Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (116)

plakát

Venom (2018) 

Kritici zběsile píšou opusy o tom, jak strašně je Venom horší než Catwoman s Halle Berry (hahaha... sure) a tak podobně, zatímco já jsem nadmíru spokojen - akorát teď teda chci ještě víc fightů s vesmírnejma slizounama. Seriózně, největší nedostatek tohohle filmu je prostě to, že je strašně krátkej. A je to škoda, protože těch vystříhanejch 40 minut zjevně nechybí jenom mě, ale i Hardymu, takže jsme pravděpodobně jako diváci přišli o dost. V žádným případě však neříkám, že by výsledek byl nějak extra nekonzistentní nebo hloupoučký, jen bylo vidět, že finální akt vzali tvůrci hákem a nebylo tam moc akce s charakterově/schopnostně vyvinutým Venomem. Jinak řečeno, postupný rozvoj vztahu mezi Eddiem a symbiontem neměl tu sladkou tečku v podobě nějakého pořádného fightu, kde jsou oba skutečně v symbióze. Pokud bude pokračování, dokážu se s tím smířit, v opačném případě je extended verze povinností. No a ve scénách, které se na plátna dostaly, jsou asi nejhorší razantní střihy pokaždé, když se mají někde mrzačit záporáci - i když zase na druhou stranu mi tohle očividný tlačení na PG13 dává naději, že pravděpodobnost na spojení s lighthearted MCU Spidermanem není zas tak malá, jak se snaží Sony všem namluvit.

plakát

Jack Ryan (2018) (seriál) 

8-dílná forma využitá namaximum. Nenudil jsem se ani chvíli a nenarazil jsem snad na nic, co by mi vysloveně vadilo. Zkrátka mi byl naservírován klasický špionážní akčňák, který se nesnaží být něčím, co není. Scénář se zarytě drží žánrových pravidel a každá hlavnější postava má na závěrečný akt nějaký vliv, který nijak nepopírá její doposud nastíněný charakter a schopnosti. A i navzdory tomu mě seriál nejednou překvapil a zvedl ze židle. Další vlastností, která stojí za zmínění, je děsivá aktuálnost zobrazovaného konfliktu dvou kultur, kde ani jedna není vyobrazena jen v dobrém či špatném světle. Seriál si totiž od Clancyho vzal nejen jmenovku, ale i cit pro detail, díky kterému se povedlo společnost zachytit relativně autenticky. No a na závěr je třeba vyzdvihnout skvělé obsazení. Krasinsky mi byl sympatický a neměl jsem s ním problém, Suliman zase dokázal nabídnout víc než jednodimenzionálního teroristu. Žádného špatného herce jsem neobjevil. Takže na víkend určitě ideální podívaná, které stojí za to dát šanci.

plakát

Rudá volavka (2018) 

Rudá volavka až příliš silně a hlavně dlouho tlačí na pilu. Zápletka je totálně jednodimenzionální a stejně tak většina vedlejších charakterů. Hlavní plus je, že spousta času věnovaného Jennifer Lawrence padla na úrodnou půdu a s jejím výkonem jsem byl ve výsledku spokojen. Jinak se ale jedná o zapomenutelný film, který se z úvodu snaží šokovat, ale trvá mu úmornou dobu než se dostane k pointě. Než jsem se dozvěděl identitu krtka, už jsem totálně zapomněl, že je to něco, co by mě mělo zajímat. A ani závěrečné rozuzlení mě nedokázalo přesvědčit o tom, že jsem právě nezabil víc jak dvě hodiny času.

plakát

Ant-Man a Wasp (2018) 

Problémy se špatnými zaporáky se tu vyřešili zkrátka tak, že se s žádným nikdo nepatlal. Pokud teda nepočítáme Gogginse, který spíše než jako obávaný nepřítel působil jako další z mnoha komických elementů. A upřímně? Ani trochu mi to nevadí. Než ztrácet čas vytvářením rádoby seriózních situací s velmi vážným a především zapomenutelným padouchem, tak je lepší natočit film, který si diváci skutečně užijí. Já se smál celou dobu a to je pro mě hlavní. Ne že by to nešlo udělat líp a tyto prvky vyvážit - Spiderman: Homecoming - budiž příkladem - ale ve výsledku se to dá snadno odpustit. Proto to na plný počet nebude, avšak jinak je kvalita velmi srovnatelná s předchozím dílem, a i bez Anti-Ant-Man patosu se povedlo zahrát stejně solidní muziku.

plakát

Krypton (2018) (seriál) 

Za mě letos největší překvapení. Krypton jsem odsoudil už při jeho oznámení, protože další superhrdinský seriál bez superhrdiny mi nepřišel jako něco shlédnutíhodného. Avšak zde se tvůrcům povedlo námětu neudělat ostudu. Adam Strange je vítaným elementem z námi blízkého světa, který vlastně krmí postavy informacemi, které my - jako fanoušci DC - už dávno známe. Takže žádné ubohé easter eggy se nekonají, vše je vysvětleno na plnou hubu. Superman je už dávno zavedená značka, stejně jako jeho přátelé i nepřátelé. A u Brainiaca zejména musím uznat, že lepší live action zpracování si snad ani nedovedu představit, vzhledem byl jak vytažený z komiksu. Seg jako hlavní protagonista je fajn a neměl jsem nejmenší problém mu fandit. Zbytek herců je snesitelný, a tak v podstatě jedinou vadou na kráse je občasná absence selského rozumu a dnes již tradiční multikulturní vlezdoprdelkování. Pokud druhá série nezklame, tak tam pošlu rovnou 5 hvězd, prozatím solidní 4.

plakát

Expanze (2015) (seriál) 

Nejsem fanoušek vesmírného sci-fi a tak jsem se Expanzi dost dlouho vyhýbal. Měl jsem vždycky pocit, že jediný způsob, jak tyhle seriály udělat dobře, je nebrat je ani trochu seriózně - Stargate budiž příkladem. Ex machina technologie, random skenování radiových stop a absenci jakýchkoliv fyzikálních zákonů prostě nejde sledovat s vážnou tváří a v existenci vesmírného seriálu se špetkou logiky jsem po čase přestal věřit. Naštěstí Holden a spol. se těmto klišé úspěšně výhýbají, a za celé tři série se nenajde mnoho vysloveně bullshit momentů, které by vám bránili ve vtáhnutí se do tohohle pseudorealistického a ve všech ohledech znepokojivého světa. Třešničkou na dortu je fakt, že ani postavy se nechovají vysloveně tupě, což je v této oblasti tvorby stále pořád výjimka. Takže dávám plný počet, protože The Expanse je pro mě v tomto žánru s přehledem nejlepším exemplářem.

plakát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) 

Tak jo, po shlédnutí druhé série si myslím, že si seriál vysloužil komentář. Mě se to líbilo. Byl jsem smutný, nadšený, zděšený, znechucený i správně rozčilený - takže vlastně spokojený, protože seriál prezentující se jako "fiktivní zachycení skutečných problémů" by měl v divákovi emoce probudit. Představitelka Hany je super herečka a umí dodat svým projevem validitu pro její pohled na věc, na což ji většina lidí skočí. Jenže já jsem jí to nebaštil na sto procent, protože i ostatní postavy měli silně odprezentované příběhy. Tudíž to diváka nutí během epizody k zamyšlení, jestli má slovo mrtvé holky váhu, jen protože je mrtvá, nebo jestli člověk na kazetě opravdu udělal něco, čím ji dohnal k sebevraždě. A přiznám se, že například kazeta Zacha mě rozpálila do ruda a od té doby jsem bral tvrzení z nahrávek s notnou dávkou skepticismu. Takovýchto zlomů se tam najde víc a pro každého to asi bude někdo jiný. S většinou postav se dá totiž velmi dobře identifikovat a podle toho, komu se podobáte nejvíc, vás daný osud i nejvíc zasáhne. Závěr však bude devastující pro většinu. Druhá série pak není vůbec špatná, ale nemá už toho moc co nabídnout. Přilívání detailů do už uzavřených příběhů vytváří spíš zmatek, než ujasnění, a občas se mi zdálo, že některé problémy (bez bližšího popisu, nechci spoilerovat) jsou až přehnaně dramatizované. Což už je ale takový typický neduh u americké tvorby. Přesto ale dostaneme novou detektivní linku a pár uspokojujících momentů, které v první sérii chyběly. Avšak bez pokračování se spíš obejdu.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Po dlouhém čekání vše zkulminovalo do tohoto obřího crossoveru a musím říct, že jsem nadšen. 10 let pečlivého plánování se vyplatilo a výsledný film ve 2,5 hodině zvládne dát prostor snad všem postavám a jejich interakce, které byly ještě před lety jen mokrým snem všech Marvel fanoušků, jsou přesně tak boží, jak jsme si vysnili. Narozdíl od mnoha předchozích filmů z univerza má Infinity War neuvěřitelný dopad jak na samotný superhrdinský svět, tak na diváka, protože prvních pár minut jasně vykreslí, že Thanos hraje podle nekompromisních pravidel a žádný z oblíbených hrdinů není v bezpečí. Zajímavé je, že jeho motivace - stejně jako u jednoho špionážního filmíku - je svým způsobem pochopitelná a tak si k němu divák najde cestu velmi snadno. Boj s ním zabere v podstatě většinu filmu, o akci není nouze. CGI v některých momentech pokulhává, ale jinak si v tomto ohledu film drží vysokou laťku, jak už je standardem. Hrozně rád bych zabrousil do toho, čím mě film uchvátil dál, ale opravdu se snažím vyhnout spoilerům, a tudíž to zakončím tak, že až třetí Avengers zkouknete, pochopíte sami. Dost pochybuji o tom, že se někdy nějakému studiu povede to, co zvládl Marvel - jeho trpělivost je totiž obdivuhodná. Menší zajímavost na závěr - čistou náhodou je tento komentář 100. v pořadí, tak to hezky koresponduje s 10 lety MCU :D

plakát

Lovci duchů - ScoobyNatural (2018) (epizoda) 

Nejlepší shit co jsem viděl v seriálu za dlouhou dobu! Skvěle napsaný, zanimovaný a gagy jsou neuvěřitelně vtipný, prostě jsem si tuhle epizodu užil na 100%. Jelikož po 13. sériích už podle mě nemá seriál v hlavní dějové lince co nabídnout, byl bych radši, kdybych viděl víc podobně ztřeštěných dílů. Jinak Daphne je top <3!

plakát

Tomb Raider (2018) 

Jelikož kvalita filmů, inspirovaných videohrami, byla doposud mizerná, je Tomb Raider velmi milým překvapením. Tvůrci udělali skvělou práci a povedlo se jim vybrat ze všech her tu s nejlépe zfilmovatelným námětem. No a aby si úspěch pojistili, do hlavní role mrskli "Award winning" herečku, jejíž ocenění se velmi dobře prodávají na propagačních materiálech. Musím říct, že jsem měl trochu dojem, že Alicia dostala roli právě kvůli tomuto a moc jsem nevěřil, že zvládne akční blockbuster. Inu, mýlil jsem se a nedokážu si představit lepší zpodobnění světoznámé fiktivní archeoložky. Moc mě překvapilo, jak strašně se pro tuhle roli vybombila v gymu, díky čemuž ji v podstatě nechybělo nic - herečka je to dobrá, a fyzičku pohrotila na výbornou. I tak se ale objevilo pár škobrtnutí, zejména ve scénáři. Nevyjasněný osud čongova otce a vztah mezi Richardem a zaporákem budiž menším vzorkem. Bylo tam ale opravdu jen pár dalších drobností, za jejichž rozhřešení bych však úvodní cyklistický závod nevyměnil. Celkově zábavná podívaná, která ani nijak zvlášť neuráží inteligenci diváka. PS: Pokud si chcete před shlédnutím zahrát předlohu, nestačí Vám jen první díl z roku 2013. Za předpokladu, že si nechcete vyspoilovat zásadní zvrat z videoherniho sequelu, je i Rise Of The Tomb Raider povinností.