Morloth

V chvílích, kdy se Rodáci odehrávají za války, poměrně snesitelné: plejáda předních herců, akční scény, stydlivá erotika. Po konci války se však seriál mění v nepříjemnou agitku v jejímž středu stojí postava naprosto nesympatického Vitáska: zaslepený, unáhlený a neřiditelný. Přesto musím uznat, že oproti seriálovému průměru, je toto natočeno s téměř filmovou precizností. Nejedná se o divadelní deklamace. Řada postav je poměrně zajímavá, především ty negativní a politicky ušmudlané: Voráček (Václav Postránecký), hrabě (Jiří Bartoška) či pan řídící (Alois Švehlík). Jen si říkám, zda to prorevoluční nadšení nebylo v roce 1988 přeci jen trochu moc přitažené za ušiska. Tenhle seriál, podobně jako Major Zeman, je zlý.

Při podvodní scéně jsem vzpomenul Kusturicův Underground a připomněl si, že i filmové dějiny se opakují. Film, v němž se nic "velkého" nestane a přesto uteče jako voda.

Neuvěřitelně podmanivá a depresivní záležitost, ve které opět grandiozní Jannings ukazuje, jak je lehké sesoupit až na samé morální i společenské dno. Psychologická proměna starého profesora v starého klauna je divácky velmi nepříjemná, a to se cení. Marlen Dietrich jako famme fatale je třešinkou na dortu. A teď babo raď, lepší morální upnutost poloviny minulého století, nebo čistá netečnost počátku tohoto. Obojí je ve svém působení smrtící.

Příjemně nemorální záležitost v níž navíc figuruje svéráz severské přírody. Drama o lásce, která nemůže být naplněna, protože je vlastně zhoubná a amorální.

Velmi vytříbený snímek, který doslova tryská emoce. Závěrečný happyend na popud distributorů je výsměchem celému požadavku a film, tak dostává ještě obecnější vyznění. Mimochodem ztvárnění snu a opilosti je geniální. Excelentní Jannings.

Při třetím sledování se mi podařilo potřetí usnout. První polovina snímku spíše nudí, zejména postava Huttera mne přiváděla do rozpaků, ale ve chvíli, kdy se do popředí dostává Schreck vše začíná fungovat. Nedivím se, že je jeho "Drákula" dodnes obdivován.

V těchto věcech se s japonskou kulturou evidentně míjím.

Dětem bych to asi nepouštěl, ale preciznost, s níž vše funguje, a imaginace do snímku vložená jsou obdivuhodné.

Velké zklamání, s ohledem na fakt, že jsem film zhlédl až po přečtení knihy, měl jsem řadu problémů. Krom toho, že nastalo nutné ořezávání a zkracování, došlo i k drobným a závažnějším změnám ve struktuře příběhu. Dost často na úkor funkčnosti zápletky. Navíc mi přišlo, že film příliš nedrží pohromadě jako celek. Nemohu posoudit, zda bych se v něm bez znalosti předlohy vyznal, ale měl jsem pocit, že některé situace byly nepřehledné, zbytečné. Škoda. Jen dodám, že vyzdvihovat atmosféru je dle mého poměrně zbytečné, ono to prostředí hraje samo.

Bizár.