Vironey

Bernard Black mě naučil pít červené víno, to mu do nejdelší smrti nezapomenu.

Nemám to slovo ráda, ba to přímo nenávidím, ale tady je na místě - Červený trpaslík je kult. Vše důležité už tu bylo řečeno, takže se nebudu opakovat. Ovšem za ta léta, co tenhle britcom sleduji (opakovaně, neustále, do zblbnutí), jsem vypozorovala zvláštní jev: Všichni, kdož tenhle seriál zbožňují, ho viděli poprvé na střední škole. Uskutečnila jsem tedy takový experiment: Z populace jsem vybrala vzorek dospělých (jakože nad 30 let) lidí a promítla jim první díl. 50% lidí nechápavě zíralo, dalších 40% se rozběsnilo, cože to je za hovadinu a zbylých 10% usnulo. Z tohoto výsledku lze vyvodit mnoho závěrů, mě napadl jen jediný: Červený trpaslík je absurdní šílenost, jehož genialitu ocení jen emočně labilní adolescenti, kteří jsou tímto duševně poznamenáni a formováni a toto vychýlení z normy se s nimi táhne až do pozdního věku. Jediným lékem na tuto duševní úchylku je šetrná lobotomie či v lepším případě 2 hodiny BK. Pozn.: Výsledky výzkumu jsou neobjektivní, vykonstruované a v žádném případě neodpovídají realitě. Děkuji.

ICH-BIN-EIN-NERD! Úžasná záležitost, po Black Books další Linehanův masterpiece. Asi ne pro každého, mě to ze začátku taky nesedělo, ale jakmile člověk překoná první sérii a zvykne si na chování postav, tak ho to zaručeně dostane. Kupodivu to vážně není moc o IT, jak tady už poznamenala řada uživatelů, ale to vůbec nevadí, konverzační a situační humor je brilantní.

A do třetice zase bomba! Britcomy Grahama Linehana jsem viděla pozpátku, začala jsem Black Books, pokračovala IT Crowd a skončila u Father Ted. A ač vím, že humorem Black Books už nikdy nic nepřekoná (pokud se spojení dvou géniů Morana a Linehana nebude v budoucnu opakovat), tak ale musím uznat, že Father Ted se svou kvalitou vyrovná IT Crowd a v mnohém předčí jiné "top" britcomy. Katolická církev je vděčné téma, charaktery hlavních postav jsou vybroušeny k dokonalosti - Dougal je ultimátní blbeček s rozumem desetiletého retardéra, otec Jack je zase senilní zahnívající prasák s notnou dávkou lstivosti (je-li jí zapotřebí, aby získal chlast) a otec Ted je prostě chudák, který se snaží zachovat si alespoň špetku zdravého rozumu (s větším či menším úspěchem). Pokud trpíte větší než malou mírou infantilnosti a netrápí vás nedostatek nadhledu, tak si tuhle nádhernou úchylnou blbinu užijete do sytosti. Jako já ;)

Asi nejvěrnější knižní adaptace, co jsem kdy viděla. Herci byli vybráni naprosto perfektně, nedovedu si představit nikoho lepšího. Dlouhá stopáž vůbec nevadí, pro nás "austenofily" je důležitá každá věta v knize, tudíž jakékoli krácení je na škodu. Dokážu pochopit, že je to pro někoho, kdo předlohu nečetl (nebo četl a nijak zvlášť ho nenadchla) možná trochu zdlouhavější, ale já si každou scénu dokonale vychutnala. A ač jsem postavu pana Darcyho v knize moc ráda neměla (arogantní a sebestředný snob), tak díky Colinu Firthovi jsem si jeho charakter nakonec oblíbila. Protože Colin Firth JE pan Darcy. :)