Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Horor

Recenze (572)

plakát

Temetés (1998) 

Takřka beze slov, černobíle a skrze ta nejošuntělejší prostředí, která tvůrci mohli v místě natáčení nalézt, vede cesta posledním dnem osamělého starce. Osud bych s ním měnit nechtěl, zdejší restaurační zařízení bych však navštívil rád, depresivnější místo k opití aby jeden pohledal. Slabší 4*.

plakát

Moulin Rouge (1928) 

Viděna pouze 84 minutová verze, což může mít velký vliv na můj pocit, že většina filmu je nějak prachbídně poskládána a veškerý vývoj a dějové zvraty se děje jaksi mimoděk, bez větší opory v událostech. A i vzhledem k velmi působivé a z celého filmu se vyjímající dynamické sekvenci, kdy se jedna z postav řítí vstříc možnému tragickému konci, se (snad) oprávněně domnívám, že kompletní verze by u mě vyvolala zcela jiný dojem než toto unylé a rozvleklé torzo.

plakát

Virgin Witch (1972) 

Nic víc než pouhé odhalování nahých těl všech hereček, které se jen mihnou poblíž zámku. Většina z nich příliš atraktivnosti nepobrala, tudíž to v dnešní době s volně přístupným pornem po celém internetu skutečně nemá smysl sledovat. Ovšem dost bych se divil, kdyby to někoho bavilo i v době natočení...

plakát

Bolšaja zelenaja dolina (1967) 

Tu samorostlost, lásku k tradici i nenávist k modernizaci bez vztahu k místu, tu animální touhu po žití ve všech směrech i třeba tu neschopnost zabít býka, co má na svědomí jeho otce, lásku k synovi i chtíč po ženě(ách), vášnivost v srdci často vedoucí k špatným rozhodnutím, to vše jsem u hlavního hrdiny chápal a prožíval. A i díky tomu jsem ochoten filmu odpustit určitou tezovitost poplatnou dílům tematizujícím protiklad tradice/moderna či nevýraznost ostatních charakterů. Slušné 4*.

plakát

Marutai no onna (1997) 

Neúspěšné pohybování se mezi humornou a vážnou stránkou bych filmu byl schopen i odpustit, kdyby aspoň jedna z rovin byla vydařená. Žel, není. Humor prohrává souboj s trapností (čest divadelnímu souboji či bohužel nakonec pointou zabitému vyjednávání s milencem), ač se do souboje pouští s vervou po většinu doby stopáže, díky čemuž následně na nějaký vývoj postav či příběhu nezbývá čas. V závěru se to v zoufalství ještě pokusí o skok do oblasti metafikce, ale to už nedokáže zabránit mému rozhodnutí. Itamiho již nikdy více!

plakát

The Dark Power (1985) 

Expozice, jež trvá zhruba 50 minut, nudí. A to velice. Zbytek je ovšem úchvatné guilty pleasure, myslím, že pravidelné osazenstvo Otrlého diváka v čele s havraním párem by si ho velice užilo. Souboj na biče ve westernovém duchu pobavil nejvíce, zombie hádky jen o maličko méně. Kdyby ze sebe nejhezčí z dívek sundala i zbytek hadříků, šel bych i výše. Takhle jen za pobavené 3*.

plakát

Žena je žena (1961) 

Hravě a rozverně a taky vynalézavě a velmi meta a v rytmu šansonu a čistě po francouzsku o tom, že když se žena chová jako kráva, pak jen chce, aby si muž domyslel, že je vlastně ovce. Když se muž chová jako blbec, pak jím skutečně je. A tak si jeden druhého zaslouží a jen tak spolu mohou být (ne)šťastni.

plakát

Too Much Johnson (1938) 

Vzhledem k "The footage was most fully edited by Welles in its opening reel—the first seven minutes here—but most is a rough assemblage, and all of it lacks the intertitles he planned to write." jsou výtky ohledně nestřídmé stopáže či čehokoli jiného poněkud mimo mísu. Podobně zcestné mi ovšem přijde i hodnocení na základě existujícího workprintu. Ten má k hotovému dílu totiž skutečně daleko. V této podobě je to tak vhodné primárně (a asi jen pouze) pro filmové historiky/teoretiky/zanícené fanoušky Orsona Wellese.

plakát

L'ilya (2000) 

Nemastné procitnutí mladé umělkyně poznávající sebevraždu již ne jen jako objekt umělecké performance, nýbrž i dopad sebevraždy blízké osoby na život svůj. Pro patřičný ponor do postavy příliš krátké a povrchní, pro šokantnost skrze uměleckou zkratku naopak příliš dlouhé a rozvleklé. A navíc točené ruční kamerou, zlo! Slabé 2*.

plakát

Černý růže (1988) 

Pár vydařenějších a zasmání hodných momentů by se nalezlo, monstrum se třeba vrtí do rytmu stylově, hlavní hrdinka pak má ňadra hezká, což o to (ano, scénu jejich hlazení jsem si doma zpětně nalezl, v kině mi z důvodu shánění piva unikla), ovšem to nejvtipnější nabídla nechtěná souvislost se zdejší (myšleno kino Aero) reklamou. Prý brakuvzdorné kino, to určitě.