představuje partička potulných kejklířů. Celé je to zabaleno do spíše laskavé formy, která místo satirického šlehu volí vlídné posmívání se a tak to dnes poněkud postrádá působivost, kterou by si to zasloužilo. Jelikož se ovšem jedná o posmívání se trefné a bohužel v mnoha směrech stále aktuální (viz současný stav vládnutí u nás), tak má film stále své opodstatnění a bezesporu by si zasloužil pozornost namísto zapomnění. Silné 3*.

    • 20.6.2013  17:01

    Po povrchu klouzající koláž různých líbivých záběrů všech možných druhů hmyzů podpořený občasným "odborným" výkladem, který bez ladu a skladu cituje klasická díla japonské literatury, tu zmíní šintoismus, tu společné prvky haiku a zenové zahrady a to je tak nějak vše. Celé to vyvolává dojem, že hlavním účelem bylo v divákovi potvrdit zažitou tezi, že Japonci jsou prostě divní. A to mě bez ohledu na jeji (ne)platnost zrovna dvakrát sledovat nebaví. Nejsilnější dojem tak ve mně ve výsledku vyvolal chlapík, který si sbíráním brouků vydělal na ferrari a jenž rád popíjí saké, ve kterém má naložené jakési silně jedovaté sršně. Účel jeho účasti v dokumentu sice moc nechápu, ale aspoň mě pobavil. Slabší 2*.

    • 18.6.2013  17:24

    Asi jsem už příliš stary a líný, ale prostě dávám přednost jednodušeji čitelnému poselství před podobně rádoby radikálním "rakovinotvorným" artem. Ani určité momenty, kdy z balastu najednou prosvitne specifická poetičnost, nejsou schopny napravit pocit, že si tvůrce plete nicotu s hloubkou a bezobsažnost považuje za intelektuální výpověď. Zjištění, že patřil do okruhu tvůrců okolo Shuji Terayamy, mě poněkud zarazilo, neboť konkrétně jeho velmi obdivuju. Nu což, mistr byl holt pouze jeden... Velmi slabé 2*.

    • 11.6.2013  07:13

    Standartní příběh o tom, kterak několik děcek bez práce a bez peněz přežívá na kraji společnosti a jak úvodní nadšení ze svobody a euforie z nalezené lásky postupně roztříští deziluze a nedostatek financí. Následuje obvyklá filmová spirála směřující přes krádeže a prostituci ke konci, který zde naštěstí a vzhledem k tématu i maličko překvapivě postrádá moralizující prvky a nikterak neurazí. Film sice nepřináší nic nového, avšak i díky přirozeně působícím hercům a nedostatku zbytečně emocionálně přepjatých scén se jedná o sympatickou podívanou, která dokáže zaujmout. Slušné 3*.

    • 10.6.2013  17:29
    Black Moon (1934)
    **

    Další z mnoha dobových exemplářů tajemných příběhů s voodoo tématikou, jež jsou dnes obvykle zajímavé pouze jako záznamy tehdejšího nazírání na černošské obyvatelstvo, jež se dělí do pouhých dvou kategorií. Buď zde figurují v pozadí jako nemluvná, avšak děsivá síla vykonávající prastaré obřady černé magie, nebo mají kladnou úlohu sluhy (případně služebné), který je například zde roztomile rozšafný a zcela podřízený touze ve všem vyhovět svému "nadřazenému" bílému pánovi. Nic víc. Black Moon je navíc ještě lehce netradiční závěrem, který se svou určitou nejednoznačností vyjímá z tradice, ovšem ani tak se nejedná o film, kvůli kterému by kdokoli měl obětovat hodinu svého drahocenného času. Slabé 2*.

    • 29.5.2013  21:02

    Mattyho výhrady jsou sice vzato kolem a kolem oprávněné, ale osobně mi podobně fanouškovsky nadšenecký přístup k podobné osobnosti sedí více než kdyby se před kamerou promenovala řada odborníků a stavěla Lewisovo dílo do dobového, filmově historického či čert vím jakého kontextu. Já po dokoukání dostal chuť si Blood Feast, Two Thousand Maniacs! či třeba snímky z nudistického období pustit, což je dostatečným důkazem toho, že na mě dokument zapůsobil vhodným způsobem. Drobná poznámka na okraj, záběry z nikdy nedokončeného filmu An Eye for an Eye mi svým vyzněním podezřele připomínaly Garth Marenghi's Darkplace... Slabší 4*.

    • 29.5.2013  16:57
    Fantômas (TV seriál) (1980)

    L'Echafaud magique (Claude Chabrol): První část naznačila, že seriál se bude striktně držet i u nás vydané knižní předlohy od Souvestreho a Allaina, která nemá s proslulou komediálně/dobrodružnou sérií pranic společného. Což by mohlo být fajn, neboť kniha je mimořádně zábavná ukázka brakové literatury, avšak bohužel první díl má očekávání hrubě nenaplnil. Nudná, rozvleklá konverzačka bez tempa a šmrncu postrádající gradaci i v závěru, kdy se to přímo nabízí, pro mě představuje obrovské zklamání. Navíc samotný "zloduch" vypadá v úvodu spíše jako tuctový kapesní zlodějíček než jako prvotřídní zloduch motající hlavu geniálnímu inspektorovi Juvemu a celé francouzské policii. 1/5. L'Etreinte du diable (Juan-Luis Buñuel): Oproti první části značný kvalitativní vzestup a konečně aspoň částečné přiblížení se bizarní předloze. Zejména závěr v kostele má patřičně působivou atmosféru a představuje zatím vrchol této minisérie. Jen škoda, že jak samotný padouch, tak duo jeho "lovců" postrádají potřebné charisma k tomu, aby ve mně dokázali vyvolat větší emoce. 3/5. Le mort qui tue (Juan-Luis Buñuel): Fantomas stále bez kapky charismatu, což už mě vzhledem k potenciálu postavy takřka fascinuje, jelikož bych nevěřil, že to je možné. Navíc je to zde celé koncipováno tak, že jsou všechny zvraty okamžitě odhadnutelné. Ale jinak to tu zejména v první polovině nabralo nebývalou porci humoru, i když ne vždy jsem si byl jistý, zda se jedná o humor chtěný či nikoliv. A určité scény mají i solidní atmosféru, takže v závěru vcelku spokojenost. 3/5

    • 25.5.2013  12:10

    Jeden z těch dokumentů, které se spíše než na informace soustřeďují na lidské osudy, zde konkrétně na příběhy několika kubánských imigrantů zaznamenávaných po dobu několika let (odhadem sedmi, ale úplně přesně si tím jist nejsem) uplynulých od jejich útěku z Kuby v roce 1994. A ač souhlasím s názorem, že osud občas dokáže napsat příběhy zajímavější než lidská fantazie, tak po většinu času se bohužel jedná o obsesivního grafomana tvořícího spoustu nezajímavého balastu. A tím je bohužel i většina zdejších osudů. Nejlepším aspektem celého dokumentu tak byla rozverná hudba evokující mi představu slunečné a roztančené Kuby, kterou s takovou radostí malovala komunistická propaganda... Slabé 3*.

    • 22.5.2013  11:16
    Modrý drak (1993)
    ***

    V mnoha směrech kvalitní a i přes svou delší stopáž a pomalé tempo nenudící film, který však poněkud ztroskotává na nerozhodnosti tvůrců, co přesně chtějí točit. Po celou dobu snímek osciluje mezi politickým dramatem, které se spíše než na kritiku systému soustředí na plíživé pronikání komunistické (maoistické) ideologie do každodenního života obyvatel, a mezi tradiční rodinnou ságou, točící se kolem malého chlapce Tietoua (další důkaz toho, že frackovité děti jsou zlo) a jeho matky Shujuan. Jelikož ale ani jedna z linií není upřednostněna a značně nepravidelně jedna z nich vždy dostane přednost, tak nedokáže žádná patřičně vyznít a dostatečně zapůsobit na diváka. Některé scény, kdy politická zvůle zasáhne do života rodiny, navíc občas vypadají jako pověstná deus ex machina, sloužící tvůrcům k posunutí děje předtím, než upadne do monotónnosti. Spousta jiných, potenciálně zajímavých momentů, zejména těch napojených na politické dějiny země, se v ději jen mihnou a následně jsou odstrčeny do pozadí, aby se pak náhle na moment vynořily, zase zmizely a zanechaly za sebou jen posmutnělou pachuť na jazyku. Případná kritika tehdejších událostí je takto rozmělněna a až na závěrečné scény postrádá větší naléhavost, z čehož pak plyne můj údiv nad tím, že si čínští cenzoři dali práci se zákazem, který mi v tomto případě přijde zcela zbytečný. Ale kdo jsem já, abych jim radil, co mají zakazovat, že?... Tahle ztracená příležitost na skutečně působivý snímek zamrzí o to víc, že mnohé scény nepostrádají sílu, vedlejší postavy dokážou i přes krátký prostor jim vyhrazený zaujmout a celkový umírněný styl filmu nesnažící se hrát lacině na emoce diváka mi je velmi sympatický. Škoda, přeškoda. Lepší 3*.

    • 20.5.2013  09:11
    Garth Marenghi's Darkplace (TV seriál) (2004)
    *****

    Čas od času stačí k vystižení kvalit nějakého díla pouhé jedno slovo. Používám ho i kvůli jeho zprofanovanosti nerad, ale Garth Marenghi's Darkplace si ho zaslouží. Takže ho řeknu. Geniální.

    • 18.5.2013  22:27

    Ač je remake vytvořen pod hlavičkou studia Hammer, což se z vizuální stránky dá jednoduše poznat, má ho na svědomí Terrence Fisher a Anton Diffring v hlavní roli zdařile předvádí strach ze smrti, jenž jeho postavu hluboce ovládá a ovlivňuje veškeré její jednání, jako celek to překvapivě funguje hůře než původní film bez ohledu na to, že ten jsem viděl ve velmi špatné kvalitě. Přílišná zdlouhavost i zbytečný důraz na romantickou linii snímku škodí, navíc exteriéry panského sídla prostě nemají působivost tradičních mlhou pokrytých blat, kde Dracula či The Mummy získávají body a dokáží přinést divákovi to, co zde tak moc postrádá. Atmosféru. Lehce silnější 2*.

    • 16.5.2013  16:23

    V kostce to samé co předchozí Le Mystère de la chambre jaune s tím, že šaškovství a skokanské schopnosti hlavního hrdiny zde už dosáhly takového rozměru, že ve skutečném světě by po zásluze vyfasoval útulnou polstrovanou celu v nějakém psychiatrickém ústavě.

    • 15.5.2013  17:03

    Naivní braková detektivka, která zbabělým matením diváka a zatajováním stop (páter Knox musí v hrobě rotovat o sto šest) postupně protrápí diváka až k "šokujícímu" konci, jehož předchozí neodvoditelnost z něho dělá pouze shnilou třešničku na zkaženém dortu. Nejzajímavějším atributem filmu tak kromě autora předlohy Gastona Lerouxe, tvůrce populárního Fantoma opery, zůstává podoba hlavního hrdiny s mladým Leonardem DiCapriem, jemuž jakoby v určitých záběrech z oka vypadnul.

    • 12.5.2013  10:02

    Netradiční remake Kabinetu doktora Caligariho, který i přes svou stylovou nevšednost a občasné působivé momenty (kontrast mezi šťouráním do rozkládajícího se potkana a večeří v bufetu, všechny sekvence, kdy se hudba promění v temný dark ambient alá Master Musicians Of Bukkake) nedokáže výrazněji zaujmout a po většinu doby spíše nudí. Navíc jsem původní film viděl už před drahnou dobou a tudíž nejsem schopen přesněji posoudit společné body, ale tak nějak se mi to s výjimkou pár chvil v závěru nijak dohromady spojit nepodařilo. Slabší 2*.

    • 3.5.2013  14:20

    Sonův (snad to skloňuju správně) postmoderní guláš, který, ač namíchán z rozličných ingrediencí, představuje překvapivě homogenní celek. Nachází se zde splatterově pojaté scény (úvodní scéna se školačkami a vlakem doprovázená cirkusově rozvernou hudbou či úklid ucha), klasický horror, sociální kritika, dekadentní muzikál alá The Rocky Horror Picture Show, ultračerná komedie či momenty jako vystřižené z tradičního krimi. Vše je navíc orámováno tématy blízkými japonské kultuře (mladičké pop-idoly, infantilita jako znak normality, školní kluby aj) a spoustou odkazů na populární kulturu (nikdo mi nevymluví, že Netopýr je odkaz na Batmana) a ano, funguje to a je to strašná a většinu času pořádně zlomyslná (kam se na to hrabe Red Meat) psina. A vsadím se, o co chcete, že když Sono točil závěrečnou písničku s jejím sluníčkovým poselstvím, tak se usmíval opravdu odporně potměšilým způsobem…

    • 22.4.2013  11:38

    Otravná červená knihovna, kde jedinou sledovatelnou věcí byl Joe Pesci hrající tradičně Joe Pesciho. Jinak to je strašná nuda natočená podle klasické šablony, kterou by v Rakousku či Venezuele určitě dokázali zadaptovat do tisícidílné telenovely, nad kterou by následně toužebně vzdychaly všechny staré panny, co podobné repetitivní pitomosti sledují.

    • 20.4.2013  11:56
    A Small Act (2010)
    **

    Uplakaná adorace vzdělání. Jak se zdá, tak už jsem dosáhl úrovně morálních zrůd alá Subjektiv či Ducharme, jelikož mě pohledy na uslzené tvářičky malých keňanů deklamujících vznešené věty o důležitosti tvrdého studia nikterak nedojímají. Několik záběrů ukazujících utrpení během války ve Rwandě mi tak nakonec přišlo působivějších a tíživějších než zbytek dokumentu...

    • 18.4.2013  17:41

    Vcelku příjemná adaptace Waltariho detektivního románu, kde bručounský komisař Palmu, finská verze slavného Maigreta, vyšetřuje podezřelou "nehodu" zhýralého boháče Rygsecka. Zápletka neoplývá zrovna přemírou originality, stejně jako samotné vyšetřování spočívající v podstatě pouze na neustálé konfrontaci s podezřelými a z toho plynoucím doplňováním jednotlivých střípků do skládačky, ale starosvětské ladění podpořené notnou dávkou humoru snímku svědčí a dělá z toho vhodnou podívanou ideálně se hodící například do televizního cyklu pro pamětníky. Slušné 3*.

    • 11.4.2013  16:38

    Western s detektivní zápletkou, kde se odvážný mladý kovboj s vizáží Old Shatterhanda snaží vyšetřit zmizení těla zdejšího statkáře přímo z rakve. Do toho z nějakého mně neznámého důvodu občas ze zdejšího brčálu vykoukne stylové monstrum, které svou neschopností a zjevnou gumovitostí vnáší do jinak nudného filmu aspoň maličký guilty pleasure feeling. Kromě samotného rozuzlení, jenž je mile pitomé, se ovšem jedná o zbytečnou ztrátu času, který se dá rozhodně využít mnohem smysluplněji.

    • 10.4.2013  08:07

    Sice poněkud nadhodnocuju, ale i přes zjevnou idealizaci a občas nepříjemné hraní na city (a také otravné a hlavně zbytečné zdůrazňování multikulturalismu) mě prosté hrdinství Mustafa Jahice a dalších zaměstnanců Gazi Husrav Beg Library, kteří i přes okolní válečné šílenství dokázali zachránit tisíce vzácných tisků, dokázalo jednoduše dojmout a vyvolat ve mně absolutní obdiv k těmto lidem. A navíc osobně dávám přednost "malým" příběhům, ve kterých se šílenství války manifestuje daleko výrazněji než ve velkých filmových produkcích. "The books are as important as people."

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace